Jiří Bartoška (†78) rozesmutnil i světové hvězdy! Koho zasáhla smutná zpráva?

Jiří Bartoška s Miroslavem Donutilem a Pavlem Zedníčkem.
Jiří Bartoška s Miroslavem Donutilem a Pavlem Zedníčkem., foto: Instagram
Mariana Nová 9. května 2025 14:55
Sdílej:

Smutná čtvrteční zpráva o úmrtí Jiřího Bartošky rezonuje i v zahraničí, protože slavný herec byl tváří karlovarského filmového hvězdu, kam pravidelně přijížděly světové hvězdy. Ozval se například Russell Crowe, informace neunikla ani zahraničním médiím. 

Bartoška za více než 30 let vítal na filmovém festivalu v Karlových Varech spoustu zahraničních hvězd. Když ve čtvrtek oběhla Česko smutná zpráva, ukázalo se, že některým světovým hercům utkvěl v paměti. Rozloučil se s ním například filmový Gladiátor.

"Právě jsem se dozvěděl smutnou zprávu, že dnes zemřel legendární Jiří Bartoška, prezident karlovarského filmového festivalu. Měl jsem tu čest, že jsem z jeho rukou převzal cenu za mimořádný přínos světové kinematografii," napsal Russell Crowe na sociální síti X. Připomeňme, že se zúčastnil předloňského ročníku filmové přehlídky v lázeňském městě.

Uživatelé sociálních sítí upozornili na to, že zprávu o úmrtí Bartošky přinesla i zahraniční filmová média, například Variety či Hollywood Reporter. 

Bartoška vystudoval činoherní herectví na Janáčkově akademii múzických umění v Brně, kde také v Divadle na provázku začínal. V divadelní kariéře pokračoval v ústeckém Činoherním studiu, následně zakotvil v Divadle Na zábradlí v Praze. Po sametové revoluci se přesunul do Divadla Bez zábradlí. 

Byl také úspěšným filmovým a televizním hercem, u diváků se proslavil například rolí v seriálu Sanitka. V roce 1999 získal Českého lva za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli ve snímku Všichni moji blízcí. 

Bartoška je také neodmyslitelně spjatý se zmrtvýchvstáním Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. V roce 1994 se stal jeho prezidentem, kterým byl až do smrti. Zásadní byla pro festival jeho spolupráce s kritičkou Evou Zaoralovou. 

Stalo se
Novinky
Rusko

Průzkumy v Rusku narážejí na fenomén strachu. Lidé doufají, že letos válka skončí

S blížícím se pátým výročím ruské invaze na Ukrajinu se pozornost analytiků upírá na stabilitu takzvaného „Putinova konsenzu“. Přestože obecná moudrost praví, že s délkou konfliktu nadšení veřejnosti opadá – zejména kvůli ekonomickým a lidským nákladům –, ruská realita zůstává nejednoznačná. Nedávné průzkumy ukazují, že zatímco polovina Rusů očekává konec války v roce 2026, většina zároveň volá po eskalaci, pokud by diplomatická jednání selhala.

Novinky
Viktor Orbán

EU došla trpělivost. Nebude tolerovat další zdržování pomoci Ukrajině, vzkázala Orbánovi

Evropská komise se ostře ohradila proti snahám Maďarska zablokovat slíbenou půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Hlavní mluvčí Komise Paula Pinhová zdůraznila, že o tomto finančním balíku již rozhodla Evropská rada a toto rozhodnutí musí být respektováno všemi členskými státy. Podle Pinhové byla stanovena jediná podmínka, a to, že se tři konkrétní země nebudou na programu finančně podílet.

Novinky
Kaja Kallasová

Kallasová varuje před konfliktem v Íránu: Svět další válku nepotřebuje

Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová varovala před rizikem vypuknutí dalšího ozbrojeného konfliktu na Blízkém východě. Při svém příchodu na pondělní setkání ministrů zahraničí v Bruselu zdůraznila, že svět nepotřebuje další válku, a vyzvala k diplomatickému řešení napětí mezi Spojenými státy a Íránem. Podle jejích slov je situace v regionu velmi napjatá a Evropská unie usiluje o nalezení mírového východiska.

Novinky
Vladimir Putin

Jak se z usměvavého podporovatele stal agresivní diktátor? Expert popsal, co Putina změnilo

Vzestup Vladimira Putina k moci na přelomu tisíciletí byl zpočátku doprovázen snahou o navazování přátelství na světové scéně. Tehdy nově zvolený ruský prezident se usmíval na fotografiích ze summitů G8 a byl vůbec prvním zahraničním lídrem, který po útocích z 11. září 2001 volal Georgi W. Bushovi, aby mu nabídl podporu v boji proti terorismu. James Rodgers, odborník na mezinárodní žurnalistiku z londýnské City St George's, se ve své nové knize The Return of Russia zamýšlí nad tím, co přesně způsobilo tak radikální obrat k agresi.