Papež Lev ve svém prvním významném projevu adresovaném své domovské zemi ocenil historickou tradici Spojených států v přijímání imigrantů a vyzval Američany, aby naplňovali ideály obsažené v Deklaraci nezávislosti. První americká hlava římskokatolické církve v projevu, který je vnímán jako implicitní kritika Donalda Trumpa, uvedla, že slovo Amerika se stalo synonymem svobody po celém světě právě díky tomu, jak země vítala migranty. Papež hovořil živě z Vatikánu k Národnímu ústavnímu centru ve Filadelfii u příležitosti převzetí Medaile svobody a vyjádřil naději, že ideály jednoty, spravedlnosti a míru budou Spojené státy provázet i během oslav 250. výročí založení země.
V den tohoto amerického výročí papež Lev navštívil jihotalianský ostrov Lampedusa, který je jedním z hlavních vstupních bodů do Evropy pro lidi prchající přes moře ze severní Afriky. Na ostrov dorazil vrtulníkem v brzkých ranních hodinách, kde se setkal s nově příchozími migranty, příslušníky italské pobřežní stráže i humanitárními pracovníky. Všem přítomným sdělil, že přijel ukázat trvalou podporu a povzbuzení ze strany papežského úřadu.
Během své návštěvy papež zároveň vyzval evropské lídry k celistvému řešení migrace. Podle jeho slov je nutné propojit okamžitou humanitární pomoc s dlouhodobým strategickým plánem, který zajistí bezpečné přijetí, ochranu a integraci migrantů. Evropští představitelé by se měli zaměřit také na zlepšení životních podmínek v domovských zemích migrantů, aby lidé nemuseli své domovy vůbec opouštět.
Současný papež se s Donaldem Trumpem v otázkách migrační politiky střetl již dříve, když loni v listopadu vyzval k hluboké reflexi ohledně zacházení s lidmi v amerických detekčních centrech. Vzájemné vztahy s Trumpovou administrativou se ještě více vyhrotily poté, co pontifik ostře odsoudil americko-izraelskou válku v Íránu. Americký viceprezident JD Vance krátce před papežovou cestou na Lampedusu označil vatikánské postoje k imigraci za znepokojivé.
Papež Lev doposud nevyužil Trumpovo pozvání k návštěvě Bílého domu, které mu viceprezident Vance osobně předal ve Vatikánu den po jeho inaugurační mši v květnu minulého roku. Spojené státy navíc vůbec nefigurují na papežově oficiálním seznamu zahraničních cest pro letošní rok, ačkoliv v Trumpově administrativě panovalo určité očekávání, že by se mohl zúčastnit oslav Dne nezávislosti.
Vatikánští analytici a novináři se shodují, že volba termínu a místa papežovy cesty má silný politický a symbolický podtext. Podle nich se papež zaměřil na téma imigrace záměrně 4. července, aby vyslal jasný signál proti perzekuci imigrantů ze strany amerických úřadů a zároveň proti evropským politickým stranám, které ve společnosti zasévají nenávist a polarizaci. Cesta je rovněž vnímána jako vzdání cti odkazu papeže Františka, který toto místo navštívil v minulosti.
Ostrov Lampedusa, na kterém žije přibližně 6 000 obyvatel, leží geograficky blíže k Tunisku než k pevninské Itálii a dlouhodobě slouží jako záchytný bod pro uprchlíky. Podle údajů Italského červeného kříže prošlo tamním registračním centrem za poslední tři roky více než 182 000 lidí.
Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) od roku 2014 zaznamenala v této oblasti desetitisíce úmrtí lidí plavících se z Tuniska nebo Libye. I přes výrazný pokles počtu nově příchozích u italských břehů v posledních letech tragické případy nadále pokračují. Jen mezi lednem a začátkem dubna letošního roku nahlásila IOM bezmála 1 000 mrtvých nebo pohřešovaných osob ve Středozemním moři.
Papež před svým poledním odjezdem z ostrova odsloužil mši a osobně hovořil s lidmi, kteří nebezpečnou námořní cestu přežili. Podle humanitárních pracovníků z International Rescue Committee, z nichž někteří sami v minulosti touto trasou prošli, je papežova návštěva důležitým připomenutím, že příběhy uprchlíků nejsou přehlíženy a že slovo přijetí musí představovat reálný lidský čin, který pomůže milionům vysídlených lidí po celém světě.
Spojené státy slaví 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které 4. července 1776 odstartovalo rozchod 13 britských kolonií s britskou korunou a zásadně změnilo chod dějin. V této souvislosti se připomíná klíčová, avšak často opomíjená úloha Francie v americké válce za nezávislost. Více než rok po deklaraci byla situace na bojištích nestabilní, a to až do bitvy u Saratogy v říjnu 1777, kde americké vítězství znamenalo zásadní obrat. Pro francouzského krále Ludvíka XVI., který do té doby podporoval povstalce tajně dodávkami zbraní a financí, byl tento úspěch impulsem k otevřenému vystoupení proti Velké Británii. Dne 17. prosince 1777 Francie oficiálně uznala nezávislost Spojených států jako vůbec první země na světě, čímž legitimovala vznikající republiku.
Papež Lev ve svém prvním významném projevu adresovaném své domovské zemi ocenil historickou tradici Spojených států v přijímání imigrantů a vyzval Američany, aby naplňovali ideály obsažené v Deklaraci nezávislosti. První americká hlava římskokatolické církve v projevu, který je vnímán jako implicitní kritika Donalda Trumpa, uvedla, že slovo Amerika se stalo synonymem svobody po celém světě právě díky tomu, jak země vítala migranty. Papež hovořil živě z Vatikánu k Národnímu ústavnímu centru ve Filadelfii u příležitosti převzetí Medaile svobody a vyjádřil naději, že ideály jednoty, spravedlnosti a míru budou Spojené státy provázet i během oslav 250. výročí založení země.
Polský premiér Donald Tusk očekává, že Ukrajina učiní vstřícné kroky k nápravě vzájemných vztahů, které byly v posledních týdnech narušeny spory o výklad válečné historie. Tusk varoval, že obnova důvěry vyžaduje dobrou vůli i ze strany Kyjeva.
Červen letošního roku přinesl do celé Evropy bezprecedentní vlnu veder, která podle meteorologů zcela přepsala historické tabulky. Extrémní teploty následovaly hned po velmi teplém květnu, přičemž Světová meteorologická organizace označila tuto situaci za mimořádnou. Vědci upozorňují, že ačkoliv se takto intenzivní vlny veder mohou zdát nezvyklé, přesně odpovídají dlouhodobým klimatickým modelům. Hlavním motorem těchto změn je podle nich lidská činnost, konkrétně spalování fosilních paliv a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, což zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných jevů.
Německé ministerstvo zahraničí si naléhavě předvolalo čínského velvyslance v Berlíně kvůli zprávám o tom, že se v Číně tajně cvičí ruští vojáci. Resort označil tyto informace za hluboce znepokojivé a poukázal na možnou podporu Ruska ze strany čínských státních aktérů, konkrétně Čínské lidové osvobozenecké armády.
Policie vyšetřuje případ primáře děčínské nemocnice, na kterého nadřízení podali trestní oznámení. Lékař je nyní hned v několika případech podezřelý z vraždy. Na případ upozornila televizní stanice CNN Prima News.
Bývalý britský princ Andrew, dnes známý jako Andrew Mountbatten-Windsor, se poprvé po několika měsících objevil na veřejnosti. Informovala o tom britská média. Podle novinářů ale nechtěl být mladší sourozenec krále Karla III. spatřen. To se nicméně nepovedlo.
Spojené státy americké už v sobotu oslaví 250 let od vyhlášení Deklarace nezávislosti. Tento významný moment moderních světových dějin se bude připomínat i v Česku. Zbarví se například sídlo ministerstva zahraničí.
Tropické počasí sice na začátku letních prázdnin v Česku nepanuje, přesto v některých oblastech znovu hrozí požáry. Může za to sucho a vítr. Největší nebezpečí je na Moravě, vyplývá to z varování Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ruská federace čelí ve své válce proti Ukrajině závažným komplikacím, což ve svém nedělním vystoupení nepřímo potvrdil i sám Vladimir Putin. Ruský prezident poprvé veřejně přiznal, že země se potýká s nedostatkem pohonných hmot, který zapříčinily úspěšné ukrajinské útoky bezpilotních letounů na tamní ropné rafinerie. Kvůli zintenzivňující se ukrajinské ofenzivě jsou navíc uzavřena některá ruská letiště a armádní logistické trasy vykazují kritická selhání, což doprovází klesající podpora konfliktu mezi ruskou veřejností.
Podobně jako před týdnem v Evropě, i vlna veder, která v těchto dnech sužuje východní pobřeží Spojených států, by byla prakticky nemožná bez znečištění způsobeného fosilními palivy. Ve své páteční zprávě to uvedla vědecká síť World Weather Attribution, která zkoumá vliv klimatických změn na extrémní projevy počasí. Podle klimatoložky Friederike Otto z Imperial College London jsou dopady změn klimatu na každodenní život již zcela zjevné a situace se bude dál zhoršovat, dokud lidstvo nepřejde na čisté zdroje energií.
Ukrajina zahájila s Evropskou komisí jednání o zavedení nového sankčního mechanismu, jehož cílem je odradit třetí země od vývozu benzínu a dalších ropných produktů do Ruské federace. Tento krok reaguje na to, že opakované ukrajinské útoky na ruské rafinerie a sklady pohonných hmot výrazně ochromily tamní produkci. Výpadky v zásobování v ropně bohatém Rusku již vedly k zavedení plošných restrikcí prodeje paliv na čerpacích stanicích ve většině ruských regionů.