Jediný kousek žvýkačky může podle nejnovějších výzkumů uvolnit stovky až tisíce mikroskopických plastových částic přímo do slin v našich ústech. Tyto mikroplasty následně většinou končí v trávicím traktu – a tedy i v našem těle. S touto varující informací přichází tým výzkumníků z Kalifornské univerzity v Los Angeles (UCLA).
Mikroplasty (menší než 5 milimetrů) a nanoplasty (menší než 0,001 milimetru) jsou dnes přítomné téměř ve všech částech životního prostředí a dostávají se i do jídla, které denně konzumujeme. Tyto částice už byly nalezeny v různých lidských orgánech – včetně mozku, ledvin, jater, placenty a varlat.
Podle vědců může člověk ročně pozřít desítky tisíc mikročástic plastu. Ačkoliv zatím chybí definitivní důkazy o jejich škodlivosti, studie prováděné na zvířatech i lidských buňkách naznačují, že mikroplasty mohou mít negativní vliv na zdraví.
„Naším cílem není nikoho děsit,“ uvedl vedoucí výzkumu profesor Sanjay Mohanty. „Zatím neexistují žádné lidské studie, které by potvrdily jejich škodlivost. Víme ale, že jsme plastům vystaveni každý den – a právě to jsme chtěli prozkoumat.“
V rámci experimentu žvýkalo deset dobrovolníků různé značky žvýkaček – pět s přírodní bází (například chicle či jiné rostlinné gumy) a pět se syntetickými základy vyrobenými z ropných derivátů. Každý kousek byl žvýkán čtyři minuty a sliny byly sbírány v pravidelných intervalech. Následně vědci provedli analýzu částic, které obarvili a pozorovali pod mikroskopem.
Podle výsledků uvolnil jeden gram žvýkačky v průměru 100 mikroplastových částic. Některé kousky ale uvolnily až 600 částic na gram, což u větších žvýkaček může znamenat až 3 000 plastových fragmentů na jedno žvýkání.
Překvapivé bylo, že jak přírodní, tak syntetické žvýkačky uvolňovaly podobné množství mikroplastů. Výzkumnice Lisa Lowe uvedla, že oba typy gum obsahovaly stejné polymery – zejména polyolefiny, což jsou plasty běžně používané v igelitových sáčcích a obalech.
Vědci zjistili, že většina plastových částic se uvolňuje během prvních dvou minut žvýkání – a až 94 % do osmi minut. To naznačuje, že mechanický pohyb čelistí má na uvolňování mikroplastů zásadní vliv.
Pokud se tedy lidé chtějí vyhnout většímu množství mikroplastů, doporučuje Lowe žvýkat jednu žvýkačku delší dobu, než během dne střídat více kusů.
Studie se zároveň dotkla i environmentální stránky žvýkání. „Plast, který se uvolní do slin, tvoří jen malou část celkového plastového obsahu žvýkačky,“ poznamenal Mohanty. „Buďme proto ohleduplní a neodhazujme žvýkačky na ulici nebo je nelepme na stěny.“
Zjištění výzkumu byla prezentována na jarním setkání Americké chemické společnosti v San Diegu. Profesor chemie Oliver Jones z australského technologického institutu v Melbourne k tomu dodal, že množství mikroplastů je stále velmi malé a sliznice střev je dobře chráněná. Podle něj tedy neexistuje důvod k panice, a žvýkačky je možné i nadále s klidem konzumovat – jen je třeba dbát na správnou likvidaci.
Na výzkum reagovala také Národní asociace cukrovinkářů (NCA), která uvedla, že „bezpečnost potravin je nejvyšší prioritou amerických výrobců cukrovinek“ a všechny složky používané v žvýkačkách jsou schváleny FDA.
Závěrem tedy platí, že ačkoli mikroplasty v žvýkačkách představují určité riziko, současné poznatky nenaznačují, že by lidé museli žvýkání ihned zanechat. Přesto se doporučuje větší obezřetnost – jak kvůli zdraví, tak životnímu prostředí.
