Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Současně roste spotřeba energie. Při teplotách kolem 35 stupňů je další stupeň spojen přibližně s 1,2procentním zvýšením spotřeby energie na obyvatele. Firmy tak vysoké teploty zasahují z obou stran. Zaměstnanci jsou méně produktivní právě ve chvíli, kdy rostou náklady na chlazení. Evropa je navíc na vysoké teploty stále poměrně málo přizpůsobena. Rozšířenost klimatizace zde dosahuje v průměru kolem 19 procent.
Náklady se přitom do celé ekonomiky nepřenesou okamžitě. Mzdy reagují na pokles produktivity se zpožděním, takže zpočátku se větší část ztráty projeví v ziskovosti firem. Postupem času se ale nižší produktivita promítá také do reálných mezd, kupní síly domácností a spotřeby.
Vedra navíc nepostihují jen zemědělce, dělníky a další lidi pracující venku. Teplé noci zhoršují délku i kvalitu spánku, což se následující den promítá do kognitivního výkonu a rozhodování. Dopad vysokých teplot se tak týká i lidí, kteří tráví pracovní den v kanceláři.
Jak velké mohou být celkové hospodářské škody, ukazuje model Allianz, v němž se mezi lety 2026 a 2030 v jednotlivých zemích postupně zopakuje pět let s nejvýraznějšími vedry zaznamenanými v období 2014 až 2024. Nejde o předpověď počasí, ale o výpočet toho, co by s ekonomikami udělalo pět po sobě jdoucích let extrémních teplot, které už v minulosti skutečně zažily.
Největší ztráty by utrpěly Francie, Japonsko, Slovensko, Španělsko a Itálie, kde by kumulovaný propad HDP proti základnímu scénáři dosahoval pěti až sedmi procent. Česko by dopadlo podstatně lépe, přesto by jeho kumulovaná ztráta HDP činila zhruba 1,6 procenta.
Vedra by navíc v Česku přinesla nepříjemnou kombinaci slabšího růstu a vyšších cen. Model ukazuje, že proti základnímu scénáři by se česká cenová hladina kumulovaně zvýšila přibližně o 0,8 procenta a míra nezaměstnanosti asi o 0,3 procentního bodu.
Ještě výraznější je v českém případě dopad na investice. Soukromá spotřeba by proti základnímu scénáři kumulovaně klesla přibližně o 1,9 procenta, zatímco tvorba fixního kapitálu zhruba o 3,1 procenta. To je důležité i pro další roky. Nižší investice totiž znamenají menší budoucí výrobní kapacitu, takže důsledky několika horkých let nemusí zmizet spolu s návratem nižších teplot.
Letošní vývoj v Evropě zároveň ukazuje, jak rychle se škody přelévají mezi jednotlivými odvětvími. Červnová vlna veder připravila evropskou sklizeň obilovin přibližně o devět milionů tun a související ztráta příjmů zemědělců byla odhadnuta na dvě miliardy eur. Nízká hladina Rýna omezuje lodní dopravu a prodražuje zásobování průmyslu, zatímco nedostatek vody v Dunaji komplikuje chlazení jaderných elektráren a omezuje výrobu elektřiny.
Účet nakonec dopadá také na veřejné finance. Slabší ekonomika snižuje daňové příjmy, zatímco stát vydává více na zdravotní a sociální systém, energie, mimořádnou pomoc a obnovu infrastruktury. V evropském průměru by tak vysoké teploty mohly zhoršovat saldo veřejných financí přibližně o půl procenta HDP ročně.
Česko přitom už dnes patří mezi země s relativně vysokými výdaji souvisejícími s vedry. V roce 2023 odpovídaly podle srovnání Allianz přibližně 1,7 procenta HDP, což byla mezi zeměmi zachycenými v grafu jedna z nejvyšších hodnot, zatímco investice spojené s vedry dosahovaly zhruba 0,5 procenta HDP.
V modelu pro roky 2026 až 2030 by vedra vytvářela v případě Česka dodatečný fiskální tlak kolem 0,6 procenta HDP ročně. Samotná hodnota není v evropském srovnání nejvyšší. Problémem je její spojení s už napjatými veřejnými financemi. Projekce použitá ve studii počítá s českým rozpočtovým deficitem těsně pod tříprocentní hranicí HDP. Dodatečný tlak související s vedry by tak mohl Česko posunout za tříprocentní maastrichtskou hranici pro rozpočtový deficit.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podnikl tajnou návštěvu Spojených arabských emirátů, kde se setkal s prezidentem Šejkem Mohamedem bin Zájidem Al-Nahajánem. Podle informovaných zdrojů byla hlavním tématem jejich jednání situace kolem Íránu, v níž obě země prohlubují bezpečnostní spolupráci během probíhajícího vojenského konfliktu. Kancelář izraelského předsedy vlády tuto cestu oficiálně nepotvrdila a k setkání se odmítlo vyjádřit i emirátské ministerstvo zahraničí. Utajovaná cesta se uskutečnila v období zvýšeného politického napětí na izraelské scéně.
