Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí dnes vystoupil v prvním veřejném videoprojevu od amerických úderů na íránská jaderná zařízení a ukončení 12denní války s Izraelem. Jeho výstup, přenášený íránskou státní televizí, byl očekávaný nejen v Íránu, ale i v celém světě.
Projev přišel krátce po spekulacích, že íránský režim bude čelit silnému vnitřnímu tlaku kvůli škodám způsobeným americkým letectvem. Chameneí však trval na tom, že útoky žádné vážné škody nezpůsobily a Írán se „neskloní“.
V projevu Chameneí prohlásil, že „jaderným zařízením se nic významného nestalo“ a zpochybnil tak slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že americké letectvo „vymazalo íránský jaderný program z povrchu země“. Chameneí označil Trumpova slova za „příliš velká pro jeho ústa“ a dodal, že samotná představa kapitulace je pro národ jako Írán „urážkou“.
Chameneí dále zdůraznil, že skutečným cílem amerického útoku nebyla jaderná infrastruktura, ale „pokoření Íránu“. Obvinil USA z neustálého střídání záminek – od lidských práv, přes ženská práva, po raketový program – jen aby se pokusily donutit Írán ke kapitulaci. Podle něj je americká politika vedena jedinou touhou: zlomit íránský odpor.
Režimní média ihned po projevu šířila Chameneího vyjádření jako důkaz jednoty a odhodlání. „Náš lid promluvil jedním hlasem,“ uvedl duchovní vůdce s tím, že íránský útok na americkou základnu v Kataru byl „tvrdou fackou“ Spojeným státům. I když z něj nevyplynuly žádné oběti, Chameneí jej označil za „jasné varování“ a pohrozil, že další útoky proti americkým cílům budou následovat, pokud dojde k dalším provokacím.
Trump a jeho administrativa ale pokračují v přesvědčování mezinárodního společenství o rozsahu škod. Na summitu NATO v Nizozemsku americký prezident prohlásil, že operace byla „jedním z nejúspěšnějších vojenských úderů v dějinách“ a že místa jako Fordo, Natanz a Isfahán byla „zcela zničena“. Stál po jeho boku i ministr obrany Pete Hegseth, jenž doplnil, že „důkazy leží pod horou trosek, zcela zničené“.
Oponovat se snažil i šéf CIA John Ratcliffe, který tvrdil, že podle zpravodajských informací byl íránský jaderný program „vážně poškozen“. Pentagon ale přiznal, že útoky jej možná oddálily jen o několik měsíců.
Napětí ještě více vzrostlo poté, co Chameneí zopakoval svá slova o „vítězství“ nad Izraelem. V nedávném konfliktu bylo podle íránského ministerstva zdravotnictví při izraelských náletech zabito nejméně 627 civilistů, zatímco při íránských útocích na Izrael zemřelo podle agentury AFP 28 lidí.
Chameneího projev však nebyl jen reakcí na vojenské operace. Byl i signálem do zahraničí – zejména směrem k USA a jejich spojencům –, že Írán mění svůj přístup. Zatímco v minulosti režim zdůrazňoval, že jaderné hlavice nejsou během mírového období připojeny k nosičům, nyní se podle několika zpráv tato politika mění. Írán prý některé hlavice již trvale umístil na rakety, což naznačuje přechod od tradiční „oddělené“ jaderné doktríny k pohotovostnímu režimu.
Kanadský premiér Mark Carney vyjádřil během probíhajícího summitu APEC v čínském Šen-čenu opatrnou podporu připravovanému trilaterálnímu setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem, čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Šéf kanadské vlády přitom vyzdvihl zejména plánovanou agendu zaměřenou na kontrolu jaderných zbraní a odzbrojení. Toto diplomatické setkání třech velmocí se má uskutečnit ve čtvrtek na okraj probíhajícího mezinárodního summitu.
Mezinárodní soudní dvůr v Haagu čelí rostoucím obavám, že Spojené státy uvalí sankce na jeho soudce, a to v předvečer očekávaného rozhodnutí o obvinění Myanmaru z genocidy na menšině Rohingyů.
