Severní Korea se snaží vybudovat impérium cestovního ruchu a její chloubou je plážové letovisko Wonsan-Kalma. Přezdívá se mu „Severokorejský Benidorm“ podle španělského letoviska, které Kim Čong-un navštívil v roce 2017. Na rozdíl od svého středomořského rivala ale Wonsan-Kalma skrývá temnou historii plnou nucené práce, porušování lidských práv a lidského utrpení.
Hrůzy začaly už na samotném počátku projektu, kdy se do „úderných brigád“ dostali dospívající studenti. Propaganda v Pchjongjangu se v prosinci 2019 chlubila, že tito mladí lidé staví hotely tempem jednoho patra za den. V té době už ale uplynuly dvě termínové uzávěrky a s blížící se třetí byli stavební dělníci nuceni pracovat téměř nepřetržitě v mrazivých teplotách.
Podle zdroje deníku Daily NK strana mobilizovala dělníky „v krutém lednu, únoru a březnu, kdy jim bylo dovoleno spát pouhé tři hodiny denně.“ Režim sice tvrdil, že se jedná o dobrovolníky, ale ti ve skutečnosti neměli na výběr.
Podle zprávy OSN jsou lidé nuceni vstupovat do „úderných brigád“ pod pohrůžkou zatčení a zadržení v pracovních táborech. Zpráva dodává, že měsíční plat, který rekruti dostávají, „stačí jen na to, aby si koupili dvě krabičky cigaret.“ A jelikož jim režim dává velmi málo jídla, je podvýživa široce rozšířená.
Dělníci ve Wonsanu byli živeni „páchnoucí polévkou z mořských řas, slanými ředkvičkami a žlutou kukuřičnou rýží,“ uvedl Daily NK. Dělnice pak čelily ještě dalším nebezpečím. Jedna žena, kterou citovala OSN, vzpomínala, jak je vedoucí brigád „obtěžovali“ a mnoho žen bylo sexuálně zneužíváno.
Michael Madden, odborník na Severní Koreu, popsal úmornou dřinu, které dobrovolníci ve Wonsanu čelili. „Úderné brigády mládeže se podílely na kopání základů, stavění rámů, malování, dláždění a přesunu materiálů a zásob. V minulosti nedostávali členové brigád dostatek jídla a kradli od místních obyvatel,“ uvedl Madden.
Dnes letovisko vítá turisty z Ruska a členy severokorejské elity. Hosté se ale možná budou divit, že nejsou první, kdo v zbrusu nových hotelech pobývá. Když v dubnu 2020 vypršel třetí termín pro dokončení letoviska, zůstalo místo na několik měsíců téměř opuštěné, protože se světovou populací šířil virus Covid-19.
Brzy se objevily zprávy, že se v kostrách hotelů usídlili bezdomovci, kterým se v Severní Koreji říká kkotjebi. „Budovy se ničím neliší od záchodů, s výkaly, které po sobě kkotjebi všude zanechali,“ uvedl Daily NK. „Nyní jsou plné lidských výkalů a sazí z ohňů,“ dodal.
Stejná zpráva také odhalila, že vedoucí a manažer letoviska byli v roce 2019 propuštěni kvůli zpoždění. Michael Madden, zakladatel North Korea Leadership Watch, uvedl, že o nich od té doby nikdo neslyšel. Pokud byli obviňováni z neefektivnosti nebo neschopnosti, pravděpodobně byli degradováni, museli projít intenzivní ideologickou výchovou a čekala je manuální práce.
„Pokud se ale dopustili korupce, oba dva čekalo dlouhé vězení,“ pokračoval. „Pokud měli tito jedinci ve zvyku páchat korupční činnosti na Wonsan-Kalma a na jakýchkoli předchozích projektech, pak jednomu nebo oběma hrozila popravčí četa.“
Předtím, než se Wonsan stal rekreační destinací, byl místem pro odpalování raket. Rakety zde startovaly dokonce i v době, kdy se hotely začínaly rýsovat. Peníze, které turisté zaplatí, budou nakonec použity právě na tyto účely.
Greg Scarlatoiu, výkonný ředitel Výboru pro lidská práva v Severní Koreji, varoval turisty, aby nefinancovali Kimovy „nástroje smrti.“ „Peníze, které přijdou od turistů, většinou od Rusů, poputují do oblastí, které režim považuje za klíčové pro své přežití. To je: udržet rodinu Kimů bohatou a klíčové elity spokojené, a stejně tak vyvíjet jaderné zbraně, balistické rakety a další nástroje smrti.“
Severní Korea se prostřednictvím turismu snaží získat cizí měnu. Kromě letoviska Wonsan-Kalma otevřela i lyžařský areál Masikryong a lázně Yangdok.
V Íránu začal historicky druhý přenos moci od revoluce v roce 1979. Proces výběru nového nejvyššího vůdce, který je zároveň vrchním velitelem ozbrojených sil, je sice jasně definován ústavou, ale v praxi zůstává značně neprůhledným. Aktuálně zemi vede tříčlenná prozatímní rada, v níž zasedá reformistický prezident Masúd Pezeškiján, konzervativní šéf soudní moci Mohsení Edžeí a vlivný duchovní ájatolláh Alí Rezá Aráfí.
