Pondělní vesmírná mise společnosti Blue Origin, která vynesla do vesmíru šestici žen, včetně několika známých osobností, se zpočátku zdála jako přelomový moment v historii komerčního cestování mimo Zemi. Vzápětí se však stala terčem tvrdé kritiky.
Nešlo jen o odborníky, ale i o řadu slavných jmen ze světa showbyznysu. Mezi těmi, kdo se proti misi veřejně postavili, byla také slavná modelka Emily Ratajkowski (33), která svou nespokojenost neskrývala.
Letu se zúčastnily například popová hvězda Katy Perry, novinářka Gayle King nebo astronautka Ed Dwight, která se stala historicky prvním černošským pasažérem komerčního letu do vesmíru. Přesto se na sociálních sítích místo obdivu a oslav začaly rychle šířit ostré komentáře a nesouhlasné reakce.
Emily Ratajkowski své výhrady vyjádřila přímo a bez obalu. Na TikToku zveřejnila krátké video, v němž se zjevně rozčarovaně vyjadřovala k celé události. „Tato vesmírná mise. Je to horší než parodie. Říkat, že vám záleží na Matce Zemi… A pak se nechat vynést do vesmíru raketou, kterou postavila a zaplatila firma, jež ničí planetu?“ kritizovala Ratajkowski.
Modelka narážela nejen na environmentální dopady spojené s provozem raketové dopravy, ale především na rozpor mezi veřejným projevováním ekologických postojů a skutečnými činy. „Podívejte se, v jakém stavu je svět, a zamyslete se, kolik zdrojů se vynaložilo na to, aby tyto ženy poslaly do vesmíru. Proč?“ ptala se ve videu, které rychle získalo stovky tisíc zhlédnutí.
K podobným názorům se přidaly i další slavné osobnosti, například herečky Olivia Wilde a Amy Schumer. Obě poukázaly na to, že v době klimatických krizí a sociálních nerovností by měly být podobné prostředky věnovány raději pomoci lidem na Zemi než propagaci výletů do vesmíru pro elity.
Společnost Blue Origin, kterou založil miliardář Jeff Bezos, na kritiku zatím oficiálně nereagovala. Mise byla přitom původně prezentována jako oslava ženského přínosu vědě a technice. Kritici však tvrdí, že šlo spíš o marketingovou akci, která ignorovala širší společenský kontext.
Let měl podle Blue Origin symbolizovat posun v oblasti rovnosti pohlaví ve vesmírném výzkumu a nabídnout inspiraci budoucím generacím. Výběr účastnic a doprovodná mediální kampaň však podle kritiků více odpovídaly snaze přitáhnout pozornost než skutečné vědecké nebo edukační misi.
Emily Ratajkowski není jediná celebrita, která v poslední době otevřeně kritizuje miliardářské „hračky“ v podobě vesmírných projektů. V minulosti se ozvaly i jiné známé tváře, jako Leonardo DiCaprio nebo Greta Thunberg, kteří rovněž poukazovali na to, jak neslučitelné jsou tyto projekty se skutečnou snahou o ochranu klimatu.
Jedno je jisté – i když se let Blue Origin zapsal do dějin jako technologický úspěch a přelom v oblasti ženského zastoupení v kosmickém průmyslu, debata, kterou vyvolal, ukazuje na hlubší společenské napětí. A to mezi honbou za pokrokem a naléhavou nutností řešit problémy, které sužují naši planetu tady a teď.
Globální rozdělení vojenské letecké síly vykazuje obrovské rozdíly mezi několika nejsilnějšími státy a zbytkem světa. Zatímco většina zemí provozuje letectvo pouze pro základní účely, jako je ochrana suverenity, ostraha hranic či záchranné operace, pětice největších letectev disponuje tisíci moderních letounů i rozsáhlou podpůrnou infrastrukturou. Samotné hodnocení letecké síly pouze podle počtu strojů je podle webu National Interest sice komplikované, protože nezohledňuje letadla v zálohách, námořní křídla nebo pokročilý výcvik pilotů, přesto celkový počet aktivních letadel a personálu zůstává hlavním ukazatelem pro případný dlouhodobý konflikt.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy se v úterý v katarském Dauhá sejdou k diplomatickým jednáním s Íránem. Oznámení přichází poté, co Washington potvrdil ochotu obou stran prozatím ustoupit od další vojenské konfrontace a pokračovat v rozhovorech i po uplynulých víkendových úderech.
