Americký odvolací soud rozhodl, že většina cel, které zavedl prezident Donald Trump, je nezákonná. Soudci však ponechali tarify v platnosti až do poloviny října, aby měl prezident čas odvolat se k Nejvyššímu soudu.
Tímto rozhodnutím soud potvrdil závěry nižší instance, podle níž Trump překročil své pravomoci tím, že k uvalení rozsáhlých cel využil nouzové pravomoci.
Tento soudní verdikt je významnou ranou pro prezidenta, který cla dlouhodobě využívá jako důležitý nástroj své ekonomické politiky. Rozhodnutí rovněž vyvolává otázky ohledně platnosti obchodních dohod, které Trump uzavřel s klíčovými obchodními partnery, jako je Evropská unie.
Navíc se otevírá otázka, co se stane s miliardami dolarů, které Spojené státy vybraly na clech od chvíle, kdy byly zavedeny, pokud Nejvyšší soud, v němž má konzervativní většina, prezidenta nepodpoří.
Prezident Trump zavedl tarify na základě zákona International Emergency Economic Powers Act (IEEPA), který mu umožňuje přijímat ekonomická opatření v reakci na vyhlášenou národní nouzi. Soud však ve svém rozhodnutí uvedl, že ačkoliv tento zákon poskytuje prezidentovi značné pravomoci, neobsahuje explicitní zmínku o pravomoci ukládat cla či daně. Soudce dodal, že není pravděpodobné, že by Kongres chtěl prezidentovi udělit neomezenou pravomoc v této oblasti.
Toto rozhodnutí se netýká sektorových cel, která Trumpova administrativa uvalila například na ocel a hliník. Nicméně pokrývá jak tarify, které prezident označil jako „reciproční“, tak i cla zavedená s odvoláním na boj proti obchodu s drogami, jež se týkají Mexika, Kanady a Číny. Soud konstatoval, že ani v jednom z těchto případů prezidentovy kroky nebyly v souladu se zákonem IEEPA.
Vláda prezidenta Trumpa před soudním rozhodnutím varovala, že případné zrušení tarifů by poškodilo zahraniční politiku Spojených států a jejich národní bezpečnost. Ministr obchodu Howard Lutnick upozornil, že takový verdikt by mohl ohrozit americké strategické zájmy a vést k odvetným opatřením. Podobně ministr financí Scott Bessent varoval před nebezpečnými diplomatickými komplikacemi, pokud by cla byla pozastavena.
Z právního hlediska je situace stále otevřená. Sám Donald Trump na své sociální síti Truth Social prohlásil, že ačkoliv soud chybně rozhodl, Amerika nakonec zvítězí. Nazval soud „vysoce stranickým“ a dodal, že se s pomocí Nejvyššího soudu „vrátí do boje“. Pokud Nejvyšší soud potvrdí rozhodnutí odvolacího soudu, firmy by mohly teoreticky požadovat navrácení již zaplacených cel.
Vědci si původně mysleli, že rostoucí koncentrace oxidu uhličitého (CO2) by mohly mít jeden pozitivní dopad na planetu. Vzhledem k tomu, že rostliny využívají oxid uhličitý k fotosyntéze, vyšší množství CO2 by teoreticky mohlo vést k rychlejšímu růstu rostlin a větší produkci potravin. Částečně to potvrdil i výzkum, který ukázal, že rostliny skutečně rostou rychleji při zvýšených úrovních CO2.
Po měsících intenzivního tlaku, během kterého americká armáda přesunula do Karibiku tisíce vojáků a letadlovou loď a prezident Donald Trump opakovaně hrozil venezuelskému vůdci Nicolási Madurovi, pracuje Trumpova administrativa na plánech pro případ, že by došlo ke svržení Madura. Tyto plány jsou v tichosti připravovány a přísně střeženy v Bílém domě.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová varovala evropské země před „ruskými pastmi“ v souvislosti s mírovými rozhovory o Ukrajině. Reagovala na dotazy europoslanců v Bruselu a vyjádřila obavy z tlaku USA na dosažení mírové dohody za každou cenu. Podle Kallasové Moskva jen předstírá, že má zájem o mírová jednání. Zároveň se zvyšuje tlak na Ukrajinu, aby učinila ústupky, protože Rusko jinak k jednacímu stolu nezasedne.
