Pondělní vesmírná mise společnosti Blue Origin, která vynesla do vesmíru šestici žen, včetně několika známých osobností, se zpočátku zdála jako přelomový moment v historii komerčního cestování mimo Zemi. Vzápětí se však stala terčem tvrdé kritiky.
Nešlo jen o odborníky, ale i o řadu slavných jmen ze světa showbyznysu. Mezi těmi, kdo se proti misi veřejně postavili, byla také slavná modelka Emily Ratajkowski (33), která svou nespokojenost neskrývala.
Letu se zúčastnily například popová hvězda Katy Perry, novinářka Gayle King nebo astronautka Ed Dwight, která se stala historicky prvním černošským pasažérem komerčního letu do vesmíru. Přesto se na sociálních sítích místo obdivu a oslav začaly rychle šířit ostré komentáře a nesouhlasné reakce.
Emily Ratajkowski své výhrady vyjádřila přímo a bez obalu. Na TikToku zveřejnila krátké video, v němž se zjevně rozčarovaně vyjadřovala k celé události. „Tato vesmírná mise. Je to horší než parodie. Říkat, že vám záleží na Matce Zemi… A pak se nechat vynést do vesmíru raketou, kterou postavila a zaplatila firma, jež ničí planetu?“ kritizovala Ratajkowski.
Modelka narážela nejen na environmentální dopady spojené s provozem raketové dopravy, ale především na rozpor mezi veřejným projevováním ekologických postojů a skutečnými činy. „Podívejte se, v jakém stavu je svět, a zamyslete se, kolik zdrojů se vynaložilo na to, aby tyto ženy poslaly do vesmíru. Proč?“ ptala se ve videu, které rychle získalo stovky tisíc zhlédnutí.
K podobným názorům se přidaly i další slavné osobnosti, například herečky Olivia Wilde a Amy Schumer. Obě poukázaly na to, že v době klimatických krizí a sociálních nerovností by měly být podobné prostředky věnovány raději pomoci lidem na Zemi než propagaci výletů do vesmíru pro elity.
Společnost Blue Origin, kterou založil miliardář Jeff Bezos, na kritiku zatím oficiálně nereagovala. Mise byla přitom původně prezentována jako oslava ženského přínosu vědě a technice. Kritici však tvrdí, že šlo spíš o marketingovou akci, která ignorovala širší společenský kontext.
Let měl podle Blue Origin symbolizovat posun v oblasti rovnosti pohlaví ve vesmírném výzkumu a nabídnout inspiraci budoucím generacím. Výběr účastnic a doprovodná mediální kampaň však podle kritiků více odpovídaly snaze přitáhnout pozornost než skutečné vědecké nebo edukační misi.
Emily Ratajkowski není jediná celebrita, která v poslední době otevřeně kritizuje miliardářské „hračky“ v podobě vesmírných projektů. V minulosti se ozvaly i jiné známé tváře, jako Leonardo DiCaprio nebo Greta Thunberg, kteří rovněž poukazovali na to, jak neslučitelné jsou tyto projekty se skutečnou snahou o ochranu klimatu.
Jedno je jisté – i když se let Blue Origin zapsal do dějin jako technologický úspěch a přelom v oblasti ženského zastoupení v kosmickém průmyslu, debata, kterou vyvolal, ukazuje na hlubší společenské napětí. A to mezi honbou za pokrokem a naléhavou nutností řešit problémy, které sužují naši planetu tady a teď.
Ve Spojených státech se opět rozhořela debata o tom, kdo byl nejhorším prezidentem v historii země. V nově zveřejněném přehledu pěti nejhorších hlav státu, který zveřejnil portál The National Interest, překvapivě nefigurují žádní současní nebo nedávní prezidenti, jako Donald Trump nebo Joe Biden. Místo toho odborníci varují, že skutečné historické selhání lze najít u jiných mužů, jejichž rozhodnutí přispěla k občanské válce, úpadku ekonomiky nebo rozkladu ústavních principů.
