Česká veřejnost se hluboce sklání před památkou Jiřího Bartošky, legendárního herce, který zemřel 8. května ve věku 78 let. Datum jeho odchodu – shodné s Dnem vítězství nad nacismem – se tak navždy spojí i s osobním smutkem jeho fanoušků. Vzpomínky, svíčky, květiny i osobní vzkazy, to vše zaplavilo místa, která byla s hercem úzce spjatá, zejména v Karlových Varech a v hlavním městě.
Už ve čtvrtek večer, jen několik hodin po oznámení jeho úmrtí, vzniklo první pietní místo před hotelem Thermal v Karlových Varech. Právě tento hotel je neoddělitelně spojen s Mezinárodním filmovým festivalem, jehož byl Bartoška po dlouhá léta tváří i duší. Na známém červeném koberci se objevila černobílá fotografie herce, váza s květinami a zapálená svíčka. S každou další hodinou přibývaly nové svíčky, květiny, různé vzkazy i drobné upomínkové předměty.
Druhé místo k uctění památky vzniklo ve Smetanových sadech nedaleko karlovarské pošty. Oblíbený květinový záhon, který obvykle nese aktuální datum, tentokrát nahradil nápis „J. Bartoška“ a věnec věnovaný městem. I zde lidé přicházejí zapalovat svíčky a vzdát hold muži, který české kultuře zasvětil celý život.
Další místa vzpomínek se objevila v blízkosti jeho soukromých domovů. V Andělské Hoře nedaleko Karlových Varů, kde s manželkou Andreou žil, se lidé scházejí spontánně a pokládají květiny. Stejnou pietu projevili i Pražané – před vchodem do jeho bytu v Maiselově ulici se začaly vršit růže, šeříky i svíčky. Na některých z nich jsou přiloženy vzkazy, v nichž lidé herci děkují za jeho charisma, lidskost a celoživotní přínos.
Kromě těchto spontánních míst vznikla i dvě oficiální pietní místa. Jedno se nachází v Činoherním studiu v Ústí nad Labem, kde Bartoška na počátku své herecké kariéry působil. Tamní výstavní panel připomíná jeho slavné inscenace, nechybí ani kondolenční kniha, do níž mohou návštěvníci zapsat své vzpomínky a soustrastné vzkazy.
Druhé oficiální pietní místo vzniklo před Divadlem Bez zábradlí v Praze, kde Jiří Bartoška působil od roku 1991. Právě zde se herec po odchodu z Divadla Na Zábradlí znovu našel. K velkoformátové černobílé fotografii elegantního herce přicházejí lidé zapalovat svíčky a vzdávat mu úctu.
Smrt Jiřího Bartošky zasáhla českou kulturní obec i širokou veřejnost velmi silně. Jeho odkaz je však nesmazatelný – zůstane v paměti nejen díky nezapomenutelným filmovým a divadelním rolím, ale i kvůli své osobnosti, která spojovala noblesu, lidskost a nadhled.
Ajatolláh Alí Chameneí, který po téměř čtyřicet let stojí v čele Íránu, se během své vlády musel vypořádat s válkou, ekonomickými krizemi i vnitřním odporem. Ale současná situace, kdy Spojené státy a Izrael uskutečnily přímé a ničivé útoky na íránské území, znamená bezprecedentní výzvu – a možná nejvážnější krizi jeho vlády.
Devatenáctiletý Oleh si myslel, že má jednoduchou brigádu. Na Telegramu našel inzerát nabízející tisíc dolarů za pouhé posprejování policejní stanice. Místo barvy ale v únoru u policejního velitelství v Rivném otevřel tašku s dráty, mobilním telefonem a podomácku vyrobenou výbušninou. Bez svého vědomí se stal součástí nové ruské sabotážní kampaně, jejímž cílem je destabilizovat Ukrajinu a využít místních mladistvých jako pěšáky v „hybridní válce“.
