Americká armáda je podle informací CNN od zdrojů obeznámených se situací připravena zahájit útok na Írán již během nadcházejícího víkendu. Prezident Donald Trump však prozatím neučinil konečné rozhodnutí o tom, zda k takovému kroku skutečně dá svolení. Bílý dům byl informován, že ozbrojené síly mohou být po nedávném posílení leteckých a námořních kapacit na Blízkém východě v pohotovosti k úderu velmi brzy.
V soukromí se však Donald Trump vyjadřuje k vojenské akci střídavě kladně i záporně a své další kroky konzultuje s poradci a spojenci. O aktuálním vývoji v Íránu jednali ve středu v krizové místnosti Bílého domu nejvyšší představitelé národní bezpečnosti. Prezident téhož dne obdržel hlášení od zvláštního zmocněnce Steva Witkoffa a svého zetě Jareda Kushnera o jejich nepřímých rozhovorech s íránskou stranou.
Podle jednoho ze zdrojů věnuje prezident úvahám o dalším postupu velké množství času, přičemž není jasné, zda rozhodnutí padne ještě do konce týdne. O připravenosti Spojených států zaútočit během víkendu jako první informovala stanice CBS News. Mezitím v Ženevě probíhala nepřímá jednání, kde si vyjednavači obou stran vyměňovali poznámky po dobu několika hodin, ovšem bez jasného výsledku.
Hlavní íránský vyjednavač uvedl, že se obě strany shodly na souboru hlavních zásad, ale američtí představitelé upozorňují na nutnost projednat ještě mnoho detailů. Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová oznámila, že Írán by měl v příštích týdnech upřesnit své vyjednávací pozice. Zároveň odmítla potvrdit, zda Trump s případnou vojenskou akcí po tuto dobu počká, a zdůraznila, že diplomatické řešení je sice prioritou, ale vojenská varianta zůstává ve hře.
Ministr zahraničí USA Marco Rubio má 28. února naplánovanou cestu do Izraele, kde se setká s premiérem Benjaminem Netanjahuem, aby ho informoval o průběhu rozhovorů s Íránem. Podle Leavittové existuje pro úder na Írán mnoho důvodů a argumentů, přičemž prezident se spoléhá především na doporučení svého bezpečnostního týmu. Nejasná vyjádření administrativy však prohlubují obavy z ozbrojeného konfliktu, i když oficiálně stále trvá naděje na diplomacii.
V regionu se očekává příjezd nejmodernější letadlové lodi USS Gerald Ford, která by se zde mohla objevit už během víkendu. Do blízkosti Blízkého východu jsou navíc přesouvány kapacity amerického letectva ze základnen ve Velké Británii, včetně stíhaček a tankovacích letounů. Írán na tento tlak reaguje posilováním svých jaderných zařízení, která se podle satelitních snímků snaží zabezpečit betonem a vrstvami zeminy.
Při zvažování termínu případného útoku hraje roli několik událostí, jako je nedělní zakončení zimních olympijských her. Někteří evropští činitelé se domnívají, že do té doby k útoku nedojde, zatímco spojenci z Blízkého východu varují před akcí během probíhajícího ramadánu. Argumentují tím, že útok v době muslimského svátku by mohl destabilizovat region a byl by vnímán jako projev neúcty.
V úterý má navíc prezident Trump přednést poselství o stavu Unie, které má být zahájením jeho kampaně k letošním volbám. Není ovšem zřejmé, do jaké míry tyto okolnosti ovlivňují prezidentovo rozhodování o vojenské operaci. Trump sice naznačil zájem o změnu režimu v Íránu a trvá na tom, aby země nezískala jadernou zbraň, ale dosud přesně nespecifikoval cíle případného útoku.
Spojené státy vyvíjejí silný diplomatický nátlak na palestinské vedení, aby stáhlo svou kandidaturu na funkci místopředsedy Valného shromáždění OSN. Washington se obává, že by tato pozice umožnila Palestincům řídit významné debaty o Blízkém východě, zejména během ostře sledovaného týdne summitů na vysoké úrovni v New Yorku. Podle interního dokumentu ministerstva zahraničí dostalo americké velvyslanectví v Jeruzalémě pokyn předat Palestinské autonomii oficiální protest. Diplomatická depeše výslovně varuje, že pokud palestinská strana kandidaturu do stanoveného termínu nestáhne, budou následovat blíže nespecifikované důsledky.
Námořnictvo íránských Revolučních gard oznámilo, že během uplynulých 24 hodin umožnilo proplout více než 25 plavidlům včetně ropných tankerů skrze strategický Hormuzský průliv. Podle oficiálních údajů Teheránu trasou úspěšně prošlo celkem 26 lodí. Tato zpráva přichází v době, kdy Írán otevřeně varoval, že pokud Spojené státy a Izrael obnoví své útoky na islámskou republiku, stávající konflikt se rozšíří i daleko mimo oblast Blízkého východu.
