Fanoušky Formule 1 po celém světě dojala nečekaná zpráva: legendární sedminásobný mistr světa Michael Schumacher, který se od roku 2013 po vážné nehodě na lyžích neobjevil na veřejnosti, učinil výjimečné gesto. Za pomoci své manželky Corinny podepsal závodní přilbu, která bude vydražena ve prospěch charitativní organizace na podporu výzkumu demence.
Přilba, na níž připojil svá iniciály „M.S.“, patří dalšímu velikánovi motorsportu – Sirovi Jackiemu Stewartovi. Právě on se rozhodl tuto unikátní památku vydražit a výtěžek věnovat své nadaci Race Against Dementia, kterou založil poté, co jeho manželku Lady Helen v roce 2014 postihla frontotemporální demence.
„Je nádherné, že Michael mohl tuto přilbu podepsat pro tak důležitou věc – nemoc, která zatím nemá žádný lék,“ uvedl dojatý Jackie Stewart pro Daily Mail. Dodal, že díky podpisu Schumachera je přilba nyní jedinou na světě, na níž jsou podpisy všech žijících mistrů světa Formule 1.
Michael Schumacher nebyl od svého vážného úrazu ve francouzském Méribelu v roce 2013 nikdy veřejně spatřen. Po pádu na lyžích utrpěl těžké poranění hlavy, byl uveden do umělého spánku a od té doby se zotavuje v přísně střeženém soukromí v sídle na břehu Ženevského jezera ve Švýcarsku. Jeho zdravotní stav zůstává utajený a veřejnost se o něm dozvídá jen minimum informací.
O bývalého jezdce Ferrari a Benettonu pečuje specializovaný tým lékařů, přičemž přístup k němu má pouze hrstka důvěryhodných osob, včetně jeho manželky Corinny, bývalého šéfa Ferrari Jeana Todta, exjezdců Felipeho Massy a Lucy Badoera či jeho dlouholeté manažerky Sabine Kehm.
Přilba se skotským tartanem, typickým pro Stewarta, bude slavnostně představena při Velké ceně Bahrajnu, která startuje v pondělí brzy ráno našeho času. Sir Jackie Stewart se navíc během víkendu chystá usednout do svého šampionského vozu Tyrrell z roku 1973 a absolvovat symbolické kolo na okruhu jako poctu minulosti – i boji, který vede mimo trať.
Kromě podpory výzkumu bude výtěžek z aukce přilby směřovat na vývoj nového krevního testu, který by mohl včasně detekovat první známky demence ještě před tím, než se projeví symptomy. Na vývoji testu spolupracuje Stewartova nadace s odborníky z univerzity v Cambridge.
Michael Schumacher se dočkal i radostné události v rodině. Koncem března se stal poprvé dědečkem – jeho dcera Gina přivedla na svět holčičku jménem Millie. „Vítej na světě, Millie. Narozená 29. března. Naše srdce jsou plná víc než kdy jindy,“ napsala dojemně na sociálních sítích.
Devětadvacetiletá jezdkyně westernového ježdění Gina se provdala za Iaina Bethkeho loni během svatebního obřadu na Mallorce. Tehdy se objevily spekulace, že se svatby mohl zúčastnit i samotný Michael, nicméně to nikdy nebylo potvrzeno.
Tiché, ale silné gesto Michaela Schumachera připomnělo světu nejen jeho lidskost a solidaritu, ale i sílu rodiny, která se o něj věrně stará už více než deset let. Fanoušci po celém světě zůstávají dojati a nadále doufají v pozitivní zprávy o jeho zdravotním stavu.
V předvečer čtvrtého výročí zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu se prezident Volodymyr Zelenskyj obrátil s osobní a emotivní výzvou na amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Švýcarsko se připravuje na zásadní lidové hlasování, které může dramaticky změnit jeho budoucí vztahy s okolním světem. Vláda stanovila na 10. června termín referenda o iniciativě s názvem „Ne desetimilionovému Švýcarsku“. Tento návrh, za nímž stojí pravicově konzervativní Švýcarská lidová strana (SVP), usiluje o zavedení pevného populačního stropu. Pokud by počet obyvatel dosáhl kritické hranice, země by byla nucena radikálně omezit přistěhovalectví.
Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová se na Mnichovské bezpečnostní konferenci zapojila do debaty, která jasně ukázala, že dosavadní globální uspořádání prochází hlubokou krizí. V diskusi s americkým velvyslancem při OSN Mikem Waltzem a dalšími diplomaty Kallasová potvrdila slova německého kancléře Friedricha Merze, podle něhož je starý světový řád u konce. Upozornila, že systém, který měl bránit konfliktům, v dnešní době selhává, protože postrádá mechanismy skutečné odpovědnosti za porušování pravidel.
