Americký odvolací soud rozhodl, že většina cel, které zavedl prezident Donald Trump, je nezákonná. Soudci však ponechali tarify v platnosti až do poloviny října, aby měl prezident čas odvolat se k Nejvyššímu soudu.
Tímto rozhodnutím soud potvrdil závěry nižší instance, podle níž Trump překročil své pravomoci tím, že k uvalení rozsáhlých cel využil nouzové pravomoci.
Tento soudní verdikt je významnou ranou pro prezidenta, který cla dlouhodobě využívá jako důležitý nástroj své ekonomické politiky. Rozhodnutí rovněž vyvolává otázky ohledně platnosti obchodních dohod, které Trump uzavřel s klíčovými obchodními partnery, jako je Evropská unie.
Navíc se otevírá otázka, co se stane s miliardami dolarů, které Spojené státy vybraly na clech od chvíle, kdy byly zavedeny, pokud Nejvyšší soud, v němž má konzervativní většina, prezidenta nepodpoří.
Prezident Trump zavedl tarify na základě zákona International Emergency Economic Powers Act (IEEPA), který mu umožňuje přijímat ekonomická opatření v reakci na vyhlášenou národní nouzi. Soud však ve svém rozhodnutí uvedl, že ačkoliv tento zákon poskytuje prezidentovi značné pravomoci, neobsahuje explicitní zmínku o pravomoci ukládat cla či daně. Soudce dodal, že není pravděpodobné, že by Kongres chtěl prezidentovi udělit neomezenou pravomoc v této oblasti.
Toto rozhodnutí se netýká sektorových cel, která Trumpova administrativa uvalila například na ocel a hliník. Nicméně pokrývá jak tarify, které prezident označil jako „reciproční“, tak i cla zavedená s odvoláním na boj proti obchodu s drogami, jež se týkají Mexika, Kanady a Číny. Soud konstatoval, že ani v jednom z těchto případů prezidentovy kroky nebyly v souladu se zákonem IEEPA.
Vláda prezidenta Trumpa před soudním rozhodnutím varovala, že případné zrušení tarifů by poškodilo zahraniční politiku Spojených států a jejich národní bezpečnost. Ministr obchodu Howard Lutnick upozornil, že takový verdikt by mohl ohrozit americké strategické zájmy a vést k odvetným opatřením. Podobně ministr financí Scott Bessent varoval před nebezpečnými diplomatickými komplikacemi, pokud by cla byla pozastavena.
Z právního hlediska je situace stále otevřená. Sám Donald Trump na své sociální síti Truth Social prohlásil, že ačkoliv soud chybně rozhodl, Amerika nakonec zvítězí. Nazval soud „vysoce stranickým“ a dodal, že se s pomocí Nejvyššího soudu „vrátí do boje“. Pokud Nejvyšší soud potvrdí rozhodnutí odvolacího soudu, firmy by mohly teoreticky požadovat navrácení již zaplacených cel.
Během izraelského náletu, k němuž došlo ve čtvrtek, byl zabit předseda vlády jemenských Hútíů. Společně s ním zahynulo také několik dalších ministrů z oblasti, kterou ovládají vzbouřenci. O události informovala média, jež jsou kontrolována Hútíji, potvrdil server CNN.
Mraky jsou domovem triliónů organismů, které se skládají z tisíců různých druhů. Tento obrovský ekosystém je známý jako aerobiom a tvoří ho neuvěřitelné množství bakterií, hub a virů. Vědci objevili, že tento mikroskopický svět hraje klíčovou roli v počasí a ovlivňuje i naše zdraví.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un se setkal s rodinami vojáků, kteří padli v bojích na Ukrajině po boku ruské armády. Státní média informovala, že jim Kim vyjádřil „hlubokou soustrast“. Jižní Korea odhaduje, že KLDR poslala na Ukrajinu přibližně 15 tisíc vojáků, společně s raketami a dalšími zbraněmi. Jako protihodnotu získala Severní Korea od Ruska potraviny, finanční prostředky a technickou pomoc.
Až dosud jsme dokázali porozumět jen těm nejzákladnějším projevům zvířat, jako je například kočičí syčení, ale v mnoha případech jsme netušili, co se zvířeti doopravdy honí hlavou. Díky umělé inteligenci jsme však k pochopení zvířecího myšlení o krok blíž. Vědci z Milána vyvinuli model umělé inteligence, který dokáže rozpoznat, zda zvuky, které vydávají, vyjadřují pozitivní, nebo negativní emoce.
Klimatická změna má zásadní vliv na mořské ekosystémy a mění tradiční stanoviště ryb. Vlivem oteplování se oceány stávají méně vhodnými pro některé druhy, což je nutí k přesunu do chladnějších vod. Tento jev může pro některé země znamenat nové příležitosti, zatímco pro jiné povede k významným ekonomickým ztrátám. Kromě rostoucích teplot moří je dalším problémem i nedostatek potravy. Odhaduje se, že do roku 2050 by mohlo dojít ke snížení množství planktonu, hlavní potravy ryb, až o 30 %.
Za posledních pět let se v britské královské rodině prohloubilo hluboké rozdělení mezi králem Karlem III. a jeho mladším synem princem Harrym. Nyní se však objevují náznaky, že napětí by se mohlo začít zmírňovat, což by mohlo vést k usmíření mezi otcem a synem.
Americký odvolací soud rozhodl, že většina cel, které zavedl prezident Donald Trump, je nezákonná. Soudci však ponechali tarify v platnosti až do poloviny října, aby měl prezident čas odvolat se k Nejvyššímu soudu.
Fakt, že se hurikán Erin během 24 hodin změnil v nebezpečnou bouři páté kategorie s větrem o rychlosti 136 km/h, je pro vědce znepokojující. Tento rychlý nárůst intenzity je ale v posledních letech stále častější a podle expertů je to předzvěst nové éry v Atlantiku.
Ruské raketové útoky na Kyjev, při nichž zemřelo nejméně 23 lidí a poškozeny byly i diplomatické budovy EU a British Council, vyvolaly ostrou reakci evropských lídrů. Ti obviňují Vladimira Putina z maření mírových jednání.
Humanitární pracovníci v Pásmu Gazy považují za cynické to, že až 22. srpna vyhlásila OSN v oblasti formálně hladomor. Podle nich už velká část populace hladověla po dlouhé měsíce. A jak uvedl Tom Fletcher, koordinátor OSN pro mimořádnou pomoc, je to hladomor, který by měl strašit nás všechny. Podle něj mohl být hladomor odvrácen, kdyby Izrael systematicky nebránil dodávkám humanitární pomoci.
V roce 2022 Rusko napadlo Ukrajinu. Zpráva o invazi otřásla Německem. K překvapení celého světa oznámil tehdejší kancléř Olaf Scholz radikální změnu německé zahraniční politiky. Plán počítal s investicemi ve výši 100 miliard eur na modernizaci armády.
Evropští vojenští velitelé a diplomaté diskutují o vytvoření nárazníkové zóny jako součásti případné mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou. Tento 40 km široký pás země nikoho by vytvořil novou „železnou oponu“ proti budoucí ruské agresi.