Napětí na Blízkém východě znovu ohrožuje světové dodavatelské řetězce. Írán po izraelských a amerických útocích pohrozil uzavřením Hormuzského průlivu – klíčové tepny pro vývoz ropy a plynu. Jakékoli narušení této trasy se okamžitě projeví na trzích. Pokud se přidají i jemenští Húsíjové, dopady pocítí celý svět. A Česko bude přímo uprostřed tohoto novodobého ropného šoku.
Podobně jako v roce 2022 to i letos začíná vypadat na pořádnou energetickou bouři. Vše odstartovala série izraelských úderů na íránské cíle. Spojené státy se připojily přesně mířenou operací, která zřejmě vrátila íránský jaderný program (neboli program na výrobu jaderných zbraní) o pořádnou řádku let zpět.
Odpověď Teheránu na sebe nenechala dlouho čekat. Írán pohrozil uzavřením Hormuzského průlivu – úzkého, ale nesmírně důležitého hrdla světového obchodu s ropou a plynem. Tento námořní koridor, sevřený mezi Perským a Ománským zálivem, který ústí do Indického oceánu, je strategickým bodem, jehož význam nelze přecenit. Prochází jím až čtvrtina celosvětové produkce ropy a zhruba pětina veškerého exportovaného zemního plynu.
Napětí na Blízkém východě tak znovu odhaluje, jak křehká je rovnováha, na které stojí globální ekonomika. Írán svými hrozbami uvrhá do nejistoty celé dodavatelské řetězce. A jako by toho nebylo málo, jemenští Húsíjové mezitím signalizují, že by mohli začít znovu ohrožovat námořní dopravu v oblasti Adenského zálivu. Ten spojuje Indický oceán s Rudým mořem a dál přes Suezský průplav se Středozemním mořem – tedy s Evropou.
Výsledkem je rostoucí znepokojení nejen v Evropě, ale i v klíčových východoasijských ekonomikách, především v Číně, Japonsku a Jižní Koreji. Každá z těchto zemí je na bezpečném průplavu Hormuzem fatálně závislá. A právě proto Washington apeloval na Peking, aby se v Teheránu pokusil zasáhnout a přimět íránské vedení k tomu, aby od uzavření průlivu ustoupilo.
Ale co když Čína neuspěje? Co když íránský režim, který čerpá svou legitimitu z ideologie vzdoru a národní hrdosti, prostě odmítne ustoupit? V takovém případě se může stát, že Hormuz bude částečně nebo dokonce úplně uzavřen. Tento problém už bude řešit každá čerpací stanice v Evropě. Ceny pohonných hmot mohou vyletět do výšin, jaké jsme si ještě před pár týdny ani nedovedli představit. A narušení dodávek dopadne i na průmysl, logistiku a energetiku.
Tato situace přitom rozhodně není bezprecedentní. V roce 1973 svět zažil ropné embargo neboli první ropný šok, kdy arabské země jako odpověď na západní podporu Izraele výrazně omezily export ropy. Výsledkem byla cenová exploze, inflace a hospodářské otřesy, které dodnes patří k nejzásadnějším momentům v moderní ekonomické historii. O deset let později, v roce 1984, zas Írán během tzv. „ropné války v Zálivu“ útočil na tankery, což vyvolalo naprosto bezprecedentní krok – americké námořnictvo začalo eskortovat lodě v oblasti, aby zajistilo jejich bezpečný průchod.
Historie jednoznačně ukazuje, že autoritářské režimy na Blízkém východě se opakovaně nebojí použít energii jako politickou zbraň. A pokaždé, když k tomu dojde, nese následky celý svět.
Je proto rozumné být připravený. Možná právě teď je vhodný čas doplnit nádrž, dokud jsou ceny pohonných hmot ještě relativně přijatelné. A možná také dává smysl na pár dní nechat auto stát a využít hromadnou dopravu. Opatření přijatá s předstihem totiž mohou zabránit nepříjemným překvapením.
A týká se to i nás – možná víc, než si připouštíme. Česká republika není někde na okraji, ale pevně zapojená do globální ekonomiky. Ropu i plyn dovážíme, a jakýkoli otřes na světových trzích se dřív nebo později projeví i u nás. Někdy velmi rychle. Není proto vůbec přehnané říct, že až příště zajedeme k pumpě, může nás místo současných zhruba 32 korun za litr čekat rovnou čtyřicet.
Česko má před sebou nejteplejší den týdne, který nastane v pátek. První zářijový víkend však přinese výraznou změnu. Už v sobotu přejde přes naše území studená fronta s deštěm a mírným ochlazením. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu.
