Jediný kousek žvýkačky může podle nejnovějších výzkumů uvolnit stovky až tisíce mikroskopických plastových částic přímo do slin v našich ústech. Tyto mikroplasty následně většinou končí v trávicím traktu – a tedy i v našem těle. S touto varující informací přichází tým výzkumníků z Kalifornské univerzity v Los Angeles (UCLA).
Mikroplasty (menší než 5 milimetrů) a nanoplasty (menší než 0,001 milimetru) jsou dnes přítomné téměř ve všech částech životního prostředí a dostávají se i do jídla, které denně konzumujeme. Tyto částice už byly nalezeny v různých lidských orgánech – včetně mozku, ledvin, jater, placenty a varlat.
Podle vědců může člověk ročně pozřít desítky tisíc mikročástic plastu. Ačkoliv zatím chybí definitivní důkazy o jejich škodlivosti, studie prováděné na zvířatech i lidských buňkách naznačují, že mikroplasty mohou mít negativní vliv na zdraví.
„Naším cílem není nikoho děsit,“ uvedl vedoucí výzkumu profesor Sanjay Mohanty. „Zatím neexistují žádné lidské studie, které by potvrdily jejich škodlivost. Víme ale, že jsme plastům vystaveni každý den – a právě to jsme chtěli prozkoumat.“
V rámci experimentu žvýkalo deset dobrovolníků různé značky žvýkaček – pět s přírodní bází (například chicle či jiné rostlinné gumy) a pět se syntetickými základy vyrobenými z ropných derivátů. Každý kousek byl žvýkán čtyři minuty a sliny byly sbírány v pravidelných intervalech. Následně vědci provedli analýzu částic, které obarvili a pozorovali pod mikroskopem.
Podle výsledků uvolnil jeden gram žvýkačky v průměru 100 mikroplastových částic. Některé kousky ale uvolnily až 600 částic na gram, což u větších žvýkaček může znamenat až 3 000 plastových fragmentů na jedno žvýkání.
Překvapivé bylo, že jak přírodní, tak syntetické žvýkačky uvolňovaly podobné množství mikroplastů. Výzkumnice Lisa Lowe uvedla, že oba typy gum obsahovaly stejné polymery – zejména polyolefiny, což jsou plasty běžně používané v igelitových sáčcích a obalech.
Vědci zjistili, že většina plastových částic se uvolňuje během prvních dvou minut žvýkání – a až 94 % do osmi minut. To naznačuje, že mechanický pohyb čelistí má na uvolňování mikroplastů zásadní vliv.
Pokud se tedy lidé chtějí vyhnout většímu množství mikroplastů, doporučuje Lowe žvýkat jednu žvýkačku delší dobu, než během dne střídat více kusů.
Studie se zároveň dotkla i environmentální stránky žvýkání. „Plast, který se uvolní do slin, tvoří jen malou část celkového plastového obsahu žvýkačky,“ poznamenal Mohanty. „Buďme proto ohleduplní a neodhazujme žvýkačky na ulici nebo je nelepme na stěny.“
Zjištění výzkumu byla prezentována na jarním setkání Americké chemické společnosti v San Diegu. Profesor chemie Oliver Jones z australského technologického institutu v Melbourne k tomu dodal, že množství mikroplastů je stále velmi malé a sliznice střev je dobře chráněná. Podle něj tedy neexistuje důvod k panice, a žvýkačky je možné i nadále s klidem konzumovat – jen je třeba dbát na správnou likvidaci.
Na výzkum reagovala také Národní asociace cukrovinkářů (NCA), která uvedla, že „bezpečnost potravin je nejvyšší prioritou amerických výrobců cukrovinek“ a všechny složky používané v žvýkačkách jsou schváleny FDA.
Závěrem tedy platí, že ačkoli mikroplasty v žvýkačkách představují určité riziko, současné poznatky nenaznačují, že by lidé museli žvýkání ihned zanechat. Přesto se doporučuje větší obezřetnost – jak kvůli zdraví, tak životnímu prostředí.
V odborných kruzích se říká, že lidé už nechtějí o pandemiích ani slyšet. Kolektivní pozornost se po letech s covidem vyčerpala a my jsme se rozhodli tuto kapitolu zamknout na několik západů. Nikki Ikani, expertka na bezpečnostní rizika z univerzity v Leidenu, však varuje, že s tímto vytěsněním zahazujeme i těžce nabyté lekce. Podle ní se nyní u ptačí chřipky opakuje stejný vzorec ignorovaných varování, jaký předcházel globální krizi v roce 2020.
