Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí dnes vystoupil v prvním veřejném videoprojevu od amerických úderů na íránská jaderná zařízení a ukončení 12denní války s Izraelem. Jeho výstup, přenášený íránskou státní televizí, byl očekávaný nejen v Íránu, ale i v celém světě.
Projev přišel krátce po spekulacích, že íránský režim bude čelit silnému vnitřnímu tlaku kvůli škodám způsobeným americkým letectvem. Chameneí však trval na tom, že útoky žádné vážné škody nezpůsobily a Írán se „neskloní“.
V projevu Chameneí prohlásil, že „jaderným zařízením se nic významného nestalo“ a zpochybnil tak slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že americké letectvo „vymazalo íránský jaderný program z povrchu země“. Chameneí označil Trumpova slova za „příliš velká pro jeho ústa“ a dodal, že samotná představa kapitulace je pro národ jako Írán „urážkou“.
Chameneí dále zdůraznil, že skutečným cílem amerického útoku nebyla jaderná infrastruktura, ale „pokoření Íránu“. Obvinil USA z neustálého střídání záminek – od lidských práv, přes ženská práva, po raketový program – jen aby se pokusily donutit Írán ke kapitulaci. Podle něj je americká politika vedena jedinou touhou: zlomit íránský odpor.
Režimní média ihned po projevu šířila Chameneího vyjádření jako důkaz jednoty a odhodlání. „Náš lid promluvil jedním hlasem,“ uvedl duchovní vůdce s tím, že íránský útok na americkou základnu v Kataru byl „tvrdou fackou“ Spojeným státům. I když z něj nevyplynuly žádné oběti, Chameneí jej označil za „jasné varování“ a pohrozil, že další útoky proti americkým cílům budou následovat, pokud dojde k dalším provokacím.
Trump a jeho administrativa ale pokračují v přesvědčování mezinárodního společenství o rozsahu škod. Na summitu NATO v Nizozemsku americký prezident prohlásil, že operace byla „jedním z nejúspěšnějších vojenských úderů v dějinách“ a že místa jako Fordo, Natanz a Isfahán byla „zcela zničena“. Stál po jeho boku i ministr obrany Pete Hegseth, jenž doplnil, že „důkazy leží pod horou trosek, zcela zničené“.
Oponovat se snažil i šéf CIA John Ratcliffe, který tvrdil, že podle zpravodajských informací byl íránský jaderný program „vážně poškozen“. Pentagon ale přiznal, že útoky jej možná oddálily jen o několik měsíců.
Napětí ještě více vzrostlo poté, co Chameneí zopakoval svá slova o „vítězství“ nad Izraelem. V nedávném konfliktu bylo podle íránského ministerstva zdravotnictví při izraelských náletech zabito nejméně 627 civilistů, zatímco při íránských útocích na Izrael zemřelo podle agentury AFP 28 lidí.
Chameneího projev však nebyl jen reakcí na vojenské operace. Byl i signálem do zahraničí – zejména směrem k USA a jejich spojencům –, že Írán mění svůj přístup. Zatímco v minulosti režim zdůrazňoval, že jaderné hlavice nejsou během mírového období připojeny k nosičům, nyní se podle několika zpráv tato politika mění. Írán prý některé hlavice již trvale umístil na rakety, což naznačuje přechod od tradiční „oddělené“ jaderné doktríny k pohotovostnímu režimu.
Spojené státy americké testují, zda by bylo možné nahradit válečnou loď, jako je torpédoborec, flotilou robotických člunů. Úkolová jednotka 66 (TF66) amerického námořnictva, kterou vede kontradmirál Michael Mattis, pracuje na zjištění, jak by se nízkonákladové, komerčně dostupné bezposádkové systémy mohly hodit pro šestou flotilu námořnictva.
Pokud si ze školy pamatujete, že Země má čtyři oceány, situace je dnes o poznání jiná. National Geographic totiž v roce 2021 oficiálně uznal Jižní oceán za pátý na světě. Tímto rozhodnutím ukončil desítky let trvající debaty, které se vedly o vodách obklopujících Antarktidu.
