Smutná čtvrteční zpráva o úmrtí Jiřího Bartošky rezonuje i v zahraničí, protože slavný herec byl tváří karlovarského filmového hvězdu, kam pravidelně přijížděly světové hvězdy. Ozval se například Russell Crowe, informace neunikla ani zahraničním médiím.
Bartoška za více než 30 let vítal na filmovém festivalu v Karlových Varech spoustu zahraničních hvězd. Když ve čtvrtek oběhla Česko smutná zpráva, ukázalo se, že některým světovým hercům utkvěl v paměti. Rozloučil se s ním například filmový Gladiátor.
"Právě jsem se dozvěděl smutnou zprávu, že dnes zemřel legendární Jiří Bartoška, prezident karlovarského filmového festivalu. Měl jsem tu čest, že jsem z jeho rukou převzal cenu za mimořádný přínos světové kinematografii," napsal Russell Crowe na sociální síti X. Připomeňme, že se zúčastnil předloňského ročníku filmové přehlídky v lázeňském městě.
Uživatelé sociálních sítí upozornili na to, že zprávu o úmrtí Bartošky přinesla i zahraniční filmová média, například Variety či Hollywood Reporter.
Bartoška vystudoval činoherní herectví na Janáčkově akademii múzických umění v Brně, kde také v Divadle na provázku začínal. V divadelní kariéře pokračoval v ústeckém Činoherním studiu, následně zakotvil v Divadle Na zábradlí v Praze. Po sametové revoluci se přesunul do Divadla Bez zábradlí.
Byl také úspěšným filmovým a televizním hercem, u diváků se proslavil například rolí v seriálu Sanitka. V roce 1999 získal Českého lva za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli ve snímku Všichni moji blízcí.
Bartoška je také neodmyslitelně spjatý se zmrtvýchvstáním Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. V roce 1994 se stal jeho prezidentem, kterým byl až do smrti. Zásadní byla pro festival jeho spolupráce s kritičkou Evou Zaoralovou.
Tři nedávné průzkumy veřejného mínění ukazují na klesající podporu prezidenta Donalda Trumpa v klíčových oblastech, jako je správa ekonomiky, imigrace a konflikt s Íránem. Tato zjištění představují varovný signál pro republikánské kandidáty, kteří se připravují na blížící se podzimní volby do Kongresu. Obliba prezidenta se v šetřeních společností Reuters-Ipsos, Strength in Numbers-Verasight a AP-NORC pohybuje mezi 33 a 36 procenty, což se blíží jeho historickým minimům.
Prezident USA Donald Trump se opět rozhodl prodloužit příměří s Íránem, což vyvolalo smíšené reakce a kritiku jeho vyjednávací strategie. Odpůrci si často utahují z jeho kroků a označují je za ústupky, ke kterým dochází krátce poté, co prezident vydá důrazná varování, která Írán následně ignoruje.
Současná energetická krize, vyvolaná válečným konfliktem a následným uzavřením Hormuzského průlivu, paradoxně urychluje globální přechod od fosilních paliv k čisté energii. Zatímco dlouholetá závislost na ropě, plynu a uhlí byla obhajována jako záruka spolehlivosti, současné otřesy na trzích ukazují přesný opak. Fosilní paliva se pro mnohé země stala nejen drahou, ale i vysoce rizikovou komoditou.
Izraelské síly v Gaze postupně posouvají takzvanou žlutou linii, která byla původně dohodnuta jako dočasná demarkační čára příměří. Tento posun směrem na západ neustále rozšiřuje zónu kontrolovanou izraelskou armádou, což pro palestinské obyvatele znamená, že se jejich situace stává čím dál nebezpečnější, protože se hranice jejich bezpečného pohybu neustále mění.
Organizace OSN pro výživu a zemědělství spolu se Světovou meteorologickou organizací vydaly společnou zprávu, která varuje před dopady extrémních veder na světové potravinové systémy. Současné klimatické podmínky tlačí tyto systémy na hranici jejich únosnosti. Ohroženy jsou přitom živobytí více než jedné miliardy lidí, kteří jsou na zemědělství závislí. Změna klimatu se tak stává bezprostřední hrozbou pro globální stabilitu a zajištění potravin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj usiluje o osobní setkání s Vladimirem Putinem. Kyjev chce restartovat jednání o ukončení války a požádal Turecko, aby takový summit zprostředkovalo. Informoval o tom ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
Kyperské předsednictví EU oznámilo, že zástupci členských zemí předběžně schválili půjčku pro Ukrajinu v objemu 90 miliard eur. Jde o důležitý obrat v evropském úsilí o finanční podporu, o kterém se v posledních dnech vedly intenzivní debaty mezi jednotlivými vládami.
Nedávné válečné konflikty, včetně války na Ukrajině a střetu s Íránem, nabízejí evropským členům NATO kritický pohled na moderní bojiště. Ačkoliv někteří evropští spojenci během nedávného konfliktu s Teheránem neposkytli Spojeným státům dostatečnou podporu, tyto události slouží jako nezbytné vystřízlivění. Pokud si Evropa přeje v budoucnu předejít nechtěné krizi s Ruskem, musí si z těchto zkušeností vzít jasné ponaučení a zásadně posílit své vojenské kapacity.
Směs výhružek a arogantních komentářů Donalda Trumpa představuje podle mnoha analýz v předních světových médiích pro mírové rozhovory s Íránem stejně velkou překážku jako samotná americká námořní blokáda. Prezidentův nevypočitatelný styl komunikace ztěžuje snahy pákistánských prostředníků o dosažení shody v Islámábádu.
Ceny ropy se ve středu udržely v blízkosti hranice 100 dolarů za barel. Stalo se tak poté, co americký prezident Donald Trump oznámil prodloužení příměří s Íránem na dobu neurčitou, a to jen několik hodin před jeho plánovaným vypršením. Hormuzský průliv však zůstává nadále uzavřen. Stále není jasné, zda s tímto novým uspořádáním souhlasil Írán nebo Izrael.
Někteří fotbaloví fanoušci se rozhodli bojkotovat nadcházející mistrovství světa ve fotbale, které se koná v USA. Důvodem jsou obavy z imigrační politiky a bezpečnosti, které u části příznivců převládají nad touhou vidět zápasy naživo. Pro mnohé návštěvníky z ciziny se americká cesta stala rizikem, kterému se raději chtějí vyhnout.
Úterý bylo ve Washingtonu ve znamení značné diplomatické nejistoty. Vše bylo připraveno k odletu vládního speciálu, kterým měl viceprezident JD Vance zamířit do Islámábádu na další kolo mírových rozhovorů mezi Spojenými státy a Íránem. Jen o několik hodin později se ale situace výrazně změnila. Letadlo nakonec ke svému cíli nevzlétlo a plánovaná jednání byla odložena. Prezident Donald Trump totiž oznámil prodloužení příměří s Íránem, které mělo původně vypršet ve středu večer, aby získal více času na vytvoření „sjednoceného návrhu“ na ukončení války.
