Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Současně roste spotřeba energie. Při teplotách kolem 35 stupňů je další stupeň spojen přibližně s 1,2procentním zvýšením spotřeby energie na obyvatele. Firmy tak vysoké teploty zasahují z obou stran. Zaměstnanci jsou méně produktivní právě ve chvíli, kdy rostou náklady na chlazení. Evropa je navíc na vysoké teploty stále poměrně málo přizpůsobena. Rozšířenost klimatizace zde dosahuje v průměru kolem 19 procent.
Náklady se přitom do celé ekonomiky nepřenesou okamžitě. Mzdy reagují na pokles produktivity se zpožděním, takže zpočátku se větší část ztráty projeví v ziskovosti firem. Postupem času se ale nižší produktivita promítá také do reálných mezd, kupní síly domácností a spotřeby.
Vedra navíc nepostihují jen zemědělce, dělníky a další lidi pracující venku. Teplé noci zhoršují délku i kvalitu spánku, což se následující den promítá do kognitivního výkonu a rozhodování. Dopad vysokých teplot se tak týká i lidí, kteří tráví pracovní den v kanceláři.
Jak velké mohou být celkové hospodářské škody, ukazuje model Allianz, v němž se mezi lety 2026 a 2030 v jednotlivých zemích postupně zopakuje pět let s nejvýraznějšími vedry zaznamenanými v období 2014 až 2024. Nejde o předpověď počasí, ale o výpočet toho, co by s ekonomikami udělalo pět po sobě jdoucích let extrémních teplot, které už v minulosti skutečně zažily.
Největší ztráty by utrpěly Francie, Japonsko, Slovensko, Španělsko a Itálie, kde by kumulovaný propad HDP proti základnímu scénáři dosahoval pěti až sedmi procent. Česko by dopadlo podstatně lépe, přesto by jeho kumulovaná ztráta HDP činila zhruba 1,6 procenta.
Vedra by navíc v Česku přinesla nepříjemnou kombinaci slabšího růstu a vyšších cen. Model ukazuje, že proti základnímu scénáři by se česká cenová hladina kumulovaně zvýšila přibližně o 0,8 procenta a míra nezaměstnanosti asi o 0,3 procentního bodu.
Ještě výraznější je v českém případě dopad na investice. Soukromá spotřeba by proti základnímu scénáři kumulovaně klesla přibližně o 1,9 procenta, zatímco tvorba fixního kapitálu zhruba o 3,1 procenta. To je důležité i pro další roky. Nižší investice totiž znamenají menší budoucí výrobní kapacitu, takže důsledky několika horkých let nemusí zmizet spolu s návratem nižších teplot.
Letošní vývoj v Evropě zároveň ukazuje, jak rychle se škody přelévají mezi jednotlivými odvětvími. Červnová vlna veder připravila evropskou sklizeň obilovin přibližně o devět milionů tun a související ztráta příjmů zemědělců byla odhadnuta na dvě miliardy eur. Nízká hladina Rýna omezuje lodní dopravu a prodražuje zásobování průmyslu, zatímco nedostatek vody v Dunaji komplikuje chlazení jaderných elektráren a omezuje výrobu elektřiny.
Účet nakonec dopadá také na veřejné finance. Slabší ekonomika snižuje daňové příjmy, zatímco stát vydává více na zdravotní a sociální systém, energie, mimořádnou pomoc a obnovu infrastruktury. V evropském průměru by tak vysoké teploty mohly zhoršovat saldo veřejných financí přibližně o půl procenta HDP ročně.
Česko přitom už dnes patří mezi země s relativně vysokými výdaji souvisejícími s vedry. V roce 2023 odpovídaly podle srovnání Allianz přibližně 1,7 procenta HDP, což byla mezi zeměmi zachycenými v grafu jedna z nejvyšších hodnot, zatímco investice spojené s vedry dosahovaly zhruba 0,5 procenta HDP.
V modelu pro roky 2026 až 2030 by vedra vytvářela v případě Česka dodatečný fiskální tlak kolem 0,6 procenta HDP ročně. Samotná hodnota není v evropském srovnání nejvyšší. Problémem je její spojení s už napjatými veřejnými financemi. Projekce použitá ve studii počítá s českým rozpočtovým deficitem těsně pod tříprocentní hranicí HDP. Dodatečný tlak související s vedry by tak mohl Česko posunout za tříprocentní maastrichtskou hranici pro rozpočtový deficit.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.
Nedávné rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítnout mírový plán pro Pásmo Gazy, sponzorovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolalo značné obavy, ačkoliv není příliš překvapivé. Patnáctibodový plán, vypracovaný takzvanou Radou pro mír, předpokládá odzbrojení hnutí Hamás a postupné stažení izraelských sil. Místní správu by podle této nabídky převzal přechodný Národní výbor pro správu Gazy tvořený palestinskými odborníky s podporou Spojených států. Tento postup v listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci číslo 2803.
Severní mořská cesta, procházející podél severního pobřeží Ruska, se stává klíčovým tranzitním koridorem upevňujícím hospodářské a energetické vazby mezi Moskvou a Pekingem. Přestože je tato drsná trasa po většinu roku pokryta silnou vrstvou ledu a bez doprovodu ledoborců je průjezdná jen během krátkého letního období, proměnila se v rychlou dopravní tepnu pro ruské suroviny. Z analytických dat vyplývá, že mezinárodní tranzit na této trase od počátku ruské invaze na Ukrajinu téměř zcela ovládly obchodní aktivity s Čínou.