Pondělní vesmírná mise společnosti Blue Origin, která vynesla do vesmíru šestici žen, včetně několika známých osobností, se zpočátku zdála jako přelomový moment v historii komerčního cestování mimo Zemi. Vzápětí se však stala terčem tvrdé kritiky.
Nešlo jen o odborníky, ale i o řadu slavných jmen ze světa showbyznysu. Mezi těmi, kdo se proti misi veřejně postavili, byla také slavná modelka Emily Ratajkowski (33), která svou nespokojenost neskrývala.
Letu se zúčastnily například popová hvězda Katy Perry, novinářka Gayle King nebo astronautka Ed Dwight, která se stala historicky prvním černošským pasažérem komerčního letu do vesmíru. Přesto se na sociálních sítích místo obdivu a oslav začaly rychle šířit ostré komentáře a nesouhlasné reakce.
Emily Ratajkowski své výhrady vyjádřila přímo a bez obalu. Na TikToku zveřejnila krátké video, v němž se zjevně rozčarovaně vyjadřovala k celé události. „Tato vesmírná mise. Je to horší než parodie. Říkat, že vám záleží na Matce Zemi… A pak se nechat vynést do vesmíru raketou, kterou postavila a zaplatila firma, jež ničí planetu?“ kritizovala Ratajkowski.
Modelka narážela nejen na environmentální dopady spojené s provozem raketové dopravy, ale především na rozpor mezi veřejným projevováním ekologických postojů a skutečnými činy. „Podívejte se, v jakém stavu je svět, a zamyslete se, kolik zdrojů se vynaložilo na to, aby tyto ženy poslaly do vesmíru. Proč?“ ptala se ve videu, které rychle získalo stovky tisíc zhlédnutí.
K podobným názorům se přidaly i další slavné osobnosti, například herečky Olivia Wilde a Amy Schumer. Obě poukázaly na to, že v době klimatických krizí a sociálních nerovností by měly být podobné prostředky věnovány raději pomoci lidem na Zemi než propagaci výletů do vesmíru pro elity.
Společnost Blue Origin, kterou založil miliardář Jeff Bezos, na kritiku zatím oficiálně nereagovala. Mise byla přitom původně prezentována jako oslava ženského přínosu vědě a technice. Kritici však tvrdí, že šlo spíš o marketingovou akci, která ignorovala širší společenský kontext.
Let měl podle Blue Origin symbolizovat posun v oblasti rovnosti pohlaví ve vesmírném výzkumu a nabídnout inspiraci budoucím generacím. Výběr účastnic a doprovodná mediální kampaň však podle kritiků více odpovídaly snaze přitáhnout pozornost než skutečné vědecké nebo edukační misi.
Emily Ratajkowski není jediná celebrita, která v poslední době otevřeně kritizuje miliardářské „hračky“ v podobě vesmírných projektů. V minulosti se ozvaly i jiné známé tváře, jako Leonardo DiCaprio nebo Greta Thunberg, kteří rovněž poukazovali na to, jak neslučitelné jsou tyto projekty se skutečnou snahou o ochranu klimatu.
Jedno je jisté – i když se let Blue Origin zapsal do dějin jako technologický úspěch a přelom v oblasti ženského zastoupení v kosmickém průmyslu, debata, kterou vyvolal, ukazuje na hlubší společenské napětí. A to mezi honbou za pokrokem a naléhavou nutností řešit problémy, které sužují naši planetu tady a teď.
Vize Donalda Trumpa o Blízkém východě jako technologickém centru světa dostává v důsledku probíhajícího konfliktu s Íránem vážné trhliny. Ještě loni na jaře americký prezident v Rijádu za doprovodu špiček ze Silicon Valley, jako jsou Sam Altman z OpenAI nebo Andy Jassy z Amazonu, ohlašoval éru, kdy region nebude definován chaosem, ale obchodem a umělou inteligencí. O devět měsíců později však íránské drony a rakety zasahují právě ta datová centra, která měla být základním kamenem této digitální revoluce.