Britské královské letectvo (RAF) zaznamenalo svůj první úspěšný zásah od začátku současné vojenské operace Spojených států a Izraele proti Íránu. Stíhačka typu Typhoon, operující ze základny v Kataru, sestřelila íránský bezpilotní letoun. K nasazení letky Typhoonů do této oblasti došlo již začátkem letošního roku v reakci na rostoucí napětí v regionu.
Americký prezident Donald Trump v neděli dopoledne prohlásil, že noví představitelé íránského režimu projevili zájem o vyjednávání. V rozhovoru pro magazín The Atlantic uvedl, že s rozhovory souhlasil a v nejbližší době s nimi bude mluvit. Trump zároveň kritizoval Írán za to, že k tomuto kroku nepřistoupil dříve, čímž se mohl vyhnout současné drtivé vojenské kampani.
Dubaj se v neděli proměnila v město duchů. V období vrcholu turistické sezóny, kdy bývají zdejší pláže, nákupní centra i restaurace obvykle přeplněné, osiřely dálnice a obloha zůstala bez obvyklého provozu letadel. Oblast Dubai Marina, která je běžně centrem jachtařských večírků, utichla a pro mnohé rezidenty situace připomínala lockdowny z dob pandemie před šesti lety.
Vedení Íránu reaguje na smrt ajatolláha Alího Chameneího vytvořením provizorní tříčlenné rady, která má zemi provést současnou krizí. Do tohoto orgánu byl v neděli delegován významný duchovní Alíréza Aráfí, který v radě zasedne spolu s prezidentem Masúdem Pezeškijánem a nejvyšším představitelem justice Gholám-Hosejnem Mohsení-Edžeím. Jmenování Aráfího, který má silné postavení v ústavních institucích, schválila vlivná Rada pro určování zájmů režimu s cílem udržet stabilitu státu.
Bezprecedentní útok Spojených států a Izraele na íránské vedení byl výsledkem měsíců pečlivého sledování a úzké spolupráce mezi zpravodajskými službami obou zemí. Podle informací deníku The New York Times sehrála klíčovou roli americká CIA, které se podařilo přesně lokalizovat nejvyššího představitele země, ajatolláha Alího Chameneího. CIA sledovala jeho zvyky a pohyb dlouhodobě, ale zlom nastal ve chvíli, kdy agentura zjistila termín a místo konání mimořádné schůzky nejvyšších vládních špiček.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vyvolala po celém světě vážné obavy z drastického nárůstu cen ropy. Eskalující vojenská agrese na Blízkém východě by mohla vést nejen k dražším pohonným hmotám na čerpacích stanicích, ale v konečném důsledku i ke globálnímu hospodářskému poklesu. Klíčovým bodem celého sporu je strategický Hormuzský průliv, jehož případné uzavření by otřáslo základy mnoha rozvinutých ekonomik.
Letecké společnosti napříč Blízkým východem hromadně ruší nebo odklánějí své spoje v důsledku útoků Spojených států a Izraele na Írán a následných odvetných úderů Teheránu. Kvůli uzavírkám vzdušného prostoru jsou až do odvolání pozastaveny veškeré lety z mezinárodního letiště v Dubaji i z letiště Al-Maktúm. Při nočním incidentu na dubajském letišti byli navíc zraněni čtyři zaměstnanci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že termín a místo konání příštího kola mírových rozhovorů mezi USA, Ruskem a Ukrajinou budou záviset na aktuální bezpečnostní situaci na Blízkém východě a na míře reálných diplomatických možností.
Írán oficiálně varoval před „zdrcující“ odvetou v reakci na údery Spojených států a Izraele, při kterých zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Zatímco část Íránců zprávu o jeho smrti oslavuje, v ulicích jsou k vidění i skupiny truchlících. Islámské revoluční gardy (IRGC) již v sobotu podnikly údery napříč Blízkým východem a pohrozily, že zahájí ničivou ofenzivní operaci zaměřenou na Izrael a americké vojenské základny.
Írán prochází určujícím okamžikem své historie. O osudu nejvyššího duchovního vůdce se spekulovalo od sobotního rána, kdy se jeho sídlo stalo terčem první vlny útoků. Satelitní snímky následně potvrdily, že jeho rezidence utrpěla značné škody. Prvotní reakce z Teheránu sice uváděly, že byl převezen do bezpečí, a státní televize avizovala jeho projev, k žádnému vystoupení však nedošlo.
Americký prezident Donald Trump v sobotu večer na své platformě Truth Social oznámil, že íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl zabit při masivním společném úderu Spojených států a Izraele. Trump ve svém prohlášení označil Chameneího za jednu z nejvíce zločinných postav historie a uvedl, že jeho smrt přináší spravedlnost nejen Íráncům, ale i Američanům a lidem po celém světě. Operace byla podle něj vedena s využitím špičkových sledovacích systémů, kterým vůdce nedokázal uniknout.