Al-Káida? Nevadí. Trump si podal ruku s teroristou, na jehož hlavu USA vypsaly desetimilionovou odměnu

Donald Trump a Ahmad Šara
Donald Trump a Ahmad Šara, foto: Saudi TV
Klára Marková 14. května 2025 12:12
Sdílej:

Ve středu dopoledne se americký prezident Donald Trump v Rijádu osobně setkal s novým syrským prezidentem Ahmadem Šarou, mužem, který byl ještě před několika měsíci považován za jednoho z nejhledanějších džihádistů světa. Schůzka trvala zhruba půl hodiny a podle zdrojů z Bílého domu probíhala ve velmi konstruktivní a vstřícné atmosféře.

Setkání přichází v době zásadní změny v americké zahraniční politice vůči Sýrii. Prezident Trump už v úterý oznámil svůj záměr zrušit rozsáhlé sankce uvalené na tuto válkou zničenou zemi, které byly v platnosti od dob krvavého režimu Bašára Asada.

Rozhodnutí o zmírnění amerických ekonomických restrikcí Trump učinil po konzultacích se saúdskoarabským korunním princem Muhammadem bin Salmánem a tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Oba regionální lídři podle amerického prezidenta hráli klíčovou roli při formulování této nové strategie vůči Sýrii.

Nový syrský prezident Ahmad Šara je známější pod svým dřívějším nom de guerre Abú Muhammad al-Džulání. Jako vůdce radikální islamistické skupiny Haját Tahrír aš-Šám (HTS), která vznikla odštěpením od Al-Káidy přidružené fronty an-Nusrá, stál u násilného svržení prezidenta Asada v prosinci loňského roku. Po uchopení moci Šara postupně opustil své vojenské a ideologické postavení a začal budovat obraz civilního vůdce státu usilujícího o diplomatické uznání a hospodářskou obnovu země.

Ještě před půl rokem byl Šara považován za mezinárodně hledaného teroristu s vypsanou odměnou deset milionů dolarů. V prosinci 2024 však americká vláda tuto odměnu tiše zrušila, údajně po návštěvě vysoce postavené americké delegace v Damašku. Tento krok byl široce interpretován jako první signál možného přehodnocení americké politiky vůči nové syrské realitě.

Podle vyjádření prezidenta Trumpa bylo středeční jednání v Rijádu důležitým krokem k normalizaci vztahů mezi Spojenými státy a novou syrskou vládou. Trump ve svém projevu na summitu Rady pro spolupráci v Zálivu prohlásil, že „Sýrie dostává šanci na velikost. Sankce byly opravdu devastující, velmi tvrdé. Nyní jí dáváme možnost začít znovu.“ Zároveň přiznal, že obnova nebude jednoduchá, ale že věří v potenciál nové syrské vlády, pokud splní určitá očekávání.

Mezi podmínkami, které Bílý dům během schůzky předložil, je zejména připojení Sýrie k tzv. Abrahámovým dohodám – iniciativě na normalizaci vztahů s Izraelem. Dalšími požadavky jsou odsun všech zahraničních bojovníků ze syrského území, deportace palestinských militantů, spolupráce s americkými silami v boji proti hrozbě obnovení Islámského státu a převzetí odpovědnosti za věznice s bojovníky ISIS na severovýchodě Sýrie.

Ahmad Šara se snaží prezentovat jako vůdce nové éry – sekulárnější, pragmatičtější a ochotný k mezinárodní spolupráci. Od svého nástupu do funkce podnikl řadu symbolických gest, včetně výměny uniformy za západní oblek, uvolnění některých politických vězňů nebo otevření jednání s představiteli OSN o humanitární pomoci. Jeho režim se snaží zbavit nálepky islamistického státu a ukázat se jako reformní síla.

V Rijádu byl přítomen i korunní princ Muhammad bin Salmán, který se zúčastnil osobně, zatímco turecký prezident Erdogan se připojil telefonicky. Podle americké administrativy obě země sehrály zásadní roli v podpoře nové syrské vlády a v zajištění její bezpečnostní i diplomatické stability.

Schůzka se věnovala také širším regionálním tématům – konkrétně pokračujícímu konfliktu mezi Izraelem a Hamásem a válce na Ukrajině. Podle oficiálního sdělení Bílého domu šlo o strategické rozhovory směřující k větší stabilitě v regionu Blízkého východu.

Opoziční hlasy v americkém Kongresu i v Evropě však varují před příliš rychlým uznáním nového syrského vedení, poukazují na jeho extremistickou minulost a upozorňují, že reforma rétoriky nemusí automaticky znamenat reformu systému. Kritici připomínají, že skupina HTS nebyla dosud vyškrtnuta ze seznamu teroristických organizací a že řada jejích členů má na rukou krev z předchozích bojů. 

Stalo se
Novinky
Friedrich Merz

Německo sestřelilo Macronův návrh, jak by EU mohla konkurovat USA a Číně

Vláda německého kancléře Friedricha Merze rázně odmítla návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na zavedení společných evropských dluhopisů. Macron v úterním rozhovoru pro evropská média vyzval k vytvoření systému společných půjček, takzvaných eurobondů, které by měly financovat masivní investice do strategických odvětví. Podle něj je tento krok nezbytný, pokud má Evropa ekonomicky konkurovat Spojeným státům a Číně.

Novinky
Pásmo Gazy

Do Pásma Gazy dorazí v rámci mírového plánu tisíce vojáků. Poprvé po 60 letech

Indonésie oznámila, že připravuje vyslání až 8 000 vojáků do Pásma Gazy. Tato jednotka se má stát součástí mezinárodních mírových sil (ISF) v rámci blízkovýchodního mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pokud by se mise uskutečnila, šlo by o první přítomnost cizích vojsk na tomto území od roku 1967.

Novinky
Ilustrační foto

Politico: EU chystá dramatickou změnu. Těmito pěti kroky chce Ukrajině zajistit členství už příští rok

Evropská unie připravuje bezprecedentní plán, který by mohl Ukrajině zajistit částečné členství v bloku již v příštím roce. Brusel se tímto krokem snaží upevnit pozici Kyjeva v Evropě a zajistit jeho trvalé odklonění od Moskvy. Podle informací webu Politico od deseti úředníků a diplomatů se jedná o dramatickou změnu v dosavadních procesech rozšiřování Unie. Ukrajina by díky tomu mohla získat místo u jednacího stolu dříve, než dokončí všechny reformy nutné pro právoplatné členství.

Počasí
Ilustrační foto

Lidé se přizpůsobí, nebo přestěhují. Studie odhalila drtivý dopad extrémního počasí na zemědělství

Nová studie Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu (PIK) přináší varovné zjištění pro globální zemědělství. Do roku 2100 by se v důsledku klimatických změn mohla plocha vhodná pro chov hospodářských zvířat zmenšit o 36 až 50 %. Tento největší systém produkce potravin na světě je tak paradoxně ohrožen právě krizí, ke které sám významně přispívá emisemi skleníkových plynů.