Proč Saúdská Arábie rozjela ropnou cenovou válku a iniciuje šokové zvyšování těžby ropy v čase, kdy navíc globální poptávka po ní – kvůli hrozbě obchodních válek – spíše pohasíná? Vždyť letos kvůli nízkým cenám ropy může Rijád čelit rozpočtovému schodku kolem 70 miliard dolarů.
Jenže i tak od příštího měsíce uskupení OPEC+, v němž má Rijád stěžejní slovo, navýší těžbu ropy o dalších 411 000 barelů denně, plyne ze sobotní dohody členských zemí. Saúdská Arábie si totiž potřebuje naklonit amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Izrael měl už na tento měsíc, květen, naplánované letecké údery na íránská jaderná zařízení. Jenže Trump na ně zatím nekývnul. Bez podpory USA se do nich Izrael nepustí.
Saúdská Arábie si letecké údery na Írán nepřeje. V poslední době tradičně napjaté vztahy s Teheránem alespoň elementárně stabilizovala a obává se, že údery by mohly vyvolat širší blízkovýchodní konflikt, který by se vymkl kontrole, takže by na něj těžce doplatila.
Proto potřebuje Trumpa přesvědčit, ideálně při jeho návštěvě v pouštním království již v polovině tohoto měsíce, aby ani přes pokračující lobbing Izraele k úderům nedal zelenou. Vyhoví mu tedy zlevněním ropy, po němž Trump již delší dobu volá. I když tím sama krvácí. Rijád ale toto vyhodnotil jako menší problém než onu širší blízkovýchodní válku.
Saúdská Arábie se snaží si Trumpa naklonit i jinak než levnou ropou. Největší saúdskoarabský realitní developer dle tržní hodnoty, saúdskoarabské vládě blízký Dar Al Arkan Real Estate Development, resp. jeho na londýnské burze kotovaná dcera Dar Global, s blížící se návštěvou Trumpa v Saúdské Arábii oznámil nové partnerské projekty s Trump Organization (Trumpův primárně realitní konglomerát, který od jeho nástupu do Bílého domu řídí prezidentovi synové).
Společnými silami tak postaví třeba 80patrový mrakodrap v Dubaji (luxusní penthousy v něm má jít koupit za bitcoiny, jež Trump podporuje – nebo se alespoň do role jejich podporovatele pragmaticky stylizuje) či golfové hřiště v Kataru.
V Česku by v důsledku toho všeho mohly pohonné hmoty ještě před volbami zlevnit ke 30 Kč/l, takže bude zajímavé sledovat, zda a jak si tuzemští politici láci benzinu a nafty přisvojí.
Cena barelu ropy Brent dnes v přepočtu do korun spadla poprvé od 12. února 2021 pod úroveň 1300 Kč, vyplývá z údajů agentury Bloomberg (viz graf níže). Přitom 12. února 2021 stál litr benzínu v ČR průměrně 28,63 Kč a litr nafty 27,55 Kč, ukazují data CCS. Včera stál benzín 34,08 Kč/l a nafta 32,71 Kč/l.
Tuzemským čerpadlářům – a nejen jim – se tedy vskutku otevřel prostor pro zlevnění v rozsahu několika korun na litr, v případě nafty průměrně celorepublikově potenciálně dokonce pod psychologickou hranici 30 Kč/l.
Uvidíme, jak rychle si se zlevněním pospíší. Z bohaté dosavadní zkušenosti víme, že zpravidla moc nespěchají.
Britský Institut pro výzkum veřejné politiky vydal novou zprávu, která varuje před rostoucími hrozbami ze strany Ruské federace a administrativy Donalda Trumpa. Dokument doporučuje premiéru Andymu Burnhamovi, aby usiloval o návrat k plnému členství v Evropské unii. Podle autorského týmu je tato účast nezbytná pro zajištění dlouhodobé prosperity, bezpečnosti a ochrany demokracie v celé zemi.
