Společnost Blue Origin, za kterou stojí miliardář a zakladatel Amazonu Jeff Bezos, připravila historický let. Poprvé po více než šedesáti letech se do vesmíru vydala výhradně ženská posádka. Let NS-31 trval 10 minut a do kosmu vynesl šest výjimečných žen včetně popové hvězdy Katy Perry.
Video: ŽIVĚ: První čistě ženská posádka Blue Origin letí do vesmíru | YouTube
Mise odstartovala z odpalovací rampy Launch Site One v Texasu a raketa vystoupala do výšky 100 kilometrů, čímž překročila mezinárodně uznávanou hranici vesmíru – Kármánovu linii. Přestože cestující oficiálně nezískali status astronautek podle kritérií NASA nebo americké FAA, technicky vzato šlo o let do vesmíru.
Velitelkou posádky byla Lauren Sanchezová, známá novinářka a pilotka vrtulníku, která je zároveň snoubenkou Jeffa Bezose. Kromě ní se letu zúčastnila i zpěvačka Katy Perry, moderátorka Gayle Kingová, bývalá inženýrka NASA Aisha Boweová, bojovnice za lidská práva Amanda Nguyenová a producentka Kerianne Flynnová.
Sanchezová už dříve v rozhovoru pro magazín Elle uvedla, že ženy vybírala podle toho, jakým způsobem dokážou inspirovat ostatní. Chce, aby po návratu mohly sdílet své zážitky a posílit představivost budoucích generací o tom, kdo všechno může být kosmonautem.
Pro Katy Perry je let splněním dlouholetého přání. Touhu vydat se do vesmíru měla už před dvaceti lety a jakmile se naskytla příležitost, neváhala ani chvíli. „Říkala jsem si, že jsem první, kdo se zapíše,“ popsala své nadšení. Ve vesmíru si také zazpívala.
Ani ostatní členky posádky netajily před odletem radost. Aisha Boweová, která má za sebou práci pro NASA a nyní vede vlastní technologickou firmu, přiznala, že se na tento okamžik připravovala celý život. Amanda Nguyenová označila účast za splněný sen. Kerianne Flynnová se zase těší, až své zážitky zprostředkuje světu.
Pro Gayle Kingovou nebylo rozhodnutí snadné. Když jí zavolali Jeff Bezos a Lauren Sanchezová, zpočátku váhala. „První reakce bylo ne,“ přiznala moderátorka s tím, že stále pociťovala určité obavy.
Pasažérky si během letu užily několik minut stavu beztíže, během nichž se vznášely v prostoru kabiny a kochaly se výhledem na Zemi. Návrat na pevninu zajistila trojice padáků, které bezpečně zpomalily sestup.
Tento let navazuje na dosavadní úspěchy programu New Shepard. Od jeho spuštění v roce 2021 vynesl do vesmíru už 52 osob – včetně samotného Jeffa Bezose nebo herce Williama Shatnera, který se stal nejstarším člověkem ve vesmíru.
Mise NS-31 je však výjimečná nejen svým složením, ale i atmosférou. Posádka si nenechala ujít příležitost stylově se připravit – Sanchezová se s úsměvem nechala slyšet, že všechny se plánovaly nalíčit. „Falešné řasy nám možná budou poletovat kapslí,“ žertovala.
Členky posádky si s sebou vzaly i symbolické předměty – například vlajku z mise Apollo 12, plyšového maskota, mušle z Malajsie či tradiční bahamské jídlo, které má pro Aishu Boweovou osobní význam.
I když cesta trvala jen chvíli, její odkaz bude mít dlouhodobý dopad. Tato vesmírná mise totiž jasně ukazuje, že kosmos není výhradním územím mužů – a že ženy mohou být nejen vědkyněmi a inženýrkami, ale zároveň i vzory, které inspirují svět.
Nový průzkum veřejného mínění Politico Pulse odhalil dramatický posun v tom, jak obyvatelé velkých evropských zemí vnímají Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa. Výsledky ukazují, že Washington je nyní v očích mnoha Evropanů vnímán spíše jako hrozba než jako spojenec. Tento trend je patrný zejména ve Španělsku, Itálii, Belgii a Německu, kde USA jako hrozba dokonce předstihly Čínu.
Ceny ropy a zemního plynu ve čtvrtek opět zamířily vzhůru a asijské akciové trhy oslabily v reakci na rostoucí pochybnosti o trvanlivosti dvoutýdenního příměří s Íránem. Přestože Spojené státy a Írán ohlásily dohodu na poslední chvíli, situace zůstává napjatá kvůli pokračujícím izraelským útokům na Libanon a vzájemným výhrůžkám obou znepřátelených stran o návratu k vojenským akcím.
