Jediný kousek žvýkačky může podle nejnovějších výzkumů uvolnit stovky až tisíce mikroskopických plastových částic přímo do slin v našich ústech. Tyto mikroplasty následně většinou končí v trávicím traktu – a tedy i v našem těle. S touto varující informací přichází tým výzkumníků z Kalifornské univerzity v Los Angeles (UCLA).
Mikroplasty (menší než 5 milimetrů) a nanoplasty (menší než 0,001 milimetru) jsou dnes přítomné téměř ve všech částech životního prostředí a dostávají se i do jídla, které denně konzumujeme. Tyto částice už byly nalezeny v různých lidských orgánech – včetně mozku, ledvin, jater, placenty a varlat.
Podle vědců může člověk ročně pozřít desítky tisíc mikročástic plastu. Ačkoliv zatím chybí definitivní důkazy o jejich škodlivosti, studie prováděné na zvířatech i lidských buňkách naznačují, že mikroplasty mohou mít negativní vliv na zdraví.
„Naším cílem není nikoho děsit,“ uvedl vedoucí výzkumu profesor Sanjay Mohanty. „Zatím neexistují žádné lidské studie, které by potvrdily jejich škodlivost. Víme ale, že jsme plastům vystaveni každý den – a právě to jsme chtěli prozkoumat.“
V rámci experimentu žvýkalo deset dobrovolníků různé značky žvýkaček – pět s přírodní bází (například chicle či jiné rostlinné gumy) a pět se syntetickými základy vyrobenými z ropných derivátů. Každý kousek byl žvýkán čtyři minuty a sliny byly sbírány v pravidelných intervalech. Následně vědci provedli analýzu částic, které obarvili a pozorovali pod mikroskopem.
Podle výsledků uvolnil jeden gram žvýkačky v průměru 100 mikroplastových částic. Některé kousky ale uvolnily až 600 částic na gram, což u větších žvýkaček může znamenat až 3 000 plastových fragmentů na jedno žvýkání.
Překvapivé bylo, že jak přírodní, tak syntetické žvýkačky uvolňovaly podobné množství mikroplastů. Výzkumnice Lisa Lowe uvedla, že oba typy gum obsahovaly stejné polymery – zejména polyolefiny, což jsou plasty běžně používané v igelitových sáčcích a obalech.
Vědci zjistili, že většina plastových částic se uvolňuje během prvních dvou minut žvýkání – a až 94 % do osmi minut. To naznačuje, že mechanický pohyb čelistí má na uvolňování mikroplastů zásadní vliv.
Pokud se tedy lidé chtějí vyhnout většímu množství mikroplastů, doporučuje Lowe žvýkat jednu žvýkačku delší dobu, než během dne střídat více kusů.
Studie se zároveň dotkla i environmentální stránky žvýkání. „Plast, který se uvolní do slin, tvoří jen malou část celkového plastového obsahu žvýkačky,“ poznamenal Mohanty. „Buďme proto ohleduplní a neodhazujme žvýkačky na ulici nebo je nelepme na stěny.“
Zjištění výzkumu byla prezentována na jarním setkání Americké chemické společnosti v San Diegu. Profesor chemie Oliver Jones z australského technologického institutu v Melbourne k tomu dodal, že množství mikroplastů je stále velmi malé a sliznice střev je dobře chráněná. Podle něj tedy neexistuje důvod k panice, a žvýkačky je možné i nadále s klidem konzumovat – jen je třeba dbát na správnou likvidaci.
Na výzkum reagovala také Národní asociace cukrovinkářů (NCA), která uvedla, že „bezpečnost potravin je nejvyšší prioritou amerických výrobců cukrovinek“ a všechny složky používané v žvýkačkách jsou schváleny FDA.
Závěrem tedy platí, že ačkoli mikroplasty v žvýkačkách představují určité riziko, současné poznatky nenaznačují, že by lidé museli žvýkání ihned zanechat. Přesto se doporučuje větší obezřetnost – jak kvůli zdraví, tak životnímu prostředí.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa varuje, že soudní příkaz k zastavení výstavby nového reprezentačního sálu v Bílém domě v hodnotě 400 milionů dolarů představuje přímé ohrožení národní bezpečnosti.
