Americká armáda je podle informací CNN od zdrojů obeznámených se situací připravena zahájit útok na Írán již během nadcházejícího víkendu. Prezident Donald Trump však prozatím neučinil konečné rozhodnutí o tom, zda k takovému kroku skutečně dá svolení. Bílý dům byl informován, že ozbrojené síly mohou být po nedávném posílení leteckých a námořních kapacit na Blízkém východě v pohotovosti k úderu velmi brzy.
V soukromí se však Donald Trump vyjadřuje k vojenské akci střídavě kladně i záporně a své další kroky konzultuje s poradci a spojenci. O aktuálním vývoji v Íránu jednali ve středu v krizové místnosti Bílého domu nejvyšší představitelé národní bezpečnosti. Prezident téhož dne obdržel hlášení od zvláštního zmocněnce Steva Witkoffa a svého zetě Jareda Kushnera o jejich nepřímých rozhovorech s íránskou stranou.
Podle jednoho ze zdrojů věnuje prezident úvahám o dalším postupu velké množství času, přičemž není jasné, zda rozhodnutí padne ještě do konce týdne. O připravenosti Spojených států zaútočit během víkendu jako první informovala stanice CBS News. Mezitím v Ženevě probíhala nepřímá jednání, kde si vyjednavači obou stran vyměňovali poznámky po dobu několika hodin, ovšem bez jasného výsledku.
Hlavní íránský vyjednavač uvedl, že se obě strany shodly na souboru hlavních zásad, ale američtí představitelé upozorňují na nutnost projednat ještě mnoho detailů. Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová oznámila, že Írán by měl v příštích týdnech upřesnit své vyjednávací pozice. Zároveň odmítla potvrdit, zda Trump s případnou vojenskou akcí po tuto dobu počká, a zdůraznila, že diplomatické řešení je sice prioritou, ale vojenská varianta zůstává ve hře.
Ministr zahraničí USA Marco Rubio má 28. února naplánovanou cestu do Izraele, kde se setká s premiérem Benjaminem Netanjahuem, aby ho informoval o průběhu rozhovorů s Íránem. Podle Leavittové existuje pro úder na Írán mnoho důvodů a argumentů, přičemž prezident se spoléhá především na doporučení svého bezpečnostního týmu. Nejasná vyjádření administrativy však prohlubují obavy z ozbrojeného konfliktu, i když oficiálně stále trvá naděje na diplomacii.
V regionu se očekává příjezd nejmodernější letadlové lodi USS Gerald Ford, která by se zde mohla objevit už během víkendu. Do blízkosti Blízkého východu jsou navíc přesouvány kapacity amerického letectva ze základnen ve Velké Británii, včetně stíhaček a tankovacích letounů. Írán na tento tlak reaguje posilováním svých jaderných zařízení, která se podle satelitních snímků snaží zabezpečit betonem a vrstvami zeminy.
Při zvažování termínu případného útoku hraje roli několik událostí, jako je nedělní zakončení zimních olympijských her. Někteří evropští činitelé se domnívají, že do té doby k útoku nedojde, zatímco spojenci z Blízkého východu varují před akcí během probíhajícího ramadánu. Argumentují tím, že útok v době muslimského svátku by mohl destabilizovat region a byl by vnímán jako projev neúcty.
V úterý má navíc prezident Trump přednést poselství o stavu Unie, které má být zahájením jeho kampaně k letošním volbám. Není ovšem zřejmé, do jaké míry tyto okolnosti ovlivňují prezidentovo rozhodování o vojenské operaci. Trump sice naznačil zájem o změnu režimu v Íránu a trvá na tom, aby země nezískala jadernou zbraň, ale dosud přesně nespecifikoval cíle případného útoku.
Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.
Ruské armádní síly se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského záměrně zaměřují na civilní infrastrukturu a školy v Kyjevě. Cílem těchto intenzivních útoků je vytvořit na obyvatele hlavního města takový tlak, aby byli nuceni metropoli opustit. Ruská taktika se podle ukrajinské hlavy státu snaží vyvolat dojem síly a zároveň ochromit chod klíčových institucí. Moskva tímto postupem do značné míry navazuje na svou strategii z počátku plnohodnotné invaze, kdy se pokoušela ukrajinské centrum moci zásadním způsobem destabilizovat.
Kanadský ministerský předseda Mark Carney potvrdil, že jeho vláda prověřovala teoretickou možnost amerického vojenského zásahu proti Kanadě. V rozhovoru pro deník The New York Times označil tento scénář za extrémní riziko s nízkou pravděpodobností, avšak s potenciálně devastujícími dopady. Podle jeho slov je povinností každého lídra provádět důkladné řízení rizik a připravit se i na ty nejméně pravděpodobné události. Dodal, že by bylo neodpovědné podobnou možnost zcela ignorovat.
Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.
Válka s Íránem se dostává do dalšího přelomového bodu v souvislosti se změnami v Hormuzském průlivu a blížícími se volbami ve Spojených státech. Přestože ropné tankery průlivem opět proplouvají ve stále větším množství a páka Teheránu se zmenšuje, jeho vliv na tuto klíčovou námořní tepnu zdaleka nezmizel. Íránští lídři se nacházejí před těžkým rozhodnutím, zda dál vojensky eskalovat situaci i přes hrozící odvetné údery, nebo nečinně přihlížet k postupnému kolapsu vlastního vývozu ropy. Mnozí západní analytici podle National Interest tvrdí, že omezené možnosti dohnaly Írán na pokraj kapitulace, tyto závěry však přehlížejí fakt, že nejpravděpodobnější cestou Teheránu zůstává další vyostření konfliktu.
Dánská vojenská zpravodajská služba zveřejnila novou hodnotící zprávu, ve které varuje před výrazným stupňováním hybridní války ze strany Ruska vůči zemím Severoatlantické aliance. Podle dánských analytiků hrozí v nadcházejících měsících častější a závažnější útoky, které mohou mít pro zasažené státy podstatně těžší následky než v minulosti. Zpráva poukazuje na to, že Moskva stále častěji využívá sabotáže, destruktivní kybernetické údery a útoky pomocí bezpilotních prostředků přímo na evropském území. Hlavním cílem těchto operací je narušit podporu směřující na Ukrajinu nebo jí úplně zabránit.
Britský premiér Andy Burnham ve svém vystoupení na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku obvinil Rusko z vedení rozsáhlé fake news války. Podle šéfa britské vlády Moskva dlouhodobě zneužívá společenské štěpení po odchodu Spojeného království z Evropské unie k rozsévání pochybností a strachu. Během svého projevu světovým lídrům oznámil plán na zřízení nového Národního centra pro informační obranu. Tato specializovaná jednotka má za úkol čelit kybernetickým hrozbám a manipulacím s veřejným míněním ze strany nepřátelských států.
Podle španělského deníku El Mundo americká ústřední zpravodajská služba CIA varovala několik středomořských států před hrozbou bezprostředně hrozících ruských hybridních operací. Moskva podle těchto informací plánuje využít maskované obchodní lodě plující po Středozemním moři k vypouštění bezpilotních letounů směrem k pobřeží Španělska, Itálie a Francie.
Generální prokurátor Brazílie Jorge Messias důrazně prohlásil, že jakékoli zahraniční zasahování do brazilských institucí a demokratických procesů je absolutně nepřijatelné. Reagoval tak na zprávu deníku The Guardian, podle níž se kampaň Donalda Trumpa pokoušela nasměrovat americké státní prostředky na kampaň namířenou přímo proti brazilskému Nejvyššímu soudu.
Sbližování Španělska s Čínou vyvolává stále větší napětí uvnitř Evropské unie. Zatímco v ulicích Barcelony probíhaly velkolepé oslavy tradičního festivalu La Mercè, jehož čestným hostem se jako vůbec první asijská metropole stala Šanghaj, v diplomatických kuloárech Unie roste znepokojení. Španělský premiér Pedro Sánchez navštívil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga již čtyřikrát během čtyř let a po opětovném zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem opakovaně vyzývá EU ke zlepšení vztahů s Pekingem. Tento přístup však naráží na odpor řady evropských partnerů, kteří Čínu považují za strategického rivala a geopolitickou hrozbu.
Ukrajinská armáda poprvé v bojových podmínkách použila novou taktickou balistickou střelu FP-7. Úspěšné nasazení zbraně potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti Telegram, přičemž ocenil dosažené výsledky a zdůraznil nutnost zahájení sériové výroby. Výrobce zbraně, společnost Fire Point, uvedl, že raketa je vyvíjena jako balistický zachytávač v rámci evropského programu protiraketové obrany s názvem Freyja. Bližší podrobnosti o místě a způsobu prvního bojového nasazení prezidentská kancelář neposkytla.
Finanční situace Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění ve Washingtonu se výrazně zhoršila poté, co se jeho předsedou stal Donald Trump a orgány instituce rozhodly o umístění jeho jména na budovu. Vnitřní dokumenty a finanční výkazy získané novináři odhalují prudký pokles příspěvků i tržeb z prodeje vstupenek. Po hlasování správní rady o přejmenování centra klesly finanční dary o čtyřicet dva procent a přísliby nových darů propadly o více než sto procent. Výrazný propad příslibů byl způsoben tím, že dřívější dárci své příslíbené finanční prostředky stáhli zpět.