Dohoda o čtrnáctidenním příměří se Spojenými státy vyvolala v Teheránu značné napětí, zejména v řadách íránských tvrdých zastánců režimu. Ještě před několika dny zdobil jednu z nejrušnějších křižovatek v metropoli obří transparent s nekompromisním heslem, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen. Tento vzkaz měl symbolizovat rozhodnost nového nejvyššího vůdce Modžtaby Chámenéího, který se od svého jmenování minulý měsíc neobjevil na veřejnosti.
V úterý proběhla v budapešťském sportovním areálu MTK Sportpark akce s názvem Den maďarsko-amerického přátelství, která se však stala především oslavou blízkého vztahu mezi Donaldem Trumpem a Viktorem Orbánem. Americký viceprezident JD Vance se zde pokusil v přímém přenosu spojit se svým šéfem. Přestože Trump právě řešil vážnou krizi s Íránem, při druhém pokusu telefon zvedl a vzkázal davu, že Spojené státy stojí plně za Orbánem.
Křehké čtrnáctidenní příměří na Blízkém východě, sjednané v hodině dvanácté, čelí hned v první den vážnému ohrožení. Hlavním jablkem sváru se stala interpretace toho, na koho se klid zbraní vlastně vztahuje. Zatímco Írán a zprostředkovatelský Pákistán tvrdí, že dohoda zahrnuje i Libanon, Izrael to rezolutně odmítá.
Stále naléhavější otázka, zda konflikt mezi Izraelem a Libanonem definitivně zhatí čerstvě uzavřené příměří, hýbe celým Blízkým východem. Situace v terénu je totiž v ostrém kontrastu s diplomatickými proklamacemi.
Válka, ve které není vítězů, má podle mnoha analytiků jednoho jasného poraženého. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vstupuje do křehkého a nejasného příměří s Íránem v situaci, kterou jeho političtí odpůrci i zahraniční korespondenti označují za totální strategické selhání a politickou katastrofu.
Zpráva o příměří mezi Spojenými státy a Íránem přinesla světové ekonomice vlnu úlevy, ale podle ekonomických expertů budou jizvy po tomto konfliktu patrné ještě dlouho. Posledních šest týdnů sledoval svět největší dopravní zácpu v historii námořní dopravy v Hormuzském průlivu, kde uvízlo přibližně 800 lodí. Tento blokáda měla přímý dopad na peněženky lidí po celém světě – od dražšího benzinu a letenek až po rostoucí splátky hypoték.
Přetrvávající napětí na Blízkém východě by mohlo vážně destabilizovat vztahy mezi USA a Čínou a vyústit v otevřenou konfrontaci v Tchajwanském průlivu, varují experti. Právě proto se summit mezi Donaldem Trumpem a Si Ťin-pchingem stává naprostou nutností, ačkoliv byl kvůli chaosu v regionu již několikrát odložen a jeho termín se posunul z konce března na polovinu května.
Izraelská armáda dnes podnikla dosud nejrozsáhlejší koordinovaný útok na Libanon od začátku války, která vypukla 2. března. Vlna náletů zasáhla bez varování centrum Bejrútu i další části země, přičemž cílem se stalo více než 100 objektů. Izrael tvrdí, že zasáhl velitelská centra a vojenská stanoviště hnutí Hizballáh, která se podle něj nacházejí v samotném srdci civilní zástavby.
Podle informací německého hospodářského deníku Handelsblatt začíná Severoatlantická aliance (NATO) zvažovat spuštění námořní mise v Hormuzském průlivu. Tento krok je v Bruselu vnímán především jako snaha „uklidnit“ amerického prezidenta Donalda Trumpa, který v posledních dnech stupňuje svou kritiku vůči spojencům a otevřeně hrozí odchodem USA z Aliance.
Prezident USA Donald Trump oznámil, že se podařilo ujednat příměří, v němž Írán souhlasil se zásadním ústupkem: úplným koncem obohacování uranu. Na své platformě Truth Social Trump uvedl, že Spojené státy pomohou z trosek zničených íránských základen vyzvednout a zneškodnit veškeré zásoby jaderného materiálu. Podle něj je celý tamní program pod přísným dohledem satelitů Vesmírných sil, které potvrzují, že s materiálem od náletů nikdo nemanipuloval.
