Důchodový systém je pod tlakem. Stát bojuje s rostoucími náklady, penzisté si stěžují na nízké částky – a jasná cesta z krize zatím není. Co kdyby ale stát z důchodů vycouval úplně?
Důchodový systém, jak jej známe dnes, není starý ani půldruhého století. Vznikl v reakci na změnu společenských a ekonomických poměrů, kdy lidé přestávali žít v generačních domácnostech a často už neměli komu předat majetek výměnou za péči ve stáří. První moderní systém důchodového zabezpečení zavedl v roce 1889 Otto von Bismarck v tehdejším Prusku. V českých zemích začal platit až v roce 1924.
Dnes je ale systém pod tlakem jako nikdy dřív. Veřejné rozpočty se ocitají ve schodku, prodlužuje se dožití a do důchodu postupně míří populačně silné ročníky. Jen na důchody stát vydává desítky miliard měsíčně a systém je dlouhodobě deficitní – podle dat České správy sociálního zabezpečení ztrácí více než 5 miliard měsíčně. To znamená přes 60 miliard ročně.
Problém se prohlubuje i kvůli demografickému vývoji. Zatímco počet důchodců roste, aktivní plátců pojištění – tedy lidí v produktivním věku – ubývá. Ekonomové i politici hledají cesty, jak systém stabilizovat. Možností je několik, žádná však není bezbolestná: pozdější odchod do důchodu, nižší důchody, vyšší odvody, nebo větší podíl soukromého spoření.
Zavedení druhého pilíře, tedy dobrovolného individuálního spoření, mělo být krokem k vyšší odpovědnosti občanů za vlastní budoucnost. Představa, že si každý během produktivního věku našetří dost, aby ve stáří vystačil, je ale v praxi problematická. Mnoho lidí žije od výplaty k výplatě a jejich důvěra ve finanční produkty mimo státní systém zůstává nízká.
Otázka tedy nestojí jen tak, zda stát zvládne platit důchody i v příštích dekádách, ale také, zda společnost dokáže změnit své myšlení. Dnes totiž většina obyvatel předpokládá, že stát jim v důchodu zajistí jistotu. Odvyknout si na to bude nejen ekonomicky náročné, ale především mentálně – a změnit tento návyk bude vyžadovat mnohem víc než jen zákon.
Na Google Maps byla nedávno objevena podivná trojúhelníková věž uprostřed nechvalně známé vojenské základny Area 51 v Nevadě, což okamžitě vyvolalo novou vlnu spekulací o mimozemských technologiích a tajných vládních experimentech. Struktura, která vrhá dlouhý stín, byla spatřena díky přesným souřadnicím 37°14'46.5"N 115°49'24.0"W a od té doby se stala virálním tématem na sociálních sítích i internetových fórech.
Počet případů klonování vozidel v posledních letech výrazně stoupá a řidiči by měli před koupí ojetého automobilu provést zásadní kontrolu. Alarmující nárůst tohoto zločinu odhalilo nedávné šetření BBC, které ukazuje, že jen v Londýně vzrostl počet případů falešných registračních značek mezi roky 2021 a 2023 o šokujících 64 procent, uvedl server Mirror.
S Annou Slováčkovou se tento týden rozloučí rodina na neveřejném pohřbu. Nejtěžší dny prožívají od předminulé neděle její rodiče. Jeden z nich nosí zesnulou dceru neustále u sebe.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval prezidenta Spojených států Donalda Trumpa, aby navštívil Ukrajinu dříve, než uzavře jakoukoli dohodu s Ruskem o ukončení války. Ve svém vystoupení v americkém pořadu 60 Minutes na stanici CBS uvedl, že Trump by měl nejprve na vlastní oči vidět utrpení lidí, civilistů, vojáků, nemocnic, kostelů i dětí, které byly zničeny nebo zabity.
Po více než čtyři století hlásili námořníci neobvyklý jev – oceán, který v noci září na obzoru v zelenobílé záři, jako by se celá mořská hladina proměnila ve světelný koberec. Nyní vědci podnikli důležitý krok směrem k pochopení tohoto záhadného fenoménu, kterému se přezdívá „mléčné moře“, píše CNN.
Nové satelitní snímky ukazují, že Severní Korea staví válečnou loď, která může být nejen její největší, ale i nejpokročilejší v historii. Podle záběrů ze 6. dubna pořízených společnostmi Maxar Technologies a Planet Labs probíhá výstavba lodi v loděnici Nampo na západním pobřeží země, přibližně 60 kilometrů jihozápadně od Pchjongjangu.
Jihomoravská policie během víkendu vyjížděla do propasti Macocha. Na jejím dně byla v sobotu večer nalezena žena bez známek života. Tragická událost je předmětem vyšetřování.
Hokejisté brněnské Komety prožívají jeden z největších večerů posledních let. V sedmém, rozhodujícím semifinálovém zápase Tipsport extraligy zvítězili na ledě pražské Sparty 3:1 a po šesti letech si znovu zahrají o mistrovský titul. Brňané tak oplatili soupeři předchozí vyřazení a prodloužili svou úspěšnou bilanci v play off právě proti Spartě.
Ukrajinské město Sumy se v neděli stalo dějištěm dosud nejtragičtějšího útoku letošního roku. Ruské balistické rakety zasáhly centrum města právě ve chvíli, kdy se stovky lidí účastnily bohoslužeb při Květné neděli. Podle oficiálních údajů si útok vyžádal nejméně 34 mrtvých a 117 zraněných. Mezi oběťmi jsou i dvě děti.
Bílý dům zveřejnil výsledky každoroční zdravotní prohlídky amerického prezidenta Donalda Trumpa, jehož fyzický stav byl hodnocen jako „vynikající“. Šlo o první komplexní lékařské vyšetření od Trumpova návratu do úřadu prezidenta Spojených států.
Fanoušky Formule 1 po celém světě dojala nečekaná zpráva: legendární sedminásobný mistr světa Michael Schumacher, který se od roku 2013 po vážné nehodě na lyžích neobjevil na veřejnosti, učinil výjimečné gesto. Za pomoci své manželky Corinny podepsal závodní přilbu, která bude vydražena ve prospěch charitativní organizace na podporu výzkumu demence.
V neděli se v pražské bazilice svaté Ludmily na náměstí Míru konala mše, která se i přes svůj běžný liturgický rámec proměnila ve vzpomínkové setkání na zpěvačku Annu Julii Slováčkovou. Přestože nešlo o oficiální zádušní obřad, věřící i fanoušci přišli v hojném počtu, aby si Aničku připomněli.