Dva z takzvaných otců zakladatelů moderní umělé inteligence spolu s předními představiteli společností OpenAI a Anthropic varují světové vlády před hrozbou nekontrolované inteligenční exploze. Vědci a manažeři v nové zprávě vyzývají politiky k okamžitému jednání, dokud je ještě možné technologický vývoj regulovat. Podle autorů dokumentu by tento jev mohl představovat vůbec nejzásadnější technologický posun v lidské historii. Samotný proces by mohl stlačit roky dosavadního vědeckého pokroku do pouhých měsíců nebo dokonce týdnů.
Obnovené bojové střety mezi povstalci napojenými na Írán a vládními silami podporovanými Saúdskou Arábií ukončily čtyřleté období relativního klidu v regionu. Konflikt zasáhl jihozápad Jemenu, kde Húsíové zahájili novou vojenskou kampaň a rychle obsadili města podél pobřeží Rudého moře. Násilnosti přinutily tisíce obyvatel opustit své domovy a vyvolaly hlubokou humanitární krizi.
V jídelně základní školy Thomase Hookera v americkém městě Meriden pracují tři zaměstnankyně, které připravují oběd pro tři stovky dětí. Mražené kuřecí nugety polévají oranžovou omáčkou a ohřívají v troubě, aby je mohly podávat s čerstvě uvařenou hnědou rýží a zelenými fazolkami. K tomu chystají rozpečené housky s mletým masem a sýrem, kelímky s nakrájenou zeleninou a čerstvé i konzervované ovoce.
Šéf výrobce čipů Nvidia Jensen Huang odmítl varování, že by rozvoj umělé inteligence mohl v nejbližších letech vést ke konci lidstva. Tvrzení o hrozícím vyhubení lidské rasy označil za přehnané a neodpovědné katastrofické scénáře. Reagoval tak na prohlášení bývalého výzkumníka společnosti Anthropic Jacoba Coxona, který na sociálních sítích varoval před rizikem vzniku nadlidské inteligence. Coxon podle svých slov považuje za možné, že by tato technologie mohla do deseti let způsobit zkázu lidstva.
Snaha Evropské unie čelit množícím se živelním pohromám naráží na zásadní problém, kterým je absence jasně dané odpovědnosti za řízení rizik. Nedávné katastrofy v různých členských státech ukázaly, že často chybí konkrétní instituce nebo osoba určená k ochraně obyvatel, krajiny a majetku.
Norské souostroví Špicberky čelí rostoucímu napětí v důsledku hybridních aktivit Ruské federace. Západní spojenci podle webu Politico vyjadřují obavy, že by Moskva mohla toto odlehlé území v Arktidě využít k otestování vojenské odhodlanosti Aliance a jejího závazku ke společné obraně. Norská vláda v reakci na tyto hrozby zrychluje posilování svých námořních a průzkumných kapacit k ochraně severního křídla. Místní úřady na Špicberkách zároveň investují do klíčové infrastruktury a připravují evakuační plány pro případnou eskalaci konfliktu.
Donald Trump navrhl čínskému prezidentu Si Ťin-pchingovi prodej amerických zbraní. Informaci zveřejnil americký velvyslanec v Číně David Perdue během rozhovoru pro televizi Fox News. Perdue uvedl, že Trump během setkání s čínským lídrem poukázal na to, že Spojené státy prodávají zbraně do celého světa, a zeptal se ho, zda by Čína neměla zájem o jejich nákup. Tento výrok zazněl v souvislosti s diskuzí o americké politice vůči Tchaj-wanu, který v současnosti čeká na schválení nového zbraňového balíku od Washingtonu.
Extrémně silný jev El Niño může podle nových vědeckých odhadů v následujících šesti měsících způsobit více než 450 tisíc dodatečných úmrtí v důsledku extrémního horka. Tato tragická bilance přichází nad rámec předčasných úmrtí, která již nyní způsobuje dlouhodobá změna klimatu. Zasaženy budou státy po celém světě, od Indonésie a Indie až po Nigérii či Spojené státy. Mnohá další úmrtí si podle vědců vyžádají doprovodná sucha, lesní požáry a katastrofální záplavy, uvedl The Guardian.
Ruský prezident Vladimir Putin se možná připravuje k rozhodujícímu kroku, jehož cílem je vyhrát válku na Ukrajině za jakoukoli cenu. Součástí této strategie má být podle předního britského bezpečnostního experta Michaela Clarka také zastrašování evropských států, aby se stáhly ze své dosavadní podpory.
Iránský ministr zahraničí Abbás Arakčí prohlásil, že jeho země je plně připravena na obnovení válečného konfliktu se Spojenými státy americkými. Zároveň však zdůraznil, že Teherán se stále nevyhýbá diplomatickému řešení a konečné rozhodnutí leží na americkém prezidentu Donaldu Trumpovi. Šéf íránské diplomacie to uvedl v rozhovoru pro americký televizní pořad Meet the Press. Podle jeho slov je Írán odhodlán čelit jakékoli nové agresi, a to i v případě, že by situace vyústila v totální zkázu.
Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.