Ve středu dopoledne se americký prezident Donald Trump v Rijádu osobně setkal s novým syrským prezidentem Ahmadem Šarou, mužem, který byl ještě před několika měsíci považován za jednoho z nejhledanějších džihádistů světa. Schůzka trvala zhruba půl hodiny a podle zdrojů z Bílého domu probíhala ve velmi konstruktivní a vstřícné atmosféře.
Setkání přichází v době zásadní změny v americké zahraniční politice vůči Sýrii. Prezident Trump už v úterý oznámil svůj záměr zrušit rozsáhlé sankce uvalené na tuto válkou zničenou zemi, které byly v platnosti od dob krvavého režimu Bašára Asada.
Rozhodnutí o zmírnění amerických ekonomických restrikcí Trump učinil po konzultacích se saúdskoarabským korunním princem Muhammadem bin Salmánem a tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Oba regionální lídři podle amerického prezidenta hráli klíčovou roli při formulování této nové strategie vůči Sýrii.
Nový syrský prezident Ahmad Šara je známější pod svým dřívějším nom de guerre Abú Muhammad al-Džulání. Jako vůdce radikální islamistické skupiny Haját Tahrír aš-Šám (HTS), která vznikla odštěpením od Al-Káidy přidružené fronty an-Nusrá, stál u násilného svržení prezidenta Asada v prosinci loňského roku. Po uchopení moci Šara postupně opustil své vojenské a ideologické postavení a začal budovat obraz civilního vůdce státu usilujícího o diplomatické uznání a hospodářskou obnovu země.
Ještě před půl rokem byl Šara považován za mezinárodně hledaného teroristu s vypsanou odměnou deset milionů dolarů. V prosinci 2024 však americká vláda tuto odměnu tiše zrušila, údajně po návštěvě vysoce postavené americké delegace v Damašku. Tento krok byl široce interpretován jako první signál možného přehodnocení americké politiky vůči nové syrské realitě.
Podle vyjádření prezidenta Trumpa bylo středeční jednání v Rijádu důležitým krokem k normalizaci vztahů mezi Spojenými státy a novou syrskou vládou. Trump ve svém projevu na summitu Rady pro spolupráci v Zálivu prohlásil, že „Sýrie dostává šanci na velikost. Sankce byly opravdu devastující, velmi tvrdé. Nyní jí dáváme možnost začít znovu.“ Zároveň přiznal, že obnova nebude jednoduchá, ale že věří v potenciál nové syrské vlády, pokud splní určitá očekávání.
Mezi podmínkami, které Bílý dům během schůzky předložil, je zejména připojení Sýrie k tzv. Abrahámovým dohodám – iniciativě na normalizaci vztahů s Izraelem. Dalšími požadavky jsou odsun všech zahraničních bojovníků ze syrského území, deportace palestinských militantů, spolupráce s americkými silami v boji proti hrozbě obnovení Islámského státu a převzetí odpovědnosti za věznice s bojovníky ISIS na severovýchodě Sýrie.
Ahmad Šara se snaží prezentovat jako vůdce nové éry – sekulárnější, pragmatičtější a ochotný k mezinárodní spolupráci. Od svého nástupu do funkce podnikl řadu symbolických gest, včetně výměny uniformy za západní oblek, uvolnění některých politických vězňů nebo otevření jednání s představiteli OSN o humanitární pomoci. Jeho režim se snaží zbavit nálepky islamistického státu a ukázat se jako reformní síla.
V Rijádu byl přítomen i korunní princ Muhammad bin Salmán, který se zúčastnil osobně, zatímco turecký prezident Erdogan se připojil telefonicky. Podle americké administrativy obě země sehrály zásadní roli v podpoře nové syrské vlády a v zajištění její bezpečnostní i diplomatické stability.
Schůzka se věnovala také širším regionálním tématům – konkrétně pokračujícímu konfliktu mezi Izraelem a Hamásem a válce na Ukrajině. Podle oficiálního sdělení Bílého domu šlo o strategické rozhovory směřující k větší stabilitě v regionu Blízkého východu.
Opoziční hlasy v americkém Kongresu i v Evropě však varují před příliš rychlým uznáním nového syrského vedení, poukazují na jeho extremistickou minulost a upozorňují, že reforma rétoriky nemusí automaticky znamenat reformu systému. Kritici připomínají, že skupina HTS nebyla dosud vyškrtnuta ze seznamu teroristických organizací a že řada jejích členů má na rukou krev z předchozích bojů.
Nepálský premiér Balendra Šah na Valném shromáždění OSN ostrým způsobem zkritizoval světové lídry v souvislosti s klimatickou krizí. Vztáhl se k nedávným ničivým bleskovým povodním, které postihly jeho zemi, a označil je za varování pro celý svět. Podle něj tato přírodní katastrofa ukázala, že dopady globálního oteplování nejvíce zasahují obyvatele, kteří krizi nezpůsobili.