Město Gaza, dříve plné života, je dnes místem chaosu a bezpráví, a to kvůli brutálnímu izraelskému útoku, který byl reakcí na útok hnutí Hamás. Před dvěma lety byly na trzích rušné davy, kavárny na pobřeží byly plné lidí a ze škol se ozýval dětský smích. Dnes je město zničené a bez jakékoli struktury. Stovky tisíc obyvatel se snaží přežít v rozbitých budovách a žijí v nejistotě, odkázáni sami na sebe. Jejich naděje se upíná k další várce humanitární pomoci nebo k vzácné možnosti se osprchovat.
Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto představila v Mnichově svůj nejnovější crossover, Škoda Epiq. Nejdostupnější elektrické auto značky se dosud ukazovalo pouze jako designová studie, ale nyní se představilo po boku dalších koncernových modelů. Přestože detaily o výbavě a cenách zůstávají tajemstvím, víme, že cena by se měla pohybovat kolem 600 000 Kč. Sériová výroba by měla začít už příští rok.
Španělský premiér Pedro Sánchez představil desetibodový plán, který má zemi připravit na klimatickou krizi. Varoval, že pokud lidé nechtějí zanechat budoucím generacím zemi „šedou od ohně a plamenů“, nebo „hnědou od povodní“, musí se zasadit o to, aby byla zelenější.
Americký prezident Donald Trump touží po zisku Nobelovy ceny míru. Veřejně se vyjádřil, že ať udělá cokoli, cenu stejně nedostane. Navzdory tomu ho světoví lídři a jeho republikánští spojenci nominují, a to z mnoha důvodů. Jedním z nich je podle nich jeho snaha ukončit válečné konflikty. Nominovat na ocenění může kdokoli, od hlav suverénních států po univerzitní profesory. Vítěze ale vybírá norský Nobelův výbor, který tvoří pět členů vybraných norským parlamentem, a oznámení se očekává v říjnu.
Podle zástupců Trumpovy administrativy je americký prezident čím dál více nespokojený s pomalým pokrokem v jednání o ukončení války na Ukrajině. Zvažuje proto, jak by se měl osobně zapojit do zprostředkování setkání mezi ruským a ukrajinským prezidentem.
Ozbrojené složky soukromé ruské skupiny Wagnerovci, která působila v Africe, nahrazuje nová formace nazvaná Afrika Corps, která je pod přímou kontrolou Kremlu. Experti se podle CNN domnívají, že tato změna má upevnit vliv Ruska na africkém kontinentu, ale pod oficiálním a snadněji kontrolovatelným vojenským uskupením.
V Evropě nyní dochází k zásadnímu obratu. Evropští lídři si už nemohou být jisti, že jim Spojené státy zajistí bezpečnost, a to bez ohledu na to, zda Donald Trump přesvědčí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby přijal pro Rusko výhodnou mírovou dohodu, nebo od konfliktu úplně ustoupí. Hugh De Santis, člen plánovacího štábu ministra George Shultze zodpovědný za NATO, tvrdí, že možnosti jsou v zásadě dvě: buď budou dál Trumpovi pochlebovat a lobbovat u kongresmanů v naději, že bezpečnostní vztahy nebudou přerušeny, anebo se připraví na obranu proti bojovnému Rusku bez americké pomoci.
Izraelská armáda zničila další výškovou budovu v Gaze, což je už druhá velká věž, na kterou zaútočila během dvou dnů. Ministr obrany Izrael Katz zveřejnil na sociální síti X video, kde se budova hroutí, s popiskem „Pokračujeme“. Izraelské obranné síly (IDF) tvrdí, že věž Sussi používalo hnutí Hamás, což však palestinská skupina popírá. Zatím nejsou k dispozici žádné informace o případných obětech.
Nedávný výzkum a experti poukazují na to, že klimatická krize bude i nadále zvyšovat frekvenci požárů, které vzniknou od blesků. Podle nich to může mít kaskádové účinky a zhoršit veřejnou bezpečnost a zdraví. Požáry způsobené blesky mají tendenci hořet v odlehlých oblastech, a proto se šíří rychleji než ty, které způsobí člověk.
Uprostřed napjaté geopolitické situace se v Pekingu konala obří vojenská přehlídka, kde se bok po boku objevili čínský prezident Si Ťin-pching, ruský prezident Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un. Podle analytiků je toto setkání „osou převratu“. Naposledy se vůdci těchto zemí sešli v době studené války, což jasně ukazuje na snahu vytvořit nový světový řád.