Pondělní vesmírná mise společnosti Blue Origin, která vynesla do vesmíru šestici žen, včetně několika známých osobností, se zpočátku zdála jako přelomový moment v historii komerčního cestování mimo Zemi. Vzápětí se však stala terčem tvrdé kritiky.
Nešlo jen o odborníky, ale i o řadu slavných jmen ze světa showbyznysu. Mezi těmi, kdo se proti misi veřejně postavili, byla také slavná modelka Emily Ratajkowski (33), která svou nespokojenost neskrývala.
Letu se zúčastnily například popová hvězda Katy Perry, novinářka Gayle King nebo astronautka Ed Dwight, která se stala historicky prvním černošským pasažérem komerčního letu do vesmíru. Přesto se na sociálních sítích místo obdivu a oslav začaly rychle šířit ostré komentáře a nesouhlasné reakce.
Emily Ratajkowski své výhrady vyjádřila přímo a bez obalu. Na TikToku zveřejnila krátké video, v němž se zjevně rozčarovaně vyjadřovala k celé události. „Tato vesmírná mise. Je to horší než parodie. Říkat, že vám záleží na Matce Zemi… A pak se nechat vynést do vesmíru raketou, kterou postavila a zaplatila firma, jež ničí planetu?“ kritizovala Ratajkowski.
Modelka narážela nejen na environmentální dopady spojené s provozem raketové dopravy, ale především na rozpor mezi veřejným projevováním ekologických postojů a skutečnými činy. „Podívejte se, v jakém stavu je svět, a zamyslete se, kolik zdrojů se vynaložilo na to, aby tyto ženy poslaly do vesmíru. Proč?“ ptala se ve videu, které rychle získalo stovky tisíc zhlédnutí.
K podobným názorům se přidaly i další slavné osobnosti, například herečky Olivia Wilde a Amy Schumer. Obě poukázaly na to, že v době klimatických krizí a sociálních nerovností by měly být podobné prostředky věnovány raději pomoci lidem na Zemi než propagaci výletů do vesmíru pro elity.
Společnost Blue Origin, kterou založil miliardář Jeff Bezos, na kritiku zatím oficiálně nereagovala. Mise byla přitom původně prezentována jako oslava ženského přínosu vědě a technice. Kritici však tvrdí, že šlo spíš o marketingovou akci, která ignorovala širší společenský kontext.
Let měl podle Blue Origin symbolizovat posun v oblasti rovnosti pohlaví ve vesmírném výzkumu a nabídnout inspiraci budoucím generacím. Výběr účastnic a doprovodná mediální kampaň však podle kritiků více odpovídaly snaze přitáhnout pozornost než skutečné vědecké nebo edukační misi.
Emily Ratajkowski není jediná celebrita, která v poslední době otevřeně kritizuje miliardářské „hračky“ v podobě vesmírných projektů. V minulosti se ozvaly i jiné známé tváře, jako Leonardo DiCaprio nebo Greta Thunberg, kteří rovněž poukazovali na to, jak neslučitelné jsou tyto projekty se skutečnou snahou o ochranu klimatu.
Jedno je jisté – i když se let Blue Origin zapsal do dějin jako technologický úspěch a přelom v oblasti ženského zastoupení v kosmickém průmyslu, debata, kterou vyvolal, ukazuje na hlubší společenské napětí. A to mezi honbou za pokrokem a naléhavou nutností řešit problémy, které sužují naši planetu tady a teď.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.
