Česká veřejnost se hluboce sklání před památkou Jiřího Bartošky, legendárního herce, který zemřel 8. května ve věku 78 let. Datum jeho odchodu – shodné s Dnem vítězství nad nacismem – se tak navždy spojí i s osobním smutkem jeho fanoušků. Vzpomínky, svíčky, květiny i osobní vzkazy, to vše zaplavilo místa, která byla s hercem úzce spjatá, zejména v Karlových Varech a v hlavním městě.
Už ve čtvrtek večer, jen několik hodin po oznámení jeho úmrtí, vzniklo první pietní místo před hotelem Thermal v Karlových Varech. Právě tento hotel je neoddělitelně spojen s Mezinárodním filmovým festivalem, jehož byl Bartoška po dlouhá léta tváří i duší. Na známém červeném koberci se objevila černobílá fotografie herce, váza s květinami a zapálená svíčka. S každou další hodinou přibývaly nové svíčky, květiny, různé vzkazy i drobné upomínkové předměty.
Druhé místo k uctění památky vzniklo ve Smetanových sadech nedaleko karlovarské pošty. Oblíbený květinový záhon, který obvykle nese aktuální datum, tentokrát nahradil nápis „J. Bartoška“ a věnec věnovaný městem. I zde lidé přicházejí zapalovat svíčky a vzdát hold muži, který české kultuře zasvětil celý život.
Další místa vzpomínek se objevila v blízkosti jeho soukromých domovů. V Andělské Hoře nedaleko Karlových Varů, kde s manželkou Andreou žil, se lidé scházejí spontánně a pokládají květiny. Stejnou pietu projevili i Pražané – před vchodem do jeho bytu v Maiselově ulici se začaly vršit růže, šeříky i svíčky. Na některých z nich jsou přiloženy vzkazy, v nichž lidé herci děkují za jeho charisma, lidskost a celoživotní přínos.
Kromě těchto spontánních míst vznikla i dvě oficiální pietní místa. Jedno se nachází v Činoherním studiu v Ústí nad Labem, kde Bartoška na počátku své herecké kariéry působil. Tamní výstavní panel připomíná jeho slavné inscenace, nechybí ani kondolenční kniha, do níž mohou návštěvníci zapsat své vzpomínky a soustrastné vzkazy.
Druhé oficiální pietní místo vzniklo před Divadlem Bez zábradlí v Praze, kde Jiří Bartoška působil od roku 1991. Právě zde se herec po odchodu z Divadla Na Zábradlí znovu našel. K velkoformátové černobílé fotografii elegantního herce přicházejí lidé zapalovat svíčky a vzdávat mu úctu.
Smrt Jiřího Bartošky zasáhla českou kulturní obec i širokou veřejnost velmi silně. Jeho odkaz je však nesmazatelný – zůstane v paměti nejen díky nezapomenutelným filmovým a divadelním rolím, ale i kvůli své osobnosti, která spojovala noblesu, lidskost a nadhled.
Válečné tažení Donalda Trumpa proti Íránu a s ním spojené ekonomické otřesy by se mohly stát rozhodujícím faktorem jeho politické porážky. Přestože prezident v posledních týdnech slavil úspěchy, jako bylo například dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, situace na Blízkém východě začíná představovat hrozbu, kterou ani americká energetická soběstačnost nemusí zastavit. Trump je sice přesvědčen o neporazitelnosti své společné ofenzivy s Izraelem, ale nálada americké veřejnosti se začíná obracet proti němu.
Americký prezident Donald Trump v sobotním telefonickém rozhovoru pro stanici NBC News prohlásil, že Spojené státy by mohly provést další údery na klíčový íránský terminál pro vývoz ropy na ostrově Charg „jen tak pro radost“. Prezident v rozhovoru odmítl vyhlídky na rychlou mírovou dohodu s Teheránem a uvedl, že současné podmínky nejsou pro USA dostatečně dobré.
