Společnost Blue Origin, za kterou stojí miliardář a zakladatel Amazonu Jeff Bezos, připravila historický let. Poprvé po více než šedesáti letech se do vesmíru vydala výhradně ženská posádka. Let NS-31 trval 10 minut a do kosmu vynesl šest výjimečných žen včetně popové hvězdy Katy Perry.
Video: ŽIVĚ: První čistě ženská posádka Blue Origin letí do vesmíru | YouTube
Mise odstartovala z odpalovací rampy Launch Site One v Texasu a raketa vystoupala do výšky 100 kilometrů, čímž překročila mezinárodně uznávanou hranici vesmíru – Kármánovu linii. Přestože cestující oficiálně nezískali status astronautek podle kritérií NASA nebo americké FAA, technicky vzato šlo o let do vesmíru.
Velitelkou posádky byla Lauren Sanchezová, známá novinářka a pilotka vrtulníku, která je zároveň snoubenkou Jeffa Bezose. Kromě ní se letu zúčastnila i zpěvačka Katy Perry, moderátorka Gayle Kingová, bývalá inženýrka NASA Aisha Boweová, bojovnice za lidská práva Amanda Nguyenová a producentka Kerianne Flynnová.
Sanchezová už dříve v rozhovoru pro magazín Elle uvedla, že ženy vybírala podle toho, jakým způsobem dokážou inspirovat ostatní. Chce, aby po návratu mohly sdílet své zážitky a posílit představivost budoucích generací o tom, kdo všechno může být kosmonautem.
Pro Katy Perry je let splněním dlouholetého přání. Touhu vydat se do vesmíru měla už před dvaceti lety a jakmile se naskytla příležitost, neváhala ani chvíli. „Říkala jsem si, že jsem první, kdo se zapíše,“ popsala své nadšení. Ve vesmíru si také zazpívala.
Ani ostatní členky posádky netajily před odletem radost. Aisha Boweová, která má za sebou práci pro NASA a nyní vede vlastní technologickou firmu, přiznala, že se na tento okamžik připravovala celý život. Amanda Nguyenová označila účast za splněný sen. Kerianne Flynnová se zase těší, až své zážitky zprostředkuje světu.
Pro Gayle Kingovou nebylo rozhodnutí snadné. Když jí zavolali Jeff Bezos a Lauren Sanchezová, zpočátku váhala. „První reakce bylo ne,“ přiznala moderátorka s tím, že stále pociťovala určité obavy.
Pasažérky si během letu užily několik minut stavu beztíže, během nichž se vznášely v prostoru kabiny a kochaly se výhledem na Zemi. Návrat na pevninu zajistila trojice padáků, které bezpečně zpomalily sestup.
Tento let navazuje na dosavadní úspěchy programu New Shepard. Od jeho spuštění v roce 2021 vynesl do vesmíru už 52 osob – včetně samotného Jeffa Bezose nebo herce Williama Shatnera, který se stal nejstarším člověkem ve vesmíru.
Mise NS-31 je však výjimečná nejen svým složením, ale i atmosférou. Posádka si nenechala ujít příležitost stylově se připravit – Sanchezová se s úsměvem nechala slyšet, že všechny se plánovaly nalíčit. „Falešné řasy nám možná budou poletovat kapslí,“ žertovala.
Členky posádky si s sebou vzaly i symbolické předměty – například vlajku z mise Apollo 12, plyšového maskota, mušle z Malajsie či tradiční bahamské jídlo, které má pro Aishu Boweovou osobní význam.
I když cesta trvala jen chvíli, její odkaz bude mít dlouhodobý dopad. Tato vesmírná mise totiž jasně ukazuje, že kosmos není výhradním územím mužů – a že ženy mohou být nejen vědkyněmi a inženýrkami, ale zároveň i vzory, které inspirují svět.
Americký prezident Donald Trump naznačil, že se jeho administrativa definitivně nevzdala plánu na vytvoření kontroverzního fondu na odškodnění osob, které se považují za oběti zpolitizované justice.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila kvůli nynějšímu šíření eboly stav veřejného ohrožení mezinárodního významu. Současná epidemie, kterou způsobuje vzácný kmen Bundibugyo, je již třetí největší v historii. V samotné Demokratické republice Kongo bylo zaznamenáno přes 900 podezření na nákazu a více než 220 úmrtí, přičemž případy se již objevily i v sousední Ugandě. Zvláštní znepokojení však vyvolává fakt, že virus mohl poprvé překročit hranice afrického kontinentu, což přimělo zdravotnické úřady po celém světé k okamžité reakci.
Americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašoval, že Spojené státy kompletně zlikvidovaly íránský raketový arzenál. Satelitní snímky analyzované televizí CNN však ukazují zcela jinou realitu. Teherán dokázal pomocí bagrů a nákladních vozů ve velmi krátkém čase zasypané podzemní bázis zprovoznit. Washington totiž při popisu úspěchů bombových útoků opomněl uvést, že nálety nezasáhly samotné rakety, nýbž pouze zablokovaly vjezdy do podzemních komplexů, aby k nim armáda ztratila přístup.
