Severní Korea se snaží vybudovat impérium cestovního ruchu a její chloubou je plážové letovisko Wonsan-Kalma. Přezdívá se mu „Severokorejský Benidorm“ podle španělského letoviska, které Kim Čong-un navštívil v roce 2017. Na rozdíl od svého středomořského rivala ale Wonsan-Kalma skrývá temnou historii plnou nucené práce, porušování lidských práv a lidského utrpení.
Hrůzy začaly už na samotném počátku projektu, kdy se do „úderných brigád“ dostali dospívající studenti. Propaganda v Pchjongjangu se v prosinci 2019 chlubila, že tito mladí lidé staví hotely tempem jednoho patra za den. V té době už ale uplynuly dvě termínové uzávěrky a s blížící se třetí byli stavební dělníci nuceni pracovat téměř nepřetržitě v mrazivých teplotách.
Podle zdroje deníku Daily NK strana mobilizovala dělníky „v krutém lednu, únoru a březnu, kdy jim bylo dovoleno spát pouhé tři hodiny denně.“ Režim sice tvrdil, že se jedná o dobrovolníky, ale ti ve skutečnosti neměli na výběr.
Podle zprávy OSN jsou lidé nuceni vstupovat do „úderných brigád“ pod pohrůžkou zatčení a zadržení v pracovních táborech. Zpráva dodává, že měsíční plat, který rekruti dostávají, „stačí jen na to, aby si koupili dvě krabičky cigaret.“ A jelikož jim režim dává velmi málo jídla, je podvýživa široce rozšířená.
Dělníci ve Wonsanu byli živeni „páchnoucí polévkou z mořských řas, slanými ředkvičkami a žlutou kukuřičnou rýží,“ uvedl Daily NK. Dělnice pak čelily ještě dalším nebezpečím. Jedna žena, kterou citovala OSN, vzpomínala, jak je vedoucí brigád „obtěžovali“ a mnoho žen bylo sexuálně zneužíváno.
Michael Madden, odborník na Severní Koreu, popsal úmornou dřinu, které dobrovolníci ve Wonsanu čelili. „Úderné brigády mládeže se podílely na kopání základů, stavění rámů, malování, dláždění a přesunu materiálů a zásob. V minulosti nedostávali členové brigád dostatek jídla a kradli od místních obyvatel,“ uvedl Madden.
Dnes letovisko vítá turisty z Ruska a členy severokorejské elity. Hosté se ale možná budou divit, že nejsou první, kdo v zbrusu nových hotelech pobývá. Když v dubnu 2020 vypršel třetí termín pro dokončení letoviska, zůstalo místo na několik měsíců téměř opuštěné, protože se světovou populací šířil virus Covid-19.
Brzy se objevily zprávy, že se v kostrách hotelů usídlili bezdomovci, kterým se v Severní Koreji říká kkotjebi. „Budovy se ničím neliší od záchodů, s výkaly, které po sobě kkotjebi všude zanechali,“ uvedl Daily NK. „Nyní jsou plné lidských výkalů a sazí z ohňů,“ dodal.
Stejná zpráva také odhalila, že vedoucí a manažer letoviska byli v roce 2019 propuštěni kvůli zpoždění. Michael Madden, zakladatel North Korea Leadership Watch, uvedl, že o nich od té doby nikdo neslyšel. Pokud byli obviňováni z neefektivnosti nebo neschopnosti, pravděpodobně byli degradováni, museli projít intenzivní ideologickou výchovou a čekala je manuální práce.
„Pokud se ale dopustili korupce, oba dva čekalo dlouhé vězení,“ pokračoval. „Pokud měli tito jedinci ve zvyku páchat korupční činnosti na Wonsan-Kalma a na jakýchkoli předchozích projektech, pak jednomu nebo oběma hrozila popravčí četa.“
Předtím, než se Wonsan stal rekreační destinací, byl místem pro odpalování raket. Rakety zde startovaly dokonce i v době, kdy se hotely začínaly rýsovat. Peníze, které turisté zaplatí, budou nakonec použity právě na tyto účely.
Greg Scarlatoiu, výkonný ředitel Výboru pro lidská práva v Severní Koreji, varoval turisty, aby nefinancovali Kimovy „nástroje smrti.“ „Peníze, které přijdou od turistů, většinou od Rusů, poputují do oblastí, které režim považuje za klíčové pro své přežití. To je: udržet rodinu Kimů bohatou a klíčové elity spokojené, a stejně tak vyvíjet jaderné zbraně, balistické rakety a další nástroje smrti.“
Severní Korea se prostřednictvím turismu snaží získat cizí měnu. Kromě letoviska Wonsan-Kalma otevřela i lyžařský areál Masikryong a lázně Yangdok.
