Andrej Babiš, předseda hnutí ANO, ve středu na Hradě představil prezidentu Petru Pavlovi kompletní seznam jmen, která by měla zasednout v ministerských křeslech jeho potenciální vlády. Tato koalice má být vytvořena z hnutí ANO, SPD a Motoristů. Ihned po schůzce Babiš oznámil, že prezident má problém s jedním z nominantů Motoristů, Filipem Turkem, a navíc znovu trvá na tom, aby Babiš před svým jmenováním vysvětlil řešení svého střetu zájmů.
„Pan prezident má problém s panem Turkem,“ prohlásil Babiš před novináři. Dodal, že kvůli tomuto stanovisku prezidenta se chystá ještě dnes jednat s předsedou Motoristů Petrem Macinkou. Definitivní nominace kandidátů schválila koaliční rada budoucích partnerů den předtím, v úterý, kdy se zároveň domluvila rošáda resortů v rámci nominací od Motoristů.
Konkrétně byl Filip Turek navržen na ministra životního prostředí, zatímco Petr Macinka je kandidátem na ministra zahraničí. Původní předpoklady přitom naznačovaly opačné obsazení. Tato výměna měla být ze strany Motoristů gestem dobré vůle, které mělo předejít komplikacím při formování nové vlády, což potvrdil i lídr hnutí ANO. Babiš však konstatoval, že tento ústupek Pavla nepřesvědčil: „Motoristé přišli s výměnou, mysleli si, že to je pozitivní řešení. Pan prezident na to má jiný názor.“
Babiš dále upřesnil důvody prezidentových námitek, když prohlásil: „Pan prezident to zdůvodňuje právními důvody. A ano, vyjmenoval celou řadu výhrad, které má vůči panu Turkovi.“ Babiš sice dodal, že osobně si myslí, že Turek mohl dostat šanci, ale názor prezidenta respektuje a bude jej řešit s Motoristy. Potvrdil také, že hlava státu si klade pro jeho jmenování premiérem stále stejnou podmínku: Babiš musí dopředu představit plán řešení svého střetu zájmů.
Budoucí premiér nebyl schopen sdělit podrobnější časový rozvrh dalšího postupu, pouze zmínil, že „začnou konzultace, pan prezident slíbil od pátku“.
Hnutí ANO nominovalo na premiéra svého předsedu Andreje Babiše. Do klíčových ekonomických resortů se mají vrátit Karel Havlíček jako ministr průmyslu a obchodu a Alena Schillerová jako ministryně financí. Dále na ministerstvo vnitra je navržen Lubomír Metnar.
Mezi dalšími navrženými figurují Jeroným Tejc jako kandidát na ministra spravedlnosti a Adam Vojtěch jako kandidát na ministra zdravotnictví. Dále hnutí nominovalo Roberta Plagu na ministra školství, Aleše Juchelku na post ministra práce a sociálních věcí a Zuzanu Schwarz Bařtipánovou na ministerstvo pro místní rozvoj.
Strana SPD do vlády navrhla tři nestranické odborníky. Jsou jimi Jaromír Zůna jako kandidát na ministra obrany, Ivan Bednárik na ministra dopravy a Martin Šebestyán na post ministra zemědělství.
Koaliční partner Motoristé navrhli celkem čtyři jména. Patří mezi ně Petr Macinka na ministra zahraničí, Filip Turek na ministra životního prostředí a Oto Klempíř jako kandidát na ministra kultury. Posledním nominovaným je Boris Šťastný na nově navrhovaný post ministra sportu, zdraví a prevence.
Do Česka již během uplynulého víkendu dorazilo tropické počasí, které si užijeme i v tomto týdnu. O to méně ale bude deště, problémy se suchem se mají prohlubovat. Meteorologové poukazují na souvislost s klimatickou změnou.
Severoatlantická aliance se před svým červencovým summitem v Turecku ocitá v situaci, kdy musí řešit jednu z největších výzev ve své historii. Evropští spojenci čelí reálné možnosti, že se budou muset obejít bez bezpečnostních záruk a přítomnosti Spojených států. Washington totiž v uplynulých týdnech přistoupil k odsunu části vojáků z Německa i Polska a uvažoval dokonce o pozastavení členství Španělska, což je v Evropě vnímáno jako odveta za vlažnou podporu amerických postojů ve válce s Íránem.
Ukrajina kvůli nutnosti šetřit omezené zásoby protivzdušných raket stále častěji spoléhá na domácí systém elektronického boje Lima. Tento prostředek slouží k narušování a odklánění ruských bezpilotních letounů a střel. Na rozdíl od klasické protivzdušné obrany, která útočící cíle fyzicky likviduje svými antiraketami, funguje tento systém tak, že ruší a podvrhuje satelitní navigační signály. Vzhledem k tomu, že Rusko zintenzivňuje své údery s dlouhým doletem a Kyjev se potýká s trvalým nedostatkem drahé munice, stala se tato technologie klíčovou vrstvou ukrajinské obranné architektury.
