Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí dnes vystoupil v prvním veřejném videoprojevu od amerických úderů na íránská jaderná zařízení a ukončení 12denní války s Izraelem. Jeho výstup, přenášený íránskou státní televizí, byl očekávaný nejen v Íránu, ale i v celém světě.
Projev přišel krátce po spekulacích, že íránský režim bude čelit silnému vnitřnímu tlaku kvůli škodám způsobeným americkým letectvem. Chameneí však trval na tom, že útoky žádné vážné škody nezpůsobily a Írán se „neskloní“.
V projevu Chameneí prohlásil, že „jaderným zařízením se nic významného nestalo“ a zpochybnil tak slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že americké letectvo „vymazalo íránský jaderný program z povrchu země“. Chameneí označil Trumpova slova za „příliš velká pro jeho ústa“ a dodal, že samotná představa kapitulace je pro národ jako Írán „urážkou“.
Chameneí dále zdůraznil, že skutečným cílem amerického útoku nebyla jaderná infrastruktura, ale „pokoření Íránu“. Obvinil USA z neustálého střídání záminek – od lidských práv, přes ženská práva, po raketový program – jen aby se pokusily donutit Írán ke kapitulaci. Podle něj je americká politika vedena jedinou touhou: zlomit íránský odpor.
Režimní média ihned po projevu šířila Chameneího vyjádření jako důkaz jednoty a odhodlání. „Náš lid promluvil jedním hlasem,“ uvedl duchovní vůdce s tím, že íránský útok na americkou základnu v Kataru byl „tvrdou fackou“ Spojeným státům. I když z něj nevyplynuly žádné oběti, Chameneí jej označil za „jasné varování“ a pohrozil, že další útoky proti americkým cílům budou následovat, pokud dojde k dalším provokacím.
Trump a jeho administrativa ale pokračují v přesvědčování mezinárodního společenství o rozsahu škod. Na summitu NATO v Nizozemsku americký prezident prohlásil, že operace byla „jedním z nejúspěšnějších vojenských úderů v dějinách“ a že místa jako Fordo, Natanz a Isfahán byla „zcela zničena“. Stál po jeho boku i ministr obrany Pete Hegseth, jenž doplnil, že „důkazy leží pod horou trosek, zcela zničené“.
Oponovat se snažil i šéf CIA John Ratcliffe, který tvrdil, že podle zpravodajských informací byl íránský jaderný program „vážně poškozen“. Pentagon ale přiznal, že útoky jej možná oddálily jen o několik měsíců.
Napětí ještě více vzrostlo poté, co Chameneí zopakoval svá slova o „vítězství“ nad Izraelem. V nedávném konfliktu bylo podle íránského ministerstva zdravotnictví při izraelských náletech zabito nejméně 627 civilistů, zatímco při íránských útocích na Izrael zemřelo podle agentury AFP 28 lidí.
Chameneího projev však nebyl jen reakcí na vojenské operace. Byl i signálem do zahraničí – zejména směrem k USA a jejich spojencům –, že Írán mění svůj přístup. Zatímco v minulosti režim zdůrazňoval, že jaderné hlavice nejsou během mírového období připojeny k nosičům, nyní se podle několika zpráv tato politika mění. Írán prý některé hlavice již trvale umístil na rakety, což naznačuje přechod od tradiční „oddělené“ jaderné doktríny k pohotovostnímu režimu.
Reportéři webu Politico navštívili Finsko, Polsko a Litvu, aby zhodnotili připravenost tří exponovaných úseků východní hranice NATO na případný ruský útok. Tyto čelní alianční státy urychleně posilují vlastní obranu, neboť kvůli postojům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně zpochybňuje bezpečnostní záruky článku 5, již nemohou automaticky spoléhat na pomoc Washingtonu.
S přibývajícími tropickými dny roste v Evropě tlak na zajištění chlazení, přičemž chybějící klimatizace v domácnostech se stávají novým tématem politických sporů. Zatímco u instalace chladicích systémů v nemocnicích, školách či domovech pro seniory panuje mezi politiky a zdravotnickými experty shoda, debata o soukromých bytech vyvolává silné kontroverze. Krajně pravicové strany v Německu a Francii začaly toto téma politicky využívat a obviňují mainstreamové vládní představitele z toho, že kvůli ideologii energetické účinnosti a zelené politice obětují komfort a zdraví běžných občanů.
