Napětí na Blízkém východě znovu ohrožuje světové dodavatelské řetězce. Írán po izraelských a amerických útocích pohrozil uzavřením Hormuzského průlivu – klíčové tepny pro vývoz ropy a plynu. Jakékoli narušení této trasy se okamžitě projeví na trzích. Pokud se přidají i jemenští Húsíjové, dopady pocítí celý svět. A Česko bude přímo uprostřed tohoto novodobého ropného šoku.
Podobně jako v roce 2022 to i letos začíná vypadat na pořádnou energetickou bouři. Vše odstartovala série izraelských úderů na íránské cíle. Spojené státy se připojily přesně mířenou operací, která zřejmě vrátila íránský jaderný program (neboli program na výrobu jaderných zbraní) o pořádnou řádku let zpět.
Odpověď Teheránu na sebe nenechala dlouho čekat. Írán pohrozil uzavřením Hormuzského průlivu – úzkého, ale nesmírně důležitého hrdla světového obchodu s ropou a plynem. Tento námořní koridor, sevřený mezi Perským a Ománským zálivem, který ústí do Indického oceánu, je strategickým bodem, jehož význam nelze přecenit. Prochází jím až čtvrtina celosvětové produkce ropy a zhruba pětina veškerého exportovaného zemního plynu.
Napětí na Blízkém východě tak znovu odhaluje, jak křehká je rovnováha, na které stojí globální ekonomika. Írán svými hrozbami uvrhá do nejistoty celé dodavatelské řetězce. A jako by toho nebylo málo, jemenští Húsíjové mezitím signalizují, že by mohli začít znovu ohrožovat námořní dopravu v oblasti Adenského zálivu. Ten spojuje Indický oceán s Rudým mořem a dál přes Suezský průplav se Středozemním mořem – tedy s Evropou.
Výsledkem je rostoucí znepokojení nejen v Evropě, ale i v klíčových východoasijských ekonomikách, především v Číně, Japonsku a Jižní Koreji. Každá z těchto zemí je na bezpečném průplavu Hormuzem fatálně závislá. A právě proto Washington apeloval na Peking, aby se v Teheránu pokusil zasáhnout a přimět íránské vedení k tomu, aby od uzavření průlivu ustoupilo.
Ale co když Čína neuspěje? Co když íránský režim, který čerpá svou legitimitu z ideologie vzdoru a národní hrdosti, prostě odmítne ustoupit? V takovém případě se může stát, že Hormuz bude částečně nebo dokonce úplně uzavřen. Tento problém už bude řešit každá čerpací stanice v Evropě. Ceny pohonných hmot mohou vyletět do výšin, jaké jsme si ještě před pár týdny ani nedovedli představit. A narušení dodávek dopadne i na průmysl, logistiku a energetiku.
Tato situace přitom rozhodně není bezprecedentní. V roce 1973 svět zažil ropné embargo neboli první ropný šok, kdy arabské země jako odpověď na západní podporu Izraele výrazně omezily export ropy. Výsledkem byla cenová exploze, inflace a hospodářské otřesy, které dodnes patří k nejzásadnějším momentům v moderní ekonomické historii. O deset let později, v roce 1984, zas Írán během tzv. „ropné války v Zálivu“ útočil na tankery, což vyvolalo naprosto bezprecedentní krok – americké námořnictvo začalo eskortovat lodě v oblasti, aby zajistilo jejich bezpečný průchod.
Historie jednoznačně ukazuje, že autoritářské režimy na Blízkém východě se opakovaně nebojí použít energii jako politickou zbraň. A pokaždé, když k tomu dojde, nese následky celý svět.
Je proto rozumné být připravený. Možná právě teď je vhodný čas doplnit nádrž, dokud jsou ceny pohonných hmot ještě relativně přijatelné. A možná také dává smysl na pár dní nechat auto stát a využít hromadnou dopravu. Opatření přijatá s předstihem totiž mohou zabránit nepříjemným překvapením.
A týká se to i nás – možná víc, než si připouštíme. Česká republika není někde na okraji, ale pevně zapojená do globální ekonomiky. Ropu i plyn dovážíme, a jakýkoli otřes na světových trzích se dřív nebo později projeví i u nás. Někdy velmi rychle. Není proto vůbec přehnané říct, že až příště zajedeme k pumpě, může nás místo současných zhruba 32 korun za litr čekat rovnou čtyřicet.
Ukrajinci tvrdí, že se podařilo zmařit atentát na prezidenta Volodymyra Zelenského, ke kterému mělo dojít na letišti v polském Řešově. Útok podle dostupných informací plánoval polský občan, jenž byl ve své domovině zadržen už loni na jaře.
