Ve středu dopoledne se americký prezident Donald Trump v Rijádu osobně setkal s novým syrským prezidentem Ahmadem Šarou, mužem, který byl ještě před několika měsíci považován za jednoho z nejhledanějších džihádistů světa. Schůzka trvala zhruba půl hodiny a podle zdrojů z Bílého domu probíhala ve velmi konstruktivní a vstřícné atmosféře.
Setkání přichází v době zásadní změny v americké zahraniční politice vůči Sýrii. Prezident Trump už v úterý oznámil svůj záměr zrušit rozsáhlé sankce uvalené na tuto válkou zničenou zemi, které byly v platnosti od dob krvavého režimu Bašára Asada.
Rozhodnutí o zmírnění amerických ekonomických restrikcí Trump učinil po konzultacích se saúdskoarabským korunním princem Muhammadem bin Salmánem a tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Oba regionální lídři podle amerického prezidenta hráli klíčovou roli při formulování této nové strategie vůči Sýrii.
Nový syrský prezident Ahmad Šara je známější pod svým dřívějším nom de guerre Abú Muhammad al-Džulání. Jako vůdce radikální islamistické skupiny Haját Tahrír aš-Šám (HTS), která vznikla odštěpením od Al-Káidy přidružené fronty an-Nusrá, stál u násilného svržení prezidenta Asada v prosinci loňského roku. Po uchopení moci Šara postupně opustil své vojenské a ideologické postavení a začal budovat obraz civilního vůdce státu usilujícího o diplomatické uznání a hospodářskou obnovu země.
Ještě před půl rokem byl Šara považován za mezinárodně hledaného teroristu s vypsanou odměnou deset milionů dolarů. V prosinci 2024 však americká vláda tuto odměnu tiše zrušila, údajně po návštěvě vysoce postavené americké delegace v Damašku. Tento krok byl široce interpretován jako první signál možného přehodnocení americké politiky vůči nové syrské realitě.
Podle vyjádření prezidenta Trumpa bylo středeční jednání v Rijádu důležitým krokem k normalizaci vztahů mezi Spojenými státy a novou syrskou vládou. Trump ve svém projevu na summitu Rady pro spolupráci v Zálivu prohlásil, že „Sýrie dostává šanci na velikost. Sankce byly opravdu devastující, velmi tvrdé. Nyní jí dáváme možnost začít znovu.“ Zároveň přiznal, že obnova nebude jednoduchá, ale že věří v potenciál nové syrské vlády, pokud splní určitá očekávání.
Mezi podmínkami, které Bílý dům během schůzky předložil, je zejména připojení Sýrie k tzv. Abrahámovým dohodám – iniciativě na normalizaci vztahů s Izraelem. Dalšími požadavky jsou odsun všech zahraničních bojovníků ze syrského území, deportace palestinských militantů, spolupráce s americkými silami v boji proti hrozbě obnovení Islámského státu a převzetí odpovědnosti za věznice s bojovníky ISIS na severovýchodě Sýrie.
Ahmad Šara se snaží prezentovat jako vůdce nové éry – sekulárnější, pragmatičtější a ochotný k mezinárodní spolupráci. Od svého nástupu do funkce podnikl řadu symbolických gest, včetně výměny uniformy za západní oblek, uvolnění některých politických vězňů nebo otevření jednání s představiteli OSN o humanitární pomoci. Jeho režim se snaží zbavit nálepky islamistického státu a ukázat se jako reformní síla.
V Rijádu byl přítomen i korunní princ Muhammad bin Salmán, který se zúčastnil osobně, zatímco turecký prezident Erdogan se připojil telefonicky. Podle americké administrativy obě země sehrály zásadní roli v podpoře nové syrské vlády a v zajištění její bezpečnostní i diplomatické stability.
Schůzka se věnovala také širším regionálním tématům – konkrétně pokračujícímu konfliktu mezi Izraelem a Hamásem a válce na Ukrajině. Podle oficiálního sdělení Bílého domu šlo o strategické rozhovory směřující k větší stabilitě v regionu Blízkého východu.
Opoziční hlasy v americkém Kongresu i v Evropě však varují před příliš rychlým uznáním nového syrského vedení, poukazují na jeho extremistickou minulost a upozorňují, že reforma rétoriky nemusí automaticky znamenat reformu systému. Kritici připomínají, že skupina HTS nebyla dosud vyškrtnuta ze seznamu teroristických organizací a že řada jejích členů má na rukou krev z předchozích bojů.
Nedávný incident ve španělské enklávě Ceuta na severu Afriky opět rozvířil celoevropskou debatu o migraci a ukázal, jak snadno mohou být lidské osudy využity jako nástroj politického tlaku. Ačkoliv celkové statistiky nelegálních přechodů do Evropy v posledních letech spíše klesají, ojedinělé masivní události vyvolávají okamžité napětí a rozkoly mezi členskými státy Evropské unie.
