Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí dnes vystoupil v prvním veřejném videoprojevu od amerických úderů na íránská jaderná zařízení a ukončení 12denní války s Izraelem. Jeho výstup, přenášený íránskou státní televizí, byl očekávaný nejen v Íránu, ale i v celém světě.
Projev přišel krátce po spekulacích, že íránský režim bude čelit silnému vnitřnímu tlaku kvůli škodám způsobeným americkým letectvem. Chameneí však trval na tom, že útoky žádné vážné škody nezpůsobily a Írán se „neskloní“.
V projevu Chameneí prohlásil, že „jaderným zařízením se nic významného nestalo“ a zpochybnil tak slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že americké letectvo „vymazalo íránský jaderný program z povrchu země“. Chameneí označil Trumpova slova za „příliš velká pro jeho ústa“ a dodal, že samotná představa kapitulace je pro národ jako Írán „urážkou“.
Chameneí dále zdůraznil, že skutečným cílem amerického útoku nebyla jaderná infrastruktura, ale „pokoření Íránu“. Obvinil USA z neustálého střídání záminek – od lidských práv, přes ženská práva, po raketový program – jen aby se pokusily donutit Írán ke kapitulaci. Podle něj je americká politika vedena jedinou touhou: zlomit íránský odpor.
Režimní média ihned po projevu šířila Chameneího vyjádření jako důkaz jednoty a odhodlání. „Náš lid promluvil jedním hlasem,“ uvedl duchovní vůdce s tím, že íránský útok na americkou základnu v Kataru byl „tvrdou fackou“ Spojeným státům. I když z něj nevyplynuly žádné oběti, Chameneí jej označil za „jasné varování“ a pohrozil, že další útoky proti americkým cílům budou následovat, pokud dojde k dalším provokacím.
Trump a jeho administrativa ale pokračují v přesvědčování mezinárodního společenství o rozsahu škod. Na summitu NATO v Nizozemsku americký prezident prohlásil, že operace byla „jedním z nejúspěšnějších vojenských úderů v dějinách“ a že místa jako Fordo, Natanz a Isfahán byla „zcela zničena“. Stál po jeho boku i ministr obrany Pete Hegseth, jenž doplnil, že „důkazy leží pod horou trosek, zcela zničené“.
Oponovat se snažil i šéf CIA John Ratcliffe, který tvrdil, že podle zpravodajských informací byl íránský jaderný program „vážně poškozen“. Pentagon ale přiznal, že útoky jej možná oddálily jen o několik měsíců.
Napětí ještě více vzrostlo poté, co Chameneí zopakoval svá slova o „vítězství“ nad Izraelem. V nedávném konfliktu bylo podle íránského ministerstva zdravotnictví při izraelských náletech zabito nejméně 627 civilistů, zatímco při íránských útocích na Izrael zemřelo podle agentury AFP 28 lidí.
Chameneího projev však nebyl jen reakcí na vojenské operace. Byl i signálem do zahraničí – zejména směrem k USA a jejich spojencům –, že Írán mění svůj přístup. Zatímco v minulosti režim zdůrazňoval, že jaderné hlavice nejsou během mírového období připojeny k nosičům, nyní se podle několika zpráv tato politika mění. Írán prý některé hlavice již trvale umístil na rakety, což naznačuje přechod od tradiční „oddělené“ jaderné doktríny k pohotovostnímu režimu.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.