Severní Korea se snaží vybudovat impérium cestovního ruchu a její chloubou je plážové letovisko Wonsan-Kalma. Přezdívá se mu „Severokorejský Benidorm“ podle španělského letoviska, které Kim Čong-un navštívil v roce 2017. Na rozdíl od svého středomořského rivala ale Wonsan-Kalma skrývá temnou historii plnou nucené práce, porušování lidských práv a lidského utrpení.
Hrůzy začaly už na samotném počátku projektu, kdy se do „úderných brigád“ dostali dospívající studenti. Propaganda v Pchjongjangu se v prosinci 2019 chlubila, že tito mladí lidé staví hotely tempem jednoho patra za den. V té době už ale uplynuly dvě termínové uzávěrky a s blížící se třetí byli stavební dělníci nuceni pracovat téměř nepřetržitě v mrazivých teplotách.
Podle zdroje deníku Daily NK strana mobilizovala dělníky „v krutém lednu, únoru a březnu, kdy jim bylo dovoleno spát pouhé tři hodiny denně.“ Režim sice tvrdil, že se jedná o dobrovolníky, ale ti ve skutečnosti neměli na výběr.
Podle zprávy OSN jsou lidé nuceni vstupovat do „úderných brigád“ pod pohrůžkou zatčení a zadržení v pracovních táborech. Zpráva dodává, že měsíční plat, který rekruti dostávají, „stačí jen na to, aby si koupili dvě krabičky cigaret.“ A jelikož jim režim dává velmi málo jídla, je podvýživa široce rozšířená.
Dělníci ve Wonsanu byli živeni „páchnoucí polévkou z mořských řas, slanými ředkvičkami a žlutou kukuřičnou rýží,“ uvedl Daily NK. Dělnice pak čelily ještě dalším nebezpečím. Jedna žena, kterou citovala OSN, vzpomínala, jak je vedoucí brigád „obtěžovali“ a mnoho žen bylo sexuálně zneužíváno.
Michael Madden, odborník na Severní Koreu, popsal úmornou dřinu, které dobrovolníci ve Wonsanu čelili. „Úderné brigády mládeže se podílely na kopání základů, stavění rámů, malování, dláždění a přesunu materiálů a zásob. V minulosti nedostávali členové brigád dostatek jídla a kradli od místních obyvatel,“ uvedl Madden.
Dnes letovisko vítá turisty z Ruska a členy severokorejské elity. Hosté se ale možná budou divit, že nejsou první, kdo v zbrusu nových hotelech pobývá. Když v dubnu 2020 vypršel třetí termín pro dokončení letoviska, zůstalo místo na několik měsíců téměř opuštěné, protože se světovou populací šířil virus Covid-19.
Brzy se objevily zprávy, že se v kostrách hotelů usídlili bezdomovci, kterým se v Severní Koreji říká kkotjebi. „Budovy se ničím neliší od záchodů, s výkaly, které po sobě kkotjebi všude zanechali,“ uvedl Daily NK. „Nyní jsou plné lidských výkalů a sazí z ohňů,“ dodal.
Stejná zpráva také odhalila, že vedoucí a manažer letoviska byli v roce 2019 propuštěni kvůli zpoždění. Michael Madden, zakladatel North Korea Leadership Watch, uvedl, že o nich od té doby nikdo neslyšel. Pokud byli obviňováni z neefektivnosti nebo neschopnosti, pravděpodobně byli degradováni, museli projít intenzivní ideologickou výchovou a čekala je manuální práce.
„Pokud se ale dopustili korupce, oba dva čekalo dlouhé vězení,“ pokračoval. „Pokud měli tito jedinci ve zvyku páchat korupční činnosti na Wonsan-Kalma a na jakýchkoli předchozích projektech, pak jednomu nebo oběma hrozila popravčí četa.“
Předtím, než se Wonsan stal rekreační destinací, byl místem pro odpalování raket. Rakety zde startovaly dokonce i v době, kdy se hotely začínaly rýsovat. Peníze, které turisté zaplatí, budou nakonec použity právě na tyto účely.
Greg Scarlatoiu, výkonný ředitel Výboru pro lidská práva v Severní Koreji, varoval turisty, aby nefinancovali Kimovy „nástroje smrti.“ „Peníze, které přijdou od turistů, většinou od Rusů, poputují do oblastí, které režim považuje za klíčové pro své přežití. To je: udržet rodinu Kimů bohatou a klíčové elity spokojené, a stejně tak vyvíjet jaderné zbraně, balistické rakety a další nástroje smrti.“
Severní Korea se prostřednictvím turismu snaží získat cizí měnu. Kromě letoviska Wonsan-Kalma otevřela i lyžařský areál Masikryong a lázně Yangdok.
Nevyzpytatelné je počasí v Česku během posledních dní. Po sněhové nadílce následovala epizoda, kdy opakovaně hrozil výskyt nebezpečné ledovky. Další změnu přinese druhá polovina tohoto týdne. Meteorologové očekávají inverzi.