Obyvatelé odlehlého arktického městečka Longyearbyen v norském souostroví Špicberky dostali zákaz pít vodu z kohoutku kvůli kontaminaci těžkými kovy. Vědci tuto krizi přičítají probíhajícím změnám klimatu, konkrétně rychlému tání permafrostu v jedné z nejrychleji se oteplujících oblastí planety. Město získává hlavní zásoby pitné vody z přehrazeného jezera zvaného Isdammen, které bylo tímto geologickým jevem vážně zasaženo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedělním rozhovoru pro americkou stanici NBC ostře odmítl srovnávání své osoby s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ze strany Donalda Trumpa. Vzájemné vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem se v posledních týdnech výrazně zhoršily kvůli sílící kritice ze strany americké administrativy. Zelenskyj varoval před jakýmikoliv ústupky Moskvě a důrazně obhajoval legitimitu ukrajinského válečného úsilí.
Americký prezident Donald Trump pozastavil platnost několika protiruských sankcí s cílem udržet Moskvu u jednacího stolu a pokračovat v mírových rozhovorech. Tento krok oznámil na své sociální síti Truth Social pouhé dva dny předtím, než měly sankce schválené Kongresem vstoupit v platnost. Rozhodnutí přišlo v době, kdy se výrazně prohloubilo napětí ve vzájemných vztazích mezi Washingtonem a ukrajinským vedením.
Válka mezi Spojenými státy a Íránem zásadně otřásla globálním ropným trhem a vážně narušila námořní dopravu. Konflikt, který trvá již osm měsíců, ochromil tok suroviny přes dvě klíčové vodní cesty. Jedná se o Hormuzský průliv a v posledních týdnech také o úžinu Bab al-Mandeb. Tyto výpadky udržují světové ceny ropy nad hranicí sta dolarů za barel.
Tragické úmrtí osmadvacetileté laborantky Darji Šipilovové z Protimorového výzkumného ústavu v Irkutsku vyvolalo v sibiřském městě Šelechov i širším okolí značné znepokojení a obavy z možné nákazy moru, píše CNN.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Dalo by se říct, že jsou to volby druhého řádu, přesto se letošní senátní volby staly tématem i pro zahraniční média. Katastrofálního výsledku hnutí ANO a dalších dvou vládních stran si všiml například web DW. Žádná zásadní otočka kormidlem se však v cizině neočekává.
Česká republika slaví další úspěch v prestižní soutěži REGIOSTARS. Projekt Společně ve Žďáru, který proměnil Knihovnu Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou v moderní komunitní centrum, zvítězil v kategorii Evropa blíže občanům a uspěl tak v konkurenci projektů z celé Evropské unie. Ocenění každoročně uděluje Evropská komise projektům financovaným z evropských fondů, které přispívají k rozvoji regionů a zlepšují každodenní život jejich obyvatel.
V návaznosti na ukrajinské útoky na datová centra ruského technologického gigantu Yandex a zprávy o dramatickém propadu automatizovaného internetového provozu podali europoslanci Sandro Gozi (Renew Europe, Francie) a Tomáš Zdechovský (EPP, Česko) písemnou otázku Evropské komisi, v níž požadují prošetření možného dopadu těchto událostí na ruské dezinformační operace zaměřené proti evropským demokraciím.
Vláda může bankám zákonem stanovit maximální úrokové sazby hypoték, omezit jejich marže nebo část úroků dotovat ze státního rozpočtu. Regulace cen hypoték přitom není v Evropské unii žádné tabu. Uplatňuje se například ve Francii či Chorvatsku, tedy v zemích platících eurem. Samotné zastropování sazeb ovšem ještě automaticky neznamená levnější hypotéky. Rozhodující je, jak přísný limit stát stanoví a zda skutečně omezuje cenotvorbu bank.
Především senátní volby dopadly pro současnou opozici velkým úspěchem, ale někteří politici už spřádají plány do budoucna. Exministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09) například vyzval opoziční strany ke spolupráci, jakou v dřívějším období představoval projekt Spolu.