V mimořádně napjaté atmosféře Poslanecké sněmovny vystoupil ministr spravedlnosti v demisi Pavel Blažek (ODS) s nečekaným a podle svých slov nejzásadnějším projevem své dosavadní politické kariéry. Reagoval tak na aféru spojenou s přijetím daru v kryptoměně bitcoin pro ministerstvo spravedlnosti, která v posledních dnech vyvolala značnou politickou i společenskou kontroverzi.
Blažek během emotivního projevu přiznal pochybení v postupu, zároveň se však důrazně bránil jakémukoli obvinění z osobního obohacení. „Vůbec mě nenapadlo, že podpis darovací smlouvy může způsobit takovou krizi – nejen politickou, ale i společenskou,“ uvedl a omluvil se všem přítomným poslancům. Trval však na tom, že rozhodnutí padlo výhradně v rámci jeho resortu a že do celé věci neprávem zatáhli další členy vlády, včetně ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS).
Ministr zároveň apeloval na věcnost a odmítl spekulace o osobních motivech. „Na tisíc procent říkám – nikdy jsem z toho neměl ani korunu. Pokud si někdo myslí opak, hluboce se mýlí,“ prohlásil Blažek. Podle něj medializace celé kauzy výrazně poškozuje důvěru veřejnosti v politiku jako takovou a některé okolnosti se prý možná objasní až s odstupem času.
Do jednání se nakonec zapojil i premiér Petr Fiala (ODS), ačkoli po svém příchodu na mimořádnou schůzi Sněmovny tři hodiny nepromluvil. V reakci na ostrý tlak opozice, zejména z řad hnutí ANO, které schůzi svolalo, následně vystoupil s prohlášením: „My jsme se nezbláznili. Není možné vést dialog, když opozice o něj nestojí.“
Fiala však odmítl zodpovědět konkrétní dotazy poslanců ANO, mimo jiné i otázku, zda je přijatelné přijmout dar od osoby pravomocně odsouzené za hospodářskou kriminalitu. Namísto přímé odpovědi zamířil svou kritiku zpět na předsedu ANO Andreje Babiše. „Káže tady morálku člověk, který sám čelí soudu. Ať mi pan Babiš řekne, jestli odejde z politiky, až bude pravomocně odsouzen,“ poznamenal Fiala. Babiš však premiérovu výzvu přímo neslyšel, neboť krátce po svém vystoupení opustil jednací sál.
Do rozjitřené debaty se zapojila také předsedkyně Poslanecké sněmovny a šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Ve své reakci připomněla Babišovu slavnou větu, že „nikdy neodstoupí, nikdy“, a vyzvala hnutí ANO, aby si nejprve „zametlo před vlastním prahem“, pokud chce vést debatu o politické morálce.
Napětí v dolní komoře nakonec vyústilo v rozhodnutí hnutí ANO usilovat o hlasování o nedůvěře vládě. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Aleny Schillerové již strana nasbírala dostatek podpisů pro vyvolání hlasování, uvedl server Lidovky. Kritika míří nejen na samotný dar v bitcoinech, ale i na podle opozice nedostatečně transparentní a arogantní reakci vlády na celou kauzu.
Podle dostupných informací bude termín hlasování stanoven během následujících dnů. Koaliční představitelé zatím nevyslali žádný signál, že by mohli ustoupit tlaku opozice, a nadále stojí za Blažkem i za celkovým postupem kabinetu.
Ruskou politickou scénou otřásla nečekaná událost. Ilja Remeslo, pětačtyřicetiletý právník a dlouholetý loajální šiřitel prokremelské propagandy, veřejně vystoupil proti Vladimiru Putinovi. Remeslo, který se dříve specializoval na diskreditaci nezávislých novinářů a opozičních politiků včetně Alexeje Navalného, zveřejnil na svém Telegramu manifest s názvem „Pět důvodů, proč jsem přestal podporovat Vladimira Putina“.
Íránský prezident Masúd Pezeškiján ve středu odpoledne oficiálně potvrdil smrt ministra tajných služeb Esmáíla Chatíba. Toto prohlášení přišlo jen několik hodin poté, co Izrael oznámil, že Chatíb byl cílem a obětí nočního náletu v Teheránu. Potvrzení ze strany íránské hlavy státu definitivně ukončilo spekulace o osudu jednoho z nejmocnějších mužů tamního bezpečnostního aparátu.