Zatímco probíhá vyjednávání mezi Spojenými státy a Íránem o možném ukončení jejich válečného střetu, izraelsko-libanonská fronta zůstává plně aktivní. Izraelská vláda původně vstupovala do konfliktu s Íránem s cílem svrhnout tamní islámskou republiku a definitivně vyřešit hrozbu ze strany hnutí Hizballáh, které by bez íránské podpory mělo podle předpokladů podlehnout. Teheránu se však podařilo využít své pozice a kontrolu nad Hormuzským průlivem k ochraně tohoto svého klíčového partnera, přičemž případnou dohodu s Washingtonem podmiňuje úplným zastavením izraelských útoků v Libanonu.
Organizace WHO nedávno vyhlásila stav veřejného ohrožení mezinárodního významu kvůli šíření eboly v Demokratické republice Kongo a Ugandě. Světová zdravotnická organizace zároveň asistovala u výskytu hantaviru na výletní lodi v Atlantiku, kde pomáhala s evakuací, rizikovými analýzami a léčbou. Tyto případy ukazují nepostradatelnost globální koordinace a přeshraniční pomoci. Podmínky pro takto rychlé zásahy se však v současnosti vytrácejí.
Izraelské ozbrojené síly obsadily v Libanonu historickou křižáckou pevnost Beaufort ze dvanáctého století. Podle dostupných informací se jedná o nejhlubší vojenský průnik na libanonské území za posledních více než 25 let. Tato významná památka, známá také pod arabským názvem Kal’at al-Šakíf, se tyčí na výrazném skalním ostrohu na okraji soutěsky řeky Litani. Strategické umístění objektu nabízí mimořádný výhled na celé jižní území Libanonu, což z něj činilo klíčový bod vojenského zájmu již v dobách středověkých křižáckých výprav.
Prudký nárůst cen ropy od začátku blízkovýchodního konfliktu sice vyhnal náklady na paliva nahoru a vyvolal celosvětové obavy z jejich nedostatku, avšak v Číně se v souvislosti s energetickou krizí děje něco velmi neobvyklého. Podle údajů společnosti JPMorgan tamní poptávka po ropě klesla o devět procent v porovnání s obdobím před vypuknutím války s Íránem. Pro představu, během globální ekonomické recese v roce 2008 se celosvětová poptávka snížila o pouhá dvě procenta, což z nynějšího čínského propadu činí zdánlivou hospodářskou noční můru. Čína se přitom ani zdaleka nenachází na pokraji ekonomického kolapsu.
Tichým oceánem se šíří klimatický fenomén El Niño podstatně rychleji, než vědci původně předpokládali. Nejnovější data Centra pro předpověď klimatu, které spadá pod Národní úřad pro oceán a atmosféru, ukazují na rapidně rostoucí šance, že by tento jev mohl do podzimu či zimy nabýt historické síly. Odborníci v této souvislosti zmiňují možnost vzniku vzácného takzvaného super El Niňa. Pravděpodobnost, že anomálie dosáhne silné nebo velmi silné intenzity, se v současné době odhaduje na 66 procent.
Pokud by konflikt na Blízkém východě přetrval až do příštího roku, tvrdě by zasáhl globální ekonomický růst, uvrhl některé země do recese a způsobil vážný nedostatek energií. Ve svém nejnovějším hospodářském výhledu před tím varuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Tento pařížský klub sdružující vyspělé státy světa nastínil scénář s názvem „prodloužené narušení“, který počítá s variantou, že by Spojené státy a Írán nedosáhly dohody dříve než v roce 2027.
Nová vědecká studie naznačuje, že dlouhodobé užívání léků na hubnutí by mohlo ročně zabránit tisícům operací spojených s výměnou kolenního kloubu. Globálně trpí osteoartrózou více než 500 milionů lidí, přičemž artróza kolene je vůbec nejčastější formou tohoto onemocnění. Jen ve Spojených státech postihuje přibližně 14 milionů osob a ve Velké Británii se týká více než 5 milionů lidí. Mnoho z těchto pacientů nakonec musí podstoupit chirurgický zákrok, přičemž například v samotné Británii se každoročně provede přes 120 000 totálních endoprotéz kolene. Nadváha a obezita přitom riziko rozvoje tohoto onemocnění výrazně zvyšují, protože nadměrně zatěžují klouby.
Izraelské vojenské síly v úterý nepřestávaly útočit na jiholibanonské území, nicméně hlavní město Bejrút zůstalo ušetřeno. Stalo se tak na základě dohody o částečném klidu zbraní s ozbrojeným hnutím Hizballáh, které podporuje Írán. Libanonská strana uvedla, že toto ujednání oznámil americký prezident Donald Trump v pondělí pozdě večer. Podle stanovených podmínek se Izrael zavázal nebombardovat metropoli výměnou za to, že Hizballáh nebude podnikat útoky na izraelské území. K dohodě došlo poté, co Teherán upozornil, že izraelské vojenské akce v Libanonu ohrožují rozhovory o ukončení války se Spojenými státy.
Napětí mezi USA a Íránem nepolevuje na diplomatické úrovni ani na bojišti. V uplynulých hodinách došlo k dalším vzájemným útokům, zatímco mírová jednání se neposouvají ke zdárnému konci. Upozornila na to BBC.
