Papež Lev ve svém prvním významném projevu adresovaném své domovské zemi ocenil historickou tradici Spojených států v přijímání imigrantů a vyzval Američany, aby naplňovali ideály obsažené v Deklaraci nezávislosti. První americká hlava římskokatolické církve v projevu, který je vnímán jako implicitní kritika Donalda Trumpa, uvedla, že slovo Amerika se stalo synonymem svobody po celém světě právě díky tomu, jak země vítala migranty. Papež hovořil živě z Vatikánu k Národnímu ústavnímu centru ve Filadelfii u příležitosti převzetí Medaile svobody a vyjádřil naději, že ideály jednoty, spravedlnosti a míru budou Spojené státy provázet i během oslav 250. výročí založení země.
V den tohoto amerického výročí papež Lev navštívil jihotalianský ostrov Lampedusa, který je jedním z hlavních vstupních bodů do Evropy pro lidi prchající přes moře ze severní Afriky. Na ostrov dorazil vrtulníkem v brzkých ranních hodinách, kde se setkal s nově příchozími migranty, příslušníky italské pobřežní stráže i humanitárními pracovníky. Všem přítomným sdělil, že přijel ukázat trvalou podporu a povzbuzení ze strany papežského úřadu.
Během své návštěvy papež zároveň vyzval evropské lídry k celistvému řešení migrace. Podle jeho slov je nutné propojit okamžitou humanitární pomoc s dlouhodobým strategickým plánem, který zajistí bezpečné přijetí, ochranu a integraci migrantů. Evropští představitelé by se měli zaměřit také na zlepšení životních podmínek v domovských zemích migrantů, aby lidé nemuseli své domovy vůbec opouštět.
Současný papež se s Donaldem Trumpem v otázkách migrační politiky střetl již dříve, když loni v listopadu vyzval k hluboké reflexi ohledně zacházení s lidmi v amerických detekčních centrech. Vzájemné vztahy s Trumpovou administrativou se ještě více vyhrotily poté, co pontifik ostře odsoudil americko-izraelskou válku v Íránu. Americký viceprezident JD Vance krátce před papežovou cestou na Lampedusu označil vatikánské postoje k imigraci za znepokojivé.
Papež Lev doposud nevyužil Trumpovo pozvání k návštěvě Bílého domu, které mu viceprezident Vance osobně předal ve Vatikánu den po jeho inaugurační mši v květnu minulého roku. Spojené státy navíc vůbec nefigurují na papežově oficiálním seznamu zahraničních cest pro letošní rok, ačkoliv v Trumpově administrativě panovalo určité očekávání, že by se mohl zúčastnit oslav Dne nezávislosti.
Vatikánští analytici a novináři se shodují, že volba termínu a místa papežovy cesty má silný politický a symbolický podtext. Podle nich se papež zaměřil na téma imigrace záměrně 4. července, aby vyslal jasný signál proti perzekuci imigrantů ze strany amerických úřadů a zároveň proti evropským politickým stranám, které ve společnosti zasévají nenávist a polarizaci. Cesta je rovněž vnímána jako vzdání cti odkazu papeže Františka, který toto místo navštívil v minulosti.
Ostrov Lampedusa, na kterém žije přibližně 6 000 obyvatel, leží geograficky blíže k Tunisku než k pevninské Itálii a dlouhodobě slouží jako záchytný bod pro uprchlíky. Podle údajů Italského červeného kříže prošlo tamním registračním centrem za poslední tři roky více než 182 000 lidí.
Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) od roku 2014 zaznamenala v této oblasti desetitisíce úmrtí lidí plavících se z Tuniska nebo Libye. I přes výrazný pokles počtu nově příchozích u italských břehů v posledních letech tragické případy nadále pokračují. Jen mezi lednem a začátkem dubna letošního roku nahlásila IOM bezmála 1 000 mrtvých nebo pohřešovaných osob ve Středozemním moři.
Papež před svým poledním odjezdem z ostrova odsloužil mši a osobně hovořil s lidmi, kteří nebezpečnou námořní cestu přežili. Podle humanitárních pracovníků z International Rescue Committee, z nichž někteří sami v minulosti touto trasou prošli, je papežova návštěva důležitým připomenutím, že příběhy uprchlíků nejsou přehlíženy a že slovo přijetí musí představovat reálný lidský čin, který pomůže milionům vysídlených lidí po celém světě.
Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.
Ruské armádní síly se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského záměrně zaměřují na civilní infrastrukturu a školy v Kyjevě. Cílem těchto intenzivních útoků je vytvořit na obyvatele hlavního města takový tlak, aby byli nuceni metropoli opustit. Ruská taktika se podle ukrajinské hlavy státu snaží vyvolat dojem síly a zároveň ochromit chod klíčových institucí. Moskva tímto postupem do značné míry navazuje na svou strategii z počátku plnohodnotné invaze, kdy se pokoušela ukrajinské centrum moci zásadním způsobem destabilizovat.