Nově jmenovanému českému premiérovi Andrejovi Babišovi (ANO) přišla gratulace i z Ukrajiny. Prezident Volodymyr Zelenskyj ho na sociální síti X osobně oslovil a popřál mu úspěch v nové funkci. Ukrajinský lídr zdůraznil, že vztahy mezi oběma zeměmi mají strategický význam.
Mírová jednání mezi Spojenými státy a Ukrajinou uvázla na mrtvém bodě kvůli zásadní neshodě: Washington požaduje, aby se Ukrajina vzdala území Donbasu, které se Rusku nepodařilo během války plně ovládnout. Podle vysoce postaveného evropského úředníka, který je obeznámen s procesem vyjednávání, jsou Američané v otázce území nekompromisní. „Američané trvají na tom, že Ukrajina musí opustit Donbas... tak či onak,“ uvedl pro Politico zdroj, který si nepřál být jmenován vzhledem k citlivosti tématu.
Německý kancléř Friedrich Merz vyjádřil v pondělí v Londýně pochybnosti ohledně detailů mírového plánu pro Ukrajinu, který iniciovaly Spojené státy. Merz tak učinil před klíčovým jednáním o budoucnosti Kyjeva, které se konalo v Downing Street. Britský premiér Keir Starmer hostil Merze, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského krátce po tom, co USA vedly rozhovory jak s Moskvou, tak s Kyjevem o ukončení války.
Neudržitelný způsob výroby potravin a fosilních paliv způsobuje každou hodinu ekologické škody ve výši 5 miliard amerických dolarů (přibližně 115 miliard korun). Odhalila to zásadní zpráva Globální environmentální výhled (GEO), kterou připravilo dvě stě výzkumníků pro Program OSN pro životní prostředí. Experti varují, že ukončení tohoto ničení je klíčové pro globální transformaci řízení, ekonomiky a financí, která je nutná „než se kolaps stane nevyhnutelným“.
Petr Pavel, prezident České republiky, formálně jmenoval v úterý dopoledne na Pražském hradě Andreje Babiše, předsedu hnutí ANO, do funkce premiéra. Toto jmenování nastalo přibližně dva měsíce po sněmovních volbách. Nová koaliční vláda by měla být sestavena ze zástupců hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě, přičemž prezident očekává, že celý kabinet jmenuje během několika následujících dní.
„Žlutá linie“, která dělí Pásmo Gazy podle plánu příměří Donalda Trumpa, představuje pro Izrael „novou hranici“. To oznámil svým vojákům nasazeným na tomto území náčelník generálního štábu Eyal Zamir. Izrael si podle Zamira udrží své současné vojenské pozice, což mu fakticky zajistí kontrolu nad více než polovinou Pásma Gazy. Tato oblast zahrnuje většinu zemědělské půdy a také hraniční přechod s Egyptem.
Česko v prvním prosincovém týdnu zaskočila i zpráva o rozchodu Lucie Vondráčkové a Zdeňka Polívky, ke kterému došlo již před několika měsíci. Jako první ji oznámil zápasník a herečka a zpěvačka ji pouze potvrdila. Nakonec se i ona vyjádřila obsáhleji.
Jiřině Bohdalové je sice už 94 let, ale nejšťastnější dny ve svém životě možná zažívá právě na začátku letošního prosince. Splnilo se jí totiž přání, když se stala prababičkou. Syn její dcery Simony Stašové přivítal na světě prvního potomka. Co tomu legendární herečka říká?
Šéf hnutí ANO Andrej Babiš se v úterý stane premiérem, ačkoliv dnes neproběhla schůzka prezidenta Petra Pavla s jedním z ministerských kandidátů. Potvrdil to Pražský hrad s tím, že další postup ve věci jmenování nové české vlády zatím není daný.