Společnost Blue Origin, za kterou stojí miliardář a zakladatel Amazonu Jeff Bezos, připravila historický let. Poprvé po více než šedesáti letech se do vesmíru vydala výhradně ženská posádka. Let NS-31 trval 10 minut a do kosmu vynesl šest výjimečných žen včetně popové hvězdy Katy Perry.
Video: ŽIVĚ: První čistě ženská posádka Blue Origin letí do vesmíru | YouTube
Mise odstartovala z odpalovací rampy Launch Site One v Texasu a raketa vystoupala do výšky 100 kilometrů, čímž překročila mezinárodně uznávanou hranici vesmíru – Kármánovu linii. Přestože cestující oficiálně nezískali status astronautek podle kritérií NASA nebo americké FAA, technicky vzato šlo o let do vesmíru.
Velitelkou posádky byla Lauren Sanchezová, známá novinářka a pilotka vrtulníku, která je zároveň snoubenkou Jeffa Bezose. Kromě ní se letu zúčastnila i zpěvačka Katy Perry, moderátorka Gayle Kingová, bývalá inženýrka NASA Aisha Boweová, bojovnice za lidská práva Amanda Nguyenová a producentka Kerianne Flynnová.
Sanchezová už dříve v rozhovoru pro magazín Elle uvedla, že ženy vybírala podle toho, jakým způsobem dokážou inspirovat ostatní. Chce, aby po návratu mohly sdílet své zážitky a posílit představivost budoucích generací o tom, kdo všechno může být kosmonautem.
Pro Katy Perry je let splněním dlouholetého přání. Touhu vydat se do vesmíru měla už před dvaceti lety a jakmile se naskytla příležitost, neváhala ani chvíli. „Říkala jsem si, že jsem první, kdo se zapíše,“ popsala své nadšení. Ve vesmíru si také zazpívala.
Ani ostatní členky posádky netajily před odletem radost. Aisha Boweová, která má za sebou práci pro NASA a nyní vede vlastní technologickou firmu, přiznala, že se na tento okamžik připravovala celý život. Amanda Nguyenová označila účast za splněný sen. Kerianne Flynnová se zase těší, až své zážitky zprostředkuje světu.
Pro Gayle Kingovou nebylo rozhodnutí snadné. Když jí zavolali Jeff Bezos a Lauren Sanchezová, zpočátku váhala. „První reakce bylo ne,“ přiznala moderátorka s tím, že stále pociťovala určité obavy.
Pasažérky si během letu užily několik minut stavu beztíže, během nichž se vznášely v prostoru kabiny a kochaly se výhledem na Zemi. Návrat na pevninu zajistila trojice padáků, které bezpečně zpomalily sestup.
Tento let navazuje na dosavadní úspěchy programu New Shepard. Od jeho spuštění v roce 2021 vynesl do vesmíru už 52 osob – včetně samotného Jeffa Bezose nebo herce Williama Shatnera, který se stal nejstarším člověkem ve vesmíru.
Mise NS-31 je však výjimečná nejen svým složením, ale i atmosférou. Posádka si nenechala ujít příležitost stylově se připravit – Sanchezová se s úsměvem nechala slyšet, že všechny se plánovaly nalíčit. „Falešné řasy nám možná budou poletovat kapslí,“ žertovala.
Členky posádky si s sebou vzaly i symbolické předměty – například vlajku z mise Apollo 12, plyšového maskota, mušle z Malajsie či tradiční bahamské jídlo, které má pro Aishu Boweovou osobní význam.
I když cesta trvala jen chvíli, její odkaz bude mít dlouhodobý dopad. Tato vesmírná mise totiž jasně ukazuje, že kosmos není výhradním územím mužů – a že ženy mohou být nejen vědkyněmi a inženýrkami, ale zároveň i vzory, které inspirují svět.
Bílý dům důrazně popřel internetové spekulace, podle nichž měl americký prezident Donald Trump získat přednostní přístup k novému experimentálnímu léku na hubnutí retatrutid od společnosti Eli Lilly prostřednictvím vládního programu takzvaného soucitného použití.
Šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte stojí před mimořádně náročným úkolem. Během svého nadcházejícího jednání ve Washingtonu musí ujistit amerického prezidenta Donalda Trumpa, že alianční partneři udělají více pro splnění jeho požadavků, avšak zároveň nesmí jménem ostatních spojenců slíbit nesplnitelné. Schůzka v Bílém domě má připravit půdu pro klíčový summit NATO, který se uskuteční za dva týdny v Turecku, a jejím cílem je předejít zásadním konfrontacím ještě předtím, než se lídři všech třiceti dvou členských států sejdou v Ankaře k nastavení cílů pro příští rok.
Brutální vlny veder zasahují Evropu stále častěji, což nutí miliony lidí přizpůsobovat se rekordním teplotám. Na rozdíl od Spojených států, kde má klimatizaci téměř 90 % domácností, je však v Evropě toto číslo podstatně nižší a pohybuje se kolem 20 %. Mnoho obyvatel tak horké dny přečkává pouze s pomocí elektrických ventilátorů, ledových obkladů či studených sprch. S tím, jak klimatické změny přinášejí dřívější, intenzivnější a delší vlny veder, se otevírají otázky, proč bohaté evropské státy s plošným zaváděním klimatizací tak dlouho otálejí.
