Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Současně roste spotřeba energie. Při teplotách kolem 35 stupňů je další stupeň spojen přibližně s 1,2procentním zvýšením spotřeby energie na obyvatele. Firmy tak vysoké teploty zasahují z obou stran. Zaměstnanci jsou méně produktivní právě ve chvíli, kdy rostou náklady na chlazení. Evropa je navíc na vysoké teploty stále poměrně málo přizpůsobena. Rozšířenost klimatizace zde dosahuje v průměru kolem 19 procent.
Náklady se přitom do celé ekonomiky nepřenesou okamžitě. Mzdy reagují na pokles produktivity se zpožděním, takže zpočátku se větší část ztráty projeví v ziskovosti firem. Postupem času se ale nižší produktivita promítá také do reálných mezd, kupní síly domácností a spotřeby.
Vedra navíc nepostihují jen zemědělce, dělníky a další lidi pracující venku. Teplé noci zhoršují délku i kvalitu spánku, což se následující den promítá do kognitivního výkonu a rozhodování. Dopad vysokých teplot se tak týká i lidí, kteří tráví pracovní den v kanceláři.
Jak velké mohou být celkové hospodářské škody, ukazuje model Allianz, v němž se mezi lety 2026 a 2030 v jednotlivých zemích postupně zopakuje pět let s nejvýraznějšími vedry zaznamenanými v období 2014 až 2024. Nejde o předpověď počasí, ale o výpočet toho, co by s ekonomikami udělalo pět po sobě jdoucích let extrémních teplot, které už v minulosti skutečně zažily.
Největší ztráty by utrpěly Francie, Japonsko, Slovensko, Španělsko a Itálie, kde by kumulovaný propad HDP proti základnímu scénáři dosahoval pěti až sedmi procent. Česko by dopadlo podstatně lépe, přesto by jeho kumulovaná ztráta HDP činila zhruba 1,6 procenta.
Vedra by navíc v Česku přinesla nepříjemnou kombinaci slabšího růstu a vyšších cen. Model ukazuje, že proti základnímu scénáři by se česká cenová hladina kumulovaně zvýšila přibližně o 0,8 procenta a míra nezaměstnanosti asi o 0,3 procentního bodu.
Ještě výraznější je v českém případě dopad na investice. Soukromá spotřeba by proti základnímu scénáři kumulovaně klesla přibližně o 1,9 procenta, zatímco tvorba fixního kapitálu zhruba o 3,1 procenta. To je důležité i pro další roky. Nižší investice totiž znamenají menší budoucí výrobní kapacitu, takže důsledky několika horkých let nemusí zmizet spolu s návratem nižších teplot.
Letošní vývoj v Evropě zároveň ukazuje, jak rychle se škody přelévají mezi jednotlivými odvětvími. Červnová vlna veder připravila evropskou sklizeň obilovin přibližně o devět milionů tun a související ztráta příjmů zemědělců byla odhadnuta na dvě miliardy eur. Nízká hladina Rýna omezuje lodní dopravu a prodražuje zásobování průmyslu, zatímco nedostatek vody v Dunaji komplikuje chlazení jaderných elektráren a omezuje výrobu elektřiny.
Účet nakonec dopadá také na veřejné finance. Slabší ekonomika snižuje daňové příjmy, zatímco stát vydává více na zdravotní a sociální systém, energie, mimořádnou pomoc a obnovu infrastruktury. V evropském průměru by tak vysoké teploty mohly zhoršovat saldo veřejných financí přibližně o půl procenta HDP ročně.
Česko přitom už dnes patří mezi země s relativně vysokými výdaji souvisejícími s vedry. V roce 2023 odpovídaly podle srovnání Allianz přibližně 1,7 procenta HDP, což byla mezi zeměmi zachycenými v grafu jedna z nejvyšších hodnot, zatímco investice spojené s vedry dosahovaly zhruba 0,5 procenta HDP.
V modelu pro roky 2026 až 2030 by vedra vytvářela v případě Česka dodatečný fiskální tlak kolem 0,6 procenta HDP ročně. Samotná hodnota není v evropském srovnání nejvyšší. Problémem je její spojení s už napjatými veřejnými financemi. Projekce použitá ve studii počítá s českým rozpočtovým deficitem těsně pod tříprocentní hranicí HDP. Dodatečný tlak související s vedry by tak mohl Česko posunout za tříprocentní maastrichtskou hranici pro rozpočtový deficit.
