Fanoušky Formule 1 po celém světě dojala nečekaná zpráva: legendární sedminásobný mistr světa Michael Schumacher, který se od roku 2013 po vážné nehodě na lyžích neobjevil na veřejnosti, učinil výjimečné gesto. Za pomoci své manželky Corinny podepsal závodní přilbu, která bude vydražena ve prospěch charitativní organizace na podporu výzkumu demence.
Přilba, na níž připojil svá iniciály „M.S.“, patří dalšímu velikánovi motorsportu – Sirovi Jackiemu Stewartovi. Právě on se rozhodl tuto unikátní památku vydražit a výtěžek věnovat své nadaci Race Against Dementia, kterou založil poté, co jeho manželku Lady Helen v roce 2014 postihla frontotemporální demence.
„Je nádherné, že Michael mohl tuto přilbu podepsat pro tak důležitou věc – nemoc, která zatím nemá žádný lék,“ uvedl dojatý Jackie Stewart pro Daily Mail. Dodal, že díky podpisu Schumachera je přilba nyní jedinou na světě, na níž jsou podpisy všech žijících mistrů světa Formule 1.
Michael Schumacher nebyl od svého vážného úrazu ve francouzském Méribelu v roce 2013 nikdy veřejně spatřen. Po pádu na lyžích utrpěl těžké poranění hlavy, byl uveden do umělého spánku a od té doby se zotavuje v přísně střeženém soukromí v sídle na břehu Ženevského jezera ve Švýcarsku. Jeho zdravotní stav zůstává utajený a veřejnost se o něm dozvídá jen minimum informací.
O bývalého jezdce Ferrari a Benettonu pečuje specializovaný tým lékařů, přičemž přístup k němu má pouze hrstka důvěryhodných osob, včetně jeho manželky Corinny, bývalého šéfa Ferrari Jeana Todta, exjezdců Felipeho Massy a Lucy Badoera či jeho dlouholeté manažerky Sabine Kehm.
Přilba se skotským tartanem, typickým pro Stewarta, bude slavnostně představena při Velké ceně Bahrajnu, která startuje v pondělí brzy ráno našeho času. Sir Jackie Stewart se navíc během víkendu chystá usednout do svého šampionského vozu Tyrrell z roku 1973 a absolvovat symbolické kolo na okruhu jako poctu minulosti – i boji, který vede mimo trať.
Kromě podpory výzkumu bude výtěžek z aukce přilby směřovat na vývoj nového krevního testu, který by mohl včasně detekovat první známky demence ještě před tím, než se projeví symptomy. Na vývoji testu spolupracuje Stewartova nadace s odborníky z univerzity v Cambridge.
Michael Schumacher se dočkal i radostné události v rodině. Koncem března se stal poprvé dědečkem – jeho dcera Gina přivedla na svět holčičku jménem Millie. „Vítej na světě, Millie. Narozená 29. března. Naše srdce jsou plná víc než kdy jindy,“ napsala dojemně na sociálních sítích.
Devětadvacetiletá jezdkyně westernového ježdění Gina se provdala za Iaina Bethkeho loni během svatebního obřadu na Mallorce. Tehdy se objevily spekulace, že se svatby mohl zúčastnit i samotný Michael, nicméně to nikdy nebylo potvrzeno.
Tiché, ale silné gesto Michaela Schumachera připomnělo světu nejen jeho lidskost a solidaritu, ale i sílu rodiny, která se o něj věrně stará už více než deset let. Fanoušci po celém světě zůstávají dojati a nadále doufají v pozitivní zprávy o jeho zdravotním stavu.
Meteorologické léto je od pondělí v plném proudu, ale pocity zatím mohou být rozporuplné. V posledních dnech se totiž hodí mít po ruce i deštník. A i podle nejnovější dlouhodobé předpovědi se má oteplovat jen pozvolna.
Stovky místních obyvatel se minulý měsíc sešly v grónském hlavním městě Nuuku před novým americkým konzulátem, aby protestovaly proti snahám Donalda Trumpa posílit vliv Spojených států nad tímto ostrovem. Shromáždění zakončilo týden, během něhož toto poloautonomní dánské území poprvé navštívil Trumpův zvláštní zmocněnec Jeff Landry. Organizátor protestu Aqqalukkuluk Fontain připomněl předchozí jednoznačné vyjádření grónské vlády směrem k americké administrativě, že ostrov není na prodej. Otevření diplomatického sídla i Landryho mise se odehrály v době, kdy se obě strany pokoušejí zmírnit napětí vyvolané opakovanými požadavky amerického prezidenta na ovládnutí ostrova z důvodů národní bezpečnosti. Nespokojení občané prošli centrem města se skandováním, že Grónsko patří Gróňanům, načež se před konzulátem v tichosti otočili zády, čímž chtěli podle organizátorů vyslat celému světu jasný vzkaz, že v demokracii musí slovo „ne“ platit.
Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) vydala varování, podle kterého by zablokování Hormuzského průlivu mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat celosvětovou potravinovou krizi. Pokud vlády jednotlivých států nezačnou okamžitě jednat, hrozí prudký nárůst cen jídla. Uzavření této klíčové námořní trasy totiž nepředstavuje pouze krátkodobý výpadek v dopravě, ale znamená začátek hlubokého systémového šoku pro globální trh. Rozhodnutí, která v těchto dnech učiní zemědělci a vládní kabinety ohledně používání hnojiv, dovozu, financování a výběru plodin, budou mít zásadní vliv na budoucí vývoj. Podle zástupců zmíněné specializované agentury OSN se právě v těchto momentech rozhoduje o tom, zda ceny potravin dramaticky stoupnou na konci letošního roku, nebo na začátku roku 2027. Hlavní ekonom organizace Maximo Torero proto vyzval státy, aby začaly vážně přemýšlet o zvýšení své odolnosti vůči tomuto ekonomickému tlaku a minimalizovaly potenciální dopady.
