Pravděpodobnost historicky nejlevnějšího motoristického léta české historie se po dnešku dále zvyšuje. Uskupení tradičních těžařů ropy OPEC+ se dnes dohodlo na dalším zvýšení těžby ropy. Od července tak produkce ropy v rámci daného uskupení vzroste o dodatečných 411 tisíc barelů denně, stejně jako v květnu a jak se to chystá nyní od června.
Zvýšení těžby iniciuje Saúdská Arábie, jakýsi neformální lídr celého uskupení, mezi jehož členy se řadí třeba i Rusko. Rijád tak dává sbohem režimu, jejž předtím preferoval po několik let, který spočíval naopak ve škrcení těžby a ve snaze jeho prostřednictvím držet ceny ropy výše. Saúdská Arábie oficiálně uvádí, že se snížením ceny ropy chce vypořádat se členskými zeměmi uskupení, které předchozí limity těžby stejně porušovaly. Jde hlavně o Kazachstán a Irák.
Kazachstán se ovšem už nechal slyšet, že bude dále i po dnešním zvýšení těžit dle vlastních preferencí.
Je i proto možné, že Rijád těžbu navyšuje mnohem spíše proto, aby si naklonit Spojené státy, jejich současná administrativa považuje levné pohonné hmoty na středobod své hospodářské politiky. Prezident Donald Trump, který tradiční těžaře k redukci ceny ropy trvale vyzývá, tento měsíc Saúdskou Arábii navštívil, přičemž s pouštním královstvím uzavřel celou řadu dohod a obchodů. Sama společnost Trump Organization, v jejímž vedení figurují jeho synové, rozvíjí se saúdskoarabskými protějšky developerské projekty na Blízkém východě.
Ve vztahu k cenám pohonných hmot v ČR se tak zvyšuje pravděpodobnost, že nadcházející letní motoristická sezóna by mohla být nejlevnější v historii. Za průměrnou čistou měsíční mzdu by totiž mělo být možné letos o prázdninách pořídit zhruba minimálně 1125 litrů pohonných hmot. To je více než kdykoli v minulosti.
Pro srovnání, například v létě 2019 se za tehdejší průměrnou čistou mzdu dalo pořídit zhruba 798 litrů pohonných hmot. Před deseti lety, v létě 2015, pak přibližně 629 litrů. V létě roku 2005 pak 525 litrů, o deset let dříve, roku 1995, pak 416 litrů a konečně roku 1985 jen nějakých 410 litrů, i když tehdy průměrná cena pohonných hmot (benzínů Super a Speciál a motorové nafty) činila jen 6,20 Kčs za litr.
Nelze vyloučit, že zejména nafta by se toto léto mohla průměrně celorepublikově tankovat za méně než 30 korun za litr. Benzín by mohl zlevnit k úrovni 31 korun za litr.
Česko by po více než 16 letech měl opět navštívit papež. Lev XIV. přijal pozvání prezidenta Petra Pavla, který v pondělí zavítal s manželkou do Vatikánu. Naposledy se do Česka vydal Benedikt XVI.
Karlos Vémola se v pondělí na kauci dostal z vazby na svobodu. Ještě večer se sám poprvé ozval fanouškům. K ostře sledované kauze toho zatím moc neřekl. Především poděkoval lidem za podporu a zmínil, že teď chce čas věnovat rodině a svému zdraví.
Donald Trump se znovu pustil do ostré kritiky Severoatlantické aliance a na své platformě Truth Social prohlásil, že bez jeho přičinění by NATO už dávno neexistovalo. Podle amerického prezidenta by aliance skončila na „smetišti dějin“, kdyby nepřišel on se svým tlakem na spojence. Dodal, že nikdo – „žádný jednotlivec ani prezident“ – nikdy neudělal pro vojenskou alianci víc než on sám.
