V mimořádně napjaté atmosféře Poslanecké sněmovny vystoupil ministr spravedlnosti v demisi Pavel Blažek (ODS) s nečekaným a podle svých slov nejzásadnějším projevem své dosavadní politické kariéry. Reagoval tak na aféru spojenou s přijetím daru v kryptoměně bitcoin pro ministerstvo spravedlnosti, která v posledních dnech vyvolala značnou politickou i společenskou kontroverzi.
Blažek během emotivního projevu přiznal pochybení v postupu, zároveň se však důrazně bránil jakémukoli obvinění z osobního obohacení. „Vůbec mě nenapadlo, že podpis darovací smlouvy může způsobit takovou krizi – nejen politickou, ale i společenskou,“ uvedl a omluvil se všem přítomným poslancům. Trval však na tom, že rozhodnutí padlo výhradně v rámci jeho resortu a že do celé věci neprávem zatáhli další členy vlády, včetně ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS).
Ministr zároveň apeloval na věcnost a odmítl spekulace o osobních motivech. „Na tisíc procent říkám – nikdy jsem z toho neměl ani korunu. Pokud si někdo myslí opak, hluboce se mýlí,“ prohlásil Blažek. Podle něj medializace celé kauzy výrazně poškozuje důvěru veřejnosti v politiku jako takovou a některé okolnosti se prý možná objasní až s odstupem času.
Do jednání se nakonec zapojil i premiér Petr Fiala (ODS), ačkoli po svém příchodu na mimořádnou schůzi Sněmovny tři hodiny nepromluvil. V reakci na ostrý tlak opozice, zejména z řad hnutí ANO, které schůzi svolalo, následně vystoupil s prohlášením: „My jsme se nezbláznili. Není možné vést dialog, když opozice o něj nestojí.“
Fiala však odmítl zodpovědět konkrétní dotazy poslanců ANO, mimo jiné i otázku, zda je přijatelné přijmout dar od osoby pravomocně odsouzené za hospodářskou kriminalitu. Namísto přímé odpovědi zamířil svou kritiku zpět na předsedu ANO Andreje Babiše. „Káže tady morálku člověk, který sám čelí soudu. Ať mi pan Babiš řekne, jestli odejde z politiky, až bude pravomocně odsouzen,“ poznamenal Fiala. Babiš však premiérovu výzvu přímo neslyšel, neboť krátce po svém vystoupení opustil jednací sál.
Do rozjitřené debaty se zapojila také předsedkyně Poslanecké sněmovny a šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Ve své reakci připomněla Babišovu slavnou větu, že „nikdy neodstoupí, nikdy“, a vyzvala hnutí ANO, aby si nejprve „zametlo před vlastním prahem“, pokud chce vést debatu o politické morálce.
Napětí v dolní komoře nakonec vyústilo v rozhodnutí hnutí ANO usilovat o hlasování o nedůvěře vládě. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Aleny Schillerové již strana nasbírala dostatek podpisů pro vyvolání hlasování, uvedl server Lidovky. Kritika míří nejen na samotný dar v bitcoinech, ale i na podle opozice nedostatečně transparentní a arogantní reakci vlády na celou kauzu.
Podle dostupných informací bude termín hlasování stanoven během následujících dnů. Koaliční představitelé zatím nevyslali žádný signál, že by mohli ustoupit tlaku opozice, a nadále stojí za Blažkem i za celkovým postupem kabinetu.
Podzimní prázdniny jsou v plném proudu a vyvrcholí během nadcházejícího víkendu na přelomu října a listopadu. Pozor by si lidé měli dát především na horách, kde je mohou překvapit sněhové vločky. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropská spolupráce na posilování civilní ochrany, její financování a další posilování vnitřní bezpečnosti. Zástupci ministerstev vnitra zemí Salcburského fóra jednali v Polsku. Nechyběl tam ani zástupce Česka.
Z Hollywoodu přišla ve čtvrtek večer velmi smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel legendární britský herec Patrick Stewart, jehož nejvíce proslavila role kapitána Picarda ve Star Treku. Stewart se v závěru života potýkal se zdravotními problémy.
Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski ostře kritizoval amerického podnikatele Elona Muska kvůli omezením satelitního systému Starlink na Ukrajině a vyjádřil naději, že miliardář jednoho dne odletí na Mars. Během pátečního vystoupení na konferenci v Lodži varoval před nebezpečím míchání byznysu do mezinárodní politiky.
Finská policie zahájila formální kriminální vyšetřování kvůli podezření z porušení tamních ekologických zákonů v souvislosti s přípravnými pracemi na stavbu nového datového centra společnosti Google na severu země. Dceřiná společnost technologického giganta Tuike Finland měla podle úřadů nelegálně vykácet rozsáhlé plochy lesa a provést odvodňovací práce v lokalitě Muhos ještě předtím, než byly dokončeny povinné posudky vlivů na životní prostředí.
S blížící se náročnou zimou na ukrajinské frontě se výrazně zvyšuje diplomatická aktivita ve snaze přiblížit se k trvalému příměří a mírové dohody mezi Kyjevem a Moskvou. Pod tlakem amerického prezidenta Donalda Trumpa se delegace obou zemí připravují na třístranné setkání s americkými zástupci, které by se podle webu Politico mělo uskutečnit 10. listopadu v Abú Zabí. Celý proces však provádí celá řada otevřených otázek ohledně budoucích bezpečnostních záruk a zapojení evropských států.
Americký prezident Donald Trump během nedělního politického shromáždění v michiganském Port Huronu ostře zaútočil na Norsko, které označil urážlivým vulgárním výrazem a prohlásil, že norské přistěhovalce ve Spojených státech vítat nebude. Své pobouření zdůvodnil tím, že v Norsku sídlící Nobelův výbor mu dosud neudělil Nobelovu cenu za mír. Předvolební mítink se konal pouhý týden před nadcházejícími listopadovými volbami do Kongresu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí po letošních parlamentních volbách další zkoušce své dlouhé politické kariéry, když po sečtení většiny hlasů středečního večera nevisí ve vzduchu jasný vítěz. Přestože jeho strana Likud zůstává nejsilnějším subjektem ve stodvacetičlenném Knesetu s odhadovaným ziskem 26 mandátů, pravicový blok ztratil většinu a dosáhl pouze na 53 křesel, což je výrazně pod hranicí potřebných 61 hlasů k řádnému vládnutí.
Současný postoj americké administrativy vůči Ukrajině, v jehož rámci Washington omezuje zpravodajskou spolupráci a tlačí na dřívější ukončení konfliktu, přehlíží hlubší strategické zájmy Spojených států. Zatímco prezident Donald Trump upřednostňuje diplomatické dohody s Moskvou a obviňuje Kyjev z růstu globálních problémů, odborníci oslovení webem Kyiv Post upozorňují, že bezpečnostní osud Ukrajiny a Západu je vzájemně propojen a že opuštění napadené země se může Washingtonu v budoucnu vymstít.
Filmař Adam McKay a ekologický aktivista Philip Eubanks upozornili ve svém nedávném komentáři pro The Guardian na hrozby, kterým lidstvo čelí v podobě nekontrolovaného rozvoje umělé inteligence a prohlubující se klimatické krize. Podle jejich názoru mají obě tato nebezpečí společného jmenovatele v podobě soukromých entit a korporací usilujících o maximální zisk. Současná společnost tak podle autorů stojí před otázkou, která z těchto krizí lidstvo ohrožuje více.
Při tragické srážce vysokorychlostních vlaků nedaleko španělského Toleda zemřelo nejméně 686 lidí. K nehodě došlo ve středu 28. října 2026 a tato událost vážně ohrožuje předvolební kampaň premiéra Pedra Sáncheze před nadcházejícími předčasnými volbami. Katastrofa totiž podkopává jeho ústřední argument, že vláda zajišťuje efektivní fungování veřejných služeb a zlepšuje každodenní život občanů.
Evropská unie se stáhla ze své dřívější nabídky Kanadě, která se měla týkat zahájení rozhovorů o takzvaném přidruženém členství. Tento krok přichází v důsledku neshod mezi členskými státy, jež se objevily těsně před začátkem společného summitu v Montrealu. Původní ambiciózní plán tak doznal výrazných změn a byl nahrazen mírnější formulací.