S blížícím se pátým výročím ruské invaze na Ukrajinu se pozornost analytiků upírá na stabilitu takzvaného „Putinova konsenzu“. Přestože obecná moudrost praví, že s délkou konfliktu nadšení veřejnosti opadá – zejména kvůli ekonomickým a lidským nákladům –, ruská realita zůstává nejednoznačná. Nedávné průzkumy ukazují, že zatímco polovina Rusů očekává konec války v roce 2026, většina zároveň volá po eskalaci, pokud by diplomatická jednání selhala.
Evropská komise se ostře ohradila proti snahám Maďarska zablokovat slíbenou půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Hlavní mluvčí Komise Paula Pinhová zdůraznila, že o tomto finančním balíku již rozhodla Evropská rada a toto rozhodnutí musí být respektováno všemi členskými státy. Podle Pinhové byla stanovena jediná podmínka, a to, že se tři konkrétní země nebudou na programu finančně podílet.
Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová varovala před rizikem vypuknutí dalšího ozbrojeného konfliktu na Blízkém východě. Při svém příchodu na pondělní setkání ministrů zahraničí v Bruselu zdůraznila, že svět nepotřebuje další válku, a vyzvala k diplomatickému řešení napětí mezi Spojenými státy a Íránem. Podle jejích slov je situace v regionu velmi napjatá a Evropská unie usiluje o nalezení mírového východiska.
Vzestup Vladimira Putina k moci na přelomu tisíciletí byl zpočátku doprovázen snahou o navazování přátelství na světové scéně. Tehdy nově zvolený ruský prezident se usmíval na fotografiích ze summitů G8 a byl vůbec prvním zahraničním lídrem, který po útocích z 11. září 2001 volal Georgi W. Bushovi, aby mu nabídl podporu v boji proti terorismu. James Rodgers, odborník na mezinárodní žurnalistiku z londýnské City St George's, se ve své nové knize The Return of Russia zamýšlí nad tím, co přesně způsobilo tak radikální obrat k agresi.
Donald Trump v sobotu oznámil, že do Grónska vysílá americkou nemocniční loď. Toto prohlášení učinil v souvislosti se svou dlouhodobou snahou získat toto autonomní dánské území pod kontrolu USA. Grónští i dánští představitelé však nabídku okamžitě a rázně odmítli s tím, že o americkou pomoc nestojí a své zdravotnictví zvládají sami.
Ruská armáda podnikla masivní úder na ukrajinské území, při kterém vyslala stovky raket a dronů. K útoku došlo pouhé dva dny před čtvrtým výročím zahájení plnohodnotné invaze. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského vypustil Kreml během neděle celkem 297 bezpilotních letounů a téměř 50 střel. Ačkoliv se podařilo značnou část z nich zneškodnit, Zelenskyj opětovně apeloval na spojence, aby posílili ukrajinskou protivzdušnou obranu.
Prezident Donald Trump nehodlá v otázce cel ustoupit ani o krok. Podle analýzy Stephena Collinse z CNN je Trumpova víra v ochranářská opatření téměř náboženská a jakýkoli ústup by pro něj znamenal popření vlastního přesvědčení o moci a fungování státu. Poté, co Nejvyšší soud USA označil jeho využívání pohotovostních pravomocí za nezákonné, Trump okamžitě přešel do protiútoku a slíbil ještě vyšší dovozní cla.
V íránské metropoli Teheránu vypukla nová vlna protestů, která se již druhým dnem soustředí především na půdu místních univerzit. Demonstrace na Amirkabirově univerzitě, Šarífově technické univerzitě a dalších školách provázejí potyčky mezi odpůrci režimu a provládními skupinami. Studenti si připomínají oběti brutálních zásahů bezpečnostních složek z minulého měsíce, přičemž některá videa zachycují i skandování hesel volajících po návratu monarchie a kritiku nejvyššího vůdce Alího Chameneího.
Americký obchodní zmocněnec Jamieson Greer v neděli potvrdil, že administrativa Donalda Trumpa nehodlá ustoupit od své celní politiky. Toto prohlášení přišlo jen dva dny poté, co Nejvyšší soud USA označil mnohá zavedená cla za nezákonná. Podle Greera zůstává směr vládní ekonomické strategie neměnný, i když se po soudním verdiktu mohou změnit právní nástroje použité k jeho prosazení.