Íránské ministerstvo zahraničí obvinilo Spojené státy z hrubého porušení příměří, k němuž mělo dojít během uplynulých 48 hodin v regionu Hormozgán v blízkosti strategického Hormuzského průlivu. Teherán podle oficiálního prohlášení považuje americký režim za plně odpovědný za veškeré následky těchto útočných a neoprávněných akcí. Ministerstvo zároveň zdůraznilo, že Írán bude na tyto kroky reagovat a nebude váhat při obraně svého vlastního území.
Demokratická republika Kongo se potýká se svou sedmnáctou epidemií nebezpečné eboly. Humanitární organizace i zdravotníci upozorňují na její alarmující šíření a dodávají, že oficiální statistiky neodrážejí skutečnou závažnost situace. Místní podfinancované zdravotnictví čelí enormnímu náporu, kvůli čemuž zástupci neziskového sektoru naléhavě apelují na mezinárodní společenství s žádostí o koordinovanou finanční a materiální pomoc, neboť situace v terénu se nadále vymyká kontrole.
Vlna extrémních veder, která v úvodu léta zasáhla velkou část západní Evropy, si ve Francii vyžádala již sedm lidských životů. Francie a Velká Británie v pondělí zaznamenaly historické teplotní rekordy pro měsíc květen. Vládní mluvčí Maud Bregeonová v televizním vysílání potvrdila, že těchto sedm úmrtí přímo či nepřímo souvisí s vysokými teplotami, přičemž v pěti případech se jednalo o utonutí. Podle meteorologů z Météo France byla nejvyšší pondělní teplota naměřena v departementu Les Landes na jihozápadě země, kde rtuť teploměru vyšplhala na 37,1 stupně Celsia.
Bohatší státy Evropské unie, které financují výdaje celého bloku, zintenzivňují své úsilí o omezení navrhovaného dlouhodobého rozpočtu. Evropská komise totiž navrhuje, aby unijní pokladna pro období let 2028 až 2034 disponovala částkou dosahující až 1,8 bilionu eur. Ministři zastupující devět čistých plátců, tedy zemí, které do unijního rozpočtu odvádějí více peněz, než z něho samy získávají, se proto rozhodli zorganizovat společnou opoziční kampaň. Před zasedáním Rady pro obecné záležitosti v Bruselu, kde se má o víceletém finančním rámci jednat, naplánovali společné jednání s cílem postavit se proti tomuto návrhu.
Americké lety zajišťující vyhoštění a přesuny migrantů produkují stovky tisíc metrických tun emisí oxidu uhličitého, které poškozují klima. Federální úředníci totiž přepravují bezprecedentní množství lidí do záchytných center daleko od jejich domovů a následně je deportují do zemí po celém světě. Masivní deportační kampaň Donalda Trumpa podnítila minimálně osmdesátiprocentní meziroční nárůst těchto letů, což podle exkluzivní analýzy dat poskytnuté deníku The Guardian výrazně urychluje klimatickou krizi. Ředitelka výzkumu v organizaci Human Rights First Savitri Arveyová potvrdila, že u všech těchto letů došlo k ohromujícímu nárůstu jak v počtu, tak v množství cílových destinací.
Izraelská armáda zahájila novou vlnu vzdušných úderů po celém Libanonu, k čemuž došlo bezprostředně po oznámení premiéra Benjamina Netanjahua, že jeho země zintenzivní své útoky proti hnutí Hizballáh. Izraelské obranné síly (IDF) upřesnily, že jejich údery směřovaly mimo jiné do údolí Bikáa na východě Libanonu a do dalších částí země. Šíitské ozbrojené hnutí Hizballáh, které těší podpoře Íránu, na tyto kroky reagovalo prohlášením, že v rámci odvetných opatření provedlo dvacet dva dronových a raketových útoků, přičemž jeho cíli se stali izraelští vojáci, tanky, kasárna a budovy.
Španělské ministerstvo zdravotnictví v pondělí oznámilo, že občan Španělska, který byl evakuován z výletní lodi MV Hondius a nachází se v izolaci v madridské nemocnici, měl pozitivní test na hantavirus. Tento pacient patří do skupiny čtrnácti Španělů, kteří pobývali na palubě plavidla a od desátého května jsou umístěni v karanténě v Ústřední vojenské nemocnici Gómez Ulla v Madridu. Podle vyjádření úřadů se jedná o osobu, která byla vyhodnocena jako blízký kontakt v rámci epidemiologického sledování spuštěného ihned po prvním odhalení nákazy na lodi.
Extrémní vlna veder zasáhla západní Evropu a přinesla rekordní květnové teploty do stovek francouzských měst. Francie spolu se Spojeným královstvím zaznamenaly nové národní teplotní rekordy pro tento měsíc, přičemž meteorologové předpovídají, že ve Španělsku by rtuť teploměru mohla do konce týdny vyšplhat až ke čtyřiceti stupňům Celsia. Podle britského meteorologického úřadu Met Office byl dosavadní historický rekord překonán v londýnských Kew Gardens, kde přístroje naměřily 34,8 stupně Celsia.
Příští týden v Česku začne meteorologické léto a meteorologové už vidí až do prvního dne astronomického léta. Z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tak vyplývá, jak bude v následujících dnech a týdnech.