Pondělní vesmírná mise společnosti Blue Origin, která vynesla do vesmíru šestici žen, včetně několika známých osobností, se zpočátku zdála jako přelomový moment v historii komerčního cestování mimo Zemi. Vzápětí se však stala terčem tvrdé kritiky.
Nešlo jen o odborníky, ale i o řadu slavných jmen ze světa showbyznysu. Mezi těmi, kdo se proti misi veřejně postavili, byla také slavná modelka Emily Ratajkowski (33), která svou nespokojenost neskrývala.
Letu se zúčastnily například popová hvězda Katy Perry, novinářka Gayle King nebo astronautka Ed Dwight, která se stala historicky prvním černošským pasažérem komerčního letu do vesmíru. Přesto se na sociálních sítích místo obdivu a oslav začaly rychle šířit ostré komentáře a nesouhlasné reakce.
Emily Ratajkowski své výhrady vyjádřila přímo a bez obalu. Na TikToku zveřejnila krátké video, v němž se zjevně rozčarovaně vyjadřovala k celé události. „Tato vesmírná mise. Je to horší než parodie. Říkat, že vám záleží na Matce Zemi… A pak se nechat vynést do vesmíru raketou, kterou postavila a zaplatila firma, jež ničí planetu?“ kritizovala Ratajkowski.
Modelka narážela nejen na environmentální dopady spojené s provozem raketové dopravy, ale především na rozpor mezi veřejným projevováním ekologických postojů a skutečnými činy. „Podívejte se, v jakém stavu je svět, a zamyslete se, kolik zdrojů se vynaložilo na to, aby tyto ženy poslaly do vesmíru. Proč?“ ptala se ve videu, které rychle získalo stovky tisíc zhlédnutí.
K podobným názorům se přidaly i další slavné osobnosti, například herečky Olivia Wilde a Amy Schumer. Obě poukázaly na to, že v době klimatických krizí a sociálních nerovností by měly být podobné prostředky věnovány raději pomoci lidem na Zemi než propagaci výletů do vesmíru pro elity.
Společnost Blue Origin, kterou založil miliardář Jeff Bezos, na kritiku zatím oficiálně nereagovala. Mise byla přitom původně prezentována jako oslava ženského přínosu vědě a technice. Kritici však tvrdí, že šlo spíš o marketingovou akci, která ignorovala širší společenský kontext.
Let měl podle Blue Origin symbolizovat posun v oblasti rovnosti pohlaví ve vesmírném výzkumu a nabídnout inspiraci budoucím generacím. Výběr účastnic a doprovodná mediální kampaň však podle kritiků více odpovídaly snaze přitáhnout pozornost než skutečné vědecké nebo edukační misi.
Emily Ratajkowski není jediná celebrita, která v poslední době otevřeně kritizuje miliardářské „hračky“ v podobě vesmírných projektů. V minulosti se ozvaly i jiné známé tváře, jako Leonardo DiCaprio nebo Greta Thunberg, kteří rovněž poukazovali na to, jak neslučitelné jsou tyto projekty se skutečnou snahou o ochranu klimatu.
Jedno je jisté – i když se let Blue Origin zapsal do dějin jako technologický úspěch a přelom v oblasti ženského zastoupení v kosmickém průmyslu, debata, kterou vyvolal, ukazuje na hlubší společenské napětí. A to mezi honbou za pokrokem a naléhavou nutností řešit problémy, které sužují naši planetu tady a teď.
V odborných kruzích se říká, že lidé už nechtějí o pandemiích ani slyšet. Kolektivní pozornost se po letech s covidem vyčerpala a my jsme se rozhodli tuto kapitolu zamknout na několik západů. Nikki Ikani, expertka na bezpečnostní rizika z univerzity v Leidenu, však varuje, že s tímto vytěsněním zahazujeme i těžce nabyté lekce. Podle ní se nyní u ptačí chřipky opakuje stejný vzorec ignorovaných varování, jaký předcházel globální krizi v roce 2020.
Ukrajinská tajná služba SBU v pátek podnikla bezprecedentní operaci, při níž drony zasáhly tanker ruské „stínové flotily“ přímo ve Středozemním moři. Útok se odehrál v mezinárodních vodách nedaleko Kréty, více než 2 000 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle představitelů SBU utrpělo plavidlo s názvem Qendil kritické poškození a je nyní neschopné dalšího provozu.
