Ve středu dopoledne se americký prezident Donald Trump v Rijádu osobně setkal s novým syrským prezidentem Ahmadem Šarou, mužem, který byl ještě před několika měsíci považován za jednoho z nejhledanějších džihádistů světa. Schůzka trvala zhruba půl hodiny a podle zdrojů z Bílého domu probíhala ve velmi konstruktivní a vstřícné atmosféře.
Setkání přichází v době zásadní změny v americké zahraniční politice vůči Sýrii. Prezident Trump už v úterý oznámil svůj záměr zrušit rozsáhlé sankce uvalené na tuto válkou zničenou zemi, které byly v platnosti od dob krvavého režimu Bašára Asada.
Rozhodnutí o zmírnění amerických ekonomických restrikcí Trump učinil po konzultacích se saúdskoarabským korunním princem Muhammadem bin Salmánem a tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Oba regionální lídři podle amerického prezidenta hráli klíčovou roli při formulování této nové strategie vůči Sýrii.
Nový syrský prezident Ahmad Šara je známější pod svým dřívějším nom de guerre Abú Muhammad al-Džulání. Jako vůdce radikální islamistické skupiny Haját Tahrír aš-Šám (HTS), která vznikla odštěpením od Al-Káidy přidružené fronty an-Nusrá, stál u násilného svržení prezidenta Asada v prosinci loňského roku. Po uchopení moci Šara postupně opustil své vojenské a ideologické postavení a začal budovat obraz civilního vůdce státu usilujícího o diplomatické uznání a hospodářskou obnovu země.
Ještě před půl rokem byl Šara považován za mezinárodně hledaného teroristu s vypsanou odměnou deset milionů dolarů. V prosinci 2024 však americká vláda tuto odměnu tiše zrušila, údajně po návštěvě vysoce postavené americké delegace v Damašku. Tento krok byl široce interpretován jako první signál možného přehodnocení americké politiky vůči nové syrské realitě.
Podle vyjádření prezidenta Trumpa bylo středeční jednání v Rijádu důležitým krokem k normalizaci vztahů mezi Spojenými státy a novou syrskou vládou. Trump ve svém projevu na summitu Rady pro spolupráci v Zálivu prohlásil, že „Sýrie dostává šanci na velikost. Sankce byly opravdu devastující, velmi tvrdé. Nyní jí dáváme možnost začít znovu.“ Zároveň přiznal, že obnova nebude jednoduchá, ale že věří v potenciál nové syrské vlády, pokud splní určitá očekávání.
Mezi podmínkami, které Bílý dům během schůzky předložil, je zejména připojení Sýrie k tzv. Abrahámovým dohodám – iniciativě na normalizaci vztahů s Izraelem. Dalšími požadavky jsou odsun všech zahraničních bojovníků ze syrského území, deportace palestinských militantů, spolupráce s americkými silami v boji proti hrozbě obnovení Islámského státu a převzetí odpovědnosti za věznice s bojovníky ISIS na severovýchodě Sýrie.
Ahmad Šara se snaží prezentovat jako vůdce nové éry – sekulárnější, pragmatičtější a ochotný k mezinárodní spolupráci. Od svého nástupu do funkce podnikl řadu symbolických gest, včetně výměny uniformy za západní oblek, uvolnění některých politických vězňů nebo otevření jednání s představiteli OSN o humanitární pomoci. Jeho režim se snaží zbavit nálepky islamistického státu a ukázat se jako reformní síla.
V Rijádu byl přítomen i korunní princ Muhammad bin Salmán, který se zúčastnil osobně, zatímco turecký prezident Erdogan se připojil telefonicky. Podle americké administrativy obě země sehrály zásadní roli v podpoře nové syrské vlády a v zajištění její bezpečnostní i diplomatické stability.
Schůzka se věnovala také širším regionálním tématům – konkrétně pokračujícímu konfliktu mezi Izraelem a Hamásem a válce na Ukrajině. Podle oficiálního sdělení Bílého domu šlo o strategické rozhovory směřující k větší stabilitě v regionu Blízkého východu.
