Bitcoinová aféra otřásla důvěrou občanů. SPD se dotahuje na SPOLU

Spolu
Spolu, foto: Michael Zelinka / INCORP images
Klára Marková 6. června 2025 12:17
Sdílej:

Volební preference v Česku se po vypuknutí bitcoinové aféry začínají hýbat. Podle čerstvého průzkumu agentury NMS Market Research si sice nejsilnější opoziční hnutí ANO udrželo svou stabilní podporu přes 30 procent, avšak vládní koalice SPOLU oslabila a prudce roste podpora SPD. Analytici varují, že další dopady skandálu na politické rozložení sil mohou teprve přijít.

Z dat sbíraných mezi 30. květnem a 3. červnem vyplývá, že ANO Andreje Babiše by nyní získalo 30,5 procenta hlasů. To je téměř totožný výsledek jako v květnu, kdy si hnutí drželo podobnou pozici. Vysokou loajalitu voličů ANO potvrzuje i fakt, že právě jejich příznivci nejčastěji volají po pádu vlády.

Koalice SPOLU, kterou tvoří ODS, KDU-ČSL a TOP 09, naopak mírně oslabila. Zatímco v květnu atakovala hranici 22 procent, nyní by získala jen 19,7 %. To představuje pokles o dva procentní body a posun blíže k rychle rostoucí SPD.

Hnutí Tomia Okamury posiluje nejrychleji ze všech stran. Nyní se těší podpoře 16,7 procenta respondentů, což znamená tříprocentní nárůst oproti květnu. SPD se tak přiblížila vládní koalici SPOLU na rozdíl pouhých tří procentních bodů a stává se vážným konkurentem na pozici druhé nejsilnější politické síly v zemi.

Do sněmovny by se podle tohoto průzkumu dostali i Starostové a nezávislí se ziskem 12 %, což je o dvě procenta více než minulý měsíc. Růst preferencí zaznamenali navzdory tomu, že se jedná o jednu ze stran vládní pětikoalice. Podle odborníků může být důvodem větší personální stabilita a odklon od nejviditelnějších afér.

Piráti by v červnových volbách získali šest procent hlasů a také Stačilo! – nová levicová platforma – by překročilo pětiprocentní práh pro vstup do Sněmovny. Ostatní menší subjekty, včetně Motoristů nebo Přísahy, zůstávají pod hranicí zvolitelnosti.

Strany jako SOCDEM nebo Zelení se nacházejí mimo parlamentní prahovou hranici a jejich podpora podle průzkumů dlouhodobě stagnuje. Zároveň se ukazuje, že tradiční levici stále chybí nové impulzy, které by oslovily zklamané nebo nerozhodnuté voliče.

Účast ve volbách by podle aktuálních dat dosáhla 57,1 procenta. To je přibližně o devět procentních bodů méně, než činila reálná účast ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021.   

Stalo se
Novinky
Pentagon

Reuters: Zpomalení služby Starshield pro Ukrajinu nařídil Pentagon na příkaz z Bílého domu

Podle investigativního zjištění agentury Reuters vzešel příkaz k omezení ukrajinského vojenského satelitního systému Starshield přímo z Bílého domu. Toto opatření vážně narušilo ukrajinskou obranu proti dronům a zkomplikovalo vojenské operace v době stupňujících se ruských útoků. Rozhodnutí Washingtonu vyvolalo obavy o životy civilistů a proběhlo na pozadí rostoucího napětí kvůli ruským rafinériím.

Novinky
Ilustrační foto

Mezi rodiči bují nový trend. Očkování u dětí neruší, ale "odkládají"

Američtí pediatři zaznamenávají nový trend, kdy se otevřené odmítání očkování u rodičů stále častěji mění v jeho odkládání pod různými záminkami. Podle dětské lékařky Edith Bracho-Sanchezové z Kolumbijské univerzity v New Yorku rodiče často neříkají, že jsou proti vakcínám, ale argumentují logistikou nebo absencí druhého rodiče. Děti tak z ordinací odcházejí neočkované, což představuje skryté, avšak reálné nebezpečí pro veřejné zdraví.

Novinky
Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev: Jakou podstoupil operaci a co vše o jeho rakovině plic víme?

Chirurgové v římské nemocnici úspěšně provedli lobektomii, při které papeži Lvovi odstranili dolní část pravé plíce poté, co preventivní vyšetření odhalilo malý nádor. Lékaři následně potvrdili, že se jedná o rakovinu plic zachycenou v počátečním stadiu. Tento operační zákrok představuje standardní a u včas zachycených případů často plně vyléčitelný postup.

Novinky
Volby, ilustrační fotografie.

Druhé kolo senátních voleb odstartovalo

V Česku dnes úderem čtrnácté hodiny začalo druhé kolo senátních voleb, v němž voliči ve dvaceti dvou zbývajících volebních obvodech rozhodují o konečném složení horní komory parlamentu. Volební místnosti jsou pro veřejnost otevřeny v pátek od 14 do 22 hodin a následně v sobotu od 8 do 14 hodin, přičemž občané mohou využít svého práva po předložení platného dokladu totožnosti.