Společnost Blue Origin, za kterou stojí miliardář a zakladatel Amazonu Jeff Bezos, připravila historický let. Poprvé po více než šedesáti letech se do vesmíru vydala výhradně ženská posádka. Let NS-31 trval 10 minut a do kosmu vynesl šest výjimečných žen včetně popové hvězdy Katy Perry.
Video: ŽIVĚ: První čistě ženská posádka Blue Origin letí do vesmíru | YouTube
Mise odstartovala z odpalovací rampy Launch Site One v Texasu a raketa vystoupala do výšky 100 kilometrů, čímž překročila mezinárodně uznávanou hranici vesmíru – Kármánovu linii. Přestože cestující oficiálně nezískali status astronautek podle kritérií NASA nebo americké FAA, technicky vzato šlo o let do vesmíru.
Velitelkou posádky byla Lauren Sanchezová, známá novinářka a pilotka vrtulníku, která je zároveň snoubenkou Jeffa Bezose. Kromě ní se letu zúčastnila i zpěvačka Katy Perry, moderátorka Gayle Kingová, bývalá inženýrka NASA Aisha Boweová, bojovnice za lidská práva Amanda Nguyenová a producentka Kerianne Flynnová.
Sanchezová už dříve v rozhovoru pro magazín Elle uvedla, že ženy vybírala podle toho, jakým způsobem dokážou inspirovat ostatní. Chce, aby po návratu mohly sdílet své zážitky a posílit představivost budoucích generací o tom, kdo všechno může být kosmonautem.
Pro Katy Perry je let splněním dlouholetého přání. Touhu vydat se do vesmíru měla už před dvaceti lety a jakmile se naskytla příležitost, neváhala ani chvíli. „Říkala jsem si, že jsem první, kdo se zapíše,“ popsala své nadšení. Ve vesmíru si také zazpívala.
Ani ostatní členky posádky netajily před odletem radost. Aisha Boweová, která má za sebou práci pro NASA a nyní vede vlastní technologickou firmu, přiznala, že se na tento okamžik připravovala celý život. Amanda Nguyenová označila účast za splněný sen. Kerianne Flynnová se zase těší, až své zážitky zprostředkuje světu.
Pro Gayle Kingovou nebylo rozhodnutí snadné. Když jí zavolali Jeff Bezos a Lauren Sanchezová, zpočátku váhala. „První reakce bylo ne,“ přiznala moderátorka s tím, že stále pociťovala určité obavy.
Pasažérky si během letu užily několik minut stavu beztíže, během nichž se vznášely v prostoru kabiny a kochaly se výhledem na Zemi. Návrat na pevninu zajistila trojice padáků, které bezpečně zpomalily sestup.
Tento let navazuje na dosavadní úspěchy programu New Shepard. Od jeho spuštění v roce 2021 vynesl do vesmíru už 52 osob – včetně samotného Jeffa Bezose nebo herce Williama Shatnera, který se stal nejstarším člověkem ve vesmíru.
Mise NS-31 je však výjimečná nejen svým složením, ale i atmosférou. Posádka si nenechala ujít příležitost stylově se připravit – Sanchezová se s úsměvem nechala slyšet, že všechny se plánovaly nalíčit. „Falešné řasy nám možná budou poletovat kapslí,“ žertovala.
Členky posádky si s sebou vzaly i symbolické předměty – například vlajku z mise Apollo 12, plyšového maskota, mušle z Malajsie či tradiční bahamské jídlo, které má pro Aishu Boweovou osobní význam.
I když cesta trvala jen chvíli, její odkaz bude mít dlouhodobý dopad. Tato vesmírná mise totiž jasně ukazuje, že kosmos není výhradním územím mužů – a že ženy mohou být nejen vědkyněmi a inženýrkami, ale zároveň i vzory, které inspirují svět.
Bývalý výzkumník společnosti Anthropic Jacob Coxon vyvolal v Silicon Valley silnou vlnu obav poté, co veřejně rezignoval na svou funkci. Ve svém široce sdíleném prohlášení obvinil technologické firmy z neodpovědného přístupu k vývoji umělé inteligence, která podle něj může ohrozit samotnou existenci lidstva.
Britský vládní program výměny žadatelů o azyl s Francií stojí v přepočtu přibližně 56 tisíc liber za každou navrácenou osobu¨, tedy zhruba 1,5 milionu korun. Tuto částku zveřejnila britská ministryně vnitra Shabana Mahmoodová při slyšení před parlamentním výborem pro vnitřní záležitosti. Šéfka resortu obhajovala vysoké náklady s tím, že vyhoštění jedné osoby vyjde nastejno nebo levněji než její roční ubytování v hotelu. Systém fungující na principu výměny kus za kus má za cíl omezit nelegální migraci přes Lamanšský průliv.
Ruský bezpilotní letoun, který byl nalezen u severozápadního pobřeží Polska v Baltském moři, nesl bojovou hlavici s roznětkou. Informaci oficiálně oznámila státní prokuratura pověřená vyšetřováním případu. Polská armáda lokalizovala a vyzvedla stroj z moře v blízkosti pláže v obci Rusinowo nedaleko Jarosławce. Specialisté ruský dron typu Gerbera 2 přímo na pláži zneškodnili a následně jej přepravili k podrobnějšímu zkoumání.
