Jediný kousek žvýkačky může podle nejnovějších výzkumů uvolnit stovky až tisíce mikroskopických plastových částic přímo do slin v našich ústech. Tyto mikroplasty následně většinou končí v trávicím traktu – a tedy i v našem těle. S touto varující informací přichází tým výzkumníků z Kalifornské univerzity v Los Angeles (UCLA).
Mikroplasty (menší než 5 milimetrů) a nanoplasty (menší než 0,001 milimetru) jsou dnes přítomné téměř ve všech částech životního prostředí a dostávají se i do jídla, které denně konzumujeme. Tyto částice už byly nalezeny v různých lidských orgánech – včetně mozku, ledvin, jater, placenty a varlat.
Podle vědců může člověk ročně pozřít desítky tisíc mikročástic plastu. Ačkoliv zatím chybí definitivní důkazy o jejich škodlivosti, studie prováděné na zvířatech i lidských buňkách naznačují, že mikroplasty mohou mít negativní vliv na zdraví.
„Naším cílem není nikoho děsit,“ uvedl vedoucí výzkumu profesor Sanjay Mohanty. „Zatím neexistují žádné lidské studie, které by potvrdily jejich škodlivost. Víme ale, že jsme plastům vystaveni každý den – a právě to jsme chtěli prozkoumat.“
V rámci experimentu žvýkalo deset dobrovolníků různé značky žvýkaček – pět s přírodní bází (například chicle či jiné rostlinné gumy) a pět se syntetickými základy vyrobenými z ropných derivátů. Každý kousek byl žvýkán čtyři minuty a sliny byly sbírány v pravidelných intervalech. Následně vědci provedli analýzu částic, které obarvili a pozorovali pod mikroskopem.
Podle výsledků uvolnil jeden gram žvýkačky v průměru 100 mikroplastových částic. Některé kousky ale uvolnily až 600 částic na gram, což u větších žvýkaček může znamenat až 3 000 plastových fragmentů na jedno žvýkání.
Překvapivé bylo, že jak přírodní, tak syntetické žvýkačky uvolňovaly podobné množství mikroplastů. Výzkumnice Lisa Lowe uvedla, že oba typy gum obsahovaly stejné polymery – zejména polyolefiny, což jsou plasty běžně používané v igelitových sáčcích a obalech.
Vědci zjistili, že většina plastových částic se uvolňuje během prvních dvou minut žvýkání – a až 94 % do osmi minut. To naznačuje, že mechanický pohyb čelistí má na uvolňování mikroplastů zásadní vliv.
Pokud se tedy lidé chtějí vyhnout většímu množství mikroplastů, doporučuje Lowe žvýkat jednu žvýkačku delší dobu, než během dne střídat více kusů.
Studie se zároveň dotkla i environmentální stránky žvýkání. „Plast, který se uvolní do slin, tvoří jen malou část celkového plastového obsahu žvýkačky,“ poznamenal Mohanty. „Buďme proto ohleduplní a neodhazujme žvýkačky na ulici nebo je nelepme na stěny.“
Zjištění výzkumu byla prezentována na jarním setkání Americké chemické společnosti v San Diegu. Profesor chemie Oliver Jones z australského technologického institutu v Melbourne k tomu dodal, že množství mikroplastů je stále velmi malé a sliznice střev je dobře chráněná. Podle něj tedy neexistuje důvod k panice, a žvýkačky je možné i nadále s klidem konzumovat – jen je třeba dbát na správnou likvidaci.
Na výzkum reagovala také Národní asociace cukrovinkářů (NCA), která uvedla, že „bezpečnost potravin je nejvyšší prioritou amerických výrobců cukrovinek“ a všechny složky používané v žvýkačkách jsou schváleny FDA.
Závěrem tedy platí, že ačkoli mikroplasty v žvýkačkách představují určité riziko, současné poznatky nenaznačují, že by lidé museli žvýkání ihned zanechat. Přesto se doporučuje větší obezřetnost – jak kvůli zdraví, tak životnímu prostředí.
Spojené státy vyvíjejí silný diplomatický nátlak na palestinské vedení, aby stáhlo svou kandidaturu na funkci místopředsedy Valného shromáždění OSN. Washington se obává, že by tato pozice umožnila Palestincům řídit významné debaty o Blízkém východě, zejména během ostře sledovaného týdne summitů na vysoké úrovni v New Yorku. Podle interního dokumentu ministerstva zahraničí dostalo americké velvyslanectví v Jeruzalémě pokyn předat Palestinské autonomii oficiální protest. Diplomatická depeše výslovně varuje, že pokud palestinská strana kandidaturu do stanoveného termínu nestáhne, budou následovat blíže nespecifikované důsledky.