Americká politická scéna se nachází v bodě, kdy už nejde jen o osobu prezidenta, ale o hlubokou proměnu celého systému. Analýza Johna F. Harrise pro Politico naznačuje, že i kdyby Trump v roce 2029 úřad opustil a nepokusil se obejít ústavu, jeho vliv bude formovat americkou politiku minimálně další dekádu. Trumpismus se stal novou normou, se kterou se budou muset vyrovnat i jeho největší odpůrci.
Mezi Evropskou unií a Spojenými státy to opět jiskří, protože europoslanci hodlají zmrazit ratifikaci klíčové obchodní smlouvy. Tento dokument, který v létě dojednala Ursula von der Leyen přímo s Donaldem Trumpem v jeho skotském rezortu, měl zajistit stabilnější prostředí pro exportéry.
Britská ministryně financí Rachel Reevesová vystoupila na zasedání agentury Bloomberg v rámci fóra v Davosu s jasným vzkazem: v době narůstajícího globálního napětí a hrozeb obchodními válkami musí světoví lídři zachovat „chladnou hlavu“. Reagovala tak na vyostřenou situaci kolem Grónska a hrozby Donalda Trumpa, který plánuje uvalit cla na evropské spojence.
Antarktičtí tučňáci procházejí radikální změnou chování, která vědce vážně znepokojuje. Desetiletá studie vedená týmem Penguin Watch z Oxfordské univerzity odhalila, že tito nelétaví ptáci posunuli začátek své hnízdní sezóny o více než tři týdny. Hlavní příčinou jsou pravděpodobně měnící se teploty v důsledku klimatických změn, které nutí zvířata k dřívějšímu usazování v koloniích.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl jasným vzkazem nejen Spojeným státům, ale i samotné Evropě. V době narůstající globální nestability a bezpečnostních nerovnováh Macron varoval, že svět dospěl do bodu, kdy hrozí vláda práva silnějšího. Podle něj je naprosto nepřijatelné, aby hospodářská soutěž sloužila k podmaňování Evropy nebo byla využívána jako páka k získávání cizích území, čímž narážel na aktuální americké ambice v Grónsku.
V Davosu to vře. Zatímco se evropští lídři snaží v mrazivém Švýcarsku najít diplomatický tón, jak čelit hrozbám Donalda Trumpa ohledně Grónska, kalifornský guvernér Gavin Newsom si nebral servítky. Reakci Evropy označil za „patetickou“ a „trapnou“. Podle něj nastal čas, aby se evropské špičky přestaly chovat jako komplicové a začaly brát situaci vážně.
Grónsko zůstane Grónskem a snaha Donalda Trumpa o jeho získání je spíše součástí tvrdé vyjednávací taktiky než reálným plánem na anexi. V tomto duchu se v úterý v Davosu vyjádřil Gary Cohn, místopředseda společnosti IBM a bývalý klíčový ekonomický poradce amerického prezidenta. Cohn, který v prvním Trumpově funkčním období vedl Národní ekonomickou radu, se domnívá, že invaze do nezávislé země, která je navíc součástí NATO, je už „trochu přes čáru“.
Spor o Grónsko, který naplno otřásá transatlantickými vazbami, se na první pohled zdá být splněným snem Kremlu. Dlouhodobou strategií Moskvy je vrazit klín mezi Spojené státy a Evropu, oslabit NATO a podkopat jednotu Západu. Pohled na amerického prezidenta, který hrozí svým nejbližším spojencům drakonickými cly kvůli arktickému ostrovu, vyvolává v ruských vládních kruzích neskrývané uspokojení. Podle serveru CNN ale v Kremlu panují obavy.
Austrálie prožívá během tamních letních prázdnin dramatické období. Oblíbené pláže v nejlidnatějším státě Nový Jižní Wales (NSW) se proměnily v nebezpečnou zónu. Během pouhých 48 hodin došlo ke čtyřem útokům žraloků, což vedlo k uzavření přibližně 40 pláží podél východního pobřeží, včetně ikonických míst v okolí Sydney.