Rok 2024 se zapsal jako jeden z nejteplejších v dějinách Asie. Podle nové zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) se kontinent otepluje téměř dvakrát rychleji než celosvětový průměr, což mělo v loňském roce drtivý dopad na ekonomiky, společnosti i ekosystémy napříč celou oblastí. Extrémní počasí si vyžádalo tisíce lidských životů, zničilo úrodu a infrastrukturu a ohrozilo stabilitu regionu.
Rčení, že „jedno jablko denně drží lékaře daleko“, se stalo běžnou moudrostí, kterou slýcháme už od dětství. Ale má toto populární přísloví opravdu pevné základy ve vědeckých poznatcích? A je jablko nějak výjimečné mezi ostatními druhy ovoce?
Reza Pahlaví, syn posledního íránského šáha svrženého při islámské revoluci v roce 1979, dnes oznámil, že je připraven ujmout se dočasného vedení Íránu v případě pádu stávajícího teokratického režimu. V emotivním projevu na tiskové konferenci v Paříži vyzval mezinárodní společenství, aby pomohlo svrhnout režim ajatolláha Alího Chameneího a připravilo cestu pro přechod země k demokracii.
Prezident Donald Trump si v pátek večer na svém golfovém klubu v Bedminsteru v New Jersey užíval neformálního večera, zatímco americké strategické bombardéry B-2 s 30tisícovými bunker busters už byly připraveny ke startu. Na první pohled prezident působil klidně – přítomní svědci popisují uvolněného muže, který hostil šéfa OpenAI Sama Altmana a žertoval o umělé inteligenci. Jen několik hodin nato stál ve válečném bunkru Bílého domu, červenou čepici MAGA na hlavě, sledující přímý přenos jednoho z největších amerických vojenských úderů od invaze do Iráku.
Ruské vedení sleduje s rostoucím napětím vývoj konfliktu mezi Izraelem a Íránem. I když z krátkodobého hlediska může válka přinést Moskvě určité výhody – především vyšší ceny ropy a odklon pozornosti Západu od Ukrajiny – celkově jde podle ruských představitelů o nebezpečnou sázku, která hrozí eskalací do jaderné katastrofy a regionální destabilizace.
Napětí na Blízkém východě znovu ohrožuje světové dodavatelské řetězce. Írán po izraelských a amerických útocích pohrozil uzavřením Hormuzského průlivu – klíčové tepny pro vývoz ropy a plynu. Jakékoli narušení této trasy se okamžitě projeví na trzích. Pokud se přidají i jemenští Húsíjové, dopady pocítí celý svět. A Česko bude přímo uprostřed tohoto novodobého ropného šoku.
Dlouholetý a ostře sledovaný případ známý jako kauza Čapí hnízdo se opět vrací do soudní síně. Vrchní soud v Praze v pondělí rozhodl o zrušení dosavadního osvobozujícího rozsudku a nařídil nové projednání. Obžalovanými jsou předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš a jeho někdejší poradkyně, dnes europoslankyně, Jana Nagyová. Oba obvinění dlouhodobě odmítají a trvají na své nevině.
Nedávné americké a izraelské letecké údery na íránská jaderná zařízení sice zněly jako rozhodná odpověď na rostoucí jaderné ambice Teheránu, ale otázka, zda se tím riziko íránské jaderné bomby skutečně snížilo, zůstává velmi nejistá. Podle odborníků samotné útoky íránské úsilí sice možná zbrzdily, ale pravděpodobně ho úplně nezastaví – a mohou ho dokonce urychlit.
Na Blízkém východě dochází k dalšímu prudkému vystupňování konfliktu mezi Izraelem a Íránem. Izraelská armáda podle médií zaútočila na jedno z nejstřeženějších jaderných zařízení v Íránu – podzemní komplex Fordo, který se nachází v provincii Qom jižně od hlavního města. Íránská tisková agentura Tasním potvrdila útok s odkazem na prohlášení představitele krizového řízení v daném regionu, podle něhož „agresor opět udeřil na jaderné zařízení Fordo“.
Rodinná tragédie Shemiraniových se stala symbolem temné stránky konspiračních teorií a jejich šíření na sociálních sítích. Paloma Shemiraniová, nadaná studentka prestižní Cambridgeské univerzity, podlehla ve věku pouhých 23 let neléčené formě rakoviny – její bratři obviňují matku Kate, bývalou zdravotní sestru a výraznou postavu antivakcinačního hnutí, že svou dceru odradila od život zachraňující léčby.
Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu opět přiměl Evropu přemýšlet nad její digitální závislostí na Spojených státech. Kontinent se totiž ocitl v situaci, kdy USA drží v rukou přepínač, kterým mohou v případě potřeby vypnout evropskou internetovou infrastrukturu – a Evropa s tím nemůže nic udělat.