Čínský prezident Si Ťin-pching během vrcholného setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem ve Washingtonu vyzval k rozsáhlé spolupráci zabraňující vojenskému střetu obou mocností. Předložil návrhy na vzájemné porozumění, které by měly odvrátit případný konflikt v období rostoucího soupeření v oblasti obchodu či umělé inteligence. Podle jeho slov mohou cíle obou zemí existovat vedle sebe a přinášet oboustranný užitek. Zdůraznil přitom nutnost upřímného dialogu a zachování pravidelné komunikace mezi armádami obou států.
Z Rusů měli dosud obavy především na východním křídle NATO, tedy například v Polsku a Pobaltí. Podle nejnovějších informací ale mají ohroženy i země ve Středomoří, které se od hranic s Ruskem nacházejí daleko. Přesto by na jejich území mohly zaútočit ruské bezpilotní stroje.
Britská monarchie má problém s novou knihou o zesnulé princezně Dianě, kterou napsal její bratr Charles Spencer. Ten má figurovat i v plánech prince Harryho. Mladší ze synů nynějšího krále si chce maminku náležitě připomenout v příštím roce, kdy uplyne třicet let od její tragické smrti. Může mu to ale přinést problémy.
Česko má před sebou víkend, který vlastně neskončí nedělí. Volno totiž budeme mít i v pondělí, kdy nás čeká státní svátek. Dobrou zprávou je, že již od soboty by mělo panovat příjemné počasí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropská komise připravuje nová pravidla, která mají posílit dohled nad nezávislými provozovateli bankomatů a zvýšit transparentnost poplatků za výběr hotovosti. Vyplývá to z odpovědi na písemnou interpelaci pirátské europoslankyně Markéty Gregorové, která upozornila na možné využívání manipulativních praktik v bankomatech společnosti Euronet. Gregorová se nyní obrátila na Českou národní banku (ČNB) s žádostí o prověření těchto praktik.
Čeští důchodci mají od pondělí jasno v tom, kolik dostanou od ledna navíc od státu. O nižší stovky korun se zvýší měsíční výplata důchodu. Jednorázově pak seniorům přistanou na účtech dva tisíce korun. Navzdory kritice ze strany opozice si vládní představitelé za tímto krokem stojí.
Americká vláda platí na svém pětiletém dluhu poprvé po takřka dvaceti letech úrok přes 5 %. Bezprostředním důvodem je včerejší mizerná aukce právě pětiletých dluhopisů. Zvažovaný zákaz vývozu nafty z USA ale snížení výnosů nepomáhá, neboť se po prvotní úlevě projeví inflačně i v USA.
Průměrná cena motorové nafty na čerpacích stanicích napříč Evropskou unií dosáhla nového historického maxima 2,23 eura (54 korun) za litr. Vyplývá to z analýzy dat Evropské komise, kterou zveřejnila agentura AFP. Oproti předchozímu týdnu, kdy se litr nafty prodával za 2,16 eura, jde o výrazný nárůst. Tento čerstvý cenový vrchol odpovídá v přepočtu téměř deseti americkým dolarům za galon.
Polské úřady zahájily vyšetřování podezření ze sabotáže po požáru, který vypukl v pozemní stanici satelitní komunikace Starlink ve středním Polsku. Zařízení ve Wole Krobowské provozované státním operátorem Exatel zajišťuje internetové připojení pro řadu institucí i pro ukrajinskou armádu. Podle polských představitelů byl tento čin úmyslně navržen tak, aby stanici vyřadil z provozu a přerušil klíčové spojení. Incident zapadá do širšího kontextu rostoucího napětí a hybridních hrozeb v regionu.
Americký federální soudce Timothy Kelly nařídil administrativě prezidenta Donalda Trumpa, aby okamžitě a dočasně obnovila přístup do Bílého domu novinářům z médií CNN, MS NOW a Politico. Ve svém rozhodnutí soudce dospěl k závěru, že odebrání novinářských akreditací proběhlo bez ústavně odpovídajícího řádného právního procesu. Verdikt padl jen několik hodin předtím, než měl Trump v Bílém domě přivítat čínského lídra Si Ťin-pchinga. Rozhodnutí soudce by mělo zástupcům dotčených redakcí umožnit okamžitý návrat k práci v prezidentském komplexu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupí na Valném shromáždění OSN s projevem, v němž hodlá obhajovat kroky své vlády navzdory rostoucí mezinárodní izolaci. Předseda izraelské vlády čelí nejnáročnější volební výzvě své dlouholeté politické kariéry v situaci, kdy země vede konflikty v Gaze, Libanonu a Íránu. Situaci dále komplikuje rostoucí vlna násilí páchaná izraelskými osadníky na Západním břehu Jordánu.