Námořnictvo íránských Revolučních gard oznámilo, že během uplynulých 24 hodin umožnilo proplout více než 25 plavidlům včetně ropných tankerů skrze strategický Hormuzský průliv. Podle oficiálních údajů Teheránu trasou úspěšně prošlo celkem 26 lodí. Tato zpráva přichází v době, kdy Írán otevřeně varoval, že pokud Spojené státy a Izrael obnoví své útoky na islámskou republiku, stávající konflikt se rozšíří i daleko mimo oblast Blízkého východu.
Během snahy svrhnout současné vedení v Íránu se objevila nová tvrzení, podle kterých měly Spojené státy a Izrael v úmyslu dosadit do čela země populistu Mahmúda Ahmadínežáda. Bývalý íránský prezident, jenž vládl v letech 2005 až 2013, byl v minulosti známý svými ostrými výpady vůči Izraeli. Později se však dostal do konfliktů s nejvyšším vůdcem Alím Chameneím, načež změnil svou rétoriku, začal režim kritizovat a prezentoval se jako ochránce chudých.
Letní prázdniny jsou už za rohem, přesto zprávy kolem letecké dopravy nepůsobí pro turisty zrovna uklidňujícím dojmem. Dovolenkáři po celé Evropě se letos musí přizpůsobovat dražší ropě, rostoucím cenám leteckého paliva i nejistotě spojené s konfliktem na Blízkém východě.
Léto v Česku sice ještě nezačalo, ale na počasí typické pro nejteplejší část roku už došlo. A podle předpovědi ho přinese i probíhající týden. Víkend totiž nabídne maxima vyšší než 25 stupňů, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Organizace pro výživu a zemědělství ve středu varovala, že uzavření Hormuzského průlivu by mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat vážnou celosvětovou krizi cen potravin, pokud vlády nezačnou rychle jednat.
Světová zdravotnická organizace ve středu potvrdila, že bilance nynější epidemie eboly ve střední Africe dosáhla šesti set podezřelých případů a sto třiceti devíti úmrtí. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus na tiskové konferenci v Ženevě varoval, že kvůli dlouhému časovému úseku, který uplynul do samotného odhalení viru, budou tato čísla i nadále stoupat. Laboratoře dosud potvrdily padesát jedna případů v Demokratické republice Kongo a dva v sousední Ugandě. Podle odhadů odborníků nákaza v regionu skrytě kolovala pravděpodobně již před několika měsíci, než byla poprvé oficiálně zaznamenána.
Evropští lídři ve středu ráno neskrývali triumfální náladu poté, co Evropská unie dospěla k dohodě o zavedení dlouho odkládané obchodní smlouvy se Spojenými státy. Tento krok přichází po měsících celních hrozeb a transatlantického napětí.
Podle vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa chyběla v pondělí pouhá hodina k vydání rozkazu k zahájení nové vlny leteckých úderů na Írán. Šéf Bílého domu však na poslední chvíli prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že poskytne více času diplomatickému vyjednávání. O den později Trump potvrdil, že americká flotila válečných lodí v regionu je plně připravena k okamžité akci. Skutečný rozsah bezprostředního nebezpečí obnovení bojů však zůstává nejasný, neboť představitelé některých států v Perském zálivu uvedli, že o žádné chystané vojenské operaci neměli informace.
Ruský prezident Vladimir Putin během své středeční státní návštěvy v Pekingu prohlásil, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentně vysoké úrovně. Při jednání se svým protějškem Si Ťin-pchingem se zaměřil především na rozvoj širší hospodářské spolupráce a řešení aktuálních mezinárodních otázek. Ruský vůdce oslovil čínského prezidenta jako drahého přítele a poukázal na dlouhodobou kontinuitu jejich obchodních vztahů, přičemž zmínil, že vzájemný obchodní obrat se za posledních pětadvacet let zvýšil více než třicetkrát.
Ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching během svého nynějšího vrcholného setkání v Pekingu obnovili plány na výstavbu plynovodu Síla Sibiře 2. Ačkoliv obě strany dospěly k obecnému porozumění ohledně tohoto strategického projektu, podrobnosti o samotné stavbě nebo konkrétní časový harmonogram jejího dokončení nebyly zveřejněny. Tento ambiciózní energetický projekt, který má přepravovat až padesát miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, byl v uplynulých letech opakovaně zablokován, zejména kvůli vleklým neshodám obou zemí ohledně výsledné ceny suroviny.
Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co Spojené království v tichosti zmírnilo přísné sankce na ruskou ropu. Londýn dříve deklaroval, že zcela zablokuje dovoz ruské ropy zpracované ve třetích zemích, což mělo za cíl co nejvíce omezit finanční toky směřující do Kremlu. V důsledku eskalující války v Íránu a s ní spojeného prudkého růstu cen paliv však britská vláda změnila postoj. Nově tak umožní import leteckého paliva a nafty, které byly z ruské ropy rafinovány v jiných státech.