Důchodový systém je pod tlakem. Stát bojuje s rostoucími náklady, penzisté si stěžují na nízké částky – a jasná cesta z krize zatím není. Co kdyby ale stát z důchodů vycouval úplně?
Důchodový systém, jak jej známe dnes, není starý ani půldruhého století. Vznikl v reakci na změnu společenských a ekonomických poměrů, kdy lidé přestávali žít v generačních domácnostech a často už neměli komu předat majetek výměnou za péči ve stáří. První moderní systém důchodového zabezpečení zavedl v roce 1889 Otto von Bismarck v tehdejším Prusku. V českých zemích začal platit až v roce 1924.
Dnes je ale systém pod tlakem jako nikdy dřív. Veřejné rozpočty se ocitají ve schodku, prodlužuje se dožití a do důchodu postupně míří populačně silné ročníky. Jen na důchody stát vydává desítky miliard měsíčně a systém je dlouhodobě deficitní – podle dat České správy sociálního zabezpečení ztrácí více než 5 miliard měsíčně. To znamená přes 60 miliard ročně.
Problém se prohlubuje i kvůli demografickému vývoji. Zatímco počet důchodců roste, aktivní plátců pojištění – tedy lidí v produktivním věku – ubývá. Ekonomové i politici hledají cesty, jak systém stabilizovat. Možností je několik, žádná však není bezbolestná: pozdější odchod do důchodu, nižší důchody, vyšší odvody, nebo větší podíl soukromého spoření.
Zavedení druhého pilíře, tedy dobrovolného individuálního spoření, mělo být krokem k vyšší odpovědnosti občanů za vlastní budoucnost. Představa, že si každý během produktivního věku našetří dost, aby ve stáří vystačil, je ale v praxi problematická. Mnoho lidí žije od výplaty k výplatě a jejich důvěra ve finanční produkty mimo státní systém zůstává nízká.
Otázka tedy nestojí jen tak, zda stát zvládne platit důchody i v příštích dekádách, ale také, zda společnost dokáže změnit své myšlení. Dnes totiž většina obyvatel předpokládá, že stát jim v důchodu zajistí jistotu. Odvyknout si na to bude nejen ekonomicky náročné, ale především mentálně – a změnit tento návyk bude vyžadovat mnohem víc než jen zákon.
Prezident USA Donald Trump bude ve čtvrtek amerického času, tedy pravděpodobně dnes v noci, telefonicky hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Oznámil to vládní úředník Bílého domu, který si přál zůstat v anonymitě, a který neposkytl žádné další podrobnosti.
Estonský ministr obrany Hanno Pevkur poprvé veřejně okomentoval nedávné uzavření silnice v Estonsku, která krátce prochází přes ruské území. K tomuto kroku došlo poté, co byla minulý týden v blízkosti hranice spatřena skupina ozbrojených Rusů.
Australské tropické deštné pralesy se staly prvními na světě, které do atmosféry uvolňují více uhlíku, než pohlcují. Tento znepokojivý jev je podle nové studie přímo spojen se změnou klimatu. Deštné pralesy byly dosud považovány za klíčové „úložiště uhlíku“, protože mladé rostoucí stromy běžně kompenzují emise uhlíku, které se uvolní při rozkladu odumřelých stromů.
Evropský soudní dvůr (ESD) rozhodl, že zvířata přepravovaná v letadle mohou být klasifikována jako zavazadla. Tento verdikt znamená, že v případě ztráty zvířete nejsou letecké společnosti povinny hradit vyšší náhradu škody. Soud takto rozhodl poté, co byl vyzván k řešení sporu o ztraceného psa během letu z Buenos Aires do Barcelony.
Současná eskalace nepřátelství mezi dvěma největšími světovými ekonomikami, Spojenými státy a Čínou, se zdánlivě týká i běžných kuchyní. Prezident Donald Trump totiž naznačil, že by USA mohly zastavit nákupy kuchyňského oleje z Číny, ačkoli tento krok by patrně neměl přímý dopad na spotřebitele. Trumpova hrozba přichází v reakci na to, že Peking odmítá nakupovat americké sójové boby, kdysi klíčovou komoditu.
Německý kancléř Friedrich Merz naléhavě varuje, že Evropa se stane ekonomickou figurkou globálních velmocí, pokud evropští lídři rychle nepodniknou kroky k obnovení konkurenceschopnosti. Kancléř promluvil ve čtvrtek v německém parlamentu před nadcházejícím summitem evropských lídrů v Bruselu.
Nezávislí klimatičtí poradci Spojeného království vyzvali vládu, aby se připravila na zvládání extrémního počasí v důsledku globálního oteplení o nejméně 2 °C do roku 2050. Podle Výboru pro změnu klimatu (CCC) není země „zatím adaptována“ ani na stávající extrémy, které se projevují při současné úrovni oteplování, natož na očekávanou budoucnost.
Devět měsíců po nástupu Donalda Trumpa do úřadu, kdy sliboval snížit ceny „první den“, drtivá většina Američanů uvádí, že jejich měsíční náklady vzrostly o 100 až 749 dolarů. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu provedeného pro deník The Guardian. Prezident přitom nadále trvá na tom, že „virtuálně neexistuje žádná inflace“. V srpnu na sociálních sítích dokonce napsal, že „ceny jsou v USA ‚HODNĚ NÍZKO‘.“
Nemocnice v Gaze, včetně Al-Šifa, nadále čelí kritickému nedostatku léků a vybavení, přestože Světová zdravotnická organizace (WHO) zvýšila dodávky po vstupu příměří v platnost. Ředitel nemocnice Al-Šifa, Dr. Mohammed Abu Salmiya, pro CNN uvedl, že situace je pro pacienty a personál zcela zoufalá.
Navzdory oficiálním prohlášením o stabilizaci fronty se ukrajinská obrana nachází v kritické fázi. Armáda trpí vyčerpáním, nedostatkem pěchoty a přetíženou logistikou, zatímco reformy velení zůstávají nedokončené. Nová korpusová struktura nefunguje a velení se centralizuje v rukou Oleksandra Syrského. Ruské síly mezitím využívají infiltrační taktiku a převahu v masové výrobě dronů. Bez zásadních změn hrozí, že se „patová“ válka přetaví v pomalý, ale nevratný posun ve prospěch Moskvy.
Lékaři v nemocnici Násir v Chán Júnisu na jihu Gazy uvádějí, že mnohá z 90 těl Palestinců, která byla vrácena izraelskými úřady v rámci dohody o příměří, nesla známky mučení a poprav. Podle jejich zjištění měly oběti zavázané oči, svázané ruce a střelné rány v hlavě.
Ruské ozbrojené složky utrpěly v roce 2025 na Ukrajině zatím přes 300 000 obětí a více než jeden milion od zahájení války. Přestože ruská armáda postupuje na několika osách postupu na Ukrajině, nejsou tyto zisky zásadní, ale ani levné. Pro srovnání, dle odhadu britského ministerstva obrany, Rusko ztratilo v roce 2024 přibližně 420 000 vojáků. Britské ministerstvo obrany odhaduje, že v roce 2025 utrpěly ruské síly přibližně 332 000 obětí, včetně zabitých a zraněných vojáků.
