Americká armáda je podle informací CNN od zdrojů obeznámených se situací připravena zahájit útok na Írán již během nadcházejícího víkendu. Prezident Donald Trump však prozatím neučinil konečné rozhodnutí o tom, zda k takovému kroku skutečně dá svolení. Bílý dům byl informován, že ozbrojené síly mohou být po nedávném posílení leteckých a námořních kapacit na Blízkém východě v pohotovosti k úderu velmi brzy.
V soukromí se však Donald Trump vyjadřuje k vojenské akci střídavě kladně i záporně a své další kroky konzultuje s poradci a spojenci. O aktuálním vývoji v Íránu jednali ve středu v krizové místnosti Bílého domu nejvyšší představitelé národní bezpečnosti. Prezident téhož dne obdržel hlášení od zvláštního zmocněnce Steva Witkoffa a svého zetě Jareda Kushnera o jejich nepřímých rozhovorech s íránskou stranou.
Podle jednoho ze zdrojů věnuje prezident úvahám o dalším postupu velké množství času, přičemž není jasné, zda rozhodnutí padne ještě do konce týdne. O připravenosti Spojených států zaútočit během víkendu jako první informovala stanice CBS News. Mezitím v Ženevě probíhala nepřímá jednání, kde si vyjednavači obou stran vyměňovali poznámky po dobu několika hodin, ovšem bez jasného výsledku.
Hlavní íránský vyjednavač uvedl, že se obě strany shodly na souboru hlavních zásad, ale američtí představitelé upozorňují na nutnost projednat ještě mnoho detailů. Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová oznámila, že Írán by měl v příštích týdnech upřesnit své vyjednávací pozice. Zároveň odmítla potvrdit, zda Trump s případnou vojenskou akcí po tuto dobu počká, a zdůraznila, že diplomatické řešení je sice prioritou, ale vojenská varianta zůstává ve hře.
Ministr zahraničí USA Marco Rubio má 28. února naplánovanou cestu do Izraele, kde se setká s premiérem Benjaminem Netanjahuem, aby ho informoval o průběhu rozhovorů s Íránem. Podle Leavittové existuje pro úder na Írán mnoho důvodů a argumentů, přičemž prezident se spoléhá především na doporučení svého bezpečnostního týmu. Nejasná vyjádření administrativy však prohlubují obavy z ozbrojeného konfliktu, i když oficiálně stále trvá naděje na diplomacii.
V regionu se očekává příjezd nejmodernější letadlové lodi USS Gerald Ford, která by se zde mohla objevit už během víkendu. Do blízkosti Blízkého východu jsou navíc přesouvány kapacity amerického letectva ze základnen ve Velké Británii, včetně stíhaček a tankovacích letounů. Írán na tento tlak reaguje posilováním svých jaderných zařízení, která se podle satelitních snímků snaží zabezpečit betonem a vrstvami zeminy.
Při zvažování termínu případného útoku hraje roli několik událostí, jako je nedělní zakončení zimních olympijských her. Někteří evropští činitelé se domnívají, že do té doby k útoku nedojde, zatímco spojenci z Blízkého východu varují před akcí během probíhajícího ramadánu. Argumentují tím, že útok v době muslimského svátku by mohl destabilizovat region a byl by vnímán jako projev neúcty.
V úterý má navíc prezident Trump přednést poselství o stavu Unie, které má být zahájením jeho kampaně k letošním volbám. Není ovšem zřejmé, do jaké míry tyto okolnosti ovlivňují prezidentovo rozhodování o vojenské operaci. Trump sice naznačil zájem o změnu režimu v Íránu a trvá na tom, aby země nezískala jadernou zbraň, ale dosud přesně nespecifikoval cíle případného útoku.
Americko-transatlantická aliance zůstává základním pilířem globální bezpečnosti a hospodářské prosperity. Spojené státy americké jsou již téměř třetinu své existence formálně svázány smlouvami o společné obraně se svými evropskými spojenci v rámci NATO. Tato severoatlantická vazba slouží posledních 77 let jako nenahraditelný základ pro americký vliv a moc ve světě. Podle expertů webu The Conversation by tak USA neměly dnes, v Den nezávislosti, zapomenout poděkovat právě Evropě.
Americký prezident Donald Trump udělil milost devíti lidem, kteří byli v minulosti odsouzeni za porušení zákona o čistotě ovzduší kvůli zásahům do systémů kontroly emisí u naftových motorů. Trump oznámil šest z těchto milostí na své sociální síti Truth Social s argumentem, že tito muži byli pronásledováni Bidenovou administrativou a trestáni v podstatě za to, že si opravovali svá vlastní auta. Podle soudních záznamů se jednalo o automechaniky a tunery, kteří se podíleli na prodeji a instalaci takzvaných odpojovacích zařízení.
