Andrej Babiš, předseda hnutí ANO, ve středu na Hradě představil prezidentu Petru Pavlovi kompletní seznam jmen, která by měla zasednout v ministerských křeslech jeho potenciální vlády. Tato koalice má být vytvořena z hnutí ANO, SPD a Motoristů. Ihned po schůzce Babiš oznámil, že prezident má problém s jedním z nominantů Motoristů, Filipem Turkem, a navíc znovu trvá na tom, aby Babiš před svým jmenováním vysvětlil řešení svého střetu zájmů.
„Pan prezident má problém s panem Turkem,“ prohlásil Babiš před novináři. Dodal, že kvůli tomuto stanovisku prezidenta se chystá ještě dnes jednat s předsedou Motoristů Petrem Macinkou. Definitivní nominace kandidátů schválila koaliční rada budoucích partnerů den předtím, v úterý, kdy se zároveň domluvila rošáda resortů v rámci nominací od Motoristů.
Konkrétně byl Filip Turek navržen na ministra životního prostředí, zatímco Petr Macinka je kandidátem na ministra zahraničí. Původní předpoklady přitom naznačovaly opačné obsazení. Tato výměna měla být ze strany Motoristů gestem dobré vůle, které mělo předejít komplikacím při formování nové vlády, což potvrdil i lídr hnutí ANO. Babiš však konstatoval, že tento ústupek Pavla nepřesvědčil: „Motoristé přišli s výměnou, mysleli si, že to je pozitivní řešení. Pan prezident na to má jiný názor.“
Babiš dále upřesnil důvody prezidentových námitek, když prohlásil: „Pan prezident to zdůvodňuje právními důvody. A ano, vyjmenoval celou řadu výhrad, které má vůči panu Turkovi.“ Babiš sice dodal, že osobně si myslí, že Turek mohl dostat šanci, ale názor prezidenta respektuje a bude jej řešit s Motoristy. Potvrdil také, že hlava státu si klade pro jeho jmenování premiérem stále stejnou podmínku: Babiš musí dopředu představit plán řešení svého střetu zájmů.
Budoucí premiér nebyl schopen sdělit podrobnější časový rozvrh dalšího postupu, pouze zmínil, že „začnou konzultace, pan prezident slíbil od pátku“.
Hnutí ANO nominovalo na premiéra svého předsedu Andreje Babiše. Do klíčových ekonomických resortů se mají vrátit Karel Havlíček jako ministr průmyslu a obchodu a Alena Schillerová jako ministryně financí. Dále na ministerstvo vnitra je navržen Lubomír Metnar.
Mezi dalšími navrženými figurují Jeroným Tejc jako kandidát na ministra spravedlnosti a Adam Vojtěch jako kandidát na ministra zdravotnictví. Dále hnutí nominovalo Roberta Plagu na ministra školství, Aleše Juchelku na post ministra práce a sociálních věcí a Zuzanu Schwarz Bařtipánovou na ministerstvo pro místní rozvoj.
Strana SPD do vlády navrhla tři nestranické odborníky. Jsou jimi Jaromír Zůna jako kandidát na ministra obrany, Ivan Bednárik na ministra dopravy a Martin Šebestyán na post ministra zemědělství.
Koaliční partner Motoristé navrhli celkem čtyři jména. Patří mezi ně Petr Macinka na ministra zahraničí, Filip Turek na ministra životního prostředí a Oto Klempíř jako kandidát na ministra kultury. Posledním nominovaným je Boris Šťastný na nově navrhovaný post ministra sportu, zdraví a prevence.
Andrej Babiš, předseda hnutí ANO, ve středu na Hradě představil prezidentu Petru Pavlovi kompletní seznam jmen, která by měla zasednout v ministerských křeslech jeho potenciální vlády. Tato koalice má být vytvořena z hnutí ANO, SPD a Motoristů. Ihned po schůzce Babiš oznámil, že prezident má problém s jedním z nominantů Motoristů, Filipem Turkem, a navíc znovu trvá na tom, aby Babiš před svým jmenováním vysvětlil řešení svého střetu zájmů.
Rusko obdrželo nejnovější návrh amerického plánu na ukončení války na Ukrajině a podle vyjádření Kremlu z dnešní středy hodnotí některé jeho aspekty pozitivně, avšak požaduje diskuzi o zbývajících částech. Agentuře Agence France-Presse (AFP) to potvrdil poradce Kremlu Jurij Ušakov, který řekl, že nový návrh vyžaduje „skutečně seriózní analýzu“. Dodal, že Rusko o něm dosud s nikým nejednalo.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová důrazně varovala před „jednostranným rozdělováním suverénního evropského národa“ v době, kdy se Evropa snaží prosadit svůj vliv na mírové úsilí vedené Spojenými státy na Ukrajině. Během svého středečního projevu k evropským zákonodárcům ve Štrasburku von der Leyenová uvedla, že Rusko „nevykazuje žádné známky skutečné ochoty ukončit konflikt“ a pokračuje v uvažování, které se nezměnilo od dob Jalty – kritizovaného a často nepochopeného summitu z roku 1945, jenž stanovil poválečné uspořádání.
Optimistická hodnocení amerických představitelů posouvají nejnovější snahu prezidenta Donalda Trumpa o ukončení války na Ukrajině k nevyhnutelné a známé zkoušce kyseliny. Tou je otázka, zda Rusko přistoupí na jakoukoli dohodu, kterou Ukrajina a její evropští partneři upraví s cílem zajistit si suverenitu a bezpečnost.
V Hongkongu se odehrála strašná tragédie poté, co ničivý požár zasáhl několik obytných věžáků v komplexu Wang Fuk Court ležícím v severní části Tai Po. Plameny si vyžádaly životy nejméně čtyř lidí a sedm dalších muselo být převezeno do nemocnice k ošetření.
Evropské státy intenzivně pracují na nouzovém plánu B, aby zabránily Ukrajině v nedostatku finančních prostředků na začátku příštího roku. K tomuto kroku se uchylují pro případ, že se nepodaří včas dosáhnout dohody o využití zmrazených ruských státních aktiv k financování válečného úsilí Kyjeva.
Setkání ve Švýcarsku, rozhovory ve Spojených arabských emirátech, možná návštěva ukrajinského prezidenta ve Spojených státech. Navzdory tomuto nedávnému diplomatickému shonu s cílem ukončit válku na Ukrajině a tvrzením představitelů o slibném vývoji, které se často objevují v neoficiálních brífincích, je těžké říci, zda je dohoda skutečně blízko dokončení. Hlavní požadavky obou stran totiž zůstávají nezměněny.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že hlavním ústupkem ze strany Kremlu by bylo jednoduše zastavení bojů. Vyjádřil se tak v kontextu probíhajícího úsilí o ukončení ruské agrese proti Ukrajině.
Zvláštní vyslanec Donalda Trumpa, Steve Witkoff, se příští týden vydá do Kremlu k jednání. Spojené státy tak nadále usilují o dohodu, která by ukončila válku na Ukrajině. Návštěvu potvrdil ve středu Jurij Ušakov, blízký poradce Vladimira Putina pro zahraniční politiku. Dochází k ní poté, co Ukrajina oznámila, že dospěla s Bílým domem ke „společnému porozumění“ ohledně obrysů možného mírového řešení.
Hlavním cílem prezidenta Donalda Trumpa je ukončit válku na Ukrajině, a to nezávisle na tom, jak bude konečná mírová dohoda vypadat. Zatímco evropští spojenci a Ukrajinci stále vyjednávají o podrobnostech původního 28bodového plánu, který by Rusku přenechal Donbas, představitelé Bílého domu zdůrazňují, že pro Trumpa neexistují žádné nepřekročitelné hranice. Jedinou podmínkou je dohoda obou stran a rychlé ukončení bojů.
Všichni se shodují na tom, že opilí cestující v letadlech představují problém. Nikdo se však neshodne na tom, jak jej vyřešit. Spisovatelka Amelia Mularzová letos na jaře letěla z Chicaga do Los Angeles a vedle ní si sedl velmi opilý pasažér. Když letadlo odtáhlo od brány, muž se rozběhl na toaletu, kde podle ní zvracel tak silně, že musela být přivolána úklidová četa z letiště. Pasažér byl nakonec z letu odveden a letadlo odstartovalo s hodinovým zpožděním.
Sepse, život ohrožující infekce, je celosvětově zodpovědná za odhadovaných 800 000 úmrtí novorozenců ročně. V Africe tvoří tato infekce až 28 % všech úmrtí novorozenců. Mnoho novorozenců, jejichž imunitní systém je nedostatečně vyvinutý pro boj s patogeny, umírá proto, že doporučená antibiotika již nejsou účinná. Bakterie si totiž v průběhu let vyvinuly odolnost (antimikrobiální rezistence – AMR). Jen AMR infekce jsou příčinou až 214 000 úmrtí novorozenců po celém světě.