Spojené státy i Rusko si budou muset znovu osvojit zásadní poučku mezinárodní politiky – válka není investiční příležitost. A už vůbec by se neměla stát udržitelným obchodním modelem. Přesto právě tímto způsobem obě mocnosti v průběhu 20. století běžně operovaly – a mnohdy v tom pokračují i dnes.
Během studené války se ozbrojené konflikty proměnily v účetní položky geopolitických zájmů. Sovětský svaz poskytoval „pomoc“ Severnímu Vietnamu, Spojené státy zase Jižní Koreji. Každá ze stran vyzbrojovala své spojence s jasným očekáváním návratnosti v podobě loajality, vlivu a přístupu ke strategickým zdrojům. Válka zkrátka byla chápána jako investice, z níž se výnos počítal v nárůstu sféry vlivu a v závislosti podpořených států.
Tento přístup však nevznikl z ničeho. Spojené státy ho začaly uplatňovat už po první světové válce. Velká Británie a Francie se na americké pomoci staly do značné míry závislé – a po válce své závazky musely splácet. Zároveň Spojené státy financovaly rekonstrukci Německa, aby vůbec mohlo reparační závazky naplnit.
Výsledkem byl uzavřený úvěrový kruh: Spojené státy poskytovaly kapitál Německu, to jej následně odevzdávalo formou reparací Velké Británii a Francii, které pak z těchto prostředků splácely své válečné dluhy zpět do Washingtonu. Systém finanční cirkulace, který sice po jistou dobu fungoval, ale měl svá jasná mocenská pravidla – USA už na poli ekonomie neměly konkurenci.
V mnohém to připomíná dnešní úvěrovou diplomacii Číny vůči hospodářsky slabším zemím. S jedním podstatným rozdílem: tehdejší Spojené státy se alespoň snažily udržovat dojem rovnocenného partnerství. Dnešní komunistická Čína se tím netrápí – jejím cílem je otevřená ekonomická dominance a dlouhodobá závislost dlužníků.
Spojené státy se dlouhodobě nacházejí v komfortní pozici. Velké války 20. století se jejich území nikdy reálně nedotkly. Nezažily plošné bombardování, rozvrat infrastruktury ani demografické otřesy. Ztráty na životech, ač tragické, byly ve srovnání s tím, co postihlo SSSR, Polsko nebo Francii, statisticky zanedbatelné. USA nebyly bojištěm. Byly bankéřem.
A právě proto je nejvyšší čas s tímto obchodem s válkou skoncovat. Svět nelze řídit, skupovat a prodávat jako své portfolio. Velmoci, které si zvykly vydělávat na konfliktech, musí přestat vnímat lidské utrpení jako příležitost k růstu. Pokud ne, otázka nezní jestli, ale kdy se jim jejich dům z karet zřítí – a koho při tom pohřbí.
Od pátku víme, že předchozí sezóna nebyla tou poslední. Jaromír Jágr totiž konečně naskočil za Kladno i v probíhajícím extraligovém ročníku. Nyní ale hokejové fanoušky, kteří s legendou na ledě tak nějak počítají, vyděsil. Připustil totiž, že konec kariéry může přijít ze dne na den, tedy bez předchozího oznámení.
Obavy z eskalace napětí prudce narůstají poté, co uniklé dokumenty Kremlu odhalily, že Rusko objednalo velkou sérii raket. Zpráva hovoří o nové várce střel Kalibr vyzbrojených jadernými hlavicemi. Tyto dodávky mají probíhat v průběhu dvou let, tedy od roku 2024 do roku 2026.
V posledních letech zažívá francouzský trh prudký nárůst obliby ultra-levných e-shopů jako jsou Shein, Temu a AliExpress. Podle dat se počet platebních karet, které alespoň jednou měsíčně zaznamenaly transakci na diskontním webu, zvýšil mezi prvním čtvrtletím roku 2022 a 2023 o 20 %. Jen platformu Temu navštěvují měsíčně miliony francouzských zákazníků.