Spojené státy americké oficiálně obvinily bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra a pět dalších osob z vraždy a spiknutí. Celý případ se vrací do roku 1996, kdy byla sestřelena dvě civilní letadla organizace kubánských exulantů Bratři na záchranu, přičemž o život přišli čtyři lidé, z toho tři s americkým občanstvím. Podle nynějšího kubánského prezidenta Miguela Díaze-Canela jde o politický manévr postrádající jakýkoli právní základ. Šéf americké diplomacie Marco Rubio naopak kontroval prohlášením, že Kuba ohrožuje národní bezpečnost Spojených států, a šance na dosažení jakékoli mírové dohody mezi oběma státy nepovažuje za vysoké.
Čínské úřady zaměřily svou pozornost na nový terč v rámci snahy o zavedení pořádku do vysoce konkurenčního odvětví rozvozu jídla, kterým jsou takzvané „fiktivní kuchyně“ neboli restaurace, které fyzicky neexistují a objevují se pouze v aplikacích.
Evropská unie se ocitla na prahu zásadního rozhodnutí v otázce reformy práv cestujících v letecké dopravě. Vyjednavači Evropského parlamentu a členských států mají čas pouze do úterý, aby překonali hluboké rozpory a dosáhli dohody o novém systému ochrany pasažérů. Pokud tato jednání selžou, zůstane v platnosti stávající unijní legislativa. Celý spor se točí kolem otázky, zda by cestující měli i nadále mít nárok na odškodnění ve výši od 250 do 600 eur v případech, kdy jejich let vykáže zpoždění o tři a více hodin.
Nová epidemie eboly se šíří v částech střední Afriky, přičemž Spojené státy americké na tuto situaci reagují minimálně. Důvodem jsou rozsáhlé škrty v domácích i globálních programech veřejného zdraví. Pro vzácnou variantu Bundibugyo, která současnou krizi způsobila, neexistuje lék ani schválená vakcína. Zatímco mezinárodní vědci a zdravotničtí lídři usilovně pátrají po místech šíření nákazy, americká pomoc v těchto krizových oblastech citelně chybí.
Hluboké a nezhojené rány Libanonu představují fatální hrozbu pro diplomatické snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se pokouší vyjednat dohodu s Íránem a ukončit válečný konflikt. Křehká americká diplomacie se ocitla pod obrovským tlakem po izraelské hrozbě úderů proti Teheránem podporovanému Hizballáhu na jižních předměstích Bejrútu a po odvetných raketových útocích milicí na Izrael. Tento náhlý vývoj vyvolal u Trumpa vlnu frustrace z konfliktu, který sám v únoru rozpoutal a který se nyní protáhl až do června, čímž zcela zhatil jeho naděje na rychlé a jednoznačné vítězství.
V indickém státě Uttarpradéš čelí zaprášený okres Banda extrémní vlně veder, která stírá rozdíly mezi částmi dne. Slunce zde již od šesti hodin ráno pálí s intenzitou horkého letního odpoledne a stíny se začínají zkracovat ještě před snídaní. V průběhu května se tato oblast opakovaně umisťovala na vrcholu celonárodního žebříčku jako nejteplejší místo v zemi, přičemž teploty se po dobu více než jednoho týdne nepřetržitě pohybovaly mezi 47 a 48 stupni Celsia. Pro více než dva miliony místních obyvatel, kteří jsou závislí na zemědělství, stavebnictví či dopravě, se jedná o mimořádnou zkoušku vytrvalosti, jež je nutí kompletně reorganizovat své každodenní životy.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal amerického prezidenta Donalda Trumpa o dodání protiraketových systémů Patriot poté, co ničivý ruský útok zasáhl pět ukrajinských měst. Noční údery si vyžádaly nejméně 14 lidských životů, desítky zraněných a další osoby zůstaly uvězněny pod troskami zřícených budov. Rusko podle ukrajinského letectva vyslalo na Ukrajinu celkem 73 raket a 656 dronů, a to včetně osmi hypersonických střel Cirkon. Hlavními terči masivního úderu se staly Kyjev, centrální města Dnipro a Záporoží a také východní Poltava a Charkov.
Oligarchové z éry bývalého maďarského premiéra Viktora Orbána se ocitli pod obrovským tlakem, neboť země směřuje k zavedení zcela nové majetkové daně. Nový předseda vlády Péter Magyar označil tento krok za jasný projev sociální spravedlnosti a solidarity ve fungujícím státě. Podle něj jde o zásadní obrat po dlouhých letech, kdy byla politická loajalita vůči předchozímu režimu systematicky odměňována mimořádnými ekonomickými příležitostmi.
Americký prezident Donald Trump svými politickými kroky dokázal to, co se Paříži a Bruselu nedařilo dlouhé roky. Přesvědčil totiž i ty největší zastánce volného trhu v Evropě, že stoprocentní závislost na amerických technologiích představuje pro kontinent obrovskou zranitelnost. Trumpovy hrozby vůči Grónsku, sankce proti mezinárodním představitelům a ochota využívat závislost Evropy na amerických firmách jako zbraň definitivně zlomily poslední odpor vůči snahám o technologickou nezávislost.