Andrej Babiš, předseda hnutí ANO, ve středu na Hradě představil prezidentu Petru Pavlovi kompletní seznam jmen, která by měla zasednout v ministerských křeslech jeho potenciální vlády. Tato koalice má být vytvořena z hnutí ANO, SPD a Motoristů. Ihned po schůzce Babiš oznámil, že prezident má problém s jedním z nominantů Motoristů, Filipem Turkem, a navíc znovu trvá na tom, aby Babiš před svým jmenováním vysvětlil řešení svého střetu zájmů.
„Pan prezident má problém s panem Turkem,“ prohlásil Babiš před novináři. Dodal, že kvůli tomuto stanovisku prezidenta se chystá ještě dnes jednat s předsedou Motoristů Petrem Macinkou. Definitivní nominace kandidátů schválila koaliční rada budoucích partnerů den předtím, v úterý, kdy se zároveň domluvila rošáda resortů v rámci nominací od Motoristů.
Konkrétně byl Filip Turek navržen na ministra životního prostředí, zatímco Petr Macinka je kandidátem na ministra zahraničí. Původní předpoklady přitom naznačovaly opačné obsazení. Tato výměna měla být ze strany Motoristů gestem dobré vůle, které mělo předejít komplikacím při formování nové vlády, což potvrdil i lídr hnutí ANO. Babiš však konstatoval, že tento ústupek Pavla nepřesvědčil: „Motoristé přišli s výměnou, mysleli si, že to je pozitivní řešení. Pan prezident na to má jiný názor.“
Babiš dále upřesnil důvody prezidentových námitek, když prohlásil: „Pan prezident to zdůvodňuje právními důvody. A ano, vyjmenoval celou řadu výhrad, které má vůči panu Turkovi.“ Babiš sice dodal, že osobně si myslí, že Turek mohl dostat šanci, ale názor prezidenta respektuje a bude jej řešit s Motoristy. Potvrdil také, že hlava státu si klade pro jeho jmenování premiérem stále stejnou podmínku: Babiš musí dopředu představit plán řešení svého střetu zájmů.
Budoucí premiér nebyl schopen sdělit podrobnější časový rozvrh dalšího postupu, pouze zmínil, že „začnou konzultace, pan prezident slíbil od pátku“.
Hnutí ANO nominovalo na premiéra svého předsedu Andreje Babiše. Do klíčových ekonomických resortů se mají vrátit Karel Havlíček jako ministr průmyslu a obchodu a Alena Schillerová jako ministryně financí. Dále na ministerstvo vnitra je navržen Lubomír Metnar.
Mezi dalšími navrženými figurují Jeroným Tejc jako kandidát na ministra spravedlnosti a Adam Vojtěch jako kandidát na ministra zdravotnictví. Dále hnutí nominovalo Roberta Plagu na ministra školství, Aleše Juchelku na post ministra práce a sociálních věcí a Zuzanu Schwarz Bařtipánovou na ministerstvo pro místní rozvoj.
Strana SPD do vlády navrhla tři nestranické odborníky. Jsou jimi Jaromír Zůna jako kandidát na ministra obrany, Ivan Bednárik na ministra dopravy a Martin Šebestyán na post ministra zemědělství.
Koaliční partner Motoristé navrhli celkem čtyři jména. Patří mezi ně Petr Macinka na ministra zahraničí, Filip Turek na ministra životního prostředí a Oto Klempíř jako kandidát na ministra kultury. Posledním nominovaným je Boris Šťastný na nově navrhovaný post ministra sportu, zdraví a prevence.
V australském letovisku Gold Coast se plánuje výstavba nejvyšší budovy v zemi, která má nést jméno Trump. Projekt s názvem Trump International Hotel & Tower Gold Coast, za nímž stojí australská skupina Altus Property Group, počítá s devadesátijednapatrovým mrakodrapem. Součástí ambiciózního záměru je luxusní šestihvězdičkový hotel s 285 pokoji, nákupní zóna s prestižními značkami, restaurace oceněné michelinskou hvězdou a luxusní rezidenční apartmány postavené podle standardů organizace Trump.
Východoukrajinskou Doněckou oblast halí mrazivá noc a obrněné vozy s redaktory BBC projíždějí surrealistickými tunely z rybářských sítí. Tyto sítě, upevněné na vysokých kůlech, se táhnou kilometry podél cest jako ochrana před útočnými drony. Jsou levnou, ale překvapivě účinnou bariérou; zachytí vrtule bezpilotních letounů dříve, než stačí zasáhnout svůj cíl. Mnoho z nich pochází od skotských rybářů, kteří je darovali k recyklaci – nyní však na frontě pomáhají chránit životy.
Přípravy na historickou misi Artemis II, která má po více než padesáti letech dopravit lidskou posádku k Měsíci, narazily na další vážnou překážku. Inženýři NASA o víkendu odhalili problém s průtokem helia v horní části obří rakety Space Launch System (SLS). Tato komplikace definitivně znemožnila plánovaný start v průběhu března.
Čtyři roky trvající válečný konflikt na Ukrajině si na obou stranách vyžádal enormní množství obětí, ačkoli přesné ověřování čísel zůstává v podmínkách probíhajících bojů velmi obtížné.
Během projevu před vedením Federální bezpečnosti služby (FSB) se ruský prezident Vladimir Putin nečekaně vyhnul hodnocení dosavadního průběhu invaze na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.
Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.