Papež Lev během mše na Květnou neděli pronesl nezvykle ostrá slova na adresu světových lídrů, kteří vedou válečné konflikty. Svatý otec na Svatopetrském náměstí prohlásil, že Bůh ignoruje modlitby vůdců, kteří mají ruce plné krve. Tento výrok je vnímán jako přímá, i když nejmenovaná kritika administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Ukrajina v posledních dnech výrazně zintenzivnila své útoky pomocí bezpilotních letounů, které míří na klíčové přístavy a rafinérie v ruské Leningradské oblasti u Baltského moře. Tato strategie má za cíl podkopat schopnost Moskvy profitovat z narušení trhu s ropou, které způsobil válečný konflikt na Blízkém východě. Kyjev se snaží omezit finanční toky plynoucí do ruské válečné pokladny, i když tato taktika s sebou nese značná diplomatická rizika.
Strategická role Spojených států v oblasti Perského zálivu prochází zásadní proměnou. Prezident Donald Trump ve svém projevu z 1. dubna 2026 potvrdil, že Washington se již nehodlá ujímat hlavní role při znovuotevření Hormuzského průlivu. Namísto toho hodlá přenést odpovědnost na bedra Evropy a arabských států Perského zálivu, přestože strukturální rizika v regionu zůstávají i nadále extrémně vysoká.
Současná krize identity, kterou prochází Severoatlantická aliance, vyvolává v Evropě značné obavy, avšak Kyjev se na situaci dívá s překvapivou dávkou optimismu. Zatímco americký prezident Donald Trump otevřeně zvažuje stažení Spojených států z organizace, ukrajinská velvyslankyně při NATO Aljona Getmančuková věří, že tento rozkol může být paradoxně impulsem k nezbytné transformaci. Místo o kolapsu raději hovoří o „znovuzrození“ aliance.
Americký prezident Donald Trump dnes prostřednictvím sociálních sítí adresoval íránským představitelům ostrou varovnou zprávu, v níž zdůraznil, že čas na znovuotevření strategického Hormuzského průlivu se neúprosně krátí. Podle jeho slov zbývají Íránu poslední hodiny na to, aby ukončil blokádu této klíčové námořní cesty.
Americký prezident Donald Trump přišel s kontroverzním plánem na obnovu jedné z nejslavnějších věznic světa. Ve svém novém návrhu rozpočtu žádá o 152 milionů dolarů, které by měly pokrýt náklady na první rok prací spojených s přestavbou a znovuotevřením Alcatrazu. Cílem je přeměnit tuto historickou památku zpět na přísně střežené nápravné zařízení pro ty nejnebezpečnější zločince.
Pobřežní stanice provozované Scrippsovým oceánografickým institutem, které měří teplotu vody podél kalifornského pobřeží již více než století, vysílají v posledních měsících varovné signály. Naměřené hodnoty u jižní Kalifornie dosahují rekordních maxim, což mezi vědci vyvolává vážné obavy z příchodu dlouhodobé mořské vlny veder.
Francie se připravuje na zásadní posílení své obranyschopnosti. Podle návrhu nového zákona o vojenském plánování, který má k dispozici redakce Politico, hodlá Paříž do roku 2030 navýšit své zásoby raket a bezpilotních letounů až o 400 procent. Tento ambiciózní krok je přímou reakcí na zkušenosti z probíhajících konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě, které ukázaly, jak extrémně rychle se moderní munice v intenzivní válce spotřebovává.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se rozhodla k razantnímu kroku na podporu svého klíčového evropského spojence. Americký viceprezident JD Vance má v úterý přistát v Budapešti, aby přímo zasáhl do vrcholící maďarské volební kampaně. Tato mise podtrhuje, jak daleko je Bílý dům ochoten zajít, aby udržel u moci premiéra Viktora Orbána před osudovým hlasováním, které zemi čeká 12. dubna.
Měsíc trvající válečný konflikt v Íránu začíná mít na světové hospodářství mnohem hlubší dopad než jen v podobě drahého benzinu. Omezení dodávek ropy a zemního plynu přes strategický Hormuzský průliv, kudy protéká pětina světové produkce, odstartovalo řetězovou reakci. Nedostatek ropy se totiž rychle mění v kritický nedostatek téměř všeho – od obalů na potraviny přes oblečení až po zdravotnický materiál.
Nápad obejít strategicky citlivý Hormuzský průliv pomocí nové vodní cesty vyhloubené jadernými náložemi může znít jako ztřeštěný scénář ze sci-fi filmu, ale v historii americké vědy a politiky má reálné základy. Nedávno tuto kontroverzní myšlenku oživil bývalý předseda Sněmovny reprezentantů Newt Gingrich, čímž vyvolal vlnu údivu i posměchu. Historie nám však podle expertů ukazuje, že v 60. letech minulého století brala americká vláda takové projekty naprosto vážně.