Během snahy svrhnout současné vedení v Íránu se objevila nová tvrzení, podle kterých měly Spojené státy a Izrael v úmyslu dosadit do čela země populistu Mahmúda Ahmadínežáda. Bývalý íránský prezident, jenž vládl v letech 2005 až 2013, byl v minulosti známý svými ostrými výpady vůči Izraeli. Později se však dostal do konfliktů s nejvyšším vůdcem Alím Chameneím, načež změnil svou rétoriku, začal režim kritizovat a prezentoval se jako ochránce chudých.
Letní prázdniny jsou už za rohem, přesto zprávy kolem letecké dopravy nepůsobí pro turisty zrovna uklidňujícím dojmem. Dovolenkáři po celé Evropě se letos musí přizpůsobovat dražší ropě, rostoucím cenám leteckého paliva i nejistotě spojené s konfliktem na Blízkém východě.
Léto v Česku sice ještě nezačalo, ale na počasí typické pro nejteplejší část roku už došlo. A podle předpovědi ho přinese i probíhající týden. Víkend totiž nabídne maxima vyšší než 25 stupňů, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Organizace pro výživu a zemědělství ve středu varovala, že uzavření Hormuzského průlivu by mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat vážnou celosvětovou krizi cen potravin, pokud vlády nezačnou rychle jednat.
Světová zdravotnická organizace ve středu potvrdila, že bilance nynější epidemie eboly ve střední Africe dosáhla šesti set podezřelých případů a sto třiceti devíti úmrtí. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus na tiskové konferenci v Ženevě varoval, že kvůli dlouhému časovému úseku, který uplynul do samotného odhalení viru, budou tato čísla i nadále stoupat. Laboratoře dosud potvrdily padesát jedna případů v Demokratické republice Kongo a dva v sousední Ugandě. Podle odhadů odborníků nákaza v regionu skrytě kolovala pravděpodobně již před několika měsíci, než byla poprvé oficiálně zaznamenána.
Evropští lídři ve středu ráno neskrývali triumfální náladu poté, co Evropská unie dospěla k dohodě o zavedení dlouho odkládané obchodní smlouvy se Spojenými státy. Tento krok přichází po měsících celních hrozeb a transatlantického napětí.
Podle vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa chyběla v pondělí pouhá hodina k vydání rozkazu k zahájení nové vlny leteckých úderů na Írán. Šéf Bílého domu však na poslední chvíli prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že poskytne více času diplomatickému vyjednávání. O den později Trump potvrdil, že americká flotila válečných lodí v regionu je plně připravena k okamžité akci. Skutečný rozsah bezprostředního nebezpečí obnovení bojů však zůstává nejasný, neboť představitelé některých států v Perském zálivu uvedli, že o žádné chystané vojenské operaci neměli informace.
Ruský prezident Vladimir Putin během své středeční státní návštěvy v Pekingu prohlásil, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentně vysoké úrovně. Při jednání se svým protějškem Si Ťin-pchingem se zaměřil především na rozvoj širší hospodářské spolupráce a řešení aktuálních mezinárodních otázek. Ruský vůdce oslovil čínského prezidenta jako drahého přítele a poukázal na dlouhodobou kontinuitu jejich obchodních vztahů, přičemž zmínil, že vzájemný obchodní obrat se za posledních pětadvacet let zvýšil více než třicetkrát.
Ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching během svého nynějšího vrcholného setkání v Pekingu obnovili plány na výstavbu plynovodu Síla Sibiře 2. Ačkoliv obě strany dospěly k obecnému porozumění ohledně tohoto strategického projektu, podrobnosti o samotné stavbě nebo konkrétní časový harmonogram jejího dokončení nebyly zveřejněny. Tento ambiciózní energetický projekt, který má přepravovat až padesát miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, byl v uplynulých letech opakovaně zablokován, zejména kvůli vleklým neshodám obou zemí ohledně výsledné ceny suroviny.
Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co Spojené království v tichosti zmírnilo přísné sankce na ruskou ropu. Londýn dříve deklaroval, že zcela zablokuje dovoz ruské ropy zpracované ve třetích zemích, což mělo za cíl co nejvíce omezit finanční toky směřující do Kremlu. V důsledku eskalující války v Íránu a s ní spojeného prudkého růstu cen paliv však britská vláda změnila postoj. Nově tak umožní import leteckého paliva a nafty, které byly z ruské ropy rafinovány v jiných státech.