Severní Korea ostře zkritizovala nový obranný projekt Spojených států s názvem Golden Dome (Zlatá kopule), který má podle Washingtonu chránit zemi před nejmodernějšími hrozbami z oblasti balistických a řízených střel. Pchjongjang označil tento plán za nebezpečný krok, který by mohl přeměnit vesmír na „potenciální jaderné bojiště“.
Projekt Zlaté kopule, který americký prezident Donald Trump hodlá představit ještě během svého současného mandátu, má být odpovědí na novou generaci leteckých hrozeb a má posílit protivzdušnou obranu Spojených států.
Severokorejské ministerstvo zahraničí však prostřednictvím státních médií obvinilo USA z „arogance a sobectví“ a varovalo před možným rozpoutáním „globálních jaderných a vesmírných závodů ve zbrojení“. Washington je podle Pchjongjangu posedlý militarizací vesmíru a ignoruje mezinárodní rovnováhu.
Podle analytika Hong Mina z Korejského institutu pro národní sjednocení považuje Severní Korea Zlatou kopuli za potenciální hrozbu, která by mohla výrazně oslabit její jaderný arzenál. „Pokud USA tento nový obranný systém dokončí, Severní Korea bude nucena hledat nové způsoby, jak ho obejít nebo prolomit,“ uvedl.
KLDR se již v roce 2022 oficiálně označila za jadernou velmoc a v posledních letech opakovaně testovala různé typy střel. Začátkem letošního roku tvrdila, že úspěšně odpálila balistickou střelu středního doletu s hypersonickou hlavicí, která má být schopna „zadržet jakéhokoli rivala v tichomořském regionu“.
Kritice amerického plánu se připojila také Čína. Minulý týden vyjádřilo čínské ministerstvo zahraničí „vážné znepokojení“ a označilo projekt za opatření s „výrazně ofenzivními rysy“. Podle Pekingu porušuje americký přístup zásadu, že bezpečnost jednoho státu nesmí ohrozit bezpečnost jiných, a podkopává globální strategickou stabilitu.
Ačkoli mnozí analytici uznávají, že modernizace americké protivzdušné obrany je nutná, upozorňují zároveň na technické i politické překážky. Jednou z hlavních výzev bude financování – v novém rozpočtovém návrhu je sice na vývoj Zlaté kopule vyčleněno 25 miliard dolarů, ale odhady mluví o tom, že konečné náklady se mohou v průběhu desetiletí vyšplhat až na dvacetinásobek.
Trump minulý týden představil konkrétní podobu svého nejambicióznějšího obranného projektu – protiraketového systému, jehož cílem je vytvořit nepřekonatelný vesmírný štít chránící území Spojených států před útoky hypersonickými střelami a dalšími moderními zbraněmi. Trump při svém vystoupení v Oválné pracovně oznámil, že celý systém bude hotový ještě během jeho druhého funkčního období, tedy do tří let.
Hlavní odpovědnost za výstavbu přebírá generál amerických vesmírných sil Michael A. Guetlein, který je favoritem i pro nově plánovanou pozici „zlatého cara“ – výkonného manažera projektu. Ministerstvo obrany už prezidentovi předložilo několik architektonických variant systému, přičemž Trump potvrdil, že konkrétní koncept už byl vybrán a brzy bude zveřejněn.
Projekt má mít počáteční rozpočet 175 miliard dolarů, avšak nezávislý Rozpočtový úřad Kongresu (CBO) varuje, že skutečné náklady mohou dosáhnout až půl bilionu dolarů během následujících dvaceti let – pouze na vesmírné komponenty systému.
Trump oznámil, že prvních 25 miliard už bylo alokováno v návrhu jeho daňové a rozpočtové reformy, která čeká na schválení v Kongresu. První část investice má být zahrnuta do příštího vojenského rozpočtu a již má politickou podporu části zákonodárců.
Plán však vyvolal i silnou kritiku z odborných i politických kruhů. Bývalý kontradmirál Mark Montgomery prohlásil, že vytvoření takto pokročilého systému by za běžných okolností trvalo sedm až deset let – a i poté by byl schopný chránit maximálně federální budovy a několik velkých měst. Celoplošná ochrana celého kontinentu je podle něj technologicky téměř nemožná.
