Severní Korea ostře zkritizovala nový obranný projekt Spojených států s názvem Golden Dome (Zlatá kopule), který má podle Washingtonu chránit zemi před nejmodernějšími hrozbami z oblasti balistických a řízených střel. Pchjongjang označil tento plán za nebezpečný krok, který by mohl přeměnit vesmír na „potenciální jaderné bojiště“.
Projekt Zlaté kopule, který americký prezident Donald Trump hodlá představit ještě během svého současného mandátu, má být odpovědí na novou generaci leteckých hrozeb a má posílit protivzdušnou obranu Spojených států.
Severokorejské ministerstvo zahraničí však prostřednictvím státních médií obvinilo USA z „arogance a sobectví“ a varovalo před možným rozpoutáním „globálních jaderných a vesmírných závodů ve zbrojení“. Washington je podle Pchjongjangu posedlý militarizací vesmíru a ignoruje mezinárodní rovnováhu.
Podle analytika Hong Mina z Korejského institutu pro národní sjednocení považuje Severní Korea Zlatou kopuli za potenciální hrozbu, která by mohla výrazně oslabit její jaderný arzenál. „Pokud USA tento nový obranný systém dokončí, Severní Korea bude nucena hledat nové způsoby, jak ho obejít nebo prolomit,“ uvedl.
KLDR se již v roce 2022 oficiálně označila za jadernou velmoc a v posledních letech opakovaně testovala různé typy střel. Začátkem letošního roku tvrdila, že úspěšně odpálila balistickou střelu středního doletu s hypersonickou hlavicí, která má být schopna „zadržet jakéhokoli rivala v tichomořském regionu“.
Kritice amerického plánu se připojila také Čína. Minulý týden vyjádřilo čínské ministerstvo zahraničí „vážné znepokojení“ a označilo projekt za opatření s „výrazně ofenzivními rysy“. Podle Pekingu porušuje americký přístup zásadu, že bezpečnost jednoho státu nesmí ohrozit bezpečnost jiných, a podkopává globální strategickou stabilitu.
Ačkoli mnozí analytici uznávají, že modernizace americké protivzdušné obrany je nutná, upozorňují zároveň na technické i politické překážky. Jednou z hlavních výzev bude financování – v novém rozpočtovém návrhu je sice na vývoj Zlaté kopule vyčleněno 25 miliard dolarů, ale odhady mluví o tom, že konečné náklady se mohou v průběhu desetiletí vyšplhat až na dvacetinásobek.
Trump minulý týden představil konkrétní podobu svého nejambicióznějšího obranného projektu – protiraketového systému, jehož cílem je vytvořit nepřekonatelný vesmírný štít chránící území Spojených států před útoky hypersonickými střelami a dalšími moderními zbraněmi. Trump při svém vystoupení v Oválné pracovně oznámil, že celý systém bude hotový ještě během jeho druhého funkčního období, tedy do tří let.
Hlavní odpovědnost za výstavbu přebírá generál amerických vesmírných sil Michael A. Guetlein, který je favoritem i pro nově plánovanou pozici „zlatého cara“ – výkonného manažera projektu. Ministerstvo obrany už prezidentovi předložilo několik architektonických variant systému, přičemž Trump potvrdil, že konkrétní koncept už byl vybrán a brzy bude zveřejněn.
Projekt má mít počáteční rozpočet 175 miliard dolarů, avšak nezávislý Rozpočtový úřad Kongresu (CBO) varuje, že skutečné náklady mohou dosáhnout až půl bilionu dolarů během následujících dvaceti let – pouze na vesmírné komponenty systému.
Trump oznámil, že prvních 25 miliard už bylo alokováno v návrhu jeho daňové a rozpočtové reformy, která čeká na schválení v Kongresu. První část investice má být zahrnuta do příštího vojenského rozpočtu a již má politickou podporu části zákonodárců.
Plán však vyvolal i silnou kritiku z odborných i politických kruhů. Bývalý kontradmirál Mark Montgomery prohlásil, že vytvoření takto pokročilého systému by za běžných okolností trvalo sedm až deset let – a i poté by byl schopný chránit maximálně federální budovy a několik velkých měst. Celoplošná ochrana celého kontinentu je podle něj technologicky téměř nemožná.
Odborníci rovněž upozorňují na obrovské výzvy při výstavbě centrálního koordinačního systému, který by musel v reálném čase řídit tisíce družic, senzorů a orbitálních zbraní. Pentagon uvádí, že systém bude tvořen přibližně stovkou propojených projektů, z nichž mnohé již existují nebo se vyvíjejí v rámci americké armády.
Čas letí, takže to v příštím týdnu budou už dva měsíce, co nás navždy opustila Anna Julie Slováčková. Pod její poslední písničku Jsi ve mně napořád bude už navždy podepsaný rapper Lipo, který dceru slavných rodičů oslovil ke spolupráci. Jak na ni vzpomíná?
Do Prahy dorazila jedna ze světových popových hvězd Dua Lipa a pořádně překvapila české fanoušky. Během koncertu totiž zazněla píseň Na ostří nože z repertoáru Ewy Farne. Od té chvíle všechny zajímalo, jak reagovala samotná Slavice. Nyní už to víme.
Již v příštím týdnu by se mohlo uskutečnit další kolo jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova vypracovala Moskva memorandum, které by na něm delegace diplomatů představila Ukrajincům.
Pomyslné bezvládí v České televizi po květnovém odvolání generálního ředitele Jana Součka pokračuje, ale pomalu se chýlí ke konci. Dnes vyprší lhůta pro doručení přihlášek do boje o post šéfa veřejnoprávní televize. Podle mediálních informací se jím chce stát nejméně pět osob.
Válka mezi bývalými partnery Agátou Hanychovou a Jaromírem Soukupem ve středu pokračovalo dalším dějstvím, které bylo netrpělivě očekáváno. Dopředu se totiž vědělo, že mohou zaznít pikantní svědectví. Co se dělo za zavřenými dveřmi?
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že při nedávném leteckém úderu v Gaze byl zabit Muhammad Sinvár, jeden z nejvýše postavených a nejhledanějších velitelů Hamásu. Podle Netanjahua jde o další z řady úspěšných likvidací, které zasáhly vedení této islamistické organizace. Zatím však nevedly k jejímu definitivnímu oslabení.
Evropská komise se chystá navrhnout ambiciózní, ale politicky realistický klimatický cíl: do roku 2040 snížit emise skleníkových plynů o 90 % ve srovnání s úrovní z roku 1990. Cíl bude doplněn o tzv. flexibility — ústupky, které mají členským státům usnadnit jeho dosažení. Informovala o tom místopředsedkyně Komise pro klima Teresa Ribera v rozhovoru pro Politico.
Slovensko se pod vedením současné vlády stále zřetelněji profiluje jako systémově nestabilní článek, jenž může reálně narušovat integritu a soudržnost obranného i politického rámce euroatlantického prostoru. Kabinet Roberta Fica dovedl zemi do situace, v níž se Německo coby jeden z klíčových aktérů evropské integrace uchýlilo k hrozbě pozastavení evropských fondů. Pro premiéra Fica je taková perspektiva krajně nepřijatelná, neboť právě finanční transfery z Bruselu představují hlavní a v podstatě jedinou motivaci pro setrvávání Slovenska v západních strukturách.
Nejméně jeden civilista přišel o život a dalších 48 lidí bylo zraněno poté, co izraelští vojáci v úterý zahájili palbu na dav Palestinců, kteří se shromáždili u nového místa pro distribuci potravin v Rafahu. Místo bylo zřízeno organizací Gaza Humanitarian Foundation (GHF), kterou k tomu nedávno zmocnily izraelské úřady.
Slovenská vláda schválila plán, podle něhož bude možné prodávat maso z medvěda hnědého veřejnosti. Tento krok vyvolal ostrou kritiku ekologických organizací i opozičních politiků, protože medvěd hnědý je v rámci Evropské unie chráněným druhem a jeho maso se v Evropě konzumuje jen zřídka.
V pondělí večer zaplavily centrum Liverpoolu stovky tisíc fanoušků místního fotbalového klubu, aby oslavili vítězství svého týmu v anglické Premier League. Oslavy se však změnily v tragédii poté, co krátce po 18. hodině místního času vjel do davu šedý Ford Galaxy – jen pár minut poté, co místem projel slavnostní autobus s hráči.
Harvardova univerzita podala žalobu na administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli snaze zakázat vstup zahraničním studentům na své kampusy. Bílý dům za to zrušil všechny federální dotace pro Harvard, které dosahují částky 100 milionů dolarů (přibližně 74 milionů liber). Ačkoli federální soudce prozatím nařízení o zákazu zablokoval, mnozí pozorovatelé vyjadřují obavy, že tento spor poškodí globální pověst Spojených států.