Prezident Donald Trump v úterý oznámil, že Rusko musí souhlasit s příměřím na Ukrajině do 8. srpna, jinak hrozí sankce. Tento termín zkrátil během své návštěvy v Evropě, přičemž původně stanovil lhůtu 50 dnů.
Silné zemětřesení o síle 8,8 stupně, které zasáhlo vzdálené východní pobřeží Ruska, vyvolalo vlny tsunami, jež dorazily do států v oblasti Tichého oceánu, Havaje a na západní pobřeží Spojených států. Tento otřes je podle seismologů šestým nejsilnějším zemětřesením v historii, přesto si zatím nevyžádal žádné ztráty na životech ani zraněné.
V úterý ráno došlo k ruskému raketovému útoku na porodnici v Kamianske na východní Ukrajině. Mezi oběťmi byla 23letá Diana Koshyk, která byla sedm měsíců těhotná. Diana, která dlouho usilovala o dítě a prodělala několik potratů, byla nadšená, když zjistila, že čeká dítě. Proto se rozhodla porodit v nemocnici, kterou považovala za nejbezpečnější místo pro sebe i pro svou nenarozenou holčičku.
Japonská meteorologická agentura oznámila, že tsunami vlny již dosáhly některých částí japonského pobřeží, včetně prefektur Fukushima, Miyagi a Iwate. Podle údajů na živé mapě agentury se očekává, že výška vln může dosáhnout až 3 metry.
Tsunami vlny začaly zasahovat pobřeží USA, přičemž první vlny již dorazily k Havajským ostrovům, informuje Národní oceánická a atmosférická správa (NOAA). V oblasti Haleiwa na severním pobřeží ostrova Oahu byla zaznamenána hladina vody přes 1,2 metru. Očekává se, že hladina vody bude kolísat, jak budou přicházet další vlny.
Ruský distrikt Severo-Kurilsk, nacházející se na jižním cípu Kamčatky, vyhlásil stav nouze po silném zemětřesení a následném tsunami, které zasáhlo tuto oblast. Podle médií magnituda zemětřesení dosáhla 8,8 stupně a otřesy byly cítit v širokém okolí.
Silné zemětřesení o síle 8,8 stupně, které zasáhlo vzdálené východní pobřeží Ruska, vyvolalo vlny tsunami, jež ohrožují oblasti v Tichém oceánu, Havaj a západní pobřeží Spojených států. Tento otřes je podle seismologů šestým nejsilnějším zemětřesením v historii.
Velká Británie se chystá na velkolepou rozlučku s legendárním Ozzym Osbournem, která proběhne zítra v jeho rodném Birminghamu. Ulicí v centru města povede průvod k uctění památky slavného zpěváka, informovala britská BBC.
Srpen začne už v pátek a mnoho lidí si od osmého kalendářního měsíce nepochybně slibuje návrat pravého léta. Podle nejnovějšího výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se nic takového neočekává.
Dva dny už měli lidé z okolí zesnulého Jiřího Krampola na to, aby promysleli, jak to bude s posledním rozloučením. Sám herec měl jistou představu o tom, jak by smuteční obřad mohl vypadat. Otázkou však zůstává, kdo by se pořádání pohřbu měl ujmout.
Singapur, nízko položený městský stát v jihovýchodní Asii, čelí stále rostoucímu problému s „nepříjemnými záplavami“, které jsou důsledkem změny klimatu a zvyšujících se hladin moří. Tyto záplavy, které postihují parky, tunely a ulice, se zatím nejeví jako vážné ohrožení majetku nebo lidí, ale odborníci varují, že představují pouze předzvěst mnohem horších podmínek v budoucnosti.
Mezinárodní organizace, včetně Světového potravinového programu (WFP), varují, že humanitární pomoc, která doráží do Gazy, stále nedostačuje k pokrytí rozsáhlých potřeb tamních obyvatel. Ross Smith z WFP uvedl na tiskové konferenci, že "od začátku humanitárních přestávek v neděli dostáváme do Gazy přibližně 50 % toho, co žádáme."