Ukrajinská tajná služba SBU v pátek podnikla bezprecedentní operaci, při níž drony zasáhly tanker ruské „stínové flotily“ přímo ve Středozemním moři. Útok se odehrál v mezinárodních vodách nedaleko Kréty, více než 2 000 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle představitelů SBU utrpělo plavidlo s názvem Qendil kritické poškození a je nyní neschopné dalšího provozu.
Dánská vláda otevřeně obvinila Rusko z přípravy a realizace dvou rozsáhlých kybernetických útoků, které zasáhly kritickou infrastrukturu a demokratické procesy v zemi. Podle dánské zpravodajské služby (DDIS) jde o nevyvratitelný důkaz probíhající hybridní války, kterou Moskva vede proti západním spojencům Ukrajiny. Útoky byly popsány jako destruktivní a jejich cílem bylo vyvolat nejistotu v dánské společnosti.
Nová vláda pod vedením Andreje Babiše zahájila radikální obrat v přístupu k ochraně klimatu. Petr Macinka, který byl dočasně pověřen řízením Ministerstva životního prostředí, ve čtvrtek oznámil zrušení celé sekce ochrany klimatu. Tento krok odůvodnil potřebou „deideologizace“ úřadu, čímž naplnil svá předvolební slova o tom, že po volbách „poteče zelená krev“.
Belgický premiér Bart De Wever na své noční tiskové konferenci neskrýval úlevu nad dosaženým kompromisem ohledně financování Ukrajiny. Podle něj není podpora Kyjeva žádnou charitou, ale nejdůležitější investicí, kterou může Evropa udělat pro svou vlastní bezpečnost. Zdůraznil, že v Bruselu se nikdy nedebatovalo o tom, zda pomoci, ale pouze o způsobu, jakým to provést, aby unie neohrozila sama sebe.
Vladimir Putin během svého bilančního vystoupení nešetřil kritikou na adresu Bruselu kvůli schválenému úvěru pro Ukrajinu. Jakékoli snahy o financování ukrajinské armády z prostředků zablokovaného ruského majetku označil za nehoráznou krádež. Domnívá se, že Evropská unie nakonec k přímé konfiskaci nepřistoupila jen kvůli obavám z odvetných opatření, která by pro evropské země byla velmi bolestivá.
Vedle oficiálních zpráv o hrdinství a obětech v boji se v ukrajinských stínech odehrává tichá tragédie, o které se téměř nemluví. Tisíce vojáků padly na frontě, ale stovky dalších ukončily svůj život vlastní rukou. Oficiální statistiky o sebevraždách v armádě neexistují a úřady tyto případy často popisují jen jako izolované incidenty. Pro pozůstalé rodiny však smrt jejich blízkého znamená začátek nového utrpení plného stigmat a nespravedlnosti.
Evropští lídři na summitu v Bruselu v brzkých ranních hodinách schválili zásadní finanční pomoc pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Půjčka má zajistit stabilitu země v kritických letech 2026 a 2027 a odvrátit hrozící bankrot, který by podle propočtů mohl nastat už v dubnu příštího roku. Rozhodnutí padlo po patnácti hodinách náročného vyjednávání, které skončilo kolem třetí hodiny ranní.
Evropští lídři na summitu v Bruselu dospěli po náročném jednání k dohodě o poskytnutí úvěru Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Tato finanční injekce má zajistit stabilitu země v příštích dvou letech a pokrýt její vojenské i hospodářské potřeby. Půjčka je reakcí na blížící se platební neschopnost, která by bez vnějšího zásahu mohla Kyjev zasáhnout již v dubnu.
Do Štědrého dne zbývá necelý týden. Zatímco Veronika Žilková prozradila vánoční plány už dávno, její nejstarší dcera Agáta Hanychová je odhalila až v podcastu s kamarádkou Ornellou Koktovou. Při té příležitosti připustila, že roli sehrají napjaté vztahy v rodině.
Někteří ruští diplomaté už dávají najevo, že by Ukrajina měla zapomenout na jakoukoliv mírovou dohodu s Ruskem, která by ukončila přes tři roky trvající válečný konflikt. Ruský velvyslanec ve Velké Británii Andrej Kelin v rozhovoru pro britská média naznačil, že Kyjev by se měl zkrátka vzdát Moskvě.
Letošní babyboom v českém šoubyznyse ještě nekončí. Nejhezčí možný vánoční dárek dostala jedna slavná česká herecká rodina. Vladimír Polívka se jen pár dní před Štědrým dnem stal otcem. Potvrdila to jeho neméně slavná maminka.