Americká armáda je podle informací CNN od zdrojů obeznámených se situací připravena zahájit útok na Írán již během nadcházejícího víkendu. Prezident Donald Trump však prozatím neučinil konečné rozhodnutí o tom, zda k takovému kroku skutečně dá svolení. Bílý dům byl informován, že ozbrojené síly mohou být po nedávném posílení leteckých a námořních kapacit na Blízkém východě v pohotovosti k úderu velmi brzy.
V soukromí se však Donald Trump vyjadřuje k vojenské akci střídavě kladně i záporně a své další kroky konzultuje s poradci a spojenci. O aktuálním vývoji v Íránu jednali ve středu v krizové místnosti Bílého domu nejvyšší představitelé národní bezpečnosti. Prezident téhož dne obdržel hlášení od zvláštního zmocněnce Steva Witkoffa a svého zetě Jareda Kushnera o jejich nepřímých rozhovorech s íránskou stranou.
Podle jednoho ze zdrojů věnuje prezident úvahám o dalším postupu velké množství času, přičemž není jasné, zda rozhodnutí padne ještě do konce týdne. O připravenosti Spojených států zaútočit během víkendu jako první informovala stanice CBS News. Mezitím v Ženevě probíhala nepřímá jednání, kde si vyjednavači obou stran vyměňovali poznámky po dobu několika hodin, ovšem bez jasného výsledku.
Hlavní íránský vyjednavač uvedl, že se obě strany shodly na souboru hlavních zásad, ale američtí představitelé upozorňují na nutnost projednat ještě mnoho detailů. Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová oznámila, že Írán by měl v příštích týdnech upřesnit své vyjednávací pozice. Zároveň odmítla potvrdit, zda Trump s případnou vojenskou akcí po tuto dobu počká, a zdůraznila, že diplomatické řešení je sice prioritou, ale vojenská varianta zůstává ve hře.
Ministr zahraničí USA Marco Rubio má 28. února naplánovanou cestu do Izraele, kde se setká s premiérem Benjaminem Netanjahuem, aby ho informoval o průběhu rozhovorů s Íránem. Podle Leavittové existuje pro úder na Írán mnoho důvodů a argumentů, přičemž prezident se spoléhá především na doporučení svého bezpečnostního týmu. Nejasná vyjádření administrativy však prohlubují obavy z ozbrojeného konfliktu, i když oficiálně stále trvá naděje na diplomacii.
V regionu se očekává příjezd nejmodernější letadlové lodi USS Gerald Ford, která by se zde mohla objevit už během víkendu. Do blízkosti Blízkého východu jsou navíc přesouvány kapacity amerického letectva ze základnen ve Velké Británii, včetně stíhaček a tankovacích letounů. Írán na tento tlak reaguje posilováním svých jaderných zařízení, která se podle satelitních snímků snaží zabezpečit betonem a vrstvami zeminy.
Při zvažování termínu případného útoku hraje roli několik událostí, jako je nedělní zakončení zimních olympijských her. Někteří evropští činitelé se domnívají, že do té doby k útoku nedojde, zatímco spojenci z Blízkého východu varují před akcí během probíhajícího ramadánu. Argumentují tím, že útok v době muslimského svátku by mohl destabilizovat region a byl by vnímán jako projev neúcty.
V úterý má navíc prezident Trump přednést poselství o stavu Unie, které má být zahájením jeho kampaně k letošním volbám. Není ovšem zřejmé, do jaké míry tyto okolnosti ovlivňují prezidentovo rozhodování o vojenské operaci. Trump sice naznačil zájem o změnu režimu v Íránu a trvá na tom, aby země nezískala jadernou zbraň, ale dosud přesně nespecifikoval cíle případného útoku.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil podporu návratu Jensena Huanga do čela technologického giganta Nvidia a připojil se tak k předním osobnostem ze Silicon Valley, které volají po jeho opětovném jmenování. Šéf Bílého domu při odletu z Washingtonu na cestu do Asie novinářům sdělil, že se bývalý výkonný ředitel ze svých chyb jistě poučil a že by jeho návrat do vedení firmy uvítal. Trump zároveň poznamenal, že návrat zakladatele společnosti si přeje velká skupina lidí napříč technologickým odvětvím.
Otázka kolektivní či individuální odpovědnosti ruské společnosti za probíhající válečný konflikt na Ukrajině zůstává předmětem intenzivních diskusí mezi západními politiky, opozičními představiteli i experty. Zatímco někteří veřejní činitelé se snaží vyhnout obviňování celého národa a označují konflikt výhradně za válku Vladimira Putina, nová analýza profesora Petra Eltsova pro web National Interest poukazuje na hluboce zakořeněnou podporu války v podstatné části ruské společnosti.
