Fanoušky Formule 1 po celém světě dojala nečekaná zpráva: legendární sedminásobný mistr světa Michael Schumacher, který se od roku 2013 po vážné nehodě na lyžích neobjevil na veřejnosti, učinil výjimečné gesto. Za pomoci své manželky Corinny podepsal závodní přilbu, která bude vydražena ve prospěch charitativní organizace na podporu výzkumu demence.
Přilba, na níž připojil svá iniciály „M.S.“, patří dalšímu velikánovi motorsportu – Sirovi Jackiemu Stewartovi. Právě on se rozhodl tuto unikátní památku vydražit a výtěžek věnovat své nadaci Race Against Dementia, kterou založil poté, co jeho manželku Lady Helen v roce 2014 postihla frontotemporální demence.
„Je nádherné, že Michael mohl tuto přilbu podepsat pro tak důležitou věc – nemoc, která zatím nemá žádný lék,“ uvedl dojatý Jackie Stewart pro Daily Mail. Dodal, že díky podpisu Schumachera je přilba nyní jedinou na světě, na níž jsou podpisy všech žijících mistrů světa Formule 1.
Michael Schumacher nebyl od svého vážného úrazu ve francouzském Méribelu v roce 2013 nikdy veřejně spatřen. Po pádu na lyžích utrpěl těžké poranění hlavy, byl uveden do umělého spánku a od té doby se zotavuje v přísně střeženém soukromí v sídle na břehu Ženevského jezera ve Švýcarsku. Jeho zdravotní stav zůstává utajený a veřejnost se o něm dozvídá jen minimum informací.
O bývalého jezdce Ferrari a Benettonu pečuje specializovaný tým lékařů, přičemž přístup k němu má pouze hrstka důvěryhodných osob, včetně jeho manželky Corinny, bývalého šéfa Ferrari Jeana Todta, exjezdců Felipeho Massy a Lucy Badoera či jeho dlouholeté manažerky Sabine Kehm.
Přilba se skotským tartanem, typickým pro Stewarta, bude slavnostně představena při Velké ceně Bahrajnu, která startuje v pondělí brzy ráno našeho času. Sir Jackie Stewart se navíc během víkendu chystá usednout do svého šampionského vozu Tyrrell z roku 1973 a absolvovat symbolické kolo na okruhu jako poctu minulosti – i boji, který vede mimo trať.
Kromě podpory výzkumu bude výtěžek z aukce přilby směřovat na vývoj nového krevního testu, který by mohl včasně detekovat první známky demence ještě před tím, než se projeví symptomy. Na vývoji testu spolupracuje Stewartova nadace s odborníky z univerzity v Cambridge.
Michael Schumacher se dočkal i radostné události v rodině. Koncem března se stal poprvé dědečkem – jeho dcera Gina přivedla na svět holčičku jménem Millie. „Vítej na světě, Millie. Narozená 29. března. Naše srdce jsou plná víc než kdy jindy,“ napsala dojemně na sociálních sítích.
Devětadvacetiletá jezdkyně westernového ježdění Gina se provdala za Iaina Bethkeho loni během svatebního obřadu na Mallorce. Tehdy se objevily spekulace, že se svatby mohl zúčastnit i samotný Michael, nicméně to nikdy nebylo potvrzeno.
Tiché, ale silné gesto Michaela Schumachera připomnělo světu nejen jeho lidskost a solidaritu, ale i sílu rodiny, která se o něj věrně stará už více než deset let. Fanoušci po celém světě zůstávají dojati a nadále doufají v pozitivní zprávy o jeho zdravotním stavu.
Vojenský soudce ve Spojených státech stanovil datum zahájení soudního procesu s Chálidem Šajchem Muhammadem a třemi dalšími muži obviněnými ze zosnování teroristických útoků z 11. září 2001. Proces byl naplánován na 5. června 2028, což je o 18 měsíců později, než navrhovala obžaloba. Původně požadovala začátek již v lednu 2027.
Britské královské námořnictvo absolvovalo intenzivní třídenní operaci, během níž detailně sledovalo pohyb čtyř ruských plavidel v britských vodách. Mimořádný zásah trval celkem 72 hodin a britské složky využívaly k neustálému monitorování trasy ze Severního moře do Lamanšského průlivu pokročilé radarové systémy.