Francouzská politická scéna čelí novému diplomatickým patové situaci ohledně případné schůzky mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a vůdkyní francouzské krajní pravice Marine Le Penovou. Přestože obě strany deklarují zájem o vzájemné setkání, nedaří se jim nalézt shodu na místě konání. Tento spor odráží širší neshody v pohledu na budoucí podporu Ukrajiny a priority zahraniční politiky.
Americký prezident Donald Trump přicestoval do čínského technologického centra v Šen-čenu na summit Asijsko-pacifické hospodářské spolupráci, kde ho bezprostředně po příletu na letištní ploše osobně přivítal čínský vůdce Si Ťin-pching v rámci vzácného a pečlivě připraveného diplomatického gesta.
Evropští diplomaté a představitelé vyjadřují podle webu Politico hluboké obavy z toho, že ruský prezident Vladimir Putin pouze předstírá ochotu vyjednávat o ukončení konfliktu na Ukrajině. Přestože americký prezident Donald Trump usralo usilovně tlačí na uzavření dohody, panují v evropských kruzích vážné pochybnosti o skutečných záměrech Moskvy. Tyto obavy zazněly v souvislosti s obnovením zprostředkovaných mírových rozhovorů, které proběhly v Abú Zabí za účasti amerických a ukrajinských zástupců.
Generální tajemník NATO Mark Rutte varoval na zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v Bruselu, že ruský prezident Vladimir Putin nedosáhne vítězství nad Ukrajinou ani nezlomí západní podporu Kyjevu. Během 37. zasedání v takzvaném ramsteinském formátu šéf aliance prohlásil, že hlavním záměrem Moskvy je oslabit Evropu šířením nejistoty. Podle jeho slov se Kreml snaží vyvolávat neshody a destabilizovat situaci na celém kontinentu.
Ukrajina plánuje v roce 2027 více než ztrojnásobit své schopnosti pro dálkové údery hluboko v ruském vnitrozemí, přestože čelí výhradám ze strany Spojených států. Toto oznámení učinil ukrajinský ministr obrany Jevhen Chmara na závěr 37. zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v Bruselu, které proběhlo v takzvaném ramsteinském formátu za účasti ministrů obrany členských států NATO.
Izraelský parlament zvolil nového předsedu, čímž opozice udělala klíčový krok k odvrácení politik dosavadní vlády premiéra Benjamina Netanjahua. Do čela Knesetu byl zvolen Matan Kahana, který je blízkým spojencem Gadiho Eisenkota. Právě Eisenkot nyní vede snahu o sestavení nové koalice a nahrazení současného kabinetu.
Britský premiér Andy Burnham míří na nadcházející summit s Evropskou unií v Bruselu, který se nese ve znamení odlišných podmínek od doby odchodu Británie z bloku. Domácí opozice v čele s konzervativci a hnutím Reform UK přitom vládní kroky ostře kritizuje a varuje před nekontrolovanou imigrací či zadními dvířky zpět do unie. Očekávání ohledně rozsahu blížících se dohod se přitom různí podle politických perspektiv obou stran.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio odmítl obavy veřejnosti a prohlásil, že neexistují žádné důkazy spojující nedávnou vlnu výpadků informačních technologií ve Spojených státech. Reagoval tak na sérii poruch, které v posledním týdnu postihly leteckou dopravu, bankovní sektor či vládní systémy. Podle jeho slov se země nenachází pod systémovým útokem a jednotlivé incidenty spolu vzájemně nesouvisí.
Nadcházející setkání amerického prezidenta Donald Trumpa a čínského lídra Si Ťin-pchinga v Číně provází nečekaná komplikace v podobě špionážního skandálu kolem společnosti Nvidia. Bývalý výkonný ředitel firmy Jensen Huang odstoupil z funkce kvůli aféře spojené s čínskou podnikatelkou Alice Huangovou, kterou americké zpravodajské služby podezírají z vazeb na čínské zpravodajské struktury. Tato událost se rychle stává novým ohniskem napětí v již tak křehkých vztazích mezi Spojenými státy a Čínou.
Americký prezident Donald Trump varoval, že Írán zaplatí obrovskou cenu, pokud by uskutečnil plán na použití špinavé bomby. Reagoval tak na zprávu stanice CNN, podle které americké zpravodajské služby evidují plány Teheránu na takový útok v hlavním městě USA. O těchto plánech informovalo sedm amerických představitelů.