Vzhledem k celosvětově rostoucímu rozsahu škod způsobených lesními požáry roste potřeba zavádění takzvaných požárně inteligentních strategií pro hodnocení rizik. Nebezpečné požáry jsou stále intenzivnější a častější, což pohání jak klimatické změny, tak nezanedbatelná lidská činnost v krajině. Data o lesních požárech ukazují jasný trend, kdy čelíme stále ničivějším událostem s katastrofálními následky dosud nevídaných rozměrů. Podle Evropské environmentální agentury shoří v Evropské unii ročně v průměru 3 770 kilometrů čtverečních půdy, přičemž v letech 2008 až 2023 muselo být kvůli požárům vysídleno 45 000 lidí a roční škody se odhadují na 2,5 miliardy eur.
Nedávná cesta předsedkyně tchajwanské opoziční strany Kuomintang (KMT) Cheng Li-wun do Spojených států naplno ukázala, jak rigidní se stala americká politika vůči Tchaj-wanu. Většina amerických zahraničněpolitických kruhů přijala její návštěvu se skepticismem, což ostře kontrastovalo s vřelým uvítáním ze strany tamních tchajwanských expatriotů napojených na KMT. Americké publikum vnímalo političku po její dubnové schůzce s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu jako charismatickou, ale naivní, zejména kvůli její ochotě jednat s Čínou i přes agresivní postoj Pekingu vůči Tchaj-peji.
Západní Evropu zasáhla rekordní vlna veder, která s sebou přinesla rozsáhlé výpadky proudu a desítky obětí. Nejsložitější situace je ve Francii, kde se desítky tisíc domácností ocitly bez dodávek elektrické energie. Problémy postihly zejména Bretaň na západě země, kde výpadek zasáhl přibližně 68 tisíc odběrných míst. Podle úřadů se obnovení dodávek v této oblasti neočekává dříve než ve středu večer.
Generální tajemník OSN António Guterres ve svém hlavním projevu na Klimatickém týdnu v Londýně varoval, že se britská metropole kvůli vlně extrémních veder doslova vaří. S odkazem na známý román Charlese Dickense Příběh dvou měst prohlásil, že lidstvo v současnosti čelí příběhu dvou krizí. Jedná se o klimatickou krizi vedoucí ke katastrofálním zlomovým bodům a energetickou krizi, která odhaluje pošetilost světa závislého na uhlovodících. Obě tyto krize mají podle šéfa OSN společný destruktivní původ ve fosilních palivech. Projev se přitom časově shoduje s bezprecedentní vlnou veder, která aktuálně zasáhla západní Evropu.
Ruská reakce na čtvrteční ranní nálet ukrajinských bezpilotních letounů na Moskvu vykazovala podle analýz expertů spíše chaotické úsilí než promyšlenou obrannou strategii. Záběry z ulic hlavního města zachycují vojáky, jak odpalují přenosné protiletadlové komplety z ramen v bezprostřední blízkosti rušné dálnice za plného provozu.
Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Mariano Grossi ve středu jasně signalizoval, že inspektoři OSN navštíví íránská zařízení na obohacování uranu. Tento krok je přitom klíčovou součástí prozatímní dohody mezi Spojenými státy a Íránem, která má vést k ukončení válečného konfliktu. Grossiho vyjádření představuje dosud nejpevnější stanovisko této agentury OSN, jejíž role je považována za naprosto zásadní pro určení skutečného stavu íránských zásob jaderného materiálu. Obě strany přitom ještě v úterý nabízely protichůdná tvrzení o tom, zda k těmto kontrolám vůbec dojde.
Ruský prezident Vladimir Putin podle webu The Independent prohlásil, že je připraven zahájit mírové rozhovory s Ukrajinou. Toto vyjádření přišlo jen několik dní poté, co ukrajinské nálety na ruskou ropnou infrastrukturu způsobily v zemi nedostatek pohonných hmot.
Britský premiér a lídr Labouristické strany Keir Starmer rezignoval na svou funkci. K tomuto kroku se odhodlal pod vlivem neúnosného tlaku poté, co Andy Burnham drtivě zvítězil v doplňovacích volbách v obvodu Makerfield. Starmer se tak stal již šestým předsedou britské vlády za poslední dekádu, který opouští svůj úřad. Bezprostředním impulsem pro jeho konec byl úplný kolaps podpory uvnitř jeho vlastní strany i kabinetu, což ukázaly soukromé rozhovory během uplynulého víkendu. Na rozdíl od svých konzervativních předchůdců Borise Johnsona a Liz Trussové se však naplánovaným odchodem snaží předejít vlně vládních rezignací a zajistit spořádané předání moci. Jeho emotivní projev nicméně jasně ukázal vůdce, který si je vědom vlastního neúspěchu.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un na nedávném zasedání vládnoucí Korejské strany práce prohlásil, že neustálé rozšiřování jaderných sil představuje jedinou a nejsprávnější cestu, jak čelit nestabilnímu světu a rostoucím hrozbám ze strany USA a jejich spojenců.