Nová vědecká studie přinesla velmi znepokojivé zjištění týkající se Atlantické meritidionální cirkulace (AMOC), klíčového systému oceánských proudů, jehož součástí je i Golfský proud. Podle výzkumu je kolaps tohoto systému mnohem pravděpodobnější, než se dosud předpokládalo. Vědci zjistili, že nejrealističtějšími klimatickými modely jsou paradoxně ty nejpesimističtější, které předpovídají nejvýraznější zpomalení proudění.
Analýza dat ze sledování plavidel, kterou provedla redakce BBC Verify, odhaluje skutečný stav dopravy v Hormuzském průlivu po prvních 48 hodinách americké námořní blokády. Od pondělka, kdy Spojené státy uzavřely přístup k íránským přístavům, proplulo touto strategickou cestou pouze 15 plavidel, přičemž devět z nich má přímé vazby na Írán.
Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) představil kontroverzní návrh na změnu financování tuzemských veřejnoprávních médií. Od roku 2027 by měly prostředky dostávat ze státního rozpočtu. Z České televize již přišla první a jasná reakce.
Jsme za půlkou pracovního týdne, takže víkend se pomalu blíží. Těšit se můžeme zejména na sobotu, která bude teplejší a méně deštivá. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Americké torpédoborce třídy Arleigh Burke, které tvoří páteř námořnictva Spojených států, dostávají pravděpodobně novou posilu do svého arzenálu. Analytici využívající veřejně dostupné zdroje (OSINT) si všimli záhadného zbraňového systému na palubě lodi USS Carl M. Levin během její nedávné plavby poblíž havajského Pearl Harboru. Experti si zatím nejsou jistí, o jakou zbraň se jedná, pravděpodobně ale jde o pokročilé zařízení určené k likvidaci bezpilotních letounů.
Námořní blokáda íránských přístavů, kterou před dvěma dny vyhlásily Spojené státy, zůstává i nadále v platnosti. Navzdory diplomatickým snahám a napětí v regionu americké námořnictvo důsledně kontroluje veškerý provoz v klíčových vodách. Situace je momentálně ve slepé uličce, kdy obě strany stupňují svou rétoriku a hrozby, zatímco zbytek světa s obavami sleduje ekonomické dopady této konfrontace.
Maďarská státní média se ocitla pod ostrou palbou kritiky budoucího premiéra Pétera Magyara, který jejich fungování přirovnal k propagandě totalitních režimů, jako bylo nacistické Německo nebo současná Severní Korea. Magyar je obvinil z šíření lží a strachu. Podle jeho slov si každý Maďar zaslouží média veřejné služby, která vysílají pravdu, a nikoliv vládní tlampač.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie, když pohrozil revizí obchodní dohody se Spojeným královstvím. Ve svém nejnovějším výpadu označil současný stav vzájemných vztahů za „smutný“ a britskou vládu obvinil z toho, že Spojené státy nepodpořila v klíčovém okamžiku konfliktu s Íránem. Podle Trumpa byla loňská dohoda, která Británii zajistila výhodnější podmínky a snížení cel na automobily či ocel, z jeho strany velkorysým gestem, které však může být kdykoliv změněno.
Navzdory krachu nedělních jednání v Islámábádu zůstávají komunikační kanály mezi Teheránem a Washingtonem otevřené. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Bagháí potvrdil, že výměna zpráv mezi oběma stranami pokračuje prostřednictvím pákistánského zprostředkovatele. Íránská pozice v klíčových otázkách byla podle něj jasně stanovena a v následných kontaktech opakovaně potvrzena, což dává naději na další diplomatický posun.
Novým šéfem izraelské tajné služby Mossad se má v červnu stát Roman Gofman, dosavadní vojenský tajemník premiéra Benjamina Netanjahua. Gofman do funkce nastoupí v kritické době, kdy se Izrael již více než 40 dní nachází ve válečném stavu s Íránem. Podle informací z izraelských bezpečnostních kruhů Gofman sdílí optimistické přesvědčení svého předchůdce Davida Barney, že přímý vojenský střet s Teheránem povede k rychlému pádu tamního teokratického režimu.
Italská premiérka Giorgia Meloniová se rozhodla k razantnímu kroku, který signalizuje prohlubující se propast mezi Římem a Jeruzalémem. Itálie s okamžitou platností pozastavila dohodu o obranné spolupráci s Izraelem, přičemž premiérka jako hlavní důvod uvedla „současnou situaci“ na Blízkém východě. Meloniová tímto krokem pokračuje v distancování své vlády od americko-izraelských vojenských operací v Íránu, které v posledních týdnech zachvátily celý region.
Izraelská armáda vydala další naléhavý příkaz k evakuaci obyvatel žijících jižně od řeky Zahrání v jižním Libanonu. Podle mluvčího izraelských ozbrojených sil pro arabské publikum Avichaye Adraeho operuje armáda v oblasti se značnou silou a letecké útoky i nadále pokračují. Tento krok doplňuje širší strategii Izraele, která se podle údajů OSN dotýká přibližně 14 % celého libanonského území.