V pražském Kongresovém centru se v sobotu večer odehrálo slavnostní udílení 33. ročníku cen Český lev, které oslavilo nejvýraznější filmové a televizní počiny loňského roku. Večerem poprvé provázela stand-up komička Bianca Cristovao, která ceremoniál otevřela futuristickou scénkou z Prahy roku 2050 a následně sál bavila vtipy o české politice i svém slavnějším bratrovi Benovi.
Zatímco se pozornost světové veřejnosti upírá k válečnému konfliktu na Blízkém východě, ukrajinská armáda využívá taktické situace k postupu ve své protiofenzivě. Od konce ledna 2026 se ukrajinským silám podařilo osvobodit více než 400 kilometrů čtverečních území na jihu a východě země. Tento vývoj výrazně narušuje plány Ruska na jeho očekávanou jarní ofenzivu ještě předtím, než mohla naplno začít.
V průmyslovém přístavu Rás al-Chajma ve Spojených arabských emirátech se rozhostilo tísnivé ticho. Tam, kde obvykle vládne čilý námořní ruch, nyní nehybně kotví lodě. Na obzoru se v oparu rýsují stovky tankerů, které v posledních dnech vytvořily nekonečnou frontu podél vodní cesty, jež se stala nejnebezpečnějším místem pro světovou plavbu – Hormuzského průlivu.
Americký prezident Donald Trump ohlásil začátek boje za uvolnění strategického Hormuzského průlivu, který je momentálně ochromen probíhajícím konfliktem s Íránem. Na své sociální síti Truth Social Trump zdůraznil, že Spojené státy zajistí bezpečný a volný průjezd touto klíčovou obchodní tepnou „tak či onak“. Podle jeho slov je nepřijatelné, aby byla světová ekonomika rukojmím teheránského režimu.
Americké letectvo provedlo v noci na sobotu rozsáhlý úder na íránský ostrov Charg, který tvoří pilíř tamního hospodářství. Právě z tohoto strategického místa v Perském zálivu totiž proudí do světa přes 90 % íránské ropy.
Zatímco se pozornost světa od konce února 2026 upírá k americkým a izraelským úderům v Íránu, v jeho stínu se rozhořel další zásadní konflikt. Vztahy mezi Pákistánem a afghánským hnutím Tálibán dosáhly bodu mrazu, což vyvrcholilo 27. února vyhlášením „otevřené války“ ze strany Islámábádu. Tato situace vyvolává zásadní otázku: Co vlastně Pákistán v Afghánistánu sleduje?
Historie se opakuje a Spojené státy kráčejí v Íránu do stejné pasti, jakou si před dvěma dekádami připravily v Iráku, varují experti. Ačkoliv americká armáda tehdy dosáhla všech svých taktických cílů – Saddám Husajn byl dopaden a režim se zhroutil během tří týdnů – politický výsledek byl katastrofální. Irák je dnes autoritářským státem s hlubokými vazbami na Teherán. Tato propast mezi vojenským úspěchem a politickou realitou je přesně tím místem, kde americké strategie v uplynulých letech selhaly.
Mezi Evropskou unií a Spojenými státy nebezpečně houstne atmosféra a hrozba návratu k otevřené obchodní válce je čím dál reálnější. Washingtonu dochází trpělivost s Bruselem, který podle amerických představitelů neplní dohodu uzavřenou loni v červenci v Turnberry. Americký obchodní zmocněnec Jamieson Greer si podle webu Politico postěžoval, že zatímco USA své závazky splnily, EU neimplementovala prakticky nic a příslušná legislativa o clech zůstává měsíce zablokovaná.
Německý kancléř Friedrich Merz v posledních dnech výrazně přehodnotil svůj postoj k válce v Íránu a začal se otevřeně vymezovat proti strategii amerického prezidenta Donalda Trumpa. Zatímco ještě minulý týden během návštěvy v Bílém domě Merz ujišťoval Trumpa o své plné podpoře a shodě na cíli svrhnout režim v Teheránu, jeho nadšení nyní vystