Slovenský premiér Robert Fico na půdě Evropské unie podpořil pokračující pomoc Ukrajině, jen aby o den později před domácím publikem prohlásil, že Slovensko napadené zemi neposkytne ani vojenskou, ani finanční podporu. Tento politický dvojí metr už dávno nepřekvapuje, přesto dál systematicky podkopává slovenskou společnost i demokracii.
Slovenský premiér v pátek opět rázně prohlásil, že Slovensko neposkytne Ukrajině žádnou vojenskou ani finanční pomoc na obranu proti ruské agresi. Tento postoj přitom kontrastuje se čtvrtečním rozhodnutím lídrů všech členských států Evropské unie – s výjimkou Maďarska – které jednomyslně podpořily pokračování unijní pomoci Ukrajině.
Toto je pro Fica typický manévr. Na evropské scéně vystupuje jako umírněný a loajální partner, avšak sotva se vrátí domů, ostře kritizuje unijní rozhodnutí – přestože je on sám, nebo jeho zástupce jednající v jeho pověření, ve většině případů formálně podpoří.
Fico balancuje mezi dvěma obavami: ztrátou domácí podpory, která mu zajišťuje moc, a oslabením vztahů se spojenci, což by mohlo Slovensku zkomplikovat přístup k unijním fondům. Na domácí scéně ve slovenštině hřímá proti Bruselu, ale jakmile jeho slova dolétnou k evropským partnerům, podivuhodně změní tón.
Slovenský premiér se čím dál víc profiluje jako učebnicový populista a jeho rádoby levicová, sociálně-demokratická strana Smer-SD se mezitím stává epicentrem slovenské populistické politiky.
Jeho maďarský protějšek Viktor Orbán se naopak dá označit za skutečného „národovce“ – jeho postoje na domácí scéně totiž často zůstávají konzistentní i na evropské úrovni. Ačkoli ho Fico očividně obdivuje, v tomto ohledu se mu nemůže rovnat. Na rozdíl od Orbána, který staví na ideologii, je totiž Ficovým hlavním cílem především politický (a ekonomický) zisk.
Podobný scénář sledujeme i u bývalého, a možná budoucího, českého premiéra Andreje Babiše. Na domácí scéně hlásá něco úplně jiného než na evropské. Když mu to vyhovovalo, bez mrknutí oka podpořil Zelenou dohodu (Green Deal), aby se dnes postavil do čela jejích nejhlasitějších kritiků a obviňoval z jejího schválení současnou vládu.
Fico i Babiš jsou mistři populismu a politického pokrytectví. Nejde jim o blaho občanů, ale výhradně o vlastní prospěch. Přestože se rádi stylizují do role ochránců národních zájmů, jejich kroky často svědčí o opaku. Právě oni dva také otevřeně podpořili nejnovější iniciativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, směřující k omezení transatlantické spolupráce s Evropou a pohřbení ukrajinské snahy o obranu před Ruskem.
Na rozdíl od Babiše je Fico ochoten líbat prsten jak Vladimiru Putinovi, tak Trumpovi. Slovensko rozděluje způsobem, který nemá obdoby – a přesně to mu hraje do karet. Rozštěpená společnost plodí zlobu, a v takové atmosféře vítězí ten, kdo dokáže vyvolat největší strach a zároveň nabídnout zdánlivě jednoduchá, rázná řešení problémů běžných občanů.
Ficovi nejde o to, zda je slovenská společnost soudržná či stabilní – důležité je jen to, že mu přináší dostatek hlasů k udržení moci. Formálně zachovává demokratické principy, ve skutečnosti je však mistrně ohýbá ve svůj prospěch. Z demokracie nevytváří autoritářský režim v pravém slova smyslu, ale systém, v němž ovládl politickou scénu natolik, že demokratické zřízení slouží především jeho vlastní agendě.
Stejně jako Babiš splňuje i Fico jeden ze základních znaků autoritářského myšlení: umění svalovat vlastní neúspěchy na politické oponenty. Babišova vláda například vytvořila jeden z největších schodků v dějinách českého státního rozpočtu, přesto dokázal z odpovědnosti obratně obvinit kabinet Petra Fialy – a nemalá část veřejnosti mu to uvěřila.
Babišova překrucování reality jsou v porovnání s Ficovými téměř nevinná. Zatímco český expremiér manipuluje fakty, Fico zachází ještě dál – bez jediného důkazu obvinil opozici vedenou Progresívnym Slovenskem z plánování státního převratu. Tuto očividnou dezinformaci jednoduše vypustil do veřejného prostoru, kde začala žít vlastním životem a pracovat v jeho prospěch.
Tímto způsobem Fico systematicky rozděluje slovenskou společnost a snadno v ní podněcuje vztek a nenávist vůči druhé straně politické barikády. Voliči Smeru pohrdají příznivci Progresívneho Slovenska, a naopak. Polarizace dosáhla takové úrovně, že vedle ní působí česká společnost téměř jako oáza stability. Pokud Fico bude i nadále stavět svou politiku na lžích a polopravdách, slovenskou demokracii a společnost čeká neradostná budoucnost.
Agáta Hanychová momentálně působí velice šťastně po boku manžela Mirka Dopity, ale pamětníci si jistě vzpomenou, že dvojice tvořila pár již v minulosti a rozešla se. Trojnásobná maminka se nyní při zvláštní příležitosti rozpovídala o historii jejich vztahu.
Do Česka může v únoru opět vpadnout chladný arktický vzduch. Připustili to meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Pravdou je, že zatím panuje značná nejistota. Odborníci ale prozradili, proč by se u nás mohlo během příštího měsíce ochladit.
Dáda Patrasová se v letošním roce zatím držela stranou pozornosti, i když se o ní zmínili její manžel Felix Slováček či herecká kolegyně Jana Nagyová. Právě její slova potěšila maminku zesnulé Aničky Slováčkové.
Napjatou situaci mezi prezidentem a šéfem diplomacii se rozhodl okomentovat i Miloš Zeman, předchůdce Petra Pavla na Pražském hradě. Exprezident vyjádřil názor, že esemesky ministra Petra Macinky nejsou vydíráním. Zásadní však bude stanovisko policistů.
Poslanec Filip Turek (Motoristé), který stále doufá ve jmenování ministrem životního prostředí, se v těchto dnech neopírá pouze do prezidenta Petra Pavla. Terčem se pro Turka stal například i známý herec Hynek Čermák. Čím mu politik pohrozil?
V americkém státě Minnesota v posledních týdnech prudce vzrostlo napětí, které vyvrcholilo návštěvou takzvaného pohraničního cara Toma Homana v Minneapolis. Tento vládní zmocněnec, kterého prezident Donald Trump pověřil dohledem nad kontroverzní imigrační operací „Metro Surge“, přislíbil během tiskové konference postupné stažení federálních sil. Homan však neupřesnil, kdy k této redukci dojde, ani kolik agentů by mělo město opustit, což vyvolává další otázky ohledně budoucnosti federální přítomnosti v regionu.
Francouzská vláda podniká zásadní kroky k posílení své digitální suverenity a ochrany dětí v online prostoru. Podle informací webu Politico hodlá Paříž zakázat státním úředníkům používání amerických videokonferenčních nástrojů, jako jsou Zoom, Microsoft Teams nebo Google Meet. Cílem je převést veškerou vládní agendu na vlastní technologickou platformu Visio, kterou vyvinul francouzský Meziministeriální digitální úřad (DINUM).
Vědecké studie naznačují, že za většinou nákaz respiračními chorobami typu chřipka stojí pouze malá část populace. Virologové tento jev popisují matematickým vzorcem, podle kterého přibližně 20 % infikovaných lidí způsobí až 80 % všech dalších přenosů. Výzkum ukazuje, že množství viru v dýchacích cestách se mezi lidmi drasticky liší; někteří jedinci mohou mít v těle až desetimilionkrát více virových částic než jiní, což z nich dělá potenciální superpřenašeče.
Otázka územní příslušnosti Doněcké oblasti se stala hlavním bodem, který v současné době brání uzavření mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Americký ministr zahraničí Marco Rubio tuto skutečnost potvrdil během středečního zasedání senátního výboru pro zahraniční vztahy. Podle jeho slov probíhají intenzivní diplomatické práce na tom, zda lze postoje obou stran v této věci vůbec nějakým způsobem sjednotit.
Válka na Ukrajině se dostala do fáze, kdy o úspěchu na bojišti rozhoduje především schopnost neustálé inovace bezpilotních prostředků. Rusko se v tomto ohledu stále více spoléhá na technologickou pomoc z Íránu, která mu umožňuje budovat rozsáhlou a neustále se vyvíjející flotilu dronů. Tato spolupráce vyústila v masivní produkci, která má Rusku zajistit převahu ve vzduchu i v době, kdy pozemní operace uvízly v opotřebovací válce.
Americká popová ikona Madonna vyvolala mezi svými ukrajinskými fanoušky vlnu rozhořčení poté, co se na sociálních sítích objevila v kontroverzním doplňku. Sedmašedesátiletá zpěvačka, která se dosud profilovala jako hlasitá podporovatelka Ukrajiny v boji proti ruské agresi, zveřejnila fotografie v sovětské beranici s rudou hvězdou. Tento krok vyvolal okamžitou kritiku, neboť mnozí považují používání sovětské symboliky za nevhodné a necitlivé vzhledem k probíhajícímu válečnému konfliktu.
Evropská unie oznámila plán vyčlenit 145 milionů eur na humanitární pomoc Ukrajině v reakci na kritickou situaci v zemi. Tyto prostředky mají zajistit základní potřeby, jako jsou přístřeší, potraviny, finanční pomoc a přístup k vodě či zdravotním službám. Součástí balíčku je také psychososociální podpora a asistence zaměřená na ochranu obyvatel, kteří čelí následkům ruských útoků na energetickou infrastrukturu.