Americká armáda je podle informací CNN od zdrojů obeznámených se situací připravena zahájit útok na Írán již během nadcházejícího víkendu. Prezident Donald Trump však prozatím neučinil konečné rozhodnutí o tom, zda k takovému kroku skutečně dá svolení. Bílý dům byl informován, že ozbrojené síly mohou být po nedávném posílení leteckých a námořních kapacit na Blízkém východě v pohotovosti k úderu velmi brzy.
V soukromí se však Donald Trump vyjadřuje k vojenské akci střídavě kladně i záporně a své další kroky konzultuje s poradci a spojenci. O aktuálním vývoji v Íránu jednali ve středu v krizové místnosti Bílého domu nejvyšší představitelé národní bezpečnosti. Prezident téhož dne obdržel hlášení od zvláštního zmocněnce Steva Witkoffa a svého zetě Jareda Kushnera o jejich nepřímých rozhovorech s íránskou stranou.
Podle jednoho ze zdrojů věnuje prezident úvahám o dalším postupu velké množství času, přičemž není jasné, zda rozhodnutí padne ještě do konce týdne. O připravenosti Spojených států zaútočit během víkendu jako první informovala stanice CBS News. Mezitím v Ženevě probíhala nepřímá jednání, kde si vyjednavači obou stran vyměňovali poznámky po dobu několika hodin, ovšem bez jasného výsledku.
Hlavní íránský vyjednavač uvedl, že se obě strany shodly na souboru hlavních zásad, ale američtí představitelé upozorňují na nutnost projednat ještě mnoho detailů. Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová oznámila, že Írán by měl v příštích týdnech upřesnit své vyjednávací pozice. Zároveň odmítla potvrdit, zda Trump s případnou vojenskou akcí po tuto dobu počká, a zdůraznila, že diplomatické řešení je sice prioritou, ale vojenská varianta zůstává ve hře.
Ministr zahraničí USA Marco Rubio má 28. února naplánovanou cestu do Izraele, kde se setká s premiérem Benjaminem Netanjahuem, aby ho informoval o průběhu rozhovorů s Íránem. Podle Leavittové existuje pro úder na Írán mnoho důvodů a argumentů, přičemž prezident se spoléhá především na doporučení svého bezpečnostního týmu. Nejasná vyjádření administrativy však prohlubují obavy z ozbrojeného konfliktu, i když oficiálně stále trvá naděje na diplomacii.
V regionu se očekává příjezd nejmodernější letadlové lodi USS Gerald Ford, která by se zde mohla objevit už během víkendu. Do blízkosti Blízkého východu jsou navíc přesouvány kapacity amerického letectva ze základnen ve Velké Británii, včetně stíhaček a tankovacích letounů. Írán na tento tlak reaguje posilováním svých jaderných zařízení, která se podle satelitních snímků snaží zabezpečit betonem a vrstvami zeminy.
Při zvažování termínu případného útoku hraje roli několik událostí, jako je nedělní zakončení zimních olympijských her. Někteří evropští činitelé se domnívají, že do té doby k útoku nedojde, zatímco spojenci z Blízkého východu varují před akcí během probíhajícího ramadánu. Argumentují tím, že útok v době muslimského svátku by mohl destabilizovat region a byl by vnímán jako projev neúcty.
V úterý má navíc prezident Trump přednést poselství o stavu Unie, které má být zahájením jeho kampaně k letošním volbám. Není ovšem zřejmé, do jaké míry tyto okolnosti ovlivňují prezidentovo rozhodování o vojenské operaci. Trump sice naznačil zájem o změnu režimu v Íránu a trvá na tom, aby země nezískala jadernou zbraň, ale dosud přesně nespecifikoval cíle případného útoku.
V těsné blízkosti maďarských hranic vyvolal nález podezřelých předmětů u strategického plynového uzlu rozsáhlé bezpečnostní manévry. Na srbské straně hranice, u klíčové plynové stanice, zasahovaly od nedělního rána kombinované jednotky policie a armády. Kvůli vážnosti situace a možné hrozbě pro energetickou stabilitu regionu svolal maďarský premiér Viktor Orbán mimořádné jednání Rady obrany státu.