Kanadský ministerský předseda Mark Carney potvrdil, že jeho vláda prověřovala teoretickou možnost amerického vojenského zásahu proti Kanadě. V rozhovoru pro deník The New York Times označil tento scénář za extrémní riziko s nízkou pravděpodobností, avšak s potenciálně devastujícími dopady. Podle jeho slov je povinností každého lídra provádět důkladné řízení rizik a připravit se i na ty nejméně pravděpodobné události. Dodal, že by bylo neodpovědné podobnou možnost zcela ignorovat.
Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.
Válka s Íránem se dostává do dalšího přelomového bodu v souvislosti se změnami v Hormuzském průlivu a blížícími se volbami ve Spojených státech. Přestože ropné tankery průlivem opět proplouvají ve stále větším množství a páka Teheránu se zmenšuje, jeho vliv na tuto klíčovou námořní tepnu zdaleka nezmizel. Íránští lídři se nacházejí před těžkým rozhodnutím, zda dál vojensky eskalovat situaci i přes hrozící odvetné údery, nebo nečinně přihlížet k postupnému kolapsu vlastního vývozu ropy. Mnozí západní analytici podle National Interest tvrdí, že omezené možnosti dohnaly Írán na pokraj kapitulace, tyto závěry však přehlížejí fakt, že nejpravděpodobnější cestou Teheránu zůstává další vyostření konfliktu.
Dánská vojenská zpravodajská služba zveřejnila novou hodnotící zprávu, ve které varuje před výrazným stupňováním hybridní války ze strany Ruska vůči zemím Severoatlantické aliance. Podle dánských analytiků hrozí v nadcházejících měsících častější a závažnější útoky, které mohou mít pro zasažené státy podstatně těžší následky než v minulosti. Zpráva poukazuje na to, že Moskva stále častěji využívá sabotáže, destruktivní kybernetické údery a útoky pomocí bezpilotních prostředků přímo na evropském území. Hlavním cílem těchto operací je narušit podporu směřující na Ukrajinu nebo jí úplně zabránit.
Britský premiér Andy Burnham ve svém vystoupení na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku obvinil Rusko z vedení rozsáhlé fake news války. Podle šéfa britské vlády Moskva dlouhodobě zneužívá společenské štěpení po odchodu Spojeného království z Evropské unie k rozsévání pochybností a strachu. Během svého projevu světovým lídrům oznámil plán na zřízení nového Národního centra pro informační obranu. Tato specializovaná jednotka má za úkol čelit kybernetickým hrozbám a manipulacím s veřejným míněním ze strany nepřátelských států.
Podle španělského deníku El Mundo americká ústřední zpravodajská služba CIA varovala několik středomořských států před hrozbou bezprostředně hrozících ruských hybridních operací. Moskva podle těchto informací plánuje využít maskované obchodní lodě plující po Středozemním moři k vypouštění bezpilotních letounů směrem k pobřeží Španělska, Itálie a Francie.
Generální prokurátor Brazílie Jorge Messias důrazně prohlásil, že jakékoli zahraniční zasahování do brazilských institucí a demokratických procesů je absolutně nepřijatelné. Reagoval tak na zprávu deníku The Guardian, podle níž se kampaň Donalda Trumpa pokoušela nasměrovat americké státní prostředky na kampaň namířenou přímo proti brazilskému Nejvyššímu soudu.
Sbližování Španělska s Čínou vyvolává stále větší napětí uvnitř Evropské unie. Zatímco v ulicích Barcelony probíhaly velkolepé oslavy tradičního festivalu La Mercè, jehož čestným hostem se jako vůbec první asijská metropole stala Šanghaj, v diplomatických kuloárech Unie roste znepokojení. Španělský premiér Pedro Sánchez navštívil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga již čtyřikrát během čtyř let a po opětovném zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem opakovaně vyzývá EU ke zlepšení vztahů s Pekingem. Tento přístup však naráží na odpor řady evropských partnerů, kteří Čínu považují za strategického rivala a geopolitickou hrozbu.
Ukrajinská armáda poprvé v bojových podmínkách použila novou taktickou balistickou střelu FP-7. Úspěšné nasazení zbraně potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti Telegram, přičemž ocenil dosažené výsledky a zdůraznil nutnost zahájení sériové výroby. Výrobce zbraně, společnost Fire Point, uvedl, že raketa je vyvíjena jako balistický zachytávač v rámci evropského programu protiraketové obrany s názvem Freyja. Bližší podrobnosti o místě a způsobu prvního bojového nasazení prezidentská kancelář neposkytla.
Finanční situace Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění ve Washingtonu se výrazně zhoršila poté, co se jeho předsedou stal Donald Trump a orgány instituce rozhodly o umístění jeho jména na budovu. Vnitřní dokumenty a finanční výkazy získané novináři odhalují prudký pokles příspěvků i tržeb z prodeje vstupenek. Po hlasování správní rady o přejmenování centra klesly finanční dary o čtyřicet dva procent a přísliby nových darů propadly o více než sto procent. Výrazný propad příslibů byl způsoben tím, že dřívější dárci své příslíbené finanční prostředky stáhli zpět.