Zatčení Andrewa Mountbatten-Windsora představuje v dějinách britské monarchie bezprecedentní událost. Andrew se stal prvním vysoce postaveným členem královské rodiny v moderní historii, který skončil v policejních poutech. Pro srovnání je nutné nahlédnout hluboko do minulosti – posledním takto významným představitelem královské krve, který byl zatčen, byl král Karel I., a to již v roce 1647 během anglické občanské války.
Zatímco král Karel I. byl tehdy souzen za velezradu, Andrew čelí podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby. Policie z Thames Valley zasáhla přímo v rezidenci Wood Farm na královském panství Sandringham v Norfolku, kde bývalý princ právě oslavoval své 66. narozeniny. Fotografie z místa zachytily neoznačená policejní auta a důstojníky v civilu, kteří na místo dorazili krátce po osmé hodině ranní.
Zásah souvisí s vyšetřováním Andrewových dřívějších vazeb na odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Podle prohlášení policie probíhají domovní prohlídky jak v Norfolku, tak v hrabství Berkshire. Náměstek hlavního konstábla Oliver Wright potvrdil, že po důkladném vyhodnocení důkazů bylo zahájeno plnohodnotné vyšetřování podezření z trestného činu zneužití úřadu.
Klíčovým impulzem pro zatčení se stalo nedávné zveřejnění e-mailové komunikace americkým ministerstvem spravedlnosti. Tyto dokumenty naznačují, že Andrew mohl Epsteinovi předávat citlivé informace z doby, kdy působil jako obchodní zmocněnec Spojeného království. Jeden z e-mailů z listopadu 2010 ukazuje, že Andrew přeposlal hlášení o oficiální návštěvě Asie pouhých pět minut poté, co jej obdržel od svého tehdejšího poradce Amira Patela.
Další usvědčující materiál pochází ze Štědrého dne roku 2010. Ten naznačuje, že Andrew zaslal Epsteinovi důvěrné podklady týkající se investičních příležitostí při rekonstrukci afghánské provincie Hilmand. Vyšetřovatelé nyní prověřují, zda tyto úniky informací nebyly součástí širšího vzorce chování, kterým bývalý princ zneužíval svou vládní roli pro soukromé účely.
Historické srovnání s jinými členy královské rodiny ukazuje výjimečnost současné situace. Například Andrewova sestra, princezna Anne, byla v roce 2002 sice odsouzena a pokutována za incident, při kterém její pes pokousal dvě děti, nicméně v souvislosti s tímto deliktem nebyla nikdy zatčena. Andrewův případ je tak v novodobých dějinách zcela ojedinělý.
Situace v Sandringhamu zůstává napjatá a budova Wood Farm je stále pod dohledem bezpečnostních složek. Andrew Mountbatten-Windsor zůstává v policejní vazbě v Norfolku, zatímco experti analyzují zajištěné materiály. Vyšetřovatelé zdůrazňují, že cílem je ochránit objektivitu celého procesu, který sleduje veřejnost po celém světě.
Dnešní události završují dlouhé období spekulací a obviňování, kterým bývalý princ čelil od doby, kdy vyšly najevo jeho styky s Epsteinem. Ačkoliv se v minulosti Andrew snažil distancovat od skandálů své dřívější přítelkyně Ghislaine Maxwellové i samotného Epsteina, nynější důkazy z amerických spisů vedly k dosud nejtvrdšímu zásahu britské spravedlnosti vůči jeho osobě.
Policie v Thames Valley poskytla podrobnější informace k rannímu zatčení Andrewa Mountbatten-Windsora. K zákroku došlo přibližně v osm hodin ráno v usedlosti Wood Farm na královském panství Sandringham v Norfolku. Bývalý princ, který právě v tento den slaví své 66. narozeniny, zůstává v policejní vazbě, ačkoliv přesné místo jeho zadržení nebylo z bezpečnostních důvodů zveřejněno.
V roce 2008 Harvardova univerzita potichu rozhodla, že již nebude přijímat žádné další dary od Jeffreyho Epsteina. Stalo se tak poté, co byl tento finančník usvědčen z kuplířství a zneužívání nezletilých. Epstein sice předtím škole věnoval přes 9 milionů dolarů, ale univerzita se od něj chtěla po jeho odsouzení oficiálně distancovat.
