Andrej Babiš, předseda hnutí ANO, ve středu na Hradě představil prezidentu Petru Pavlovi kompletní seznam jmen, která by měla zasednout v ministerských křeslech jeho potenciální vlády. Tato koalice má být vytvořena z hnutí ANO, SPD a Motoristů. Ihned po schůzce Babiš oznámil, že prezident má problém s jedním z nominantů Motoristů, Filipem Turkem, a navíc znovu trvá na tom, aby Babiš před svým jmenováním vysvětlil řešení svého střetu zájmů.
„Pan prezident má problém s panem Turkem,“ prohlásil Babiš před novináři. Dodal, že kvůli tomuto stanovisku prezidenta se chystá ještě dnes jednat s předsedou Motoristů Petrem Macinkou. Definitivní nominace kandidátů schválila koaliční rada budoucích partnerů den předtím, v úterý, kdy se zároveň domluvila rošáda resortů v rámci nominací od Motoristů.
Konkrétně byl Filip Turek navržen na ministra životního prostředí, zatímco Petr Macinka je kandidátem na ministra zahraničí. Původní předpoklady přitom naznačovaly opačné obsazení. Tato výměna měla být ze strany Motoristů gestem dobré vůle, které mělo předejít komplikacím při formování nové vlády, což potvrdil i lídr hnutí ANO. Babiš však konstatoval, že tento ústupek Pavla nepřesvědčil: „Motoristé přišli s výměnou, mysleli si, že to je pozitivní řešení. Pan prezident na to má jiný názor.“
Babiš dále upřesnil důvody prezidentových námitek, když prohlásil: „Pan prezident to zdůvodňuje právními důvody. A ano, vyjmenoval celou řadu výhrad, které má vůči panu Turkovi.“ Babiš sice dodal, že osobně si myslí, že Turek mohl dostat šanci, ale názor prezidenta respektuje a bude jej řešit s Motoristy. Potvrdil také, že hlava státu si klade pro jeho jmenování premiérem stále stejnou podmínku: Babiš musí dopředu představit plán řešení svého střetu zájmů.
Budoucí premiér nebyl schopen sdělit podrobnější časový rozvrh dalšího postupu, pouze zmínil, že „začnou konzultace, pan prezident slíbil od pátku“.
Hnutí ANO nominovalo na premiéra svého předsedu Andreje Babiše. Do klíčových ekonomických resortů se mají vrátit Karel Havlíček jako ministr průmyslu a obchodu a Alena Schillerová jako ministryně financí. Dále na ministerstvo vnitra je navržen Lubomír Metnar.
Mezi dalšími navrženými figurují Jeroným Tejc jako kandidát na ministra spravedlnosti a Adam Vojtěch jako kandidát na ministra zdravotnictví. Dále hnutí nominovalo Roberta Plagu na ministra školství, Aleše Juchelku na post ministra práce a sociálních věcí a Zuzanu Schwarz Bařtipánovou na ministerstvo pro místní rozvoj.
Strana SPD do vlády navrhla tři nestranické odborníky. Jsou jimi Jaromír Zůna jako kandidát na ministra obrany, Ivan Bednárik na ministra dopravy a Martin Šebestyán na post ministra zemědělství.
Koaliční partner Motoristé navrhli celkem čtyři jména. Patří mezi ně Petr Macinka na ministra zahraničí, Filip Turek na ministra životního prostředí a Oto Klempíř jako kandidát na ministra kultury. Posledním nominovaným je Boris Šťastný na nově navrhovaný post ministra sportu, zdraví a prevence.
Slovenský premiér Robert Fico vyzval k odstranění satirické sochy amerického prezidenta Donalda Trumpa z budovy Evropského parlamentu ve Štrasburku. Instalaci veřejně označil za jasný projev úpadku celé Evropské unie. Přestože slovenský předseda vlády podle svých slov nesouhlasí se všemi kroky amerického lídra, urážení partnerů na oficiální půdě považuje za hluboké selhání v chápání současné politické reality.
Pákistán oficiálně potvrdil přítomnost svých vojenských jednotek v Saúdské Arábii v reakci na stoupající napětí a sílící útoky jemenských povstalců Húthíů. Krok navazuje na nedávno uzavřenou obrannou pakt mezi Saúdskou Arábií, Tureckem a Pákistánem, jejímž cílem je společná obrana území před vnějšími hrozbami. Pákistánské síly již v saúdskoarabském království působí, ačkoliv přesné počty vojáků a jejich konkrétní kapacity zůstávají z bezpečnostních důvodů utajeny.
Ceny ropy na světových komoditních trzích zaznamenaly prudký skok, když se mezinárodní benchmark Brent během jediného dne vyšplhal o pět procent na hodnotu přesahující sto pět dolarů za barel. Za tímto dramatickým cenovým růstem stojí kombinace dvou závažných faktorů, kterými jsou eskalující geopolitické napětí na Blízkém východě a narušení těžebních kapacit v důsledku blížícího se hurikánu v Mexickém zálivu. Prudké zdražení energetických surovin okamžitě vyvolalo nervozitu mezi investory a spustilo vlnu výprodejů na globálních finančních trzích.
