Fanoušky Formule 1 po celém světě dojala nečekaná zpráva: legendární sedminásobný mistr světa Michael Schumacher, který se od roku 2013 po vážné nehodě na lyžích neobjevil na veřejnosti, učinil výjimečné gesto. Za pomoci své manželky Corinny podepsal závodní přilbu, která bude vydražena ve prospěch charitativní organizace na podporu výzkumu demence.
Přilba, na níž připojil svá iniciály „M.S.“, patří dalšímu velikánovi motorsportu – Sirovi Jackiemu Stewartovi. Právě on se rozhodl tuto unikátní památku vydražit a výtěžek věnovat své nadaci Race Against Dementia, kterou založil poté, co jeho manželku Lady Helen v roce 2014 postihla frontotemporální demence.
„Je nádherné, že Michael mohl tuto přilbu podepsat pro tak důležitou věc – nemoc, která zatím nemá žádný lék,“ uvedl dojatý Jackie Stewart pro Daily Mail. Dodal, že díky podpisu Schumachera je přilba nyní jedinou na světě, na níž jsou podpisy všech žijících mistrů světa Formule 1.
Michael Schumacher nebyl od svého vážného úrazu ve francouzském Méribelu v roce 2013 nikdy veřejně spatřen. Po pádu na lyžích utrpěl těžké poranění hlavy, byl uveden do umělého spánku a od té doby se zotavuje v přísně střeženém soukromí v sídle na břehu Ženevského jezera ve Švýcarsku. Jeho zdravotní stav zůstává utajený a veřejnost se o něm dozvídá jen minimum informací.
O bývalého jezdce Ferrari a Benettonu pečuje specializovaný tým lékařů, přičemž přístup k němu má pouze hrstka důvěryhodných osob, včetně jeho manželky Corinny, bývalého šéfa Ferrari Jeana Todta, exjezdců Felipeho Massy a Lucy Badoera či jeho dlouholeté manažerky Sabine Kehm.
Přilba se skotským tartanem, typickým pro Stewarta, bude slavnostně představena při Velké ceně Bahrajnu, která startuje v pondělí brzy ráno našeho času. Sir Jackie Stewart se navíc během víkendu chystá usednout do svého šampionského vozu Tyrrell z roku 1973 a absolvovat symbolické kolo na okruhu jako poctu minulosti – i boji, který vede mimo trať.
Kromě podpory výzkumu bude výtěžek z aukce přilby směřovat na vývoj nového krevního testu, který by mohl včasně detekovat první známky demence ještě před tím, než se projeví symptomy. Na vývoji testu spolupracuje Stewartova nadace s odborníky z univerzity v Cambridge.
Michael Schumacher se dočkal i radostné události v rodině. Koncem března se stal poprvé dědečkem – jeho dcera Gina přivedla na svět holčičku jménem Millie. „Vítej na světě, Millie. Narozená 29. března. Naše srdce jsou plná víc než kdy jindy,“ napsala dojemně na sociálních sítích.
Devětadvacetiletá jezdkyně westernového ježdění Gina se provdala za Iaina Bethkeho loni během svatebního obřadu na Mallorce. Tehdy se objevily spekulace, že se svatby mohl zúčastnit i samotný Michael, nicméně to nikdy nebylo potvrzeno.
Tiché, ale silné gesto Michaela Schumachera připomnělo světu nejen jeho lidskost a solidaritu, ale i sílu rodiny, která se o něj věrně stará už více než deset let. Fanoušci po celém světě zůstávají dojati a nadále doufají v pozitivní zprávy o jeho zdravotním stavu.
Donald Trump dnes na Světovém ekonomickém fóru v Davosu vyvolal značné rozpaky, když oznámil, že se ještě dnes setká s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Trump před publikem prohlásil, že Zelenskyj by mohl být „přímo v sále“ a že oba lídři jsou velmi blízko k uzavření mírové dohody. Tato slova však okamžitě narazila na realitu – ukrajinský prezident totiž v Davosu vůbec není.
Americký prezident Donald Trump ve svém projevu v Davosu představil další ambiciózní, i když značně kontroverzní vizi: vybudování „největšího Zlatého dómu, jaký kdy byl postaven“. Tento obranný systém má být umístěn právě v Grónsku, o jehož koupi prezident usiluje. Trump tvrdí, že v případě jaderného konfliktu by rakety letěly přímo nad středem tohoto „kusu ledu“, a proto je nezbytné tam vybudovat technologicky vyspělý štít.