Válečné konflikty podle historických zkušeností končí pěti základními způsoby: úplným podmaněním, formální nebo de facto kapitulací, stažením jedné ze stran, případně vyjednaným mírem. Otázka budoucího vývoje ruské agrese na Ukrajině získává na aktuálnosti i v souvislosti s tím, že se mezinárodní pozornost po předchozích diplomatických dohodách na Blízkém východě vrací zpět k evropskému bojišti.
Ukrajina v posledních týdnech převzala iniciativu v oslabování ruské válečné ekonomiky a spustila kampaň, kterou prezident Volodymyr Zelenskyj označil za „sankce dlouhého doletu“.
Dým ze stovek kanadských lesních požárů nadále zahaluje rozsáhlé oblasti Severní Ameriky a přináší nebezpečné znečištění ovzduší pro desítky milionů lidí. Výstrahy před špatnou kvalitou vzduchu byly vydány ve více než dvaceti státech USA, kam se kouř z požárů v jižní a střední Kanadě, severním Ontariu a Minnesotě přesunul.
Španělský premiér Pedro Sánchez v neděli odcestuje do Spojených států, aby na stadionu MetLife v New Jersey osobně zhlédl finálový zápas mistrovství světa ve fotbale mezi Španělskem a Argentinou. Vládní mluvčí potvrdil jeho přítomnost krátce poté, co svou účast oznámila také španělská královská rodina. Na stadionu bude zápas sledovat rovněž americký prezident Donald Trump, což může vést k poměrně napjatému setkání, neboť Sánchez patří k nejhlasitějším Trumpovým kritikům v Evropě.
Rozporuplné hlasování ve Sněmovně reprezentantů naplno odhalilo prohlubující se rozkol uvnitř Demokratické strany ohledně vojenské pomoci Izraeli. Návrh na zastavení této podpory, který předložil konzervativní republikánský kongresman Thomas Massie z Kentucky, byl sice díky drtivému odporu většiny republikánů a 98 demokratů zamítnut, v řadách demokratických poslanců však vyvolal téměř stoprocentní shodu v rozdělení sil. Pro utnutí vojenské pomoci totiž zvedlo ruku 103 demokratů a dalších deset se zdrželo, což představuje v novodobé historii americko-izraelských vztahů dříve nemyslitelný posun.
Velkolepý pohřeb nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, který zahynul na konci února při koordinovaných americko-izraelských náletech, naplno odkryl hluboké vnitřní rozepře v íránském režimu. Během smutečního průvodu v Teheránu čelil prezident Masúd Pezeškijan výkřikům „smrt kompromisníkovi“. Šéf íránské diplomacie Abbás Araghčí, který s Trumpovou administrativou vyjednal příměří a dosáhl částečného zrušení sankcí, musel z pohřbu dokonce utéct poté, co na něj dav začal házet kameny a označovat ho za zrádce.
Izraelští ministři obrany a financí oznámili plány na vybudování nových osad v Pásmu Gazy a vyčlenění stovek milionů dolarů na rozšíření výstavby na okupovaném Západním břehu Jordánu. Krajně pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua se před nadcházejícími parlamentními volbami, které jsou naplánovány na 27. října, snaží urychleně rozšířit kontrolu nad palestinským územím.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Kanadě zavedením nových cel poté, co stovky lesních požárů zahalily velkou část severu Spojených států do hustého kouře. Trump označil situaci za invazi špinavého a nezdravého vzduchu do USA a obvinil sousední zemi ze záměrné nedbalosti při správě lesů. Uvedl, že bude telefonovat kanadskému premiérovi Marku Carneymu a bude žádat vysvětlení. V reakci na to někteří republikáni opětovně navrhli, aby se Kanada stala 51. státem USA, což v Kanadě vyvolalo vlnu nevole a protestní omezování cest do Ameriky.
I přes přísné zákazy režimu Kim Čong-una si jihokorejský pop, známý jako K-pop, nachází cestu k obyvatelům Severní Koreje. Pro mnohé uprchlíky, kteří nyní žijí v Jižní Koreji, znamenalo setkání s touto hudbou zásadní životní zlom a první dotek se svobodou.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.