Současná krize v Íránu a faktické uzavření Hormuzského průlivu otřásly globálními trhy s energiemi i komoditami. Tento konflikt však vynesl na světlo mnohem hlubší problém: moderní světový obchod je až nebezpečně závislý na překvapivě malém počtu úzkých námořních cest, takzvaných „úzkých hrdel“ (chokepoints). Stačí zablokování jediného z nich a globální dodavatelské řetězce se začnou hroutit jako domeček z karet.
Klimatická krize v Africe už dávno není budoucím rizikem, ale krutou realitou dneška. Záplavy ničí infrastrukturu budovanou desítky let, sucha likvidují úrodu a extrémní vedra vyčerpávají zdravotní systémy i produktivitu práce. Přestože je potřeba masivních investic do adaptace a odolnosti nezpochybnitelná, globální finanční systém v této zkoušce podle odborníků fatálně selhává, a to hned v několika rovinách současně.
Moderní špionáž prochází zásadní proměnou. Cizí zpravodajské služby, zejména ty z Ruska nebo Íránu, stále častěji k provádění špionáže a sabotáží na evropské půdě nevyužívají profesionální agenty, ale běžné občany. Podle Youssefa Aita Daouda, ředitele oddělení zpravodajství a národních hrozeb v nizozemské policejní jednotce pro vyšetřování a speciální operace, se tento trend stává pro bezpečnostní složky novou a složitou výzvou.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vstoupila do svého třetího týdne a život v Teheránu se proměnil v boj o zachování zbytků normality pod neustálou hrozbou náletů. Agentura OSN pro uprchlíky odhaduje, že od začátku kampaně bylo v zemi vysídleno již 3,2 milionu lidí. Zatímco mnozí uprchli do hor nebo na venkov, miliony dalších zůstávají v hlavním městě, kde se zvuk explozí stal kulisou jejich každodenní existence.
Írán ve středu v časných ranních hodinách zahájil masivní raketový útok na Izrael, který označil za přímou odplatu za zabití svých vrcholných představitelů.
Vesmírný dalekohled Jamese Webba, nejvýkonnější přístroj svého druhu, nepřestává astronomy fascinovat i mást. Od svého spuštění před čtyřmi lety zachytil na stovkách snímků neobvyklý úkaz: drobné, jasně červené body, které se objevují téměř v každém hlubokém pohledu do vzdáleného vesmíru. Vědci pro ně začali používat prostý název „malé červené tečky“ (LRDs), ovšem shoda na tom, co tyto objekty ve skutečnosti představují, zatím neexistuje.
Světová zdravotnická organizace (WHO) bije na poplach kvůli hrozící jaderné katastrofě v důsledku eskalujícího konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří Hanan Balkhy v rozhovoru pro Politico uvedla, že personál OSN je v nejvyšším stupni pohotovosti a bedlivě monitoruje dopady útoků na íránská jaderná zařízení. Obavy vzbuzuje především „scénář nejhoršího případu“, tedy přímý jaderný incident, jehož následky by svět pociťoval celá desetiletí.
Cesta k ničivé válce mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem nebyla nevyhnutelná. Jak ukazují detaily z diplomatického zákulisí, vyjednavači byli podle webu The Guardian jen krůček od historické dohody, kterou však pohřbila kombinace neznalosti, vzájemného nepochopení a neortodoxního přístupu týmu Donalda Trumpa. Pouhé dva dny před zahájením útoků přitom na stole ležel návrh, který mohl změnit kurz dějin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v exkluzivním rozhovoru pro BBC varoval, že jeho země bude kvůli válce na Blízkém východě čelit kritickému nedostatku raket. Podle jeho slov Vladimir Putin usiluje o dlouhotrvající konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, protože takové dění oslabuje Kyjev a odčerpává americké zdroje. Zelenskyj vyjádřil velmi špatný pocit z dopadů tohoto střetu na Ukrajinu a poznamenal, že mírová jednání jsou kvůli situaci v Íránu neustále odkládána.
Využívání nejmodernějších stíhaček k likvidaci levných íránských dronů se stává jedním z největších strategických a ekonomických rébusů současného konfliktu. Přestože nasazení špičkových letounů pomohlo snížit frekvenci íránských útoků až o 83 %, experti i bývalí piloti varují, že současná taktika je dlouhodobě neudržitelná. Situaci trefně přirovnal jeden z britských důstojníků k „používání perlíku na rozbití ořechu“.