V mimořádně napjaté atmosféře Poslanecké sněmovny vystoupil ministr spravedlnosti v demisi Pavel Blažek (ODS) s nečekaným a podle svých slov nejzásadnějším projevem své dosavadní politické kariéry. Reagoval tak na aféru spojenou s přijetím daru v kryptoměně bitcoin pro ministerstvo spravedlnosti, která v posledních dnech vyvolala značnou politickou i společenskou kontroverzi.
Blažek během emotivního projevu přiznal pochybení v postupu, zároveň se však důrazně bránil jakémukoli obvinění z osobního obohacení. „Vůbec mě nenapadlo, že podpis darovací smlouvy může způsobit takovou krizi – nejen politickou, ale i společenskou,“ uvedl a omluvil se všem přítomným poslancům. Trval však na tom, že rozhodnutí padlo výhradně v rámci jeho resortu a že do celé věci neprávem zatáhli další členy vlády, včetně ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS).
Ministr zároveň apeloval na věcnost a odmítl spekulace o osobních motivech. „Na tisíc procent říkám – nikdy jsem z toho neměl ani korunu. Pokud si někdo myslí opak, hluboce se mýlí,“ prohlásil Blažek. Podle něj medializace celé kauzy výrazně poškozuje důvěru veřejnosti v politiku jako takovou a některé okolnosti se prý možná objasní až s odstupem času.
Do jednání se nakonec zapojil i premiér Petr Fiala (ODS), ačkoli po svém příchodu na mimořádnou schůzi Sněmovny tři hodiny nepromluvil. V reakci na ostrý tlak opozice, zejména z řad hnutí ANO, které schůzi svolalo, následně vystoupil s prohlášením: „My jsme se nezbláznili. Není možné vést dialog, když opozice o něj nestojí.“
Fiala však odmítl zodpovědět konkrétní dotazy poslanců ANO, mimo jiné i otázku, zda je přijatelné přijmout dar od osoby pravomocně odsouzené za hospodářskou kriminalitu. Namísto přímé odpovědi zamířil svou kritiku zpět na předsedu ANO Andreje Babiše. „Káže tady morálku člověk, který sám čelí soudu. Ať mi pan Babiš řekne, jestli odejde z politiky, až bude pravomocně odsouzen,“ poznamenal Fiala. Babiš však premiérovu výzvu přímo neslyšel, neboť krátce po svém vystoupení opustil jednací sál.
Do rozjitřené debaty se zapojila také předsedkyně Poslanecké sněmovny a šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Ve své reakci připomněla Babišovu slavnou větu, že „nikdy neodstoupí, nikdy“, a vyzvala hnutí ANO, aby si nejprve „zametlo před vlastním prahem“, pokud chce vést debatu o politické morálce.
Napětí v dolní komoře nakonec vyústilo v rozhodnutí hnutí ANO usilovat o hlasování o nedůvěře vládě. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Aleny Schillerové již strana nasbírala dostatek podpisů pro vyvolání hlasování, uvedl server Lidovky. Kritika míří nejen na samotný dar v bitcoinech, ale i na podle opozice nedostatečně transparentní a arogantní reakci vlády na celou kauzu.
Podle dostupných informací bude termín hlasování stanoven během následujících dnů. Koaliční představitelé zatím nevyslali žádný signál, že by mohli ustoupit tlaku opozice, a nadále stojí za Blažkem i za celkovým postupem kabinetu.
Princ Harry navázal na úspěšnou návštěvu Velké Británie další překvapivou zahraniční cestou. V pátek dorazil na žádost ukrajinské vlády do Kyjeva. Jako patron her Invictus Games pro trvale zraněné válečné veterány řekl, chce udělat všechno možné, aby pomohl se zotavením tisícovek ukrajinských vojáků, kteří utrpěli zranění ve válce s Ruskem.