Obchodní spor a uvalení vysokých amerických cel vyvolaly mezi kanadskými obyvateli rozsáhlý bojkot zboží a služeb pocházejících ze Spojených států. Reakce veřejnosti přišla poté, co americká administrativa zavedla padesátiprocentní cla na kanadské zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů a kanadský premiér Mark Carney přikročil k odpovídajícím protiopatřením. Napětí dál vyostřily politické výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho kroky v pohraničních otázkách.
Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.
Ruský prezident Vladimir Putin vyslal Velké Británii zastřenou hrozbu během tiskové konference v kyrgyzském Biškeku. Na dotaz novinářů, zda by Moskva mohla v reakci na dodávky zbraní Ukrajině zasáhnout vojenské objekty na britském území, odpověděl pouze stručnou větou. Prohlásil, že tato informace představuje vojenské tajemství. Ruský vůdce tak záměrně neposkytl jednoznačné potvrzení ani vyvrácení možných úderů. Tímto výrokem ponechal britskou veřejnost i tamní představitele v nejistotě ohledně dalších kroků Moskvy.
Americký prezident Donald Trump představil dohodu s Venezuelou, jejímž prostřednictvím získávají Spojené státy přístup k rozsáhlým zásobám ropy. Součástí tohoto plánu je využití získané suroviny k doplnění amerických nouzových zásob ropy, které se po uvolnění miliónů barelů dostaly na nejnižší úroveň za několik desetiletí. Washington získal v nově vytvořeném společném podniku většinový podíl s přístupem k desítkám miliard barelů prověřených zásob. Podle analytiků CNN však využití venezuelské ropy k doplnění strategických rezerv naráží na řadu zásadních překážek.
Od vyhlášení příměří zahynulo v Pásmu Gazy při izraelských útocích podle nejnovějších údajů tamního ministerstva zdravotnictví více než devět set lidí. Celkový počet palestinských obětí v tomto území tak od vyhlášení klidu zbraní přesáhl tisíc tři sta, přičemž mezi mrtvými je i více než tři sta dětí.
Evropské vlády plánují v boji proti klimatickým změnám masivní rozvoj jaderné energetiky. Tyto plány však narážejí na samotné dopady globálního oteplování. Vlny veder a dlouhotrvající sucha způsobily v letních měsících pokles hladin evropských řek na rekordní minima. Závody tak přicházejí o vodu potřebnou k chlazení reaktorů.
Americká armáda provedla nové letecké údery na cíle v Íránu, což vyvolalo okamžitou odvetu Teheránu v podobě raketových a dronových útoků na Jordánsko, Bahrajn a Kuvajt. K eskalaci došlo navzdory výslovnému varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv odvetný krok narazí na ještě tvrdší vojenskou reakci. Poslední kolo vzájemných úderů následovalo po nočních útocích, které narušily několikatýdenní období relativního klidu. Napětí v regionu Blízkého východu tak opět prudce vzrostlo a hrozí dalším rozšířením konfliktu.
Evropská komise čelí vnitřnímu tlaku kvůli své odmítavé politice vůči čínské sociální síti TikTok. Část úředníků v bruselském sídle Berlaymont považuje nepřítomnost komise na této platformě za strategickou chybu. Poukazují přitom na skutečnost, že aplikaci v současnosti pravidelně využívá přibližně dvě stě milionů Evropanů. Otázka možného vstupu na tuto síť se tak znovu stala tématem diskusí na nejvyšší úrovni.
Americký prezident Donald Trump čelí výrazné nevoli veřejnosti v souvislosti se svými nejnovějšími kroky na mezinárodní i domácí scéně. Jeho rozhodnutí rozpoutat novou obchodní válku s Kanadou a oficiálně přejmenovat Ontarijské jezero na Americké jezero vyvolalo široký odpor. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění webu CNN odmítá tato opatření nadpoloviční většina obyvatel Spojených států. Tento vývoj navíc přichází v citlivém období před nadcházejícími doplňovacími volbami do amerického Kongresu.
Íránské ozbrojené síly zahájily rozsáhlé raketové a dronové útoky na americké vojenské cíle v Jordánsku, Kuvajtu, Iráku a Bahrajnu. Tento vojenský úder následoval poté, co americká armáda v úterý obnovila své letecké operace proti íránskému území. K opětovnému vyostření konfliktu došlo v důsledku zpráv o zásahu civilního domu na jihu Íránu během svatební oslavy. Teherán reagoval sérií odvetných akcí namířených na americké základny napříč celým Blízkým východem.
