Jiří Krampol (†87) stále nemá klid: Hercův manažer si vyřizuje účty s exmanželkou!

Jiří Krampol
Jiří Krampol, foto: Wikipedia Common
Mariana Nová 11. září 2025 20:50
Sdílej:

Po posledním rozloučení se Jiří Krampol dočkal v pondělí i zádušní mše v pražském kostele svatého Tomáše na Malé Straně. Uspořádal ji hercův manažer Miloš Schmiedberger, který se však stal terčem zloby z některých kruhů. Ozvala se například Krampolova exmanželka. Schmiedberger se ale nedal a rozhodl se reagovat.

Schmiedberger před mší prohlásil, že mši pořádá na přání zesnulého. Marta Krampolová ale vyjádřila pochybnosti. "Nerozumím tomu. Jirka neměl zrovna vztah k církvi. Za tu dobu, co jsme s Jirkou byli, jsme ani jednou v kostele nebyli. Neměli jsme tam ani svatbu," řekla webu Prima Ženy. 

Bývalá manželka herce na mši pozvánku nedostala, ale nešla by na ni za žádných okolností. "Takhle by si to Jitka určitě nepřál," vysvětlila. "Jirka se musí otáčet v hrobě. Kdyby to bylo alespoň vtipné... Ale tohle je fraška. Stejně tak nechápu, proč pan Schmiedberger chtěl, aby Jirkovi v nemocnici kněz udělal poslední pomazání, aby se očistil od hříchů," uzavřela své vyjádření.

Schmiedberger si výpad nenechal líbit. "Paní Marta lže, nemohu to jinak říct. Nemluví pravdu a hned vám řeknu v čem," spustil v reakci pro server expres.cz. Zdůraznil například, že za hercem rozhodně neposílal faráře.

"Přišel za ním do nemocnice o své vůli, hovořili spolu a já jsem u toho rozhovoru nebyl. Pan farář Veith byl dlouholetým přítelem Jiřího, mám v něj plnou důvěru. O tom, že by Jirka chtěl obřad v kostele, jsem se dozvěděl od něj," sdělil manažer. "Jestli někdo chce zpochybňovat slova faráře, to už je věc, kterou raději nebudu komentovat," podotkl. 

Schmiedberger také zmínil, že není pravda, že by Krampol neměl jakýkoliv vztah k církev. "Ona je jeho bývalá manželka, nežila s ním, tak jak může vědět, co si Jirka přál nebo v co věřil," dodal. 

Témata:
Stalo se
Novinky
Ilustrační foto

Katastrofální požáry už děsí i politiky. Připouští hrozbu pro celou Evropu

Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.

Novinky
Ilustrační foto

Jak ochránit své děti před demencí? Vědci radí rodičům, jakou zásadní chybu nedělat

Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.

Novinky
Španělsko

Jen hasit nestačí. Španělsko čekají kvůli mohutným požárům zásadní změny, tvrdí experti

Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.

Novinky
Sídlo EU

Obří projekt Evropské unie: Jak bude vypadat projekt dekarbonizace?

Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.