Bývalý labouristický premiér Keir Starmer, jenž stál v čele vlády ještě v červenci, úplně končí v britské parlamentní politice. Informovala o tom stanice BBC, která označila dnešní Starmerovo oznámení za překvapivé.
V Česku o půlnoci z pondělí na úterý skončilo meteorologické léto. Meteorologové už ho tak mohli zhodnotit, co se týká množství srážek. Momentálně podle nich platí, že rok 2026 patří ke třem srážkově nejchudším rokům od začátku 60. let minulého století.
Evropa získává přes Hormuzský průliv přímo jen velmi malou část plynu, který spotřebuje. Katarský zkapalněný plyn (LNG) představoval během poslední zimy pouze sedm procent veškerého LNG dováženého do Evropské unie a zhruba 3,5 až čtyři procenta celkového dovozu zemního plynu Unie. V poměru k celkové spotřebě, kterou částečně kryje také vlastní evropská těžba, jde řádově jen asi o tři procenta.
Ruský prezident Vladimir Putin opětovně odmítl zprávy o přípravě nové vojenské mobilizace v Ruské federaci. Spekulace o dalším nuceném povolávání do zbraně označil za plánovanou informační operaci, jejímž cílem je narušit nadcházející volby do Státní dumy. Podle jeho slov v současnosti neexistuje žádný scénář, který by vyžadoval vyhlášení mobilizačních opatření. Ruská hlava státu zároveň označila předchozí zprávy o chystaných odvodech po volbách za pouhé nesmysly.
Jev El Niño přináší do Indie výrazně nerovnoměrné rozložení srážek a vytváří nebezpečné výkyvy počasí. Ačkoli je tento fenomén tradičně spojován se slabším průběhem letních monzunů, nová zjištění podle The Guardian ukazují na současný nárůst extremity jednotlivých dešťů. Indické území tak sice čelí celkovému srážkovému deficitu, současně ho však zasahují prudké lokální průtrže mračen. Tento rozporuplný vývoj vyvolává v mnoha oblastech země vážné obavy.
Napětí na Blízkém východě opět prudce vzrostlo po nové vlně vojenských konfrontací mezi Spojenými státy a Íránem. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že je připraven k dalším úderům na íránské cíle v podstatě kdykoliv. Reagoval tak na íránské raketové a dronové útoky zaměřené na americké základny v oblasti Perského zálivu. Íránské vojenské akce přišly jako odpověď na předchozí americké nálety na íránském území.
Východním Německem se šíří výrazné politické napětí před klíčovými zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku. Hlavní kandidát pravicově populistické až krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) Ulrich Siegmund na předvolebním shromáždění v Naumburgu vyhlásil takzvané nové probuzení východní části země. Volební preference naznačují, že by se tato strana mohla stát nejsilnějším politickým uskupením v regionu. Pokud by AfD zvítězila, byl by to pro německou politickou scénu od konce druhé světové války zcela přelomový okamžik.
Plánovaná redukce amerických vojenských sil v Evropě a přechod na novou strategii Severoatlantické aliance naráží na praktické překážky. Dvě nedávné mise amerických představitelů v zahraničí ukázaly na možné trhliny v celém záměru Pentagonu. Zatímco šéf CIA John Ratcliffe odcestoval do Moskvy, podtajemník ministerstva obrany Elbridge Colby jednáním v Evropě připravoval spojence na novou roli. Evropští členové aliance by podle této koncepce měli převzít hlavní odpovědnost za odstrašení Ruska.
Vztah Evropy k americkým technologiím stále více připomíná závislost, ze které se nedokáže sama vymotat. Desetiletí diskusí o takzvané digitální suverenitě nepřinesla jasnou odpověď na otázku, jak tuto situaci řešit. Evropská unie přitom neztrácí pouze pozici na digitálních trzích, ale přichází i o kontrolu nad daty řídícími klíčová odvětví. Tento vývoj postupně oslabuje vedoucí postavení celého evropského hospodářství od automobilového průmyslu až po farmacii.
Americké ministerstvo obrany plánuje prodloužit nasazení svých vojenských jednotek na Blízkém východě až do následujícího roku. Tento krok představuje jasný signál, že ozbrojený konflikt s Íránem bude pokračovat delší dobu, než se původně očekávalo. Region v nedávné době zaznamenal nejintenzivnější vzájemnou střelbu mezi oběma stranami od léta. Místní obyvatelé i zahraniční pozorovatelé se proto obávají plného návratu rozsáhlých bojových operací.