Zubní ordinace vzbuzuje u mnoha lidí obavy, což není nic překvapivého. Nahrazení ztraceného zubu často vyžaduje invazivní chirurgický zákrok, implantaci titanového šroubu do čelisti a dlouhé měsíce čekání na jeho vhojení, než na něj lze připevnit korunku. Skupiny vědců po celém světě však intenzivně pracují na tom, aby dokázaly vypěstovat skutečný biologický zub přímo v lidské čelisti.
Vedení Evropské unie, zastoupené předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Antóniem Costou, čelí kritice poté, co na summitu nedokázalo zajistit schválení finanční pomoci pro Ukrajinu. Plán, který měl Kyjevu poskytnout zásadní úvěr ve výši 140 miliard eur na pokrytí potřeb pro nadcházející dva roky, byl v Bruselu zablokován.
Nové americké sankce, které nečekaně vyhlásil Donald Trump a které cílí na ruské ropné giganty Lukoil a státem vlastněný Rosněft, pravděpodobně neochromí válečnou mašinérii Vladimira Putina. Podle odborníků však sankce de facto dokončí vytlačení ruské ropy z Evropské unie, což se Bruselu dosud zcela nepodařilo.
Měření času ve vesmíru je inženýrský zázrak, na jehož absolutní přesnosti závisí globální bankovnictví, navigace automobilů nebo dokonce stabilita elektrických sítí. I odchylka v řádu miliardtin sekundy může způsobit chaos. Udržet přesné měření času na oběžné dráze je však extrémně náročné, ať už jde o hodinky astronautů, nebo o atomové hodiny v navigačních satelitech.
Trumpova administrativa nečekaně obrátila kurz ve své strategii vůči Rusku, když po devíti měsících snah o ústupky pomocí pobídek uvalila „masivní sankce“ na dva největší ruské producenty ropy. Tyto sankce, namířené na společnosti Rosněfť a Lukoil a desítky jejich dceřiných společností, představují první přímá opatření, která prezident Donald Trump zavedl od svého návratu do úřadu. Odborníci se shodují, že cílení na tyto giganty, které tvoří zhruba polovinu ruského ropného exportu, je významnou změnou oproti předchozí praxi.
Evropa čelí demografické krizi, která zásadně promění její ekonomiku, politiku i sociální strukturu. Populace stárne, porodnost klesá a bez migrace by se kontinent začal zmenšovat. Česká republika není výjimkou – prudce ubývá lidí v produktivním věku a důchodový systém se blíží hranici udržitelnosti. Migrace se tak stává nejen pracovním, ale i strategickým tématem. A také otázkou, zda dokážeme proměnit nevyhnutelný trend v nástroj přežití a dalšího rozvoje.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že se jeho země nikdy nepodvolí tlaku Spojených států, zároveň však připustil, že nové americké sankce mohou způsobit Rusku určité ekonomické škody. K jeho prohlášení došlo poté, co USA uvalily sankce na dva největší ruské producenty ropy, a objevily se zprávy, že Čína a Indie zvažují omezení nákupu ruské ropy.
Jihokorejští rybáři čelí rostoucímu nebezpečí na moři, a úřady i odborníci se shodují, že hlavní příčinou je klimatická změna. Prudký nárůst nehod s fatálními následky vyvolal v zemi znepokojení. V loňském roce v mořích kolem Jižní Koreje zahynulo nebo se pohřešovalo 164 lidí, což představuje nárůst o 75 % oproti předchozímu roku. Většinou šlo o rybáře, jejichž lodě se potopily nebo převrátily.
Demoliční práce v Bílém domě, které mají uvolnit místo pro masivní reprezentační sál (ballroom), pokračují a prezident Donald Trump zdůrazňuje, že tyto dramatické změny nebudou „za nulové náklady pro americké daňové poplatníky.“ Financování projektu, jehož náklady se nyní odhadují na 300 milionů dolarů, je místo toho hrazeno ze soukromých, daňově odečitatelných darů. Ty jsou směřovány přes neziskovou organizaci Trust for the National Mall.