Spojené státy i Rusko si budou muset znovu osvojit zásadní poučku mezinárodní politiky – válka není investiční příležitost. A už vůbec by se neměla stát udržitelným obchodním modelem. Přesto právě tímto způsobem obě mocnosti v průběhu 20. století běžně operovaly – a mnohdy v tom pokračují i dnes.
Během studené války se ozbrojené konflikty proměnily v účetní položky geopolitických zájmů. Sovětský svaz poskytoval „pomoc“ Severnímu Vietnamu, Spojené státy zase Jižní Koreji. Každá ze stran vyzbrojovala své spojence s jasným očekáváním návratnosti v podobě loajality, vlivu a přístupu ke strategickým zdrojům. Válka zkrátka byla chápána jako investice, z níž se výnos počítal v nárůstu sféry vlivu a v závislosti podpořených států.
Tento přístup však nevznikl z ničeho. Spojené státy ho začaly uplatňovat už po první světové válce. Velká Británie a Francie se na americké pomoci staly do značné míry závislé – a po válce své závazky musely splácet. Zároveň Spojené státy financovaly rekonstrukci Německa, aby vůbec mohlo reparační závazky naplnit.
Výsledkem byl uzavřený úvěrový kruh: Spojené státy poskytovaly kapitál Německu, to jej následně odevzdávalo formou reparací Velké Británii a Francii, které pak z těchto prostředků splácely své válečné dluhy zpět do Washingtonu. Systém finanční cirkulace, který sice po jistou dobu fungoval, ale měl svá jasná mocenská pravidla – USA už na poli ekonomie neměly konkurenci.
V mnohém to připomíná dnešní úvěrovou diplomacii Číny vůči hospodářsky slabším zemím. S jedním podstatným rozdílem: tehdejší Spojené státy se alespoň snažily udržovat dojem rovnocenného partnerství. Dnešní komunistická Čína se tím netrápí – jejím cílem je otevřená ekonomická dominance a dlouhodobá závislost dlužníků.
Spojené státy se dlouhodobě nacházejí v komfortní pozici. Velké války 20. století se jejich území nikdy reálně nedotkly. Nezažily plošné bombardování, rozvrat infrastruktury ani demografické otřesy. Ztráty na životech, ač tragické, byly ve srovnání s tím, co postihlo SSSR, Polsko nebo Francii, statisticky zanedbatelné. USA nebyly bojištěm. Byly bankéřem.
A právě proto je nejvyšší čas s tímto obchodem s válkou skoncovat. Svět nelze řídit, skupovat a prodávat jako své portfolio. Velmoci, které si zvykly vydělávat na konfliktech, musí přestat vnímat lidské utrpení jako příležitost k růstu. Pokud ne, otázka nezní jestli, ale kdy se jim jejich dům z karet zřítí – a koho při tom pohřbí.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v exkluzivním rozhovoru pro server Politico zdůraznila rostoucí důvěru světových lídrů v Evropskou unii, a to v reakci na nepředvídatelnou obchodní politiku amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten letos na jaře vyvolal napětí na globálních trzích zavedením cel na dovoz z Evropy a dalších částí světa.
Po smrti papeže Františka se římskokatolická církev připravuje na volbu jeho nástupce. Konkláve, které se podle pravidel musí sejít do tří týdnů, bude jedním z nejrozmanitějších v dějinách církve. A jeho výsledek pravděpodobně ponese otisk samotného Františka – 80 % kardinálů oprávněných volit nového papeže totiž jmenoval právě on.
Úmrtí papeže Františka vyvolalo v jeho rodné Argentině hluboký smutek, který přesahuje běžný smutek za zesnulého světového lídra. Jorge Mario Bergoglio, rodák z Buenos Aires, se po zvolení papežem v roce 2013 už nikdy nevrátil do své vlasti, což mnozí Argentinci nikdy zcela nepřijali.
Nová studie publikovaná v Astrophysical Journal naznačuje, že vědci z Cambridge možná našli známky mimozemského života. S využitím vesmírného dalekohledu Jamese Webba analyzovali atmosféru exoplanety K2-18b, vzdálené 124 světelných let od Země, a tvrdí, že s 99,7% jistotou detekovali chemické emise, které by mohly naznačovat přítomnost života. Přesto odborníci upozorňují, že se stále nejedná o důkaz existence mimozemských bytostí.
V poklidné vesnici Rupotina u chorvatského Solinu došlo k děsivému nálezu – školáci zde objevili ohořelé lidské tělo. Na místo okamžitě vyrazily policejní jednotky, které oblast uzavřely a zahájily intenzivní vyšetřování.
V rámci „mírového plánu“ amerického prezidenta Donalda Trumpa se diskutuje o vytvoření mechanismu kontroly nad příměřím, který by zajišťovala společná komise složená z Ukrajiny, Ruska a země mimo NATO. S informací přišel deník The New York Post, uvedl server Evropská pravda.
Papež František, který zemřel ve věku 88 let, vedl 1,4 miliardy katolíků po celém světě a je považován za nástupce svatého Petra. Po jeho smrti bude svolán konkláve – tajné shromáždění kardinálů, které zvolí nového papeže.
Ve středu ráno v 9 hodin místního času začne slavnostní přesun rakve papeže Františka z jeho rezidence v Casa Santa Marta do baziliky sv. Petra, jak dnes oznámil Vatikán. Průvod bude zahájen krátkou modlitbou, po níž se rakev přesune přes náměstí Santa Marta a Piazza dei Protomartiri Romani, projde náměstím sv. Petra a vstoupí do baziliky hlavními dveřmi.
Spojené státy i Rusko si budou muset znovu osvojit zásadní poučku mezinárodní politiky – válka není investiční příležitost. A už vůbec by se neměla stát udržitelným obchodním modelem. Přesto právě tímto způsobem obě mocnosti v průběhu 20. století běžně operovaly – a mnohdy v tom pokračují i dnes.
Vatikán dnes oznámil, že rakev s ostatky papeže Františka bude od středečního rána vystavena veřejnosti v bazilice svatého Petra. Samotný pohřeb se uskuteční v sobotu v 10 hodin místního času, přičemž obřad na náměstí svatého Petra povede kardinál Giovanni Battista Re, děkan Kolegia kardinálů.
Princ William a Kate Middleton zůstali během velikonočních slavností opět mimo veřejnost – stejně jako loni se královský pár neukázal. Každý si klade otázku, kde byli namísto tradičních povinností?
Jedna z velkých osobností českého zdravotnictví odešla. O Velikonocích zemřel ve věku 75 let respektovaný psychiatr Cyril Höschl. Stál mimo jiné u zrodu Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) ve středočeských Klecanech.