Americký prezident Donald Trump bez obalu vyzval k zahájení rozhovorů o akvizici Grónska. Přestože kodaňská vláda takové plány opakovaně odmítá, Trump před světovými elitami prohlásil, že Spojené státy jsou jedinou silou schopnou tento „gigantický kus ledu“ efektivně chránit. Podle jeho slov je začlenění ostrova pod americkou správu nezbytné pro zajištění globální bezpečnosti v současné napjaté mezinárodní situaci.
Americký prezident Donald Trump i přes počáteční potíže s letadlem dorazil na Světové ekonomické fórum v Davosu přesně podle plánu. Poté, co technická závada na elektroinstalaci speciálu Air Force One nakrátko odložila jeho odlet, vstoupil do sálu plného světových byznysmenů a politiků za hlasitého potlesku. Hned v úvodu nešetřil sebevědomím a oznámil, že přiváží zprávy o neuvěřitelném rozmachu Spojených států.
Evropský parlament ve středu odhlasoval postoupení čerstvě podepsané obchodní dohody s jihoamerickým blokem Mercosur Soudnímu dvoru Evropské unie (CJEU). Toto rozhodnutí, které vzešlo z těsného hlasování v poměru 334 ku 324 hlasům, uvrhlo osud dlouho připravovaného paktu do stavu právní nejistoty. Poslanci ve Štrasburku požadují, aby nejvyšší soud Unie přezkoumal, zda je tato vysoce polarizující dohoda slučitelná s politikou a právním rámcem EU.
Íránci znovu riskují život, aby odmítli režim, který jim bere důstojnost i budoucnost. Nejde už jen o ceny a elektřinu, ale o samotné právo žít bez strachu. Íránský teokratický stát reálně nemá co nabídnout kromě nepřátelství a násilí. Vytrvalost zdejší společnosti je ve skutečnosti tou největší hrozbou pro jeho přežití.
V Davosu ve středu naplno propukl diplomatický střet mezi Washingtonem a Kodaní. Americký ministr financí Scott Bessent v sérii nevybíravých výroků označil Dánsko i jeho investice do amerických státních dluhopisů za „irelevantní“. Stalo se tak v reakci na krok dánského penzijního fondu AkademikerPension, který se rozhodl zbavit svých amerických cenných papírů v hodnotě 100 milionů dolarů kvůli neudržitelnosti tamních veřejných financí.
Snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa o anexi Grónska, doprovázená výhrůžkami drakonickými cly pro každého, kdo se mu postaví do cesty, donutila evropské lídry k hledání způsobů, jak ochránit svou suverenitu i společný trh. Možnosti, které mají na stole, sahají od opatrné diplomacie až po nasazení „obchodní bazuky“, která by mohla definitivně změnit podobu transatlantických vztahů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se letos nečekaně rozhodl vynechat Světové ekonomické fórum v Davosu, přestože se ještě nedávno zdálo, že právě zde by mohlo dojít k historickému průlomu v jednáních o míru. Zelenskyj v novoročním projevu i po summitu „koalice ochotných“ v Paříži hovořil o tom, že dohoda o příměří s Ruskem je hotová z 90 %. Očekávalo se, že v Davosu dojde k finalizaci bezpečnostních záruk a představení ambiciózního „plánu prosperity“ pro poválečnou obnovu země.
Svět se ocitl v situaci, kterou mnozí analytici označují za začátek konce mezinárodního řádu nastoleného po druhé světové válce. Geopolitické napětí se nečekaně přesunulo do arktických oblastí, kde spor o Grónsko vyvolal hluboké trhliny v Severoatlantické alianci. Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa poprvé otevřeně podmínily kolektivní obranu svých spojenců jejich ochotou podpořit americkou anexi tohoto dánského autonomního území.
Francouzský prezident Emmanuel Macron otevřeně vyzval k odvetným opatřením proti americkým clům. Reagoval tak na stupňující se nátlak Donalda Trumpa, který se snaží získat Grónsko a hrozí sankcemi každému, kdo se mu postaví do cesty. Macron ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru zdůraznil, že dává přednost respektu před šikanou a právnímu státu před brutalitou.
Donald Trump oslavil první výročí svého návratu do Bílého domu projevem, který byl podle očekávání plný optimismu, ale také řady nepravdivých tvrzení. Během tiskové konference a následných dotazů se prezident snažil vykreslit uplynulý rok 2025 jako období bezprecedentního rozkvětu. Při bližším pohledu na fakta se však ukazuje, že Trumpova rétorika se často rozchází s realitou v ekonomických datech i mezinárodních záležitostech.