Ukrajinská vláda schválila částečné obnovení vývozu zemního plynu a zrušila tak zákaz, který platil od počátku plnohodnotné ruské invaze. Soukromí těžaři budou moci prodávat zahraničním odběratelům část své produkce z předchozího měsíce prostřednictvím specializovaných burzovních aukcí.
Spojené státy čelí sérii zásadních politických a právních událostí, které formují tamní domácí i zahraniční scénu. Federální soud ve Washingtonu zahájil klíčové jednání ve věci snahy prezidenta Donalda Trumpa odebrat tiskové akreditace redakcím stanic CNN, MS Now a serveru Politico. Současně se vyostřuje souboj o křesla v americkém Senátu, zatímco šéf americké diplomacie Marco Rubio během své cesty po Evropě varoval před nekontrolovanou eskalací konfliktu na Ukrajině a předzvěstí hluboké hospodářské krize v Íránu.
Britská policie v hrabství Thames Valley před soudem v Londýně přiznala, že domovní prohlídky v sídlech Andrewa Mountbatten-Windsora byly nezákonné. Vyšetřovatelé uznali, že soudu Old Bailey poskytli nesprávné podklady, na jejichž základě soudce prohlídky nemovitostí v Sandringhamu a sídla Royal Lodge ve Windsoru povolil. Právní zástupci bývalého prince napadli postup policejního ředitelství i ústředního trestního soudu prostřednictvím soudního přezkumu.
Indonéská vláda čelí hromadné žalobě za hrubou nedbalost při zvládání rozsáhlých lesních požárů, které zahalily velkou část jihovýchodní Asie do toxického dýmu. Žaloba, kterou podaly organizace domorodých obyvatel a občanské spolky v indonéské části ostrova Borneo, míří na deset vysoce postavených představitelů státu včetně prezidenta Prabowa Subianta a guvernéra provincie Západní Kalimantan. Obyvatelé regionu se potýkají s prudkým nárůstem dýchacích potíží, uzavíráním škol i výrazným omezením běžného života.
Ve věku sedmaosmdesáti let zemřela v nemocnici Španělka María del Carmen Abascalová, známa pod lidovým jménem Maricarmen, jejíž nedávné nedobrovolné vystěhování z madridského bytu vyvolalo masové protesty a hlubokou politickou krizi po celé zemi. Seniorka skonala v hospitalizaci jen několik týdnů poté, co ji policie na nosítkách vynosila z domova, v němž prožila více než sedmdesát let. Zpráva o jejím úmrtí okamžitě vyhrotila již tak napjatou atmosféru na španělské politické scéně i v ulicích hlavního města.
Hurikán Isaias, který se stal prvním hurikánem letošní atlantické sezóny, rychle zesílil v Mexickém zálivu a postupuje směrem k severnímu pobřeží Spojených států. Meteorologové varují před nebezpečnými příbojovými vlnami, ničivým větrem a přívalovými dešti. Zásah pevniny se očekává v pásu od pobřeží státu Mississippi až po západní část Floridy.
Jihokorejská vláda oznámila, že podnikne právní kroky, pokud se potvrdí, že zásilky paliva směřující z tamních přístavů do Ruska porušily vnitrostátní zákony. Reagovala tak na investigativní zjištění britského deníku The Guardian, podle něhož bylo během letních měsíců do ruských přístavů přepraveno přes 176 tisíc tun ropných produktů, zejména nafty. Soul v oficiálním prohlášení potvrdil, že případ prověřuje a v případě zjištění protiprávního jednání bude postupovat striktně podle platné legislativy.
Předvolební shromáždění amerického prezidenta Donalda Trumpa v texaském San Antoniu narušila série protestů a incidentů v hledišti. Prezident přicestoval do státu, aby podpořil republikánského kandidáta do Senátu Kena Paxtona v době, kdy se republikáni potýkají s nečekaně silným tlakem ze strany demokratů před nadcházejícími volbami v polovině prezidentského mandátu. Nejméně půltucet demonstrantů přerušil prezidentův projev, přičemž některé z nich musela z arény vyvést policie a v jednom případě došlo přímo mezi diváky k fyzickému napadení.
Obyvatelé Pásma Gazy čelí téměř každodenním izraelským úderům, přestože v enklávě platí příměří. Ačkoli dohoda přinesla zastavení masivního bombardování a umožnila zvýšení dodávek humanitární i zdravotnické pomoci, od jejího počátku zahynulo podle místního ministerstva zdravotnictví více než čtrnáct set lidí. Celkový počet obětí od vypuknutí konfliktu před třemi lety tak podle stejného zdroje přesáhl hranici sedmdesáti čtyř tisíc.