Ve středu dopoledne se americký prezident Donald Trump v Rijádu osobně setkal s novým syrským prezidentem Ahmadem Šarou, mužem, který byl ještě před několika měsíci považován za jednoho z nejhledanějších džihádistů světa. Schůzka trvala zhruba půl hodiny a podle zdrojů z Bílého domu probíhala ve velmi konstruktivní a vstřícné atmosféře.
Setkání přichází v době zásadní změny v americké zahraniční politice vůči Sýrii. Prezident Trump už v úterý oznámil svůj záměr zrušit rozsáhlé sankce uvalené na tuto válkou zničenou zemi, které byly v platnosti od dob krvavého režimu Bašára Asada.
Rozhodnutí o zmírnění amerických ekonomických restrikcí Trump učinil po konzultacích se saúdskoarabským korunním princem Muhammadem bin Salmánem a tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Oba regionální lídři podle amerického prezidenta hráli klíčovou roli při formulování této nové strategie vůči Sýrii.
Nový syrský prezident Ahmad Šara je známější pod svým dřívějším nom de guerre Abú Muhammad al-Džulání. Jako vůdce radikální islamistické skupiny Haját Tahrír aš-Šám (HTS), která vznikla odštěpením od Al-Káidy přidružené fronty an-Nusrá, stál u násilného svržení prezidenta Asada v prosinci loňského roku. Po uchopení moci Šara postupně opustil své vojenské a ideologické postavení a začal budovat obraz civilního vůdce státu usilujícího o diplomatické uznání a hospodářskou obnovu země.
Ještě před půl rokem byl Šara považován za mezinárodně hledaného teroristu s vypsanou odměnou deset milionů dolarů. V prosinci 2024 však americká vláda tuto odměnu tiše zrušila, údajně po návštěvě vysoce postavené americké delegace v Damašku. Tento krok byl široce interpretován jako první signál možného přehodnocení americké politiky vůči nové syrské realitě.
Podle vyjádření prezidenta Trumpa bylo středeční jednání v Rijádu důležitým krokem k normalizaci vztahů mezi Spojenými státy a novou syrskou vládou. Trump ve svém projevu na summitu Rady pro spolupráci v Zálivu prohlásil, že „Sýrie dostává šanci na velikost. Sankce byly opravdu devastující, velmi tvrdé. Nyní jí dáváme možnost začít znovu.“ Zároveň přiznal, že obnova nebude jednoduchá, ale že věří v potenciál nové syrské vlády, pokud splní určitá očekávání.
Mezi podmínkami, které Bílý dům během schůzky předložil, je zejména připojení Sýrie k tzv. Abrahámovým dohodám – iniciativě na normalizaci vztahů s Izraelem. Dalšími požadavky jsou odsun všech zahraničních bojovníků ze syrského území, deportace palestinských militantů, spolupráce s americkými silami v boji proti hrozbě obnovení Islámského státu a převzetí odpovědnosti za věznice s bojovníky ISIS na severovýchodě Sýrie.
Ahmad Šara se snaží prezentovat jako vůdce nové éry – sekulárnější, pragmatičtější a ochotný k mezinárodní spolupráci. Od svého nástupu do funkce podnikl řadu symbolických gest, včetně výměny uniformy za západní oblek, uvolnění některých politických vězňů nebo otevření jednání s představiteli OSN o humanitární pomoci. Jeho režim se snaží zbavit nálepky islamistického státu a ukázat se jako reformní síla.
V Rijádu byl přítomen i korunní princ Muhammad bin Salmán, který se zúčastnil osobně, zatímco turecký prezident Erdogan se připojil telefonicky. Podle americké administrativy obě země sehrály zásadní roli v podpoře nové syrské vlády a v zajištění její bezpečnostní i diplomatické stability.
Schůzka se věnovala také širším regionálním tématům – konkrétně pokračujícímu konfliktu mezi Izraelem a Hamásem a válce na Ukrajině. Podle oficiálního sdělení Bílého domu šlo o strategické rozhovory směřující k větší stabilitě v regionu Blízkého východu.
Opoziční hlasy v americkém Kongresu i v Evropě však varují před příliš rychlým uznáním nového syrského vedení, poukazují na jeho extremistickou minulost a upozorňují, že reforma rétoriky nemusí automaticky znamenat reformu systému. Kritici připomínají, že skupina HTS nebyla dosud vyškrtnuta ze seznamu teroristických organizací a že řada jejích členů má na rukou krev z předchozích bojů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
Austrálie se potýká s následky nejhoršího teroristického útoku, ke kterému došlo na její půdě. Při incidentu, kdy dva ozbrojenci zahájili palbu na židovském shromáždění na známé pláži Bondi, kde se slavil první večer svátku Chanuka, zemřelo patnáct civilistů a jeden z útočníků. Dalších čtyřicet lidí utrpělo zranění.
Prezident Petr Pavel v pondělí na Pražském hradě formálně jmenoval nový kabinet, který povede premiér Andrej Babiš. Tato koaliční vláda, jež je v pořadí třetí pod Babišovým vedením, střídá předchozí kabinet Petra Fialy v demisi. Babiš dostal pověření k sestavení vlády na konci října a do funkce premiéra byl jmenován 9. prosince.