Nejtěžší moderátorskou disciplínou jsou samozřejmě přímé televizní přenosy. Vyzkoušel si je i Karel Šíp, jenž v živém vysílání zažil asi nejtěžší okamžiky ve své desítky let trvající kariéře. Jak na to dnes vzpomíná?
Íránská justice oficiálně popřela zprávy o tom, že by plánovala popravu šestadvacetiletého Erfana Soltáního, který byl zadržen během nedávných masových nepokojů. Organizace pro lidská práva Hengaw přitom začátkem týdne varovala, že rodina mladého muže byla informována o jeho popravě naplánované na tuto středu. Soltání, majitel obchodu s oblečením, se stal symbolem pro tisíce zadržených Íránců, u nichž panují obavy z nespravedlivých a bleskových procesů.
Dánský ministr zahraničí a jeho grónská kolegyně odletěli do Washingtonu s nadějí, že najdou pochopení u ministra zahraničí Marca Rubia. Místo klidného dialogu je však v Bílém domě čekal tvrdý střet s JD Vancem. Viceprezident USA si za poslední rok vybudoval pověst politika s otevřeně nepřátelským postojem k evropským vládám, což v Bruselu i Kodani vyvolává čiré zděšení.
Spojené státy se ocitají na hraně dalšího zásadního vojenského rozhodnutí. Zatímco se svět ještě nestihl vzpamatovat ze svržení režimu Nicoláse Madura ve Venezuele, pozornost administrativy Donalda Trumpa se nyní naplno přesunula k Íránu. Situace v Teheránu je nejnapjatější za poslední roky a tamní režim čelí nebývalému tlaku z ulice i ze zahraničí. Pro globální trhy však Írán nepředstavuje jen další „padající domino“, ale strategický nervový uzel, jehož destabilizace může mít drtivé dopady na světovou ekonomiku.
Situace v Minneapolisu se v noci na čtvrtek dramaticky vyhrotila poté, co federální agent postřelil a zranil muže, který na něj měl podle oficiálních zpráv zaútočit. Incident okamžitě zažehl nové kolo násilných nepokojů v ulicích, kde se policie a federální složky střetly se stovkami demonstrantů.
Administrativa Donalda Trumpa se loni v létě prezentovala nálety na íránská jaderná zařízení jako jeden ze svých největších vojenských triumfů. Tehdy americké stealth bombardéry B-2 shodily čtrnáct obřích bomb na dva klíčové objekty bez jediné vlastní ztráty. Nyní však prezident Trump hrozí Teheránu novou odvetou v reakci na brutální potlačování protivládních protestů, které si podle aktivistů vyžádalo tisíce životů. Analytici se však shodují, že případný nový útok by vypadal zcela jinak než loňská operace, protože podpora demonstrantů vyžaduje jiný přístup.
Americký prezident Donald Trump opět potvrdil svou pověst nepředvídatelného lídra, který si užívá roli dirigenta globálního chaosu. Zatímco celý svět se zatajeným dechem čekal, zda Spojené státy zahájí ničivý úder na Írán, Trump o této otázce války a míru hovořil v Oválné pracovně během akce na podporu plnotučného mléka ve školách. Mezi vzpomínkami na dětství a nabízením pět dní staré lahve mléka novinářům jen tak mimochodem prohodil, že útok na Teherán možná odloží, protože mu jakési zdroje slíbily zastavení poprav demonstrantů.
Americká veřejnost se staví velmi odmítavě k plánům prezidenta Donalda Trumpa na ovládnutí Grónska. Podle čerstvého průzkumu stanice CNN, který realizovala agentura SSRS, se proti snaze získat toto dánské autonomní území vyjádřilo hned 75 % Američanů. Pro Trumpův záměr rozšířit území Spojených států hlasovala pouhá čtvrtina dotázaných, což naznačuje, že prezidentovy ambice narážejí na domácí scéně na silný odpor.
Oznámení amerického vyslance Steva Witkoffa o zahájení druhé fáze mírového plánu pro Gazu může na první pohled působit jako pevně daný harmonogram, ve skutečnosti jde však spíše o směs ambiciózních vizí, vyjednávacích pozic a nápadů, jejichž prosazení bude nesmírně komplikované. Washington se snaží udržet diplomatickou dynamiku i přesto, že první fáze technicky vzato ještě neskončila. Stále totiž nebyli vráceni všichni rukojmí, respektive jejich ostatky, což byla původně nepřekročitelná podmínka pro jakýkoli další pokrok.
Poté, co americký prezident Donald Trump opakovaně pohrozil násilnou anexí Grónska, zareagovaly evropské mocnosti nevídaným krokem. Německo, Francie, Norsko a Švédsko začaly na největší ostrov světa vysílat své vojenské jednotky. Tato operace, probíhající pod dánským vedením a názvem Arctic Endurance (Arktická odolnost), má za cíl podpořit suverenitu Dánska a vyslat Washingtonu jasný vzkaz, že Grónsko není na prodej.
Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil.