Severní Korea ostře zkritizovala nový obranný projekt Spojených států s názvem Golden Dome (Zlatá kopule), který má podle Washingtonu chránit zemi před nejmodernějšími hrozbami z oblasti balistických a řízených střel. Pchjongjang označil tento plán za nebezpečný krok, který by mohl přeměnit vesmír na „potenciální jaderné bojiště“.
Projekt Zlaté kopule, který americký prezident Donald Trump hodlá představit ještě během svého současného mandátu, má být odpovědí na novou generaci leteckých hrozeb a má posílit protivzdušnou obranu Spojených států.
Severokorejské ministerstvo zahraničí však prostřednictvím státních médií obvinilo USA z „arogance a sobectví“ a varovalo před možným rozpoutáním „globálních jaderných a vesmírných závodů ve zbrojení“. Washington je podle Pchjongjangu posedlý militarizací vesmíru a ignoruje mezinárodní rovnováhu.
Podle analytika Hong Mina z Korejského institutu pro národní sjednocení považuje Severní Korea Zlatou kopuli za potenciální hrozbu, která by mohla výrazně oslabit její jaderný arzenál. „Pokud USA tento nový obranný systém dokončí, Severní Korea bude nucena hledat nové způsoby, jak ho obejít nebo prolomit,“ uvedl.
KLDR se již v roce 2022 oficiálně označila za jadernou velmoc a v posledních letech opakovaně testovala různé typy střel. Začátkem letošního roku tvrdila, že úspěšně odpálila balistickou střelu středního doletu s hypersonickou hlavicí, která má být schopna „zadržet jakéhokoli rivala v tichomořském regionu“.
Kritice amerického plánu se připojila také Čína. Minulý týden vyjádřilo čínské ministerstvo zahraničí „vážné znepokojení“ a označilo projekt za opatření s „výrazně ofenzivními rysy“. Podle Pekingu porušuje americký přístup zásadu, že bezpečnost jednoho státu nesmí ohrozit bezpečnost jiných, a podkopává globální strategickou stabilitu.
Ačkoli mnozí analytici uznávají, že modernizace americké protivzdušné obrany je nutná, upozorňují zároveň na technické i politické překážky. Jednou z hlavních výzev bude financování – v novém rozpočtovém návrhu je sice na vývoj Zlaté kopule vyčleněno 25 miliard dolarů, ale odhady mluví o tom, že konečné náklady se mohou v průběhu desetiletí vyšplhat až na dvacetinásobek.
Trump minulý týden představil konkrétní podobu svého nejambicióznějšího obranného projektu – protiraketového systému, jehož cílem je vytvořit nepřekonatelný vesmírný štít chránící území Spojených států před útoky hypersonickými střelami a dalšími moderními zbraněmi. Trump při svém vystoupení v Oválné pracovně oznámil, že celý systém bude hotový ještě během jeho druhého funkčního období, tedy do tří let.
Hlavní odpovědnost za výstavbu přebírá generál amerických vesmírných sil Michael A. Guetlein, který je favoritem i pro nově plánovanou pozici „zlatého cara“ – výkonného manažera projektu. Ministerstvo obrany už prezidentovi předložilo několik architektonických variant systému, přičemž Trump potvrdil, že konkrétní koncept už byl vybrán a brzy bude zveřejněn.
Projekt má mít počáteční rozpočet 175 miliard dolarů, avšak nezávislý Rozpočtový úřad Kongresu (CBO) varuje, že skutečné náklady mohou dosáhnout až půl bilionu dolarů během následujících dvaceti let – pouze na vesmírné komponenty systému.
Trump oznámil, že prvních 25 miliard už bylo alokováno v návrhu jeho daňové a rozpočtové reformy, která čeká na schválení v Kongresu. První část investice má být zahrnuta do příštího vojenského rozpočtu a již má politickou podporu části zákonodárců.
Plán však vyvolal i silnou kritiku z odborných i politických kruhů. Bývalý kontradmirál Mark Montgomery prohlásil, že vytvoření takto pokročilého systému by za běžných okolností trvalo sedm až deset let – a i poté by byl schopný chránit maximálně federální budovy a několik velkých měst. Celoplošná ochrana celého kontinentu je podle něj technologicky téměř nemožná.
Odborníci rovněž upozorňují na obrovské výzvy při výstavbě centrálního koordinačního systému, který by musel v reálném čase řídit tisíce družic, senzorů a orbitálních zbraní. Pentagon uvádí, že systém bude tvořen přibližně stovkou propojených projektů, z nichž mnohé již existují nebo se vyvíjejí v rámci americké armády.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.
Ukrajina bude podle dnešní zprávy Financial Times z nové 90miliardové půjčky EU nakupovat také čínské součásti pro výrobu dronů. Brusel tak fakticky přiznává, že Evropa ani po více než čtyřech letech války nedokáže v potřebném množství, za přijatelnou cenu a v požadovaných termínech vyrábět některé zcela klíčové komponenty moderní války.
Pražský hrad se rozhodl reagovat na vyjádření premiéra Andreje Babiš (ANO). Mluvčí hlavy státu zdůraznil, že Petr Pavel nepoužívá žádné osobní útoky na předsedu vlády. Vztah nejvyšších činitelů je momentálně poznamenán především sporem ohledem složení české delegace na uplynulém summitu NATO.
Jaké počasí máme očekávat v delším horizontu? Podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by se nemělo výrazněji odklonit od toho, na co jsme během letních prázdnin dlouhodobě zvyklí.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že jeho země je připravena v případě potřeby znovu zahájit vojenské operace proti Íránu, a to s ještě větší intenzitou. Reagoval tak na vyhrocenou situaci v regionu poté, co Spojené státy provedly masivní letecké údery na devadesát cílů v Íránu. K americkému útoku došlo jen několik hodin poté, co prezident Donald Trump prohlásil, že nedávné íránské útoky na lodě v Hormuzském průlivu znamenají konec mírové dohody.
Velká Británie se chystá v příštím roce uspořádat své největší cvičení domácí obrany za poslední desetiletí, jehož cílem je posílit připravenost země na případný válečný konflikt. Podle vyjádření Úřadu vlády ponese tato rozsáhlá akce název „Operation Albiston Shadow“ a zapojí se do ní nejen ministři, ale také stovky úředníků z řad státní správy a celého veřejného sektoru. Hlavním úkolem manévrů bude prověřit schopnost státního aparátu reagovat na krizové scénáře.
Ruská armáda zasáhla civilní plavidlo v blízkosti černomořského přístavu Oděsa. K útoku došlo jen několik hodin poté, co ruský prezident Vladimir Putin pohrozil odvetnými údery. Ty mají být podle šéfa Kremlu několikanásobně silnější než dosavadní ukrajinské útoky na ruské území. Rozsah těchto odvetných operací se má navíc v budoucnu dále zvyšovat.
Krymský poloostrov, který měl být po dvanácti letech od své anexe výkladní skříní ruské moci, se pro prezidenta Vladimira Putina stává zásadní vojenskou i politickou přítěží. Rusko z tohoto území vybudovalo masivně militarizovanou základnu a bezpečné zázemí, odkud v roce 2022 zahájilo invazi na jih Ukrajiny a odkud dříve podporovalo své operace v Sýrii. Současná ukrajinská strategie zaměřená na izolaci poloostrova však tuto dosud nedobytnou pevnost mění v kriticky zranitelné místo.
Venezuelská veřejnost dává stále hlasitěji najevo svůj hněv a rozhořčení nad vládním zvládáním následků ničivého dvojitého zemětřesení, které zemi zasáhlo 24. června. Katastrofa, která si podle oficiálních údajů vyžádala již nejméně 4 490 lidských životů, vyvolala obrovskou vlnu solidarity, ale také otevřeného odporu vůči politickým představitelům. Symbolem této narůstající společenské frustrace se stalo video zachycující truchlící matku, která přímo na ulici ostře konfrontovala poslance Nicoláse Madura Guerru, syna bývalého prezidenta.