Zatčení Andrewa Mountbatten-Windsora představuje v dějinách britské monarchie bezprecedentní událost. Andrew se stal prvním vysoce postaveným členem královské rodiny v moderní historii, který skončil v policejních poutech. Pro srovnání je nutné nahlédnout hluboko do minulosti – posledním takto významným představitelem královské krve, který byl zatčen, byl král Karel I., a to již v roce 1647 během anglické občanské války.
Bílý dům ústy své mluvčí Karoline Leavittové prohlásil, že prezident Donald Trump vnímá pokračující válku na Ukrajině jako „velmi nespravedlivou“. Tento postoj se podle Washingtonu týká nejen obětí na životech na obou stranách, ale také amerických daňových poplatníků. Trumpova administrativa zdůrazňuje, že Američané nesli hlavní finanční zátěž válečného úsilí až do loňského března, kdy prezident rozhodl o pozastavení přímé vojenské pomoci Kyjevu.
Americká vláda téměř dvě desetiletí tiše financovala globální úsilí, jehož cílem bylo zabránit autoritářským režimům v rozdělování internetu na izolované zóny pod jejich kontrolou. Nyní je však tento program, známý jako Internet Freedom, v ohrožení. Velká část jeho finančních prostředků již byla odčerpána, což podle odborníků zásadně ohrožuje digitální svobodu v zemích jako Írán, Čína nebo Filipíny.
Andrew Mountbatten-Windsor, dříve známý jako britský princ Andrew, byl ve čtvrtek zadržen policií. K zatčení došlo na královském panství Sandringham v Norfolku, kde nyní politik po svém nuceném odchodu z Windsoru pobývá. Podle dostupných informací je šestašedesátiletý Andrew podezřelý ze zneužití pravomoci úřední osoby.
Spoluzakladatel společnosti Microsoft Bill Gates zrušil svůj hlavní projev na summitu AI Impact v Indii. Stalo se tak v době, kdy miliardář čelí obnoveným dotazům ohledně svých dřívějších vazeb na Jeffreyho Epsteina. Gates do Indie přicestoval začátkem týdne, aby podpořil spolupráci své nadace s tamní vládou, a jeho vystoupení mělo následovat krátce po projevu premiéra Naréndry Módího.
Americký úřad pro občanská práva podal žalobu na stáčírnu a distributora produktů společnosti Coca-Cola kvůli obvinění z diskriminace na základě pohlaví. Jádrem sporu je pracovní setkání určené k navazování kontaktů, na které měli přístup zakázán muži. Jedná se o vůbec první žalobu podanou Komisí pro rovné pracovní příležitosti (EEOC) proti firemním programům diverzity od nástupu Donalda Trumpa do úřadu.
Americká armáda je podle informací CNN od zdrojů obeznámených se situací připravena zahájit útok na Írán již během nadcházejícího víkendu. Prezident Donald Trump však prozatím neučinil konečné rozhodnutí o tom, zda k takovému kroku skutečně dá svolení. Bílý dům byl informován, že ozbrojené síly mohou být po nedávném posílení leteckých a námořních kapacit na Blízkém východě v pohotovosti k úderu velmi brzy.
Před blížícími se volbami do amerického Kongresu v polovině prezidentského období (midterms) se objevila jedna kuriózní, ale pro Donalda Trumpa vlastně pozitivní zpráva: u Američanů je stále oblíbenější než švábi. Analýza založená na průzkumech veřejného mínění ukazuje, že ačkoliv prezidentova popularita není zrovna vysoká, v porovnání s některými druhy hmyzu si vede o něco lépe.
Ruská armáda směřuje k tomu, že do příštího úterý, kdy válka na Ukrajině vstoupí do svého pátého roku, ztratí celkem 1,3 milionu mužů. Přestože ruské síly nadále utrpí na bojišti těžké ztráty každý den, současné tempo opotřebování je o něco nižší než během intenzivních bojů na konci roku 2025. Podle odhadů se celkový počet mrtvých a zraněných na ruské straně blíží hranici 1,3 milionu, jak se blíží výročí invaze připadající na 24. února.
Nejnovější kolo mírových rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou, které se za zprostředkování Spojených států konalo v Ženevě, skončilo ve středu bez výraznějšího průlomu. Jednání byla uzavřena v době, kdy se konflikt, jenž příští týden vstoupí do svého pátého roku, stále nerozhodně vleče na bojištích.
