Důchody zrušit... Co by se stalo, kdyby stát opustl tento prastarý zvyk?

Komentář
Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie, foto: Depositphotos
Martin Votápek 12. dubna 2025 15:47 | akt. 12. dubna 2025 15:48
Sdílej:

Důchodový systém je pod tlakem. Stát bojuje s rostoucími náklady, penzisté si stěžují na nízké částky – a jasná cesta z krize zatím není. Co kdyby ale stát z důchodů vycouval úplně?

Důchodový systém, jak jej známe dnes, není starý ani půldruhého století. Vznikl v reakci na změnu společenských a ekonomických poměrů, kdy lidé přestávali žít v generačních domácnostech a často už neměli komu předat majetek výměnou za péči ve stáří. První moderní systém důchodového zabezpečení zavedl v roce 1889 Otto von Bismarck v tehdejším Prusku. V českých zemích začal platit až v roce 1924.

Dnes je ale systém pod tlakem jako nikdy dřív. Veřejné rozpočty se ocitají ve schodku, prodlužuje se dožití a do důchodu postupně míří populačně silné ročníky. Jen na důchody stát vydává desítky miliard měsíčně a systém je dlouhodobě deficitní – podle dat České správy sociálního zabezpečení ztrácí více než 5 miliard měsíčně. To znamená přes 60 miliard ročně.

Problém se prohlubuje i kvůli demografickému vývoji. Zatímco počet důchodců roste, aktivní plátců pojištění – tedy lidí v produktivním věku – ubývá. Ekonomové i politici hledají cesty, jak systém stabilizovat. Možností je několik, žádná však není bezbolestná: pozdější odchod do důchodu, nižší důchody, vyšší odvody, nebo větší podíl soukromého spoření.

Zavedení druhého pilíře, tedy dobrovolného individuálního spoření, mělo být krokem k vyšší odpovědnosti občanů za vlastní budoucnost. Představa, že si každý během produktivního věku našetří dost, aby ve stáří vystačil, je ale v praxi problematická. Mnoho lidí žije od výplaty k výplatě a jejich důvěra ve finanční produkty mimo státní systém zůstává nízká.

Otázka tedy nestojí jen tak, zda stát zvládne platit důchody i v příštích dekádách, ale také, zda společnost dokáže změnit své myšlení. Dnes totiž většina obyvatel předpokládá, že stát jim v důchodu zajistí jistotu. Odvyknout si na to bude nejen ekonomicky náročné, ale především mentálně – a změnit tento návyk bude vyžadovat mnohem víc než jen zákon.

Témata:
Stalo se
Novinky
Ilustrační foto

Otevření Hormuzského průlivu úlevu nepřineslo. Lodě nadále vyčkávají, bojí se proplouvat

Přestože íránské úřady i americký prezident Donald Trump oficiálně ohlásili znovuotevření Hormuzského průlivu pro komerční dopravu, největší světoví námořní přepravci zůstávají v otázce návratu do oblasti velmi opatrní. Společnosti jako Maersk či Hapag-Lloyd vnímají oznámení jako pozitivní signál, jedním dechem však dodávají, že bezpečnost posádek a nákladu zůstává prioritou. Aktuální data ze sledování lodního provozu potvrzují, že doprava v průlivu je zatím minimální a většina firem vyčkává na další vývoj.

Novinky
Ilustrační foto

Cena ropy se po otevření Hormuzského průlivu mění. Vrátí se ale někdy na úroveň před válkou?

Otřesy na světových trzích s ropou, vyvolané válečným konfliktem mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, vyvolávají zásadní otázku, zda se ceny této suroviny ještě někdy vrátí k normálu. Hlavním problémem není jen uzavření a opětovné otevření Hormuzského průlivu, kterým běžně proudí pětina světové produkce, ale především hluboká nejistota. Ta do cen vnesla trvalou rizikovou přirážku, která v kombinaci s rostoucími náklady na pojištění a delšími přepravními trasami mimo Blízký východ zásadně prodražuje celý dodavatelský řetězec.

Novinky
Ilustrační foto

Světové trhy s ropou zaznamenaly po otevření Hormuzského průlivu prudký otřes

Světové trhy s ropou zaznamenaly prudký otřes poté, co Írán oznámil úplné otevření Hormuzského průlivu pro komerční plavidla po zbytek trvání sjednaného příměří. Cena severomořské ropy Brent se propadla na 88 dolarů za barel, přestože se ještě během pátku obchodovala za více než 98 dolarů. Průliv, kterým běžně protéká pětina světové produkce ropy a zkapalněného zemního plynu, byl fakticky uzavřen od konce února v důsledku vojenských střetů mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy.

Novinky
Kreml

Rusko ztratilo nejcennější trumf v Evropské unii. Důsledek Orbánovy prohry teprve pocítí

Kremelské ambice na oslabení evropské jednoty utrpěly vážnou trhlinu po historické porážce Viktora Orbána v maďarských parlamentních volbách. Po šestnácti letech u moci končí éra politika, který byl pro Moskvu klíčovým spojencem při blokování pomoci Ukrajině. Vítězství Pétera Magyara a jeho strany Tisza, která v Národním shromáždění získala ústavní dvoutřetinovou většinu, znamená pro Rusko ztrátu nejcennějšího trumfu v rámci Evropské unie.