Ceny leteckého paliva ve světě sice prudce klesají, ale ceny letenek a poplatků pro cestující zůstávají na vysoké úrovni. Aerolinky přitom na začátku letošního roku zdůvodňovaly zdražování právě nutností pokrýt skokový nárůst nákladů na palivo, které po vypuknutí války v Íránu přechodně zdražilo zhruba na dvojnásobek.
První letní úplněk, který je tradičně označován jako jahodový, dosáhne v tomto týdnu extrémní polohy na jihovýchodě. Následně opíše neobvykle nízkou dráhu nad nočním obzorem. Pro lidi na severní polokouli půjde o nejníže položený Měsíc až do roku 2043. Na jižní polokouli naopak obyvatelé zažijí přesně opačný jev.
Nejvyšší soud Spojených států amerických se blíží ke konci svého funkčního období a očekává se, že ještě dnes vydá rozhodnutí v několika zásadních případech. Justice se snaží uzavřít agendu před odchodem na letní přestávku, která obvykle začíná na konci června, avšak k rozhodnutí stále zbývá dvacet kauz. Tento vysoký počet nedořešených případů vyvolává spekulace, že soudci mají oproti běžnému harmonogramu zpoždění. Klíčová část zbývajících sporů se přitom soustředí na rozsáhlé nároky prezidenta Donalda Trumpa ohledně pravomocí hlavy státu.
Rozsáhlý výzkum neziskové organizace International Council on Clean Transportation ukázal, že expozice toxickému znečištění z motorových vozidel zapříčiňuje ve Spojených státech v průměru přibližně pět úmrtí každou hodinu. Jen za rok 2024 bylo zplodinám ze silniční dopravy přičteno více než 41 800 předčasných úmrtí. Analýza, která vyhodnocovala emise z výroby i spotřeby paliv pro automobily, využívala data shromážděná pomocí speciálních senzorů ve spolupráci s britskou nadací Fia Foundation, přičemž zdravotní dopady vědci spočítali na základě zavedených akademických metod.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla tamní armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen.
Vlna extrémních veder se na počátku týdne přesouvá dále do střední a východní Evropy, přičemž v řadě metropolí jako Varšava, Bratislava, Budapešť či Bělehrad se v pondělí očekávají teploty dosahující až 38 °C. Již v ranních hodinách byla například ve Varšavě naměřena teplota 32 °C.
V Jihoafrické republice v posledních měsících dramaticky narůstá protimigrantská rétorika a roste napětí před ultimátem, které stanovily tamní aktivistické skupiny na 30. června. Cizinci, jak legální, tak nelegální, čelí podle CNN výhrůžkám násilím a smrtí, pokud zemi neopustí. Situace v chudých čtvrtích a neformálních osadách vyústila v útoky a vynucený odchod tisíců migrantů. Radikální skupiny a samozvaní strážci viní cizince z toho, že berou Jihoafričanům pracovní místa, páchají kriminalitu a nadměrně zatěžují veřejné služby.
Izraelská politická scéna prochází před parlamentními volbami naplánovanými na konec října výraznou proměnou. Hlavní hrozbou pro nejdéle sloužícího premiéra Benjamina Netanjahua se stal bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot a jeho necelý rok stará strana Jašar (v překladu „Přímá“ nebo „Poctivá“).
Ruský prezident Vladimir Putin na sjezdu vládní strany Jednotné Rusko poprvé otevřeně přiznal, že jeho armáda čelí během plnohodnotné invaze na Ukrajinu problémům. Zároveň varoval před vážným nedostatkem pohonných hmot v zemi, který způsobují sílící ukrajinské útoky na ruské ropné rafinerie. Podle Putina si je vedení státu těchto potíží vědomo a reaguje na ně, prioritou však zůstává zajištění bezpečnosti občanů a nedotknutelnosti ruských hranic.
Tropická epizoda se ještě přenese do nového týdne, ale ten už jako celek přinese jiné počasí. Meteorologové očekávají srážky a příjemnou druhou polovinu týdne s teplotami kolem normálu. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti X.
