Důchodový systém je pod tlakem. Stát bojuje s rostoucími náklady, penzisté si stěžují na nízké částky – a jasná cesta z krize zatím není. Co kdyby ale stát z důchodů vycouval úplně?
Důchodový systém, jak jej známe dnes, není starý ani půldruhého století. Vznikl v reakci na změnu společenských a ekonomických poměrů, kdy lidé přestávali žít v generačních domácnostech a často už neměli komu předat majetek výměnou za péči ve stáří. První moderní systém důchodového zabezpečení zavedl v roce 1889 Otto von Bismarck v tehdejším Prusku. V českých zemích začal platit až v roce 1924.
Dnes je ale systém pod tlakem jako nikdy dřív. Veřejné rozpočty se ocitají ve schodku, prodlužuje se dožití a do důchodu postupně míří populačně silné ročníky. Jen na důchody stát vydává desítky miliard měsíčně a systém je dlouhodobě deficitní – podle dat České správy sociálního zabezpečení ztrácí více než 5 miliard měsíčně. To znamená přes 60 miliard ročně.
Problém se prohlubuje i kvůli demografickému vývoji. Zatímco počet důchodců roste, aktivní plátců pojištění – tedy lidí v produktivním věku – ubývá. Ekonomové i politici hledají cesty, jak systém stabilizovat. Možností je několik, žádná však není bezbolestná: pozdější odchod do důchodu, nižší důchody, vyšší odvody, nebo větší podíl soukromého spoření.
Zavedení druhého pilíře, tedy dobrovolného individuálního spoření, mělo být krokem k vyšší odpovědnosti občanů za vlastní budoucnost. Představa, že si každý během produktivního věku našetří dost, aby ve stáří vystačil, je ale v praxi problematická. Mnoho lidí žije od výplaty k výplatě a jejich důvěra ve finanční produkty mimo státní systém zůstává nízká.
Otázka tedy nestojí jen tak, zda stát zvládne platit důchody i v příštích dekádách, ale také, zda společnost dokáže změnit své myšlení. Dnes totiž většina obyvatel předpokládá, že stát jim v důchodu zajistí jistotu. Odvyknout si na to bude nejen ekonomicky náročné, ale především mentálně – a změnit tento návyk bude vyžadovat mnohem víc než jen zákon.
Íránské revoluční gardy ve středu prohlásily, že plně ovládají Hormuzský průliv, který představuje zásadní námořní trasu pro transport ropy a plynu. Podle prohlášení představitele námořnictva gard Mohammada Akbarzadeha, které zveřejnila agentura Fars, je tato vodní cesta nyní pod absolutní kontrolou námořnictva Islámské republiky. Teherán zároveň varoval, že jakákoli plavidla pokoušející se o průjezd riskují poškození raketami nebo drony.
V průběhu dne došlo k prudkému zhoršení vztahů mezi Washingtonem a Madridem, když Donald Trump označil Španělsko za velmi špatného partnera. Rozbuškou se stal zákaz využívání strategických základen Morón a Rota pro americké vojenské lety v rámci probíhající války v Íránu. Prezident USA při jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem oznámil, že hodlá se Španělskem kompletně zastavit veškerou obchodní výměnu.
Americký prezident Donald Trump v úterý v Oválné pracovně poprvé od začátku konfliktu veřejně odpovídal na dotazy novinářů týkající se války s Íránem. Během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem prohlásil, že většina íránských vojenských zařízení již byla zničena. Podle prezidentových slov nemá Írán po americké vojenské operaci žádné námořnictvo, letectvo, radarové systémy ani schopnost detekce vzdušných cílů.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil v úterý nespokojenost s postojem britského premiéra Keira Starmera v souvislosti s konfliktem v Íránu. Přestože Starmer povolil americkým silám využívat britské základny, Spojené království se k přímému americko-izraelskému útoku nepřipojilo. Trump své rozhořčení neskrýval během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Bílém domě.
Izraelská armáda oznámila omezený přesun svých jednotek do jižního Libanonu, jehož cílem je rozšířit kontrolu nad rámec pěti pozic udržovaných od příměří na konci roku 2024.
Izraelské ozbrojené složky v úterý potvrdily, že jejich oddíly postoupily hlouběji na území jižního Libanonu. Tento manévr rozšiřuje dosavadní kontrolu pěti strategických pozic a armáda jej popisuje jako upevnění obranného postavení. K posílení pozemních operací došlo kvůli narůstající agresivitě hnutí Hizballáh, které od začátku týdne cílí na severní části Izraele pomocí bezpilotních letounů a raketové palby.
Izraelská armáda v úterý odpoledne oznámila zahájení rozsáhlé vlny leteckých úderů na íránské hlavní město. Podle prohlášení Izraelských obranných sil (IDF) se útoky v Teheránu zaměřují na klíčovou infrastrukturu režimu. Armáda uvedla, že podrobnosti o konkrétních cílech a rozsahu operace budou následovat, zatímco nad íránskou metropolí pokračují operace letectva.
Íránská vláda s okamžitou platností zakázala vývoz veškerých potravin a zemědělských produktů. Rozhodnutí, které má platit až do odvolání, odůvodnily úřady snahou prioritně zajistit základní životní potřeby pro vlastní obyvatelstvo. V Teheránu se mezi lidmi šíří obavy z vleklého válečného konfliktu, což vede k masivnímu hromadění zásob jídla a nezbytného zboží.
Americký prezident Donald Trump v úterý rázně odmítl možnost dalšího vyjednávání s Íránem, přestože Teherán podle jeho slov o rozhovory sám požádal. Trump na své sociální síti Truth Social uvedl, že po drtivých úderech amerických a izraelských sil už není o čem jednat. Podle šéfa Bílého domu je íránská protivzdušná obrana, letectvo i námořnictvo v troskách a politické vedení země je paralyzováno.
Eskalující konflikt na Blízkém východě začal citelně zasahovat globální energetický trh. Poté, co Írán odpověděl na americké a izraelské útoky sérií protiúderů, se pozornost světa upřela na Hormuzský průliv. Tato strategická námořní cesta, která je v nejužším bodě široká pouhých 32 kilometrů, je naprosto klíčovým hrdlem světového obchodu, jímž protéká přibližně 20 % veškeré světové ropy.
I když válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem trvá teprve čtyři dny, už nyní je jasné, že jde o plnohodnotný regionální konflikt. Íránské rozhodnutí zaútočit na arabské státy, které jsou spojenci USA, a zapojení Velké Británie, jež povolila využití svých základen, situaci dramaticky vyhrotilo. Eskalace pokračuje každou hodinou, což potvrzuje i tragický incident, při kterém kuvajtská protivzdušná obrana omylem sestřelila tři americké stíhačky F-15E Strike Eagle v rámci takzvané přátelské palby.
Izraelský ministr obrany Israel Katz oznámil, že letectvo zasáhlo cíle režimu v Teheránu „významnou silou“. Podle jeho vyjádření Izrael pokračuje v systematické degradaci íránských schopností odpalovat rakety. Katz zdůraznil, že celá operace bude se vší rozhodností pokračovat tak dlouho, dokud to bude nutné k dosažení stanovených cílů.