Španělsko výrazně vyostřilo svůj odmítavý postoj ke konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem a uzavřelo svůj vzdušný prostor pro americká letadla zapojená do útoků. Madrid se tak stal nejhlasitějším evropským kritikem této války, což potvrzuje i pondělní prohlášení ministryně obrany Margarity Roblesové. Ta potvrdila, že země nepovoluje využití svých vojenských základen ani vzdušného prostoru pro akce související s boji v Íránu.
Americký prezident Donald Trump čelí v konfliktu s Íránem zásadní zkoušce své celoživotní strategie. Tou je princip, který uplatňuje již celá desetiletí: vytvořit si vlastní příběh, prohlásit ho za pravdivý a vytrvale nutit okolní svět, aby se mu podřídil. Tato metoda mu vycházela v zasedacích síních na Manhattanu, v reality show i v politickém boji ve Washingtonu, nyní však v íránských pouštích naráží na tvrdou realitu.
Region Blízkého východu se nachází v nejkritičtějším bodě za poslední desetiletí. Od chvíle, kdy Spojené státy a Izrael zahájily leteckou kampaň proti Íránu, uplynul měsíc, během kterého přišly o život tisíce lidí v nejméně devíti zemích. Eskalující konflikt drtí světové trhy a způsobuje globální energetickou krizi, která světové ekonomiky stojí miliardy dolarů denně.
Policie v posledních dnech dále pokročila s vyšetřováním případu požáru haly v Pardubicích. Potvrdila zadržení dalších dvou lidí, kteří jsou podezřelí z podílu na úmyslném zapálení objektu.
Agáta Hanychová rozhodně nechce, aby úspěšná éra jejího podcastu skončila s odchodem druhé tvůrkyně. Pilně proto pracuje na jeho nové podobě. Pomoci ji s tím může opravdu každý. Po čem se influencerka a podcasterka shání?
Převládne na přelomu března a dubna zimní, anebo jarní počasí? Uvidíme, ale předpověď slibuje místy až 10 centimetrů nového sněhu. Teploty zároveň porostou až na hodnoty kolem 15 stupňů. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
To snad nemyslí vážně, budou si asi říkat v Evropě. Americký prezident Donald Trump zase jednou překvapil svými výroky. Tentokrát se vyjadřoval o běloruském protějšku Alexandru Lukašenkovi.
Podle Michaila Chodorkovského, exilového ruského miliardáře a někdejšího ropného magnáta, hrozí Velké Británii další útok podobný otravě v Salisbury z roku 2018. V rozhovoru pro deník Guardian uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin se pravděpodobně pokusí vyvolat na Západě „pocit zranitelnosti“, pokud britská vláda nezvolí vůči Kremlu agresivnější taktiku.
Nejnovější zpráva o stavu globálního klimatu za rok 2025, kterou zveřejnila Světová meteorologická organizace (WMO), přináší varovné čtení. Data potvrzují, že naše planeta se nadále otepluje znepokojivým tempem, přičemž uplynulý rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let v historii měření. Posledních 11 let bylo navíc celkově nejteplejších, jaké lidstvo kdy zaznamenalo, což jasně ukazuje na setrvávající závislost na fosilních palivech.
Příjezd amerických invazních pozemních sil na Blízký východ během uplynulého víkendu dává prezidentu Donaldu Trumpovi do rukou vojenskou sílu pro velmi riskantní pokus o násilné otevření Hormuzského průlivu. Tato klíčová vodní cesta, kterou momentálně blokuje Írán, představuje největší citlivý bod probíhajícího válečného konfliktu, neboť tudy běžně proudí pětina světového obchodu s ropou.
Demokracie v Evropské unii prochází vážnou zkouškou. Podle nejnovější zprávy přední organizace pro lidská práva Civil Liberties Union for Europe (Liberties) dochází v pěti členských státech k „soustavnému a úmyslnému“ rozkladu právního státu. Tato zpráva, čerpající z dat více než 40 nevládních organizací, označuje vlády v Bulharsku, Chorvatsku, Maďarsku, Itálii a na Slovensku za přímé „likvidátory“ demokratických standardů.
