Bitcoinová aféra otřásla důvěrou občanů. SPD se dotahuje na SPOLU

Spolu
Spolu, foto: Michael Zelinka / INCORP images
Klára Marková 6. června 2025 12:17
Sdílej:

Volební preference v Česku se po vypuknutí bitcoinové aféry začínají hýbat. Podle čerstvého průzkumu agentury NMS Market Research si sice nejsilnější opoziční hnutí ANO udrželo svou stabilní podporu přes 30 procent, avšak vládní koalice SPOLU oslabila a prudce roste podpora SPD. Analytici varují, že další dopady skandálu na politické rozložení sil mohou teprve přijít.

Z dat sbíraných mezi 30. květnem a 3. červnem vyplývá, že ANO Andreje Babiše by nyní získalo 30,5 procenta hlasů. To je téměř totožný výsledek jako v květnu, kdy si hnutí drželo podobnou pozici. Vysokou loajalitu voličů ANO potvrzuje i fakt, že právě jejich příznivci nejčastěji volají po pádu vlády.

Koalice SPOLU, kterou tvoří ODS, KDU-ČSL a TOP 09, naopak mírně oslabila. Zatímco v květnu atakovala hranici 22 procent, nyní by získala jen 19,7 %. To představuje pokles o dva procentní body a posun blíže k rychle rostoucí SPD.

Hnutí Tomia Okamury posiluje nejrychleji ze všech stran. Nyní se těší podpoře 16,7 procenta respondentů, což znamená tříprocentní nárůst oproti květnu. SPD se tak přiblížila vládní koalici SPOLU na rozdíl pouhých tří procentních bodů a stává se vážným konkurentem na pozici druhé nejsilnější politické síly v zemi.

Do sněmovny by se podle tohoto průzkumu dostali i Starostové a nezávislí se ziskem 12 %, což je o dvě procenta více než minulý měsíc. Růst preferencí zaznamenali navzdory tomu, že se jedná o jednu ze stran vládní pětikoalice. Podle odborníků může být důvodem větší personální stabilita a odklon od nejviditelnějších afér.

Piráti by v červnových volbách získali šest procent hlasů a také Stačilo! – nová levicová platforma – by překročilo pětiprocentní práh pro vstup do Sněmovny. Ostatní menší subjekty, včetně Motoristů nebo Přísahy, zůstávají pod hranicí zvolitelnosti.

Strany jako SOCDEM nebo Zelení se nacházejí mimo parlamentní prahovou hranici a jejich podpora podle průzkumů dlouhodobě stagnuje. Zároveň se ukazuje, že tradiční levici stále chybí nové impulzy, které by oslovily zklamané nebo nerozhodnuté voliče.

Účast ve volbách by podle aktuálních dat dosáhla 57,1 procenta. To je přibližně o devět procentních bodů méně, než činila reálná účast ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021.   

Stalo se