Opoziční hlasy v americkém Kongresu i v Evropě však varují před příliš rychlým uznáním nového syrského vedení, poukazují na jeho extremistickou minulost a upozorňují, že reforma rétoriky nemusí automaticky znamenat reformu systému. Kritici připomínají, že skupina HTS nebyla dosud vyškrtnuta ze seznamu teroristických organizací a že řada jejích členů má na rukou krev z předchozích bojů.
Celosvětové emise uhlíku v roce 2026 podle nových zjištění vědců stagnují, což souvisí s prudkým růstem cen ropy a plynu po válce v Íránu. Tyto vysoké ceny přiměly lidi k hledání alternativ a k odklonu od tradičních fosilních paliv. Zpráva přináší nový pohled na vývoj v oblasti životního prostředí během probíhajícího roku.
Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres vyzval na probíhající klimatické konferenci COP31 v turecké Antalyi hostitelskou zemi a Austrálii k tomu, aby pokračovaly v rozvoji plánu na postupný přechod od fosilních paliv.
Spojené státy americké v pondělí evakuovaly své vojenské letouny z britské letecké základny RAF Mildenhall v Anglii kvůli hrozbě pocházející z Íránu. O tomto kroku informoval list The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
Evropská unie se podle oficiální zprávy Evropské agentury pro životní prostředí nachází téměř na správné cestě k dosažení svých klimatických cílů pro rok 2030, avšak současné úsilí o snižování znečištění výrazně zaostává za dlouhodobými závazky pro roky 2040 a 2050.
Ukrajinské síly dálkového letectva údajně začínají využívat izraelsko-italskou satelitní technologii HiSKY jako alternativu k americkému systému Starlink. Důvodem této změny je snaha zajistit komunikaci pro útoky hluboko v ruském vnitrozemí bez rizika politického omezení ze strany amerických provozovatelů. Podle webu Kyiv Post se nové terminály instalují na drony útočící na ruskou energetickou infrastrukturu.
V turecké Antalyi začala v pondělí klíčová dvoutýdenní konference OSN o změně klimatu označovaná jako COP31, na které se setkávají zástupci téměř dvou set zemí. Úvodní plenární zasedání přineslo ostrá varování představitelů mezinárodního společenství před dopady probíhající klimatické krize. Hlavní pozornost byla věnována nutnosti urychlit přechod k obnovitelným zdrojům energie a nové strategii elektrifikace.
Generální ředitel společnosti Nvidia Jensen Huang se ocitl ve středu pozornosti kvůli odhalenému románku s údajnou čínskou špionkou. Šéf nejhodnotnější firmy světa čelí vnitřnímu vyšetřování, avšak obdržel silnou podporu od amerického prezidenta Donalda Trumpa i předních osobností ze Silicon Valley. Reakce veřejnosti na sebe nenechaly dlouho čekat.
Francouzská vláda oficiálně obvinila Írán z kybernetického útoku na supermarkety, ke kterému došlo v průběhu minulého měsíce. Incident vedl ke zkažení čerstvých i mražených potravin u zhruba sedmi set prodejců po celé zemi. Paříž v reakci na tuto událost přistoupila k diplomatickým krokům a oznámila přípravu sankcí.
Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva, který připadá na 17. listopad, uzavírá letošní sérii podzimních státních svátků. Jeden z tuzemských řetězců s předstihem informuje zákazníky, zda bude otevřeno.
I tlak ze strany manželky přispěl k tomu, že ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) se po pouhém dni omluvil za nevhodná slova o hokejistkách. Šéf diplomacie v pondělí uvedl, že lituje slov, která pronesl v jedné z víkendových televizních diskuzí.
Česko by brzy mělo opět mít poradce pro národní bezpečnost. Ve čtvrtek to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO) na bezpečnostní konferenci Prague Security Dialogue, kterou pořádá Institut pro politiku a společnost, tedy think-tank vládního hnutí ANO.
Už i do úvodních prosincových dnů vidí meteorologové, kteří vypracovali nejnovější měsíční výhled. Upozorňují například na to, že postupem času není v noci vyloučen výraznější mráz. Přes den bude ale stále nad nulou.
