Ačkoliv je opalovací krém důležitou součástí letní výbavy, stále kolem něj koluje mnoho mýtů, které podle BBC často šíří influenceři. Vědecké poznatky ale odhalují skutečnou pravdu o tom, jak se bezpečně chránit před sluncem a jaké nebezpečí hrozí.
Mnoho lidí se domnívá, že SPF faktor určuje, o kolik déle mohou být na slunci. To je ale omyl. Hodnota SPF neříká, jak dlouho můžete být na slunci, ale kolik škodlivého záření propustí. SPF 25 například propustí pouze 4 % UV záření, SPF 50 pak 2 %. Je ale důležité si uvědomit, že tyto údaje jsou zjišťovány v laboratořích za ideálních podmínek, kdy se používá mnohem větší množství krému, než jaké si lidé obvykle nanášejí. Proto je nutné krém pravidelně nanášet.
Dlouho se věřilo, že UVB záření způsobuje rakovinu kůže, zatímco UVA záření je zodpovědné pouze za stárnutí kůže. Nové studie ale naznačují, že obě formy záření mohou přispívat ke vzniku rakoviny a předčasnému stárnutí. Proto je důležité používat širokospektrální opalovací krém, který chrání před oběma typy záření. Mary Sommerlad, dermatoložka z Londýna, zdůrazňuje, že i UVA záření přispívá k tmavnutí kůže.
Mnoho lidí se nedomnívá, že se mohou spálit, pokud je zataženo. To je ale velký omyl, protože UV záření může proniknout i přes mraky. Husté mraky sice mohou odfiltrovat až 99 % záření, ale tenká oblačnost nebo rozptýlené mraky nemusí mít na UV index žádný vliv. Další častou chybou je spoléhání se na stín. Například deštník na pláži má SPF pouze 5, protože UV záření se odráží od písku a vody a dostává se pod deštník. Pokud chcete mít dostatečnou ochranu, měli byste si najít stín s hustou korunou stromů.
Odborníci se shodují, že v oblastech, kde je UV index pod hodnotou dva, není nutné používat opalovací krém. To platí například v České republice od poloviny října do poloviny března, kdy je sluneční záření minimální. Vždy je ale důležité brát v potaz kontext. Například na horách může odražené slunce od sněhu zvýšit UV záření o 60 %.
Dlouho se mělo za to, že minerální krémy fungují pouze tehdy, když jsou vidět na kůži. To ale není pravda, protože fungují primárně tak, že absorbují UV záření. Dalším mýtem je, že se musí nanést 15-20 minut před pobytem na slunci, aby se „aktivovaly“. Ve skutečnosti fungují ihned, ale 15-20 minut je doba, za kterou vytvoří konzistentní ochranný film a nesetřou se.
Panuje také mylná domněnka, že používání opalovacího krému vede k nedostatku vitaminu D. Naše tělo dokáže vytvořit dostatečné množství vitaminu D již po několika minutách na slunci, takže opalovací krém na jeho syntézu nemá žádný vliv. Podle studií uživatelé opalovacího krému netrpí nedostatkem vitaminu D více než ti, kteří jej nepoužívají. Je také důležité zmínit, že neexistují žádné důkazy o tom, že by opalovací krém způsoboval rakovinu kůže.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.
Americká administrativa uzavřela tajnou dohodu s Eswatini, posledním absolutistickým královstvím v Africe, o deportaci cizinců dříve odsouzených americkými soudy. V rámci programu hromadných deportací prezidenta Donalda Trumpa již do této malé jihoafrické země dorazily desítky migrantů. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního investigativního projektu The Deportation Project, na kterém spolupracovala síť desítek novinářů z celého světa. Deportovaní lidé se ocitli v neznámém prostředí, kde vzbuzují obavy místního obyvatelstva i odpor obhájců lidských práv, píše France24.
V Pásmu Gazy dochází k prudkému nárůstu zpráv o násilí páchaném na ženách a dívkách, včetně předčasných a vynucených sňatků. Vyplývá to z řady nejnovějších zpráv Populačního fondu OSN, které analyzují údaje shromážděné desítkou humanitárních organizací. Dlouhotrvající válečný konflikt a hluboká krize vytvořily podmínky, v nichž jsou ženy a dospívající dívky vystaveny stále vyššímu riziku genderově podmíněného násilí. Druhé čtvrtletí zaznamenalo obzvláště dramatický nárůst případů dětských sňatků, které se týkají dívek ve věku od 12 do 17 let.
Americký prezident Donald Trump provedl podle analýzy webu CNN jeho nejnovějších finančních přiznání více než tisíc nákupů a prodejů akcií v celkové hodnotě od 79 do 270 milionů dolarů. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na základě oficiálních dokumentů, které hlava státu musela odevzdat. Podle zveřejněných údajů zrealizoval investiční účet prezidenta stovky samostatných obchodních operací. Zákony sice vyžadují hlášení těchto transakcí, uveřejňované formuláře však uvádějí pouze časová období a finanční rozpětí, nikoli přesné sumy.
Umělá inteligence začíná na burze vytvářet novou skupinu poražených. Už nejde jen o obavu, že AI nahradí některé profese. Investoři začínají přeceňovat celé obchodní modely firem, jejichž ziskovost stojí na tom, že zákazník je pohodlný, neporovnává nabídky, nezruší předplatné a zůstává u služby, i když by jinde mohl dostat lepší podmínky.
Evropská unie se dohodla na vyškrtnutí dvou významných ruských miliardářů ze svého sankčního seznamu. Opatření se týká těžařského a telekomunikačního magnáta Ališera Usmanova a bankovního podnikatele Michaila Fridmana. K dohodě dospěly členské státy po intenzivních diplomatických jednáních v Bruselu. Součástí dosaženého kompromisu je zároveň zmrazení celého seznamu sankcionovaných osob na následující tři roky. Rozhodnutí vyvolalo silné reakce jak mezi evropskými diplomaty, tak představiteli Ukrajiny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jednal v New Yorku na okraj Valného shromáždění Organizace spojených národů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o možnostech ukončení válečného konfliktu s Ruskem. Během rozhovorů ukrajinský lídr vyjádřil ochotu k oboustrannému zastavení útoků na energetickou infrastrukturu. Podmínkou pro zavedení tohoto opatření je však podle něj plná dohoda ze strany Ruské federace, která musí rovněž přestat útočit na ukrajinský energetický systém. Zelenskyj zároveň vyjádřil naději, že Spojené státy najdou způsob, jak ruskou stranu přimět k diplomatickým jednáním.
Společné rozhovory mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským lídrem Si Ťin-pchingem se zaměřují mimo jiné na bezpečnost umělé inteligence. Zatímco obě mocnosti vyjednávají, Čína pokračuje v masivním rozvoji své technologické infrastruktury. Srdcem čínských ambicí v oblasti umělé inteligence se stává autonomní oblast Vnitřní Mongolsko, kde vedle tradičního zemědělství vyrostla rozsáhlá datová centra.
NATO poprvé reagovalo na uzavření dohody mezi USA a Dánskem ohledně Grónska. Aliance vítá, že došlo k domluvě, které se snažil dosáhnout především americký prezident Donald Trump. Právě on ji také oznámil na sociální síti.