Americký prezident Donald Trump, šéf Kremlu Vladimir Putin a čínský komunistický vůdce Si Ťin-pching se příští týden plánují setkat na okraj summitu v Číně. Uvedl to Bílý dům, informovala britská stanice BBC.
Zubní lékař Roman Šmucler se poprvé vyjádřil ke svému konci v čele České stomatologické komory. Podle svých slov dokončil misi, kterou neskromně považuje za úspěšnou. Šmucler rezignoval po diskuzi ohledně dalšího fungování komory.
Rusko si začíná diktovat podmínky, které bude leckdo považovat za nesplnitelné. Delegace vyslaná Kremlem měla na jednáních v Abú Zabí přednést návrhy ohrožující suverenitu dalších pěti evropských zemí. S odvoláním na své zdroje to tvrdí německý deník Bild.
Americký prezident Donald Trump se rovněž vyjádřil k pátečnímu přerušení leteckého provozu ve Spojených státech. Podle šéfa Bílého domu ho nezapříčinil kybernetický útok. Problém prý způsobila stará a rozbitá infrastruktura, na kterou se v letecké dopravě v USA stále spoléhá.
PPL letos očekává dřívější začátek předvánoční nákupní horečky a její rozložení do několika silnějších vln už během listopadu. Více než třetina českých online nakupujících pořizuje zboží s předstihem, aby si rozložila výdaje. Významnou roli hrají také slevové akce, kterým zákazníci navzdory debatám o „falešných slevách“ ve velké míře věří. Podle průzkumu E-Commerce Trends Report 2026 důvěřuje sezónním nabídkám a cenovým akcím alespoň částečně 86 % českých online nakupujících.
Lidé s rakovinou slinivky břišní bojují doslova o každý další den. Nemoc patří k nádorům s nejhorší prognózou. O to intenzivněji se oči lékařů upírají na západ, kde vědci zkoumají léčbu, která by mohla osudy těchto pacientů změnit. Na pokrok i jeho současné limity upozorňují gastroenterologové při příležitosti Světového dne rakoviny slinivky, který letos připadá na 19. listopadu.
Meteorologové už nyní tuší, jaké počasí nabídne další listopadový víkend. Podle aktuálního výhledu se má v jeho průběhu ochlazovat, což se může projevit i sněžením na horách. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Polsko pozastavuje příspěvky do iniciativy PURL (Alianční program prioritních nákupů pro Ukrajinu), jejímž prostřednictvím nakupují spojenci Kyjeva od Spojených států amerických zbraně a zbraňové systémy pro Ukrajinu. Informují o tom zahraniční média.
Zdražení elektřiny a plynu, které od ledna příštího roku nově chystá společnost innogy, vysílá českým domácnostem poměrně jednoznačný signál: kdo má energie bez fixace, měl by nyní vážně zvážit jejich zafixování. A to i v případě, že má smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou. Právě takové smlouvy totiž zpravidla umožňují dodavatelům jednostranně měnit ceny, pochopitelně při dodržení zákonných podmínek. Zákazník tak nemá jistotu, kolik bude za elektřinu nebo plyn platit za několik měsíců. Současné nabídky fixovaných tarifů mu přitom mohou zajistit cenovou předvídatelnost na delší období.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se 12. a 13. listopadu 2026 zúčastnil v Dublinu devátého zasedání Evropského politického společenství a navazujícího neformálního summitu Evropské rady. Hlavními tématy jednání byly konkurenceschopnost Evropy, problematika umělé inteligence, nelegální migrace, posilování bezpečnosti evropských zemí a pomoc Ukrajině.
V Česku se blíží moment, kdy se díky pravidelné lednové valorizaci opět zvýší důchody. Lidé už vědí, o kolik to bude. Mezitím se veřejnost od statistiků dozvěděla, jak vysoká byla průměrná penze v závěru loňského roku.
Velké dopravní problémy v pátek zasáhly Spojené státy americké. Úřady na několik hodin uzemnily všechna letadla a zastavily veškeré odlety z amerických letišť, protože komunikační systémy řízení letového provozu nefungovaly tak, jak měly.