Zatímco svět dál předstírá normalitu a diplomaté pečlivě váží slova, realita je možná mnohem temnější. Konflikty dnes zuří na všech kontinentech kromě Antarktidy, starý řád se rozpadá a nové mocnosti si bez ostychu nárokují svůj prostor. Mluvíme o tom, co přijde, ale možná už jsme uprostřed toho, čeho se nejvíc obáváme. Třetí světová válka se možná už dávno vede, jen v roztříštěné, nepřiznané a hybridní podobě.
Nejnovější vědecký výzkum přináší znepokojivé zprávy o budoucnosti ikonických obyvatel Antarktidy – císařských tučňáků. Tito majestátní ptáci, kteří si své životy už milion let přizpůsobovali extrémním podmínkám nejchladnějšího kontinentu světa, se nyní kvůli změně klimatu ocitají na pokraji existenční krize.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu ostře obvinil některé západní firmy, že i přes platný sankční režim nadále dodávají Rusku zařízení a technologie, které Kreml využívá při výrobě vojenské techniky. Podle jeho slov má Ukrajina k dispozici konkrétní důkazy o těchto dodávkách a již je předala partnerským státům. Vyzval rovněž k přijetí tvrdých sankcí vůči firmám, které se na těchto aktivitách podílejí.
Ruská armáda úmyslně manipuluje s těly padlých vojáků, aby skryla skutečný rozsah svých ztrát. Tvrdí to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který během tiskové konference v Kyjevě obvinil Moskvu z toho, že některá těla vrací Ukrajině s tím, že jde o padlé Ukrajince – přestože jde ve skutečnosti o ruské vojáky.
Ruský prezident Vladimir Putin opět vyvolal mezinárodní rozruch, když během vystoupení na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru pronesl zatím nejválečnější komentáře za dlouhou dobu. Navzdory tomu, že šlo o ekonomické fórum, Putin se věnoval hlavně válce na Ukrajině – a jeho slova byla jednoznačná.
Pákistán oznámil, že plánuje nominovat amerického prezidenta Donalda Trumpa na Nobelovu cenu za mír za jeho roli při urovnání nedávného ozbrojeného střetu s Indií. Podle oficiálního prohlášení Trump sehrál klíčovou roli při deeskalaci situace, která hrozila přerůst v otevřený válečný konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi.
Americký prezident Donald Trump se rozhodl odložit rozhodnutí o případném útoku na Írán o dva týdny a doufá, že se v tomto časovém okně otevře prostor pro diplomatické řešení. Jeho zdrženlivost přichází v době, kdy Izrael pokračuje v leteckých úderech proti íránským cílům, včetně údajného útoku na jaderné zařízení Fordo, a kdy se napětí v regionu vyhrocuje.
Nová data z NASA ukazují dramatické zhoršení extrémních klimatických jevů, jako jsou záplavy a sucha, za posledních pět let. Tyto události jsou nejen častější, ale také trvají déle a mají výrazně ničivější dopad. Loňské hodnoty byly podle výzkumníků dokonce dvojnásobné oproti průměru z let 2003 až 2020.
Herečka Jiřina Bohdalová (94) dokazuje, že věk pro ni není překážkou. Navzdory tomu, že se mnozí lidé i o desítky let mladší takovým zákrokům vyhýbají, ona se s odvahou rozhodla pro operaci srdeční chlopně metodou katetrizace. Zákrok byl úspěšný a podle lékařů se známá herečka zotavuje velmi dobře.
V roce 2026 má začít fungovat nový mezinárodní zvláštní tribunál, jehož cílem bude vyšetřování a případné potrestání ruské agrese vůči Ukrajině z roku 2022. Jeho zřízení letos potvrdily Evropská unie, Rada Evropy, Ukrajina a další státy tvořící mezinárodní koalici. Vznik tohoto orgánu je vnímán jako historický krok směrem k mezinárodní spravedlnosti, otázkou však zůstává, zda bude skutečně účinný.
Italský ministr obrany Guido Crosetto vzbudil pozornost mezinárodního společenství svými ostrými výroky na adresu Severoatlantické aliance (NATO), kterou označil za organizaci, jež „v současné podobě nemá důvod k existenci“. Jeho komentáře přicházejí jen několik dní před očekávaným summitem NATO v Haagu, který se uskuteční příští týden.