Odborníci rovněž upozorňují na obrovské výzvy při výstavbě centrálního koordinačního systému, který by musel v reálném čase řídit tisíce družic, senzorů a orbitálních zbraní. Pentagon uvádí, že systém bude tvořen přibližně stovkou propojených projektů, z nichž mnohé již existují nebo se vyvíjejí v rámci americké armády.
Fakt, že se hurikán Erin během 24 hodin změnil v nebezpečnou bouři páté kategorie s větrem o rychlosti 136 km/h, je pro vědce znepokojující. Tento rychlý nárůst intenzity je ale v posledních letech stále častější a podle expertů je to předzvěst nové éry v Atlantiku.
Ruské raketové útoky na Kyjev, při nichž zemřelo nejméně 23 lidí a poškozeny byly i diplomatické budovy EU a British Council, vyvolaly ostrou reakci evropských lídrů. Ti obviňují Vladimira Putina z maření mírových jednání.
Humanitární pracovníci v Pásmu Gazy považují za cynické to, že až 22. srpna vyhlásila OSN v oblasti formálně hladomor. Podle nich už velká část populace hladověla po dlouhé měsíce. A jak uvedl Tom Fletcher, koordinátor OSN pro mimořádnou pomoc, je to hladomor, který by měl strašit nás všechny. Podle něj mohl být hladomor odvrácen, kdyby Izrael systematicky nebránil dodávkám humanitární pomoci.
V roce 2022 Rusko napadlo Ukrajinu. Zpráva o invazi otřásla Německem. K překvapení celého světa oznámil tehdejší kancléř Olaf Scholz radikální změnu německé zahraniční politiky. Plán počítal s investicemi ve výši 100 miliard eur na modernizaci armády.
Evropští vojenští velitelé a diplomaté diskutují o vytvoření nárazníkové zóny jako součásti případné mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou. Tento 40 km široký pás země nikoho by vytvořil novou „železnou oponu“ proti budoucí ruské agresi.
Ukrajina se v nedávných mírových rozhovorech v Anchorage dostala pod tlak Vladimira Putina. Ten požadoval, aby Kyjev předal Rusku celou Doněckou oblast. Přistoupit na takový požadavek by však pro Ukrajinu znamenalo faktické přijetí porážky. Vzdání se tohoto území by totiž znamenalo ztrátu hlavní obranné bariéry proti dalšímu postupu ruské armády.
Odvaha východoevropských zemí podporovat Ukrajinu prochází v poslední době těžkou zkouškou, což by mohlo oslabit regionální jednotu. Nedávné politické kroky v Polsku, Litvě a České republice naznačují, že by se tento region mohl odvrátit od podpory Ukrajiny. To by mohlo mít vážné dopady na evropskou bezpečnost i na zájmy USA, upozornil odborník z American Enterprise Institute ve Washingtonu Dalibor Rohac.
Bývalý durynský premiér a současný místopředseda Spolkového sněmu Bodo Ramelow ze strany Levice se vyslovil pro zavedení nové německé hymny. Navrhl také uspořádat referendum o barvách národní vlajky.
Brusel by měl přehodnotit obchodní dohodu se Spojenými státy, pokud americký prezident Donald Trump splní své hrozby a potrestá Evropskou unii kvůli jejím technologickým regulacím. Prohlásila to Teresa Ribera, výkonná viceprezidentka Evropské komise, v rozhovoru pro Financial Times.
Nově uzavřená obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy vzbudila v automobilovém průmyslu rozruch. V jejím textu je totiž ukrytý bod, který hovoří o vzájemném uznávání norem pro automobily. V praxi by to mohlo znamenat, že by se na evropské silnice mohly dostat americké vozy, které by splňovaly nižší standardy, než jsou ty evropské.
Ačkoliv se v poslední době objevily naděje na mír, Ukrajinu zasáhla druhá nejhorší noc ruských vzdušných útoků od začátku války. Prohlášení Kremlu o cílení na vojenské objekty je v rozporu s realitou, protože záběry ukazují zasažené civilní budovy. Při útocích bylo zabito nejméně 23 osob a poškozeny byly i budovy Britské rady a delegace Evropské unie.
Tři roky v úterý uplynuly od smrti Hany Zagorové, která je pochována na vyšehradském hřbitově v Praze. Logicky tam včera bylo rušno, uctít památku slavné zpěvačky přišel její manžel Štefan Margita. A nebyl sám.