Téměř tři a půl roku po invazi na Ukrajinu se stále neobjevila na bojišti ruská chlouba – tank T-14 Armata. Nejnovější a údajně nejpokročilejší hlavní bojový tank ruské armády se na frontě objevil jen výjimečně a krátkodobě, což podle analytiků svědčí o tom, že jeho výkon v praxi nedosahuje očekávání.
Navzdory současnému klidu zbraní mezi Izraelem a Íránem zůstává otázka: bylo celé riziko ozbrojené eskalace ospravedlnitelné? A co když se Írán v budoucnu rozhodne znovu intenzivně usilovat o jadernou zbraň? Odpověď na základní otázku – můžeme žít s jaderně vyzbrojeným Íránem? – podle odborníků zní: ano, i když s nelibostí.
Střední a jižní Evropa čelí mimořádně silné vlně veder, která trvá už několik dní a způsobuje vážné dopady v Itálii, Francii i Španělsku. Teploty se pohybují nad hranicí 40 stupňů Celsia, což přináší nárůst pacientů v nemocnicích, vypuknutí požárů a celou řadu nouzových opatření ze strany státních i regionálních úřadů.
Nový výzkum odhalil znepokojivý trend: planeta Země zadržuje stále více tepla, a to tempem, které výrazně překonává předpovědi klimatických modelů. Míra tzv. energetické nerovnováhy – rozdílu mezi teplem přicházejícím od Slunce a teplem odcházejícím zpět do vesmíru – se za posledních 20 let více než zdvojnásobila. Vědci tak varují, že oteplování Země by mohlo v příštích letech výrazně zrychlit.
Velká část Evropy je dnes opět sevřena silnou vlnou veder, která sužuje zejména jižní státy. Teploty se pohybují mezi 35 a 42 °C a úřady v několika zemích vydaly zdravotní i ekologická varování. V Itálii bylo v neděli na nejvyšší stupeň pohotovosti kvůli vedru uvedeno 27 měst, ve Francii je na druhý nejvyšší „oranžový“ stupeň výstrahy více než 80 ze 96 departementů.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un osobně přestřihl pásku u nového luxusního letoviska na pobřeží, které státní média označují za „turistické město národní hodnoty“. Tento rozsáhlý komplex v oblasti Wonsan-Kalma, postavený na východním pobřeží země, nabízí vodní parky, výškové hotely a kapacitu pro téměř 20 tisíc hostů.
Předpovídaná ruská letní ofenziva, která měla zásadně změnit situaci na východní frontě, zatím působí spíše rozpačitě. Přestože ruské síly zaznamenaly určitý postup a výrazně navýšily počet vojáků na vybraných úsecích fronty, zdaleka nejde o bleskový průlom, jaký se možná v Moskvě očekával.
Rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa bombardovat íránská jaderná zařízení bylo tvrdým vojenským zásahem proti Teheránu — a zároveň potupou pro evropskou diplomacii. Zatímco klíčové evropské státy vyzývaly k umírněnosti, Washington jednal bez ohledu na své tradiční spojence. Evropa se tak probudila do reality své rostoucí mezinárodní bezvýznamnosti.
Vlna veder, která zasáhla velkou část Evropy, nepolevuje. Nejhůře postiženým regionem je jih Španělska, kde byly zaznamenány teploty přesahující 45 stupňů Celsia. Ve městě El Granado padl v sobotu nový červnový teplotní rekord – 46 °C. Podle španělské meteorologické služby je velmi pravděpodobné, že letošní červen bude nejteplejším v historii měření.
Již příští týden začne letošní MFF Karlovy Vary. 59. ročník festivalu bude po mnoha letech prvním bez dlouholetého prezidenta Jiřího Bartošky, který na začátku května zemřel ve věku 78 let. Prakticky od té chvíle se řešilo, jak si ho organizátoři filmové přehlídky připomenou. Nyní už jsou detaily festivalové pocty známé.
