Společnost Blue Origin, za kterou stojí miliardář a zakladatel Amazonu Jeff Bezos, připravila historický let. Poprvé po více než šedesáti letech se do vesmíru vydala výhradně ženská posádka. Let NS-31 trval 10 minut a do kosmu vynesl šest výjimečných žen včetně popové hvězdy Katy Perry.
Video: ŽIVĚ: První čistě ženská posádka Blue Origin letí do vesmíru | YouTube
Mise odstartovala z odpalovací rampy Launch Site One v Texasu a raketa vystoupala do výšky 100 kilometrů, čímž překročila mezinárodně uznávanou hranici vesmíru – Kármánovu linii. Přestože cestující oficiálně nezískali status astronautek podle kritérií NASA nebo americké FAA, technicky vzato šlo o let do vesmíru.
Velitelkou posádky byla Lauren Sanchezová, známá novinářka a pilotka vrtulníku, která je zároveň snoubenkou Jeffa Bezose. Kromě ní se letu zúčastnila i zpěvačka Katy Perry, moderátorka Gayle Kingová, bývalá inženýrka NASA Aisha Boweová, bojovnice za lidská práva Amanda Nguyenová a producentka Kerianne Flynnová.
Sanchezová už dříve v rozhovoru pro magazín Elle uvedla, že ženy vybírala podle toho, jakým způsobem dokážou inspirovat ostatní. Chce, aby po návratu mohly sdílet své zážitky a posílit představivost budoucích generací o tom, kdo všechno může být kosmonautem.
Pro Katy Perry je let splněním dlouholetého přání. Touhu vydat se do vesmíru měla už před dvaceti lety a jakmile se naskytla příležitost, neváhala ani chvíli. „Říkala jsem si, že jsem první, kdo se zapíše,“ popsala své nadšení. Ve vesmíru si také zazpívala.
Ani ostatní členky posádky netajily před odletem radost. Aisha Boweová, která má za sebou práci pro NASA a nyní vede vlastní technologickou firmu, přiznala, že se na tento okamžik připravovala celý život. Amanda Nguyenová označila účast za splněný sen. Kerianne Flynnová se zase těší, až své zážitky zprostředkuje světu.
Pro Gayle Kingovou nebylo rozhodnutí snadné. Když jí zavolali Jeff Bezos a Lauren Sanchezová, zpočátku váhala. „První reakce bylo ne,“ přiznala moderátorka s tím, že stále pociťovala určité obavy.
Pasažérky si během letu užily několik minut stavu beztíže, během nichž se vznášely v prostoru kabiny a kochaly se výhledem na Zemi. Návrat na pevninu zajistila trojice padáků, které bezpečně zpomalily sestup.
Tento let navazuje na dosavadní úspěchy programu New Shepard. Od jeho spuštění v roce 2021 vynesl do vesmíru už 52 osob – včetně samotného Jeffa Bezose nebo herce Williama Shatnera, který se stal nejstarším člověkem ve vesmíru.
Mise NS-31 je však výjimečná nejen svým složením, ale i atmosférou. Posádka si nenechala ujít příležitost stylově se připravit – Sanchezová se s úsměvem nechala slyšet, že všechny se plánovaly nalíčit. „Falešné řasy nám možná budou poletovat kapslí,“ žertovala.
Členky posádky si s sebou vzaly i symbolické předměty – například vlajku z mise Apollo 12, plyšového maskota, mušle z Malajsie či tradiční bahamské jídlo, které má pro Aishu Boweovou osobní význam.
I když cesta trvala jen chvíli, její odkaz bude mít dlouhodobý dopad. Tato vesmírná mise totiž jasně ukazuje, že kosmos není výhradním územím mužů – a že ženy mohou být nejen vědkyněmi a inženýrkami, ale zároveň i vzory, které inspirují svět.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.
Americký expert a pracovník Hudsongova institutu Ludovic Hood upozorňuje ve svém komentáři pro National Interest na to, že plán pro poválečnou Gazu známý jako Rada míru čelí vážnému riziku kvůli časovému omezení spojenému s mandátem administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle jeho vyjádření je nutné tuto iniciativu včas propojit s trvalejším rámcem OSN, jinak projektu hrozí ztráta legitimity a postupný zánik.