Polsko posiluje bezpečnost na hranicích s Ukrajinou v reakci na nedávné ruské útoky v bezprostřední blízkosti hraničních přechodů. Polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz oznámil, že vláda rozhodla o zpevnění infrastruktury využívané pohraniční stráží. Na místě už působí vojáci osmnáctého ženijního pluku, kteří zpevňují kontrolní stanoviště a navazující objekty. Opatření přichází po víkendových úderech bezpilotních letounů, z nichž jeden zasáhl vlak převážející mimo jiné bývalé západní představitele. Ruské ministerstvo obrany tyto zásahy potvrdilo s tvrzením, že souprava převážela vojenský materiál.
Francouzská krajně pravicová strana Národní sdružení pod vedením Marine Le Penové opět přichází s návrhem na úplný zákaz nošení muslimských šátků na veřejných prostranstvích. Politické hnutí tento požadavek prosazuje jako klíčový bod své kampaně před prezidentskými volbami. Návrh se týká především nošení šátků přímo na ulicích a na všech veřejně přístupných místech. Odborníci i právní analytici však upozorňují, že takové opatření představuje závažný zásah do náboženské svobody a základních lidských práv.
Itálie se připravuje na návrat k jaderné energetice po více než třiatřicetileté pauze. Ministr životního prostředí a energetické bezpečnosti Gilberto Pichetto Fratin uvedl, že země by mohla vyrábět elektřinu z jádra do roku 2035. Klíčový návrh zákona, který k tomuto kroku otevírá právní cestu, míří k konečnému hlasování v senátu. Zákon již dříve prošel dolní komorou parlamentu a jeho definitivní schválení se očekává v nejbližších dnech.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle webu The Guardian oznámil, že jeho země zastaví útoky na ruské energetické cíle pouze v případě, že stejný krok učiní i Ruská federace a Spojené státy zaručí dodržování dohod. Reagoval tak na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že se obě strany na příměří v energetické sféře již dohodly. Kyjev ani Moskva však existenci takového ujednání v době vydání prohlášení nepotvrdily. Podle ukrajinské hlavy státu Rusko zatím neprojevilo žádnou skutečnou ochotu válku ukončit.
Evropští hasiči požadují po národních vládách i orgánech Evropské unie navýšení finančních prostředků, zlepšení pracovních podmínek a zajištění dostatečného množství techniky i personálu. Reagují tak na náročné léto, během něhož rozsáhlé lesní požáry v Evropě zničily plochu dvakrát větší, než je rozloha Lucemburska. Zástupci záchranářů pro web Politico zdůrazňují, že slovní uznání a potlesk ze strany politiků již k řešení zhoršující se situace nestačí. Podle nich je nutné přistoupit k reálným investicím do požární ochrany a prevence.
Tisíce ukrajinských dětí ze sociálních ústavů, které byly po začátku ruské invaze evakuovány do zemí Evropské unie, se odmítají vrátit do své vlasti. Mnohé z nich se v nových domovech rychle integrovaly, začaly chodit do škol a našly si přátele v prostředí mimo dosah válečného konfliktu. Ukrajinské úřady požadují jejich návrat domů, avšak neochota mladých lidí vrátit se představuje pro zemi vážnou demografickou a společenskou krizi.
Islamistické násilí v africkém regionu Sahel směřuje k dosažení historických maxim v důsledku rozsáhlých ofenzív skupin napojených na Al-Káidu a Islámský stát. Podle nových údajů monitorovací organizace Acled se tato oblast stala novým centrem teroristických aktivit. Zatímco celosvětový počet obětí terorismu klesl na nejnižší úroveň za dlouhá léta, v oblastech západní Afriky naopak prudce vzrostl. Pokud bude současný trend pokračovat, roční bilance bezpečnostních incidentů výrazně překročí dosavadní rekordy.
Ukrajina musí přijmout řadu těžkých a potenciálně nepopulárních opatření, aby dokázala překlenout vysoký schodek státního rozpočtu a zajistila si miliardy dolarů z mezinárodního financování. Ve svém večerním projevu k národu to prohlásil prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle ukrajinské hlavy státu je schválení nových zákonů nezbytné pro udržení obranyschopnosti a celkové odolnosti země v probíhajícím válečném konfliktu. Zelenskyj zdůraznil, že zemi chybí značné finanční prostředky, které je nutné co nejrychleji zajistit.
Válka s Íránem stála Spojené státy během prvních pěti měsíců celkem 38 miliard dolarů. Vyplývá to z nejnovější zprávy Nestranického rozpočtového úřadu Kongresu, která nabízí dosud nejkomplexnější pohled na finanční dopady tohoto konfliktu. Podle odhadů analytiků si pokračující vojenská kampaň vyžádá měsíčně další dvě až tři miliardy dolarů, píše web Politico. Dlouhotrvající boje navíc výrazně vyčerpávají americké zásoby klíčových zbraní.
