Napětí na Blízkém východě znovu ohrožuje světové dodavatelské řetězce. Írán po izraelských a amerických útocích pohrozil uzavřením Hormuzského průlivu – klíčové tepny pro vývoz ropy a plynu. Jakékoli narušení této trasy se okamžitě projeví na trzích. Pokud se přidají i jemenští Húsíjové, dopady pocítí celý svět. A Česko bude přímo uprostřed tohoto novodobého ropného šoku.
Podobně jako v roce 2022 to i letos začíná vypadat na pořádnou energetickou bouři. Vše odstartovala série izraelských úderů na íránské cíle. Spojené státy se připojily přesně mířenou operací, která zřejmě vrátila íránský jaderný program (neboli program na výrobu jaderných zbraní) o pořádnou řádku let zpět.
Odpověď Teheránu na sebe nenechala dlouho čekat. Írán pohrozil uzavřením Hormuzského průlivu – úzkého, ale nesmírně důležitého hrdla světového obchodu s ropou a plynem. Tento námořní koridor, sevřený mezi Perským a Ománským zálivem, který ústí do Indického oceánu, je strategickým bodem, jehož význam nelze přecenit. Prochází jím až čtvrtina celosvětové produkce ropy a zhruba pětina veškerého exportovaného zemního plynu.
Napětí na Blízkém východě tak znovu odhaluje, jak křehká je rovnováha, na které stojí globální ekonomika. Írán svými hrozbami uvrhá do nejistoty celé dodavatelské řetězce. A jako by toho nebylo málo, jemenští Húsíjové mezitím signalizují, že by mohli začít znovu ohrožovat námořní dopravu v oblasti Adenského zálivu. Ten spojuje Indický oceán s Rudým mořem a dál přes Suezský průplav se Středozemním mořem – tedy s Evropou.
Výsledkem je rostoucí znepokojení nejen v Evropě, ale i v klíčových východoasijských ekonomikách, především v Číně, Japonsku a Jižní Koreji. Každá z těchto zemí je na bezpečném průplavu Hormuzem fatálně závislá. A právě proto Washington apeloval na Peking, aby se v Teheránu pokusil zasáhnout a přimět íránské vedení k tomu, aby od uzavření průlivu ustoupilo.
Ale co když Čína neuspěje? Co když íránský režim, který čerpá svou legitimitu z ideologie vzdoru a národní hrdosti, prostě odmítne ustoupit? V takovém případě se může stát, že Hormuz bude částečně nebo dokonce úplně uzavřen. Tento problém už bude řešit každá čerpací stanice v Evropě. Ceny pohonných hmot mohou vyletět do výšin, jaké jsme si ještě před pár týdny ani nedovedli představit. A narušení dodávek dopadne i na průmysl, logistiku a energetiku.
Tato situace přitom rozhodně není bezprecedentní. V roce 1973 svět zažil ropné embargo neboli první ropný šok, kdy arabské země jako odpověď na západní podporu Izraele výrazně omezily export ropy. Výsledkem byla cenová exploze, inflace a hospodářské otřesy, které dodnes patří k nejzásadnějším momentům v moderní ekonomické historii. O deset let později, v roce 1984, zas Írán během tzv. „ropné války v Zálivu“ útočil na tankery, což vyvolalo naprosto bezprecedentní krok – americké námořnictvo začalo eskortovat lodě v oblasti, aby zajistilo jejich bezpečný průchod.
Historie jednoznačně ukazuje, že autoritářské režimy na Blízkém východě se opakovaně nebojí použít energii jako politickou zbraň. A pokaždé, když k tomu dojde, nese následky celý svět.
Je proto rozumné být připravený. Možná právě teď je vhodný čas doplnit nádrž, dokud jsou ceny pohonných hmot ještě relativně přijatelné. A možná také dává smysl na pár dní nechat auto stát a využít hromadnou dopravu. Opatření přijatá s předstihem totiž mohou zabránit nepříjemným překvapením.
A týká se to i nás – možná víc, než si připouštíme. Česká republika není někde na okraji, ale pevně zapojená do globální ekonomiky. Ropu i plyn dovážíme, a jakýkoli otřes na světových trzích se dřív nebo později projeví i u nás. Někdy velmi rychle. Není proto vůbec přehnané říct, že až příště zajedeme k pumpě, může nás místo současných zhruba 32 korun za litr čekat rovnou čtyřicet.
Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo vládě novelu zákona o důchodovém pojištění. Návrh obsahuje několik praktických změn, které reagují na potřeby seniorů, zkušenosti z praxe i na současnou situaci na trhu práce i v ekonomice. Zavádí pravidelné navyšování důchodů od 80 let věku, posiluje motivaci u pracujících seniorů a upřesňuje pravidla pro výplatu důchodů do zahraničí.
Nikomu asi není třeba vysvětlovat, čím synem je princ Harry. Je to už téměř třicet let, co ještě jako nezletilý přišel o jednoho z rodičů. Princeznu Dianu si její mladší syn uchovává ve vzpomínkách. A také v receptech, jak vyšlo najevo.
Vědci poprvé objevil atmosféru obklopující kamennou planetu podobnou Zemi, která se nachází v obyvatelné zóně vzdálené hvězdy. Tento objevu poskytuje dosud nejsilnější důkaz, že ve vesmíru mohou existovat světy s podmínkami podobnými těm na naší planetě.
Úspěch bezpilotních letounů při pronikání hluboko nad ruské území odhaluje zásadní limity a strukturální slabiny tamní protivzdušné obrany. Obranný systém byl totiž historicky navržen především pro zachycení konvenčních vojenských letadel, balistických raket nebo křižujících střel, nikoliv pro detekci malých a pomalu letících dronů. Moderní bezpilotní prostředky jsou pro tradiční radarové systémy těžko sledovatelné, což znesnadňuje jejich včasnou identifikaci i zaměření.
Současná medicína zaměřená na zdravé stárnutí se dosud věnovala především dospělé populaci, u níž usiluje o zpomalení či zvrácení funkčního poklesu způsobeného desetiletími nahromaděného poškození. Jak ale upozorňuje mezinárodní tým odborníků v odborném článku publikovaném v časopise Nature Health, tento přístup přichází o kritické okno příležitosti. Preventivní zásahy a diagnostika by totiž měly začínat od nejranějších fází života.
Lidé by měli omezit konzumaci alkoholu na maximálně jeden nápoj denně, vyplývá ze studie mezinárodního týmu vědců zveřejněné v odborném časopise Journal of Studies on Alcohol and Drugs. Tento závěr se liší od oficiálních amerických výživových doporučení, která v minulosti radila mužům limit dvou nápojů a ženám jednoho. Nejnovější verze těchto vládních pokynů, kterou vydala Trumpova administrativa, je však méně konkrétní a obecně doporučuje pouze pít méně alkoholu pro dosažení lepšího zdraví.
Průzkum veřejného mínění thinktanku Evropská rada pro mezinárodní vztahy v patnácti zemích ukázal, že dvě třetiny občanů Evropské unie považují opětovný návrat Velké Británie do tohoto společenství za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad.
Americký viceprezident JD Vance a jeho manželka Usha oznámili narození svého čtvrtého dítěte, chlapce jménem Alec Neel Vance. Jedná se o první případ po více než 150 letech, kdy se úřadujícímu viceprezidentovi narodil potomek.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil, že se Írán snaží využít Hormuzský průliv jako páku v probíhajícím blízkovýchodním konfliktu, a vyzval ostatní země k vyvinutí tlaku na ochranu globální námořní dopravy. Před odletem na setkání ministrů zahraničí Sdružení národů jihovýchodní Asie na Filipínách uvedl, že se někteří lidé v Íránu snaží průliv ovládnout.
Evropští nacionalističtí a populističtí lídři, pro které byla dříve aliance s americkým prezidentem Donaldem Trumpem výhodou, začínají měnit svůj přístup. Před nadcházejícími klíčovými volbami v roce 2027 v zemích jako Itálie, Francie či Polsko se americká podpora mění spíše v přítěž.
Britský deník The Independent zveřejnil podrobnou zprávu o narůstajících rizicích konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin (UPF), které podle vědeckých poznatků prokazatelně poškozují lidské zdraví, urychlují stárnutí organismu a vedou k nadbytečnému příjmu kalorií.
Administrace prezidenta Donalda Trumpa poprvé v historii aktivovala přísně tajný a dosud nikdy nepoužitý právní proces určený k rychlé deportaci cizích státních příslušníků označených za „cizí teroristy“ nebo jejich rodinné příslušníky. Ministerstvo spravedlnosti podalo historicky první žádost k Zvláštnímu soudu pro vyhoštění cizích teroristů (Alien Terrorist Removal Court – ATRC), který od svého založení zákonem v roce 1996 zůstával zcela neaktivní. Detaily podání z 15. července jsou zapečetěné a průvodní dokumentace podléhá utajení.