Spojené státy i Rusko si budou muset znovu osvojit zásadní poučku mezinárodní politiky – válka není investiční příležitost. A už vůbec by se neměla stát udržitelným obchodním modelem. Přesto právě tímto způsobem obě mocnosti v průběhu 20. století běžně operovaly – a mnohdy v tom pokračují i dnes.
Během studené války se ozbrojené konflikty proměnily v účetní položky geopolitických zájmů. Sovětský svaz poskytoval „pomoc“ Severnímu Vietnamu, Spojené státy zase Jižní Koreji. Každá ze stran vyzbrojovala své spojence s jasným očekáváním návratnosti v podobě loajality, vlivu a přístupu ke strategickým zdrojům. Válka zkrátka byla chápána jako investice, z níž se výnos počítal v nárůstu sféry vlivu a v závislosti podpořených států.
Tento přístup však nevznikl z ničeho. Spojené státy ho začaly uplatňovat už po první světové válce. Velká Británie a Francie se na americké pomoci staly do značné míry závislé – a po válce své závazky musely splácet. Zároveň Spojené státy financovaly rekonstrukci Německa, aby vůbec mohlo reparační závazky naplnit.
Výsledkem byl uzavřený úvěrový kruh: Spojené státy poskytovaly kapitál Německu, to jej následně odevzdávalo formou reparací Velké Británii a Francii, které pak z těchto prostředků splácely své válečné dluhy zpět do Washingtonu. Systém finanční cirkulace, který sice po jistou dobu fungoval, ale měl svá jasná mocenská pravidla – USA už na poli ekonomie neměly konkurenci.
V mnohém to připomíná dnešní úvěrovou diplomacii Číny vůči hospodářsky slabším zemím. S jedním podstatným rozdílem: tehdejší Spojené státy se alespoň snažily udržovat dojem rovnocenného partnerství. Dnešní komunistická Čína se tím netrápí – jejím cílem je otevřená ekonomická dominance a dlouhodobá závislost dlužníků.
Spojené státy se dlouhodobě nacházejí v komfortní pozici. Velké války 20. století se jejich území nikdy reálně nedotkly. Nezažily plošné bombardování, rozvrat infrastruktury ani demografické otřesy. Ztráty na životech, ač tragické, byly ve srovnání s tím, co postihlo SSSR, Polsko nebo Francii, statisticky zanedbatelné. USA nebyly bojištěm. Byly bankéřem.
A právě proto je nejvyšší čas s tímto obchodem s válkou skoncovat. Svět nelze řídit, skupovat a prodávat jako své portfolio. Velmoci, které si zvykly vydělávat na konfliktech, musí přestat vnímat lidské utrpení jako příležitost k růstu. Pokud ne, otázka nezní jestli, ale kdy se jim jejich dům z karet zřítí – a koho při tom pohřbí.
Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na íránský režim a varuje před ničivými vojenskými údery, pokud Teherán okamžitě nepřistoupí k jednacímu stolu. Ve svém prohlášení na sociální síti Truth Social prezident uvedl, že k íránským břehům směřuje mohutná námořní armáda. Podle Trumpa jsou americké ozbrojené síly „připravené, ochotné a schopné“ splnit svou misi s nebývalou rychlostí a silou, pokud to bude situace vyžadovat.
Čínské úřady v uplynulých dnech přistoupily k neobvykle rychlé popravě jedenácti členů vlivné zločinecké rodiny Ming, která dlouhá léta ovládala příhraniční město Laukkaing v barmském státě Šan. Tento krok, který následuje jen několik měsíců po vynesení rozsudků smrti v září 2025, vysílá jasný signál všem organizovaným skupinám v jihovýchodní Asii. Čína tím dává najevo, že brutalitu a vykořisťování vlastních občanů v nelegálních on-line centrech již nebude tolerovat.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další otřes v obchodních vztazích se sousední Kanadou, když oznámil záměr odebrat certifikaci všem letadlům vyrobeným v této zemi. Současně pohrozil uvalením padesátiprocentního cla na dovoz kanadských letadel do Spojených států. Tento krok je podle prezidenta odvetou za to, že kanadské úřady odmítají certifikovat americké soukromé tryskáče značky Gulfstream, čímž údajně nezákonně brání jejich prodeji na tamním trhu.
Britský premiér Keir Starmer završil svou historickou návštěvu Pekingu, během níž se pokusil o zásadní restart vztahů s druhou největší ekonomikou světa. Starmer, který je prvním britským předsedou vlády v Číně po osmi letech, označil rozhovory s prezidentem Si Ťin-pchingem za konstruktivní a úspěšné. Podle premiéra se podařilo dosáhnout pokroku v oblasti tržního přístupu a snížení cel, což má pomoci britskému exportu.
Agáta Hanychová momentálně působí velice šťastně po boku manžela Mirka Dopity, ale pamětníci si jistě vzpomenou, že dvojice tvořila pár již v minulosti a rozešla se. Trojnásobná maminka se nyní při zvláštní příležitosti rozpovídala o historii jejich vztahu.
Do Česka může v únoru opět vpadnout chladný arktický vzduch. Připustili to meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Pravdou je, že zatím panuje značná nejistota. Odborníci ale prozradili, proč by se u nás mohlo během příštího měsíce ochladit.
Dáda Patrasová se v letošním roce zatím držela stranou pozornosti, i když se o ní zmínili její manžel Felix Slováček či herecká kolegyně Jana Nagyová. Právě její slova potěšila maminku zesnulé Aničky Slováčkové.
Napjatou situaci mezi prezidentem a šéfem diplomacii se rozhodl okomentovat i Miloš Zeman, předchůdce Petra Pavla na Pražském hradě. Exprezident vyjádřil názor, že esemesky ministra Petra Macinky nejsou vydíráním. Zásadní však bude stanovisko policistů.
Poslanec Filip Turek (Motoristé), který stále doufá ve jmenování ministrem životního prostředí, se v těchto dnech neopírá pouze do prezidenta Petra Pavla. Terčem se pro Turka stal například i známý herec Hynek Čermák. Čím mu politik pohrozil?
V americkém státě Minnesota v posledních týdnech prudce vzrostlo napětí, které vyvrcholilo návštěvou takzvaného pohraničního cara Toma Homana v Minneapolis. Tento vládní zmocněnec, kterého prezident Donald Trump pověřil dohledem nad kontroverzní imigrační operací „Metro Surge“, přislíbil během tiskové konference postupné stažení federálních sil. Homan však neupřesnil, kdy k této redukci dojde, ani kolik agentů by mělo město opustit, což vyvolává další otázky ohledně budoucnosti federální přítomnosti v regionu.
Francouzská vláda podniká zásadní kroky k posílení své digitální suverenity a ochrany dětí v online prostoru. Podle informací webu Politico hodlá Paříž zakázat státním úředníkům používání amerických videokonferenčních nástrojů, jako jsou Zoom, Microsoft Teams nebo Google Meet. Cílem je převést veškerou vládní agendu na vlastní technologickou platformu Visio, kterou vyvinul francouzský Meziministeriální digitální úřad (DINUM).
Vědecké studie naznačují, že za většinou nákaz respiračními chorobami typu chřipka stojí pouze malá část populace. Virologové tento jev popisují matematickým vzorcem, podle kterého přibližně 20 % infikovaných lidí způsobí až 80 % všech dalších přenosů. Výzkum ukazuje, že množství viru v dýchacích cestách se mezi lidmi drasticky liší; někteří jedinci mohou mít v těle až desetimilionkrát více virových částic než jiní, což z nich dělá potenciální superpřenašeče.