Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí dnes vystoupil v prvním veřejném videoprojevu od amerických úderů na íránská jaderná zařízení a ukončení 12denní války s Izraelem. Jeho výstup, přenášený íránskou státní televizí, byl očekávaný nejen v Íránu, ale i v celém světě.
Projev přišel krátce po spekulacích, že íránský režim bude čelit silnému vnitřnímu tlaku kvůli škodám způsobeným americkým letectvem. Chameneí však trval na tom, že útoky žádné vážné škody nezpůsobily a Írán se „neskloní“.
V projevu Chameneí prohlásil, že „jaderným zařízením se nic významného nestalo“ a zpochybnil tak slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že americké letectvo „vymazalo íránský jaderný program z povrchu země“. Chameneí označil Trumpova slova za „příliš velká pro jeho ústa“ a dodal, že samotná představa kapitulace je pro národ jako Írán „urážkou“.
Chameneí dále zdůraznil, že skutečným cílem amerického útoku nebyla jaderná infrastruktura, ale „pokoření Íránu“. Obvinil USA z neustálého střídání záminek – od lidských práv, přes ženská práva, po raketový program – jen aby se pokusily donutit Írán ke kapitulaci. Podle něj je americká politika vedena jedinou touhou: zlomit íránský odpor.
Režimní média ihned po projevu šířila Chameneího vyjádření jako důkaz jednoty a odhodlání. „Náš lid promluvil jedním hlasem,“ uvedl duchovní vůdce s tím, že íránský útok na americkou základnu v Kataru byl „tvrdou fackou“ Spojeným státům. I když z něj nevyplynuly žádné oběti, Chameneí jej označil za „jasné varování“ a pohrozil, že další útoky proti americkým cílům budou následovat, pokud dojde k dalším provokacím.
Trump a jeho administrativa ale pokračují v přesvědčování mezinárodního společenství o rozsahu škod. Na summitu NATO v Nizozemsku americký prezident prohlásil, že operace byla „jedním z nejúspěšnějších vojenských úderů v dějinách“ a že místa jako Fordo, Natanz a Isfahán byla „zcela zničena“. Stál po jeho boku i ministr obrany Pete Hegseth, jenž doplnil, že „důkazy leží pod horou trosek, zcela zničené“.
Oponovat se snažil i šéf CIA John Ratcliffe, který tvrdil, že podle zpravodajských informací byl íránský jaderný program „vážně poškozen“. Pentagon ale přiznal, že útoky jej možná oddálily jen o několik měsíců.
Napětí ještě více vzrostlo poté, co Chameneí zopakoval svá slova o „vítězství“ nad Izraelem. V nedávném konfliktu bylo podle íránského ministerstva zdravotnictví při izraelských náletech zabito nejméně 627 civilistů, zatímco při íránských útocích na Izrael zemřelo podle agentury AFP 28 lidí.
Chameneího projev však nebyl jen reakcí na vojenské operace. Byl i signálem do zahraničí – zejména směrem k USA a jejich spojencům –, že Írán mění svůj přístup. Zatímco v minulosti režim zdůrazňoval, že jaderné hlavice nejsou během mírového období připojeny k nosičům, nyní se podle několika zpráv tato politika mění. Írán prý některé hlavice již trvale umístil na rakety, což naznačuje přechod od tradiční „oddělené“ jaderné doktríny k pohotovostnímu režimu.
Demoliční práce v Bílém domě, které mají uvolnit místo pro masivní reprezentační sál (ballroom), pokračují a prezident Donald Trump zdůrazňuje, že tyto dramatické změny nebudou „za nulové náklady pro americké daňové poplatníky.“ Financování projektu, jehož náklady se nyní odhadují na 300 milionů dolarů, je místo toho hrazeno ze soukromých, daňově odečitatelných darů. Ty jsou směřovány přes neziskovou organizaci Trust for the National Mall.