Obavy z blížícího se globálního konfliktu nabírají na intenzitě. Experti na obranu varují, že první známky třetí světové války nemusí mít podobu raketových útoků nebo invaze pozemních armád. Podle Verineie Codreanové, strategické ředitelky společnosti EUROATLAS, která se zabývá podmořskými drony, se moderní válčení přesouvá do neviditelných hlubin oceánů. Tento nový „aktivní front“ představuje pro současný svět existenciální hrozbu.
Americký prezident Donald Trump vyostřil svou rétoriku vůči Teheránu a prostřednictvím sociálních sítí vyslal Íránu nevybíravé a velmi ostré varování. Ve svém příspěvku, který nešetřil vulgarismy, vyzval tamní režim k okamžitému otevření Hormuzského průlivu. Tato klíčová námořní cesta pro přepravu ropy je v současnosti zablokována, což má drastické dopady na světovou ekonomiku.
Plány na vyslání reflexních zrcadel a statisíců nových satelitů na oběžnou dráhu Země vyvolávají mezi vědci vážné obavy. Odborníci na spánek a biorytmy varují, že tyto technologie mohou mít drastický dopad na lidské zdraví a globální ekosystémy. Prezidenti čtyř mezinárodních vědeckých společností, zastupující tisíce výzkumníků, již zaslali varovné dopisy americkému regulátorovi FCC.
Posádka historické mise Artemis II, která v těchto dnech směřuje k Měsíci, zaslala na Zemi novou sadu fascinujících snímků. Fotografie nabízejí unikátní pohled jak na přibližující se měsíční povrch, tak do vnitřních prostor kosmické lodi Orion. Astronauti se v tuto chvíli nacházejí již za polovinou své cesty a díky jejich vizuálním materiálům může veřejnost zblízka sledovat život v hlubokém vesmíru.
Pády stíhacích letounů v nepřátelském prostředí patří k nejnáročnějším situacím, jakým může voják čelit. Bývalí piloti a záchranáři amerického letectva popsali, co všechno obnáší proces přežití a následné extrakce pilota, který se ocitne hluboko za nepřátelskou linií, jako se to stalo v případě nedávno sestřeleného stroje F-15E v Íránu.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa varuje, že soudní příkaz k zastavení výstavby nového reprezentačního sálu v Bílém domě v hodnotě 400 milionů dolarů představuje přímé ohrožení národní bezpečnosti.
Papež Lev během mše na Květnou neděli pronesl nezvykle ostrá slova na adresu světových lídrů, kteří vedou válečné konflikty. Svatý otec na Svatopetrském náměstí prohlásil, že Bůh ignoruje modlitby vůdců, kteří mají ruce plné krve. Tento výrok je vnímán jako přímá, i když nejmenovaná kritika administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Ukrajina v posledních dnech výrazně zintenzivnila své útoky pomocí bezpilotních letounů, které míří na klíčové přístavy a rafinérie v ruské Leningradské oblasti u Baltského moře. Tato strategie má za cíl podkopat schopnost Moskvy profitovat z narušení trhu s ropou, které způsobil válečný konflikt na Blízkém východě. Kyjev se snaží omezit finanční toky plynoucí do ruské válečné pokladny, i když tato taktika s sebou nese značná diplomatická rizika.
Strategická role Spojených států v oblasti Perského zálivu prochází zásadní proměnou. Prezident Donald Trump ve svém projevu z 1. dubna 2026 potvrdil, že Washington se již nehodlá ujímat hlavní role při znovuotevření Hormuzského průlivu. Namísto toho hodlá přenést odpovědnost na bedra Evropy a arabských států Perského zálivu, přestože strukturální rizika v regionu zůstávají i nadále extrémně vysoká.
Současná krize identity, kterou prochází Severoatlantická aliance, vyvolává v Evropě značné obavy, avšak Kyjev se na situaci dívá s překvapivou dávkou optimismu. Zatímco americký prezident Donald Trump otevřeně zvažuje stažení Spojených států z organizace, ukrajinská velvyslankyně při NATO Aljona Getmančuková věří, že tento rozkol může být paradoxně impulsem k nezbytné transformaci. Místo o kolapsu raději hovoří o „znovuzrození“ aliance.
Americký prezident Donald Trump dnes prostřednictvím sociálních sítí adresoval íránským představitelům ostrou varovnou zprávu, v níž zdůraznil, že čas na znovuotevření strategického Hormuzského průlivu se neúprosně krátí. Podle jeho slov zbývají Íránu poslední hodiny na to, aby ukončil blokádu této klíčové námořní cesty.