Zatímco válka na Ukrajině nekončí, Vladimir Putin se údajně ukrývá ve třech identických kancelářích, které má vybudované ve svých bunkrech po celém Rusku. Uvedl to bývalý vysoce postavený člen Kremlu Gleb Karakulov, který loni v říjnu z Ruska utekl. Nyní se snaží odhalit tajemství ruského prezidenta, kterého vnímá jako válečného zločince.
Evropský automobilový průmysl zahájil v Bruselu formální kampaň s cílem odložit termín pro ukončení prodeje nových aut se spalovacími motory, který je stanoven na rok 2035.
Debata o novém unijním zákonu, který by měl zajistit monitorování stavu evropských lesů, se dostala do slepé uličky. Hlavní příčinou je neschopnost najít kompromis mezi pravicovými a levicovými politickými skupinami. Jednání mezi hlavními vyjednavači byla zrušena, protože se ukázalo, že dohoda je v současnosti prakticky nemožná. Zablokování legislativy ukazuje na to, že středová koalice v Evropském parlamentu slábne po posunu doprava v nedávných volbách.
Obchodní vztahy mezi Spojenými státy a Indií zažívají značné napětí. Poradce Bílého domu Peter Navarro nedávno varoval, že spory s Indií „neskončí dobře“. Vztahy se zhoršily kvůli obchodním praktikám Indie, které USA považují za nekalé, a kvůli pokračujícím nákupům ruských energetických zdrojů.
Vražda Charlieho Kirka, blízkého spojence a vyslance amerického prezidenta Donalda Trumpa, vyvolala vlnu šoku a diskusí o eskalující politickém násilí v Americe.
Prezident USA Donald Trump přinesl klíčové novinky ohledně vyšetřování smrti Charlieho Kirka. Během rozhovoru v ranním pořadu "Fox & Friends" prohlásil, že s vysokou mírou jistoty se podařilo podezřelého zadržet. Sdělil také, že se jedná o muže ve věku 28 nebo 29 let, což vyvrací předchozí informace úřadů, které hovořily o osobě ve vysokoškolském věku.
Slovensko čelí obviněním, že jeho úřady využily evropské fondy k výstavbě falešných penzionů, které ve skutečnosti slouží jako luxusní vily pro politické představitele a jejich přátele. Některé z těchto budov dokonce fungují jako soukromé rezidence. Podle opozice jsou desítky milionů eur, určených na rozvoj venkovské turistiky, zneužity.
Život v Severní Koreji se stal za vlády Kim Čong-una mnohem tvrdším a tamní obyvatelé se cítí více ohrožení. Hlavní zpráva OSN konstatuje, že totalitní režim stále častěji uplatňuje trest smrti, a to i na lidi, kteří sledují a sdílejí zahraniční filmy a televizní pořady. Dále se uvádí, že diktatura, která je do značné míry odříznutá od okolního světa, vystavuje své obyvatele nuceným pracím a omezuje jejich svobody.
Účastníci druhého Afrického klimatického summitu vyzvali k přehodnocení celosvětového systému financování klimatických opatření. Lídři afrického kontinentu se snažili sjednotit svůj hlas před nadcházející konferencí COP30. Chtějí, aby Afrika nebyla pouze přítomna, ale aby se podílela na utváření globální agendy.
Velká Británie rozšiřuje své jaderné schopnosti a hodlá k tomu využít nové stíhací letouny F-35, které jsou schopny nést jaderné zbraně, jako je například gravitační bomba B61-12. Royal Air Force plánuje koupit 12 stíhaček F-35A Lightning II. Tyto letouny se stanou součástí mise NATO, čímž se Velká Británie po odchodu z NATO v 90. letech znovu zapojí do jaderných dohod.
Přechod od neutrální fáze k La Niñě se podle televize Fox zdá být v nadcházejících měsících stále více pravděpodobný, i když se modely rozcházejí v tom, zda bude jev dostatečně silný, aby se projevil na globálním počasí.