Rozpad nejsilnější polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) vyvolává na tamní politické scéně značný rozruch. Ačkoliv současný premiér Donald Tusk a jeho vládnoucí Občanská koalice sledují vnitřní boje v pravicovém táboře s uspokojením, podle politologů zdaleka nemá vyhráno. Blížící se parlamentní volby mohou přinést nečekané komplikace, které usnadnění cesty k obhajobě mandátu rozhodně nezaručují.
Španělské úřady bijí na poplach před hrozbou ničivých lesních požárů v souvislosti s nadcházejícím úplným zatměním Slunce. Do země totiž míří stovky tisíc pozorovatelů z celého světa, kteří plánují zaplnit venkovské oblasti, horské hřebeny i pláže, aby tento vzácný vesmírný úkaz sledovali z co nejlepších pozic.
Západní Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,4 stupně, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně dvě desítky lidských životů. Otřesy byly natolik intenzivní, že přiměly obyvatele k překotné evakuaci a způsobily škody i v sousedním Ekvádoru. Sérii destrukcí doprovází zprávy o mnoha zraněných a zřícených budovách v několika městech.
Přítomnost významných finančních trhů zásadním způsobem utváří podobu a ekonomiku světových metropolí, zároveň však představuje jednoho z hlavních hybatelů příjmové nerovnosti. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu zaměřeného na příjmy nejbohatšího jednoho procenta obyvatel ve městech napříč Evropou, Severní Amerikou a Asií. Vědci v rámci studie srovnávali vždy dvě významná města v dané zemi – hlavní finanční centrum a druhé největší hospodářské středisko podobné velikosti.
Lesní požáry v Evropě v posledních letech odhalují a aktivují nebezpečnou hrozbu z minulosti v podobě nevybuchlé munice z obou světových i studené války. Když v červenci propukl požár v národním parku Müritz v severovýchodním Německu, pyrotechnici museli postupovat po boku hasičů, kteří se do některých částí hořícího lesa vůbec nemohli přiblížit kvůli riziku explozí. Obdobná situace nastala ve francouzském regionu Gironde, kde plameny odkryly zapomenutý sklad munice z druhé světové války a několik střel přímo v žáru explodovalo.
Rivalita mezi Indií a Pákistánem se po osmasedmdesáti letech posouvá na novou úroveň, když se klíčovým bojištěm jejich dlouholetého sporu stává oběžná dráha Země. Během krátkého, ale intenzivního čtyřdenního vojenského střetu v květnu 2025 sice pozornost veřejnosti poutaly letecké souboje, dronové nálety a raketové údery, však nejzásadnější úlohu v pozadí sehrály satelitní technologie. Šlo o vůbec první konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi, jehož průběh zásadním způsobem určily vesmírné systémy.
Zatímco pozemní fronta války na Ukrajině v posledních měsících převážně stagnuje, ve vzduchu se konflikt dramaticky vyhrocuje. Útočné kapacity obou soupeřících stran v současnosti převyšují jejich možnosti protivzdušné obrany. To vede ke čím dál častějšímu zasahování cílů, rozsáhlému ničení klíčové i hospodářské infrastruktury a především ke strmému nárůstu obětí mezi civilním obyvatelstvem.
Moskva striktně odmítá jakékoliv zmrazení válečného konfliktu na Ukrajině, pokud nebudou v plném rozsahu splněny její politické a územní požadavky. Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin zdůraznil, že klid zbraní nepřichází v úvahu bez odstranění takzvaných „kořenových příčin“ celé krize, čímž zopakoval dlouhodobý postoj prezidenta Vladimira Putina.
Italská premiérka Giorgia Meloni se před nadcházejícími parlamentními volbami vrací k tvrdé krajně pravicové rétorice. Důvodem je vzestup nového politického rivala, bývalého generála a europoslance Roberta Vannacciho, jehož krajně pravicová strana Národní budoucnost výrazně posiluje v průzkumech veřejného mínění.
Evropská fotbalová unie (UEFA), Konfederace severoamerické, středoamerické a karibské fotbalové oblasti (CONCACAF) a Asijská fotbalová konfederace (AFC) vydaly ostré společné prohlášení, v němž obvinily šéfa FIFA Gianniho Infantina z „fundamentalního porušení důvěry“. Spor vyvolal kontroverzní a již zrušený plán na odprodej podílu na komerčních právech mistrovství světa soukromým investorům.
Světová zdravotnická organizace (WHO) čelí obrovské ztrátě poté, co ruský vzdušný úder zcela srovnal se zemí její klíčový humanitární sklad v ukrajinském městě Dnipro. Podle vyjádření generálního ředitele této organizace se pracovníci OSN sice pokoušeli včas evakuovat uložené vybavení, ale nálet je předčasně zastavil, přičemž uvnitř zůstalo zhruba 170 palet nezbytného zdravotnického materiálu.