Dánská vláda otevřeně obvinila Rusko z přípravy a realizace dvou rozsáhlých kybernetických útoků, které zasáhly kritickou infrastrukturu a demokratické procesy v zemi. Podle dánské zpravodajské služby (DDIS) jde o nevyvratitelný důkaz probíhající hybridní války, kterou Moskva vede proti západním spojencům Ukrajiny. Útoky byly popsány jako destruktivní a jejich cílem bylo vyvolat nejistotu v dánské společnosti.
Nová vláda pod vedením Andreje Babiše zahájila radikální obrat v přístupu k ochraně klimatu. Petr Macinka, který byl dočasně pověřen řízením Ministerstva životního prostředí, ve čtvrtek oznámil zrušení celé sekce ochrany klimatu. Tento krok odůvodnil potřebou „deideologizace“ úřadu, čímž naplnil svá předvolební slova o tom, že po volbách „poteče zelená krev“.
Belgický premiér Bart De Wever na své noční tiskové konferenci neskrýval úlevu nad dosaženým kompromisem ohledně financování Ukrajiny. Podle něj není podpora Kyjeva žádnou charitou, ale nejdůležitější investicí, kterou může Evropa udělat pro svou vlastní bezpečnost. Zdůraznil, že v Bruselu se nikdy nedebatovalo o tom, zda pomoci, ale pouze o způsobu, jakým to provést, aby unie neohrozila sama sebe.
Vladimir Putin během svého bilančního vystoupení nešetřil kritikou na adresu Bruselu kvůli schválenému úvěru pro Ukrajinu. Jakékoli snahy o financování ukrajinské armády z prostředků zablokovaného ruského majetku označil za nehoráznou krádež. Domnívá se, že Evropská unie nakonec k přímé konfiskaci nepřistoupila jen kvůli obavám z odvetných opatření, která by pro evropské země byla velmi bolestivá.
Vedle oficiálních zpráv o hrdinství a obětech v boji se v ukrajinských stínech odehrává tichá tragédie, o které se téměř nemluví. Tisíce vojáků padly na frontě, ale stovky dalších ukončily svůj život vlastní rukou. Oficiální statistiky o sebevraždách v armádě neexistují a úřady tyto případy často popisují jen jako izolované incidenty. Pro pozůstalé rodiny však smrt jejich blízkého znamená začátek nového utrpení plného stigmat a nespravedlnosti.
Evropští lídři na summitu v Bruselu v brzkých ranních hodinách schválili zásadní finanční pomoc pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Půjčka má zajistit stabilitu země v kritických letech 2026 a 2027 a odvrátit hrozící bankrot, který by podle propočtů mohl nastat už v dubnu příštího roku. Rozhodnutí padlo po patnácti hodinách náročného vyjednávání, které skončilo kolem třetí hodiny ranní.
Evropští lídři na summitu v Bruselu dospěli po náročném jednání k dohodě o poskytnutí úvěru Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Tato finanční injekce má zajistit stabilitu země v příštích dvou letech a pokrýt její vojenské i hospodářské potřeby. Půjčka je reakcí na blížící se platební neschopnost, která by bez vnějšího zásahu mohla Kyjev zasáhnout již v dubnu.
Do Štědrého dne zbývá necelý týden. Zatímco Veronika Žilková prozradila vánoční plány už dávno, její nejstarší dcera Agáta Hanychová je odhalila až v podcastu s kamarádkou Ornellou Koktovou. Při té příležitosti připustila, že roli sehrají napjaté vztahy v rodině.
Někteří ruští diplomaté už dávají najevo, že by Ukrajina měla zapomenout na jakoukoliv mírovou dohodu s Ruskem, která by ukončila přes tři roky trvající válečný konflikt. Ruský velvyslanec ve Velké Británii Andrej Kelin v rozhovoru pro britská média naznačil, že Kyjev by se měl zkrátka vzdát Moskvě.
Letošní babyboom v českém šoubyznyse ještě nekončí. Nejhezčí možný vánoční dárek dostala jedna slavná česká herecká rodina. Vladimír Polívka se jen pár dní před Štědrým dnem stal otcem. Potvrdila to jeho neméně slavná maminka.