Turecký obří obranný průmysl sází na to, že obavy evropských států z ruské hrozby převáží nad snahami Evropské unie o ochranu vlastního trhu skrze iniciativu „Kupujte evropské věci“ (Buy European).
Britský herec Robert Pattinson se oficiálně stane novým představitelem agenta 007 Jamese Bonda. Jeho jmenováním tak skončilo dlouhé hledání nástupce Daniela Craiga. Oznámení přišlo ze strany společnosti Amazon MGM Studios, která převzala kontrolu nad touto slavnou filmovou sérií. Čtyřicetiletý umělec se tak stane teprve sedmým hercem, který tuto ikonickou roli v oficiální filmové sérii ztvární.
Izraelská armáda v průběhu bojů v Gaze nahrála 3,5 milionu fotografií na cloudovou platformu společnosti Amazon za účelem využití technologie pro rozpoznávání obličejů. Podle uniklých dokumentů, které má k dispozici The Guardian, proběhl tento masivní přesun dat v prvních měsících pozemní a letecké ofenzivy. Operaci vedl vojenský útvar známý pod názvem Rolling Stone, který spravuje rozsáhlé databáze o palestinském obyvatelstvu.
Na klimatické konferenci OSN COP31 v turecké Antalyi probíhá intenzivní snaha zastánců a lobbistů o prosazení technologií na odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry do závěrečného textu summitu. Účastníci jednání čelí faktu, že svět směřuje k překročení dohodnutých teplotních limitů, což nutí odborníky a politiky hledat nové způsoby, jak odvrátit nejhorší dopady globálního oteplování. Odborné debaty se zaměřují na hledání cest, jak vyrovnat rostoucí emise skleníkových plynů.
Několik hodin po zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 shromáždil ruský prezident Vladimir Putin nejbohatší lidi země v moskevském Kremlu. Většina z přítomných miliardářů tehdy mlčky vyslechla výzvu k podpoře vládních kroků a hospodářské stabilizace. Během desetiletí vládnutí si Putin ruskou podnikatelskou elitu zcela podmanil a zbavil ji dřívějšího vlivu.
Americký miliardář Elon Musk a statisíce dalších signatářů podpořili otevřenou výzvu požadující návrat Jensena Huanga do čela společnosti Nvidia. Kampaň vznikla pouhé čtyři dny poté, co Huang po třiatřiceti letech rezignoval na funkci výkonného ředitele kvůli odhalením o svých mimomanželských vztazích. Mezi obviněními figuruje také údajný poměr se ženou obviněnou ze špionáže pro Čínu.
Rusko utrpělo v průběhu listopadu rekordní ztráty na životech v rámci probíhající války na Ukrajině. Podle údajů ukrajinského generálního štábu ztratila ruská armáda 9. listopadu celkem 2 980 vojáků, což představuje jednoho mrtvého nebo zraněného každých třicet sekund. Tyto hodnoty výrazně překonaly předchozí denní rekordy zaznamenané začátkem listopadu a v říjnu.
Pět členských států Evropské unie chystá oznámení dohody o zřízení střediska pro deportaci migrantů ve Rwandě, čímž vznikne první takové zařízení mimo území unie. Skupina zahrnující Německo, Dánsko, Rakousko, Řecko a Nizozemsko hodlá toto návratové centrum otevřít navzdory obhájcům lidských práv. Krok následuje po nedávném zpřísnění migračních pravidel ze strany Evropské unie.
Írán zahájil dronové útoky proti americké vojenské základně v Bahrajnu, což vzbudilo nové pochybnosti o mírových rozhovorech mezi Teheránem a Washingtonem. Nedělní útočné akce byly druhou formou útoku v průběhu posledních tří dnů. Tyto kroky reagují na dřívější americké útoky v Íránu a zvyšují riziko další eskalace konfliktu.
Britský premiér Andy Burnham prohlásí v projevu před nadcházejícím summitem mezi Spojeným královstvím a Evropskou unii, že Británie z odchodu z unie ztratila více, než získala. V projevu na banketu lorda starosty v pondělí přirovná brexitovou dohodu k císařovým novým šatům a označí ji za zbytečně tvrdou. Nové dohody o potravinách, energii a mobilitě mladých přitom podepíše v pátek na summitu, přičemž obsah těchto dohod připravil jeho předchůdce Sir Keir Starmer, píše BBC.