Několik obchodních plavidel, která se dnes pokusila proplout strategicky významným Hormuzským průlivem podél ománského pobřeží, se náhle otočilo zpět.
Analýza deníku The Guardian ukázala, že americký miliardář Elon Musk se v období před vstupem své společnosti SpaceX na burzu věnoval na své sociální síti X britské politice, rase a imigraci dvakrát častěji než samotné vesmírné a technologické firmě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v telefonickém hovoru s německým kancléřem Friedrichem Merzem projednával další vojenskou podporu své země. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla naléhavá potřeba dodávek dalších obranných raket pro systémy protivzdušné obrany Patriot, které Kyjev nezbytně potřebuje. Zelenskyj prostřednictvím platformy Telegram vyjádřil Německu vděčnost za jeho dosavadní stabilní pomoc a ocenil, že Berlín hraje v podpoře ukrajinské obrany roli jednoho z globálních lídrů.
Debata o nutnosti a prospěšnosti hospodářského růstu se v akademických kruzích výrazně proměňuje. Mezi vědci zabývajícími se udržitelností a klimatem roste skepse ohledně toho, zda je neustálý ekonomický růst nezbytný pro dosažení sociálních a ekologických cílů. Někteří odborníci podle webu The Conversation dokonce tvrdí, že by se od hospodářského růstu jako ústředního politického cíle mělo zcela upustit, protože snaha o něj je v rozporu s dodržováním planetárních limitů.
Spojené státy slaví 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které 4. července 1776 odstartovalo rozchod 13 britských kolonií s britskou korunou a zásadně změnilo chod dějin. V této souvislosti se připomíná klíčová, avšak často opomíjená úloha Francie v americké válce za nezávislost. Více než rok po deklaraci byla situace na bojištích nestabilní, a to až do bitvy u Saratogy v říjnu 1777, kde americké vítězství znamenalo zásadní obrat. Pro francouzského krále Ludvíka XVI., který do té doby podporoval povstalce tajně dodávkami zbraní a financí, byl tento úspěch impulsem k otevřenému vystoupení proti Velké Británii. Dne 17. prosince 1777 Francie oficiálně uznala nezávislost Spojených států jako vůbec první země na světě, čímž legitimovala vznikající republiku.
Papež Lev ve svém prvním významném projevu adresovaném své domovské zemi ocenil historickou tradici Spojených států v přijímání imigrantů a vyzval Američany, aby naplňovali ideály obsažené v Deklaraci nezávislosti. První americká hlava římskokatolické církve v projevu, který je vnímán jako implicitní kritika Donalda Trumpa, uvedla, že slovo Amerika se stalo synonymem svobody po celém světě právě díky tomu, jak země vítala migranty. Papež hovořil živě z Vatikánu k Národnímu ústavnímu centru ve Filadelfii u příležitosti převzetí Medaile svobody a vyjádřil naději, že ideály jednoty, spravedlnosti a míru budou Spojené státy provázet i během oslav 250. výročí založení země.
Polský premiér Donald Tusk očekává, že Ukrajina učiní vstřícné kroky k nápravě vzájemných vztahů, které byly v posledních týdnech narušeny spory o výklad válečné historie. Tusk varoval, že obnova důvěry vyžaduje dobrou vůli i ze strany Kyjeva.
Červen letošního roku přinesl do celé Evropy bezprecedentní vlnu veder, která podle meteorologů zcela přepsala historické tabulky. Extrémní teploty následovaly hned po velmi teplém květnu, přičemž Světová meteorologická organizace označila tuto situaci za mimořádnou. Vědci upozorňují, že ačkoliv se takto intenzivní vlny veder mohou zdát nezvyklé, přesně odpovídají dlouhodobým klimatickým modelům. Hlavním motorem těchto změn je podle nich lidská činnost, konkrétně spalování fosilních paliv a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, což zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných jevů.
Německé ministerstvo zahraničí si naléhavě předvolalo čínského velvyslance v Berlíně kvůli zprávám o tom, že se v Číně tajně cvičí ruští vojáci. Resort označil tyto informace za hluboce znepokojivé a poukázal na možnou podporu Ruska ze strany čínských státních aktérů, konkrétně Čínské lidové osvobozenecké armády.
Policie vyšetřuje případ primáře děčínské nemocnice, na kterého nadřízení podali trestní oznámení. Lékař je nyní hned v několika případech podezřelý z vraždy. Na případ upozornila televizní stanice CNN Prima News.