Prezident Spojených států Donald Trump oznámil okamžité ukončení všech obchodních jednání s Kanadou. Důvodem je reklama, která kritizuje cla, která jeho administrativa uvalila na tuto sousední zemi. Reklamu sponzorovala vláda kanadské provincie Ontario.
Prezident Petr Pavel v úterý potřetí ve funkci předá státní vyznamenání. Z publika však bude oceněným tleskat jen jeden ze dvou žijících exprezidentů. Na Pražský hrad dorazí pouze Václav Klaus. Pavlův předchůdce v úřadu Miloš Zeman totiž pokračuje v rekonvalescenci po nedávné operaci zad.
Felix Slováček už je sice dávno v důchodovém věku, přesto i po osmdesátce neustále pracuje. Momentálně na novém projektu, který je velmi osobní. Známý saxofonista totiž předem odhalil, v čem spočívá.
Simona Stašová zasvětila lidi do tajů vlastní rodiny, jejíž nejvýraznější postavou je samozřejmě její maminka Jiřina Bohdalová. Málo se ale ví o švédské rodinné větvi. Stašová už se pomalu těší na nevlastní dceru.
Počasí v Evropě má už dnes ovlivnit výrazná tlaková níže, jejíž projevy se nevyhnou ani České republice. Podle meteorologů je nutné počítat se silnějším větrem, jehož rychlost ale nebude úplně extrémní. Vyplývá to z příspěvku Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti X.
Zítra budou do Vánoc zbývat přesně dva měsíce. Česká televize si tak řekla, že je nejvyšší čas odhalit stěžejní okamžiky vánočního programu. Diváci se mohou těšit na nové pohádky, Karla Šípa s Všechnopárty či speciální vydání StarDance.
Malá skupina poslanců britského parlamentu požaduje, aby vláda formálně odebrala tituly princi Andrewovi. Lídři SNP (Skotská národní strana) ve Westminsteru, Stephen Flynn, podali návrh, který by vládu vyzval k legislativnímu kroku, jenž by Andrewovi odebral vévodský titul. I když se k návrhu připojilo pouze 14 poslanců a vláda není povinna jednat, dává to politikům příležitost vyjádřit svou vůli jednat. Zároveň to poukazuje na možné cesty, jakými by mohl Andrew o zbylé tituly přijít.
Moskva rychle zareagovala na koordinované sankce USA namířené proti jejím dvěma největším ropným společnostem, Rosněfťu a Lukoilu. Ruské ministerstvo zahraničí označilo opatření za „kontraproduktivní“ a varovalo Trumpovu administrativu, že selžou. Zároveň obvinilo Evropskou unii, že se nedokáže smířit s neúčinností vlastních sankcí.
Po letech izolace od následků války Vladimira Putina začíná ruská ekonomika konečně pociťovat dopady. Rychlá proměna politických nálad to jen podtrhuje. Zatímco v srpnu si prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin potřásli rukama na červeném koberci na Aljašce, o měsíc později už Trump nazval Rusko „papírovým tygrem“. Ještě významnější než tato urážka bylo to, co následovalo: poté co prezident Trump upozornil na nedostatek paliva a výpadky dodávek, začala o problémech psát i Moskvou přísně kontrolovaná média. „Už nelze popírat známky nedostatku benzinu v regionech,“ psala tamní média, která se obvykle snaží neúspěchy skrývat.
Vysocí představitelé NATO a španělské vlády se s relativním klidem staví k nejnovějším hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten pohrozil, že Španělsko potrestá za jeho nedostatečné výdaje na obranu. Jeden z vysokých důstojníků NATO v Bruselu uvedl, že „hrozba není brána na vojenské úrovni vážně“ a Španělé reagují pokojně.
Evropští lídři se na summitu v Bruselu pustili do diskuse o Ukrajině, nyní už bez přítomnosti prezidenta Volodymyra Zelenského. Klíčovým a nejproblematičtějším bodem jednání je otázka, co s ruskými zmrazenými aktivy, z nichž většina je uložena ve finančním depozitáři Euroclear se sídlem v Belgii.