Napětí na Blízkém východě znovu ohrožuje světové dodavatelské řetězce. Írán po izraelských a amerických útocích pohrozil uzavřením Hormuzského průlivu – klíčové tepny pro vývoz ropy a plynu. Jakékoli narušení této trasy se okamžitě projeví na trzích. Pokud se přidají i jemenští Húsíjové, dopady pocítí celý svět. A Česko bude přímo uprostřed tohoto novodobého ropného šoku.
Podobně jako v roce 2022 to i letos začíná vypadat na pořádnou energetickou bouři. Vše odstartovala série izraelských úderů na íránské cíle. Spojené státy se připojily přesně mířenou operací, která zřejmě vrátila íránský jaderný program (neboli program na výrobu jaderných zbraní) o pořádnou řádku let zpět.
Odpověď Teheránu na sebe nenechala dlouho čekat. Írán pohrozil uzavřením Hormuzského průlivu – úzkého, ale nesmírně důležitého hrdla světového obchodu s ropou a plynem. Tento námořní koridor, sevřený mezi Perským a Ománským zálivem, který ústí do Indického oceánu, je strategickým bodem, jehož význam nelze přecenit. Prochází jím až čtvrtina celosvětové produkce ropy a zhruba pětina veškerého exportovaného zemního plynu.
Napětí na Blízkém východě tak znovu odhaluje, jak křehká je rovnováha, na které stojí globální ekonomika. Írán svými hrozbami uvrhá do nejistoty celé dodavatelské řetězce. A jako by toho nebylo málo, jemenští Húsíjové mezitím signalizují, že by mohli začít znovu ohrožovat námořní dopravu v oblasti Adenského zálivu. Ten spojuje Indický oceán s Rudým mořem a dál přes Suezský průplav se Středozemním mořem – tedy s Evropou.
Výsledkem je rostoucí znepokojení nejen v Evropě, ale i v klíčových východoasijských ekonomikách, především v Číně, Japonsku a Jižní Koreji. Každá z těchto zemí je na bezpečném průplavu Hormuzem fatálně závislá. A právě proto Washington apeloval na Peking, aby se v Teheránu pokusil zasáhnout a přimět íránské vedení k tomu, aby od uzavření průlivu ustoupilo.
Ale co když Čína neuspěje? Co když íránský režim, který čerpá svou legitimitu z ideologie vzdoru a národní hrdosti, prostě odmítne ustoupit? V takovém případě se může stát, že Hormuz bude částečně nebo dokonce úplně uzavřen. Tento problém už bude řešit každá čerpací stanice v Evropě. Ceny pohonných hmot mohou vyletět do výšin, jaké jsme si ještě před pár týdny ani nedovedli představit. A narušení dodávek dopadne i na průmysl, logistiku a energetiku.
Tato situace přitom rozhodně není bezprecedentní. V roce 1973 svět zažil ropné embargo neboli první ropný šok, kdy arabské země jako odpověď na západní podporu Izraele výrazně omezily export ropy. Výsledkem byla cenová exploze, inflace a hospodářské otřesy, které dodnes patří k nejzásadnějším momentům v moderní ekonomické historii. O deset let později, v roce 1984, zas Írán během tzv. „ropné války v Zálivu“ útočil na tankery, což vyvolalo naprosto bezprecedentní krok – americké námořnictvo začalo eskortovat lodě v oblasti, aby zajistilo jejich bezpečný průchod.
Historie jednoznačně ukazuje, že autoritářské režimy na Blízkém východě se opakovaně nebojí použít energii jako politickou zbraň. A pokaždé, když k tomu dojde, nese následky celý svět.
Je proto rozumné být připravený. Možná právě teď je vhodný čas doplnit nádrž, dokud jsou ceny pohonných hmot ještě relativně přijatelné. A možná také dává smysl na pár dní nechat auto stát a využít hromadnou dopravu. Opatření přijatá s předstihem totiž mohou zabránit nepříjemným překvapením.
A týká se to i nás – možná víc, než si připouštíme. Česká republika není někde na okraji, ale pevně zapojená do globální ekonomiky. Ropu i plyn dovážíme, a jakýkoli otřes na světových trzích se dřív nebo později projeví i u nás. Někdy velmi rychle. Není proto vůbec přehnané říct, že až příště zajedeme k pumpě, může nás místo současných zhruba 32 korun za litr čekat rovnou čtyřicet.
Prezident Spojených států Donald Trump ve své nové Národní bezpečnostní strategii tvrdí, že USA musí zachovat a posilovat dominanci svého finančního sektoru po celém světě. Tento 33-stránkový dokument představuje poměrně vzácné formální vysvětlení Trumpova pohledu na zahraniční politiku ze strany jeho administrativy a má potenciál utvářet priority americké politiky.
Evropa byla varována. Ruský prezident Vladimir Putin vede proti Ukrajině rozsáhlou válku už téměř čtyři roky a tento týden pohrozil, že Rusko je „právě teď připraveno“ i na válku s Evropou, pokud to bude nutné. Prezident Donald Trump zase ukázal, že Spojené státy jsou připraveny prodat Ukrajinu kvůli špinavé dohodě s Putinovým Ruskem. Nová americká Národní bezpečnostní strategie předepisuje „kultivování odporu vůči současné trajektorii Evropy v rámci evropských národů“. Kolik jasnějších varování ještě Evropa potřebuje?
Ukrajinští a američtí představitelé zahájili v sobotu v Miami již třetí den po sobě probíhajících rozhovorů. Washington uvedl, že se obě strany shodují na tom, že „skutečný pokrok“ bude záviset na ochotě Ruska ukončit válku. Se Stevem Witkoffem, zvláštním vyslancem Donalda Trumpa, a prezidentovým zetěm Jaredem Kushnerem se setkal přední ukrajinský vyjednavač Rustem Umerov a také Andrij Hnatov, náčelník štábu ozbrojených sil Kyjeva. Shrnutí jednání uvádí, že se obě strany shodly, že skutečný pokrok směrem k jakékoli dohodě závisí na připravenosti Ruska prokázat vážné odhodlání k dlouhodobému míru. Součástí toho by měly být kroky k deeskalaci a zastavení zabíjení.
Tchajwanská vláda vydala nařízení o ročním zablokování populární čínské sociální mediální aplikace. Stalo se tak poté, co platforma neprojevila ochotu spolupracovat s úřady ohledně obav spojených s podvody. Aplikace Xiaohongshu, známá také jako RedNote, si v posledních letech získala na oblibě mezi mladými Tchajwanci, kde nasbírala tři miliony uživatelů v demokratickém státě s 23 miliony obyvatel.
Nejvyšší soud Spojených států souhlasil, že rozhodne o ústavnosti snahy prezidenta Donalda Trumpa ukončit občanství získané narozením na území USA. Tím se soudci ujmou příležitosti přezkoumat otázku, která je od konce 19. století široce považována za ustálené právo. Přijetím odvolání se soud přímo zabývá podstatou kontroverze, které se letos již z velké části vyhnul. Tehdy se přiklonil na Trumpovu stranu, ale pouze z technických důvodů týkajících se způsobu, jakým nižší soudy řešily námitky proti tomuto nařízení.
Do ulic dnes vyrazí Mikulášové, andělé a čerti, ale Veroniku Žilkovou v Česku nepotkají. Známá herečka totiž prozradila, že s jednou ze svých dcer vyrazila do jedné z evropských metropolí. Agáta Hanychová ale podle všeho zůstala doma.
Nepříjemná atmosféra v posledních dnech zavládla kolem porodnice v Litoměřicích, kde došlo k úmrtí dvou novorozenců. Další dvě děti se podařilo resuscitovat. Případem se začala zabývat policie.
Internet zaplavily v pátek večer reakce na nejsmutnější možnou zprávu. Ve věku 55 let nás totiž opustil moderátor Patrik Hezucký, který v posledních dnech bojoval s vážnou nemocí. Zdrceným blízkým i kamarádům zesnulého kondolují slavné osobnosti i politici.
Tak se Jiřina Bohdalová dočkala. Legendární herečka se stala prababičkou, zatímco její dcera Simona Stašová se dočkala prvního vnoučete. Simonin syn Vojta a jeho manželka totiž přivítali na svět prvorozeného potomka.
Česko v pátek večer zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel populární moderátor Patrik Hezucký, jehož proslavily roky úspěšného vysílání ranní show na Evropě 2, na kterém se podílel s kolegou Leošem Marešem. Hezucký strávil poslední dny v benešovské nemocnici, kde bojoval s blíže nespecifikovanou vážnou nemocí.
Generál Alexus Grynkewich, vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), odmítl obavy z narušení evropské obrany v případě snížení počtu amerických vojáků na kontinentu. Generálova slova zazněla v belgickém Monsu, operačním velitelství Aliance, uprostřed obav evropských zemí o spolehlivost spojenectví se Spojenými státy. Generál Grynkewich vyjádřil důvěru v kapacity Evropy a Kanady a uvedl, že Aliance je „připravena čelit jakékoli krizi nebo nepředvídané události“ již dnes.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vydala novou, 33stránkovou Národní bezpečnostní strategii, která se zaměřuje na Evropu a varuje, že kontinent čelí hrozbě „civilizačního vymazání“. Prezident Trump popsal dokument jako „cestovní mapu“ pro zajištění toho, že Amerika zůstane „největším a nejúspěšnějším národem v lidské historii“. Strategie nastiňuje jeho vizi světa a způsob, jakým hodlá použít americkou vojenskou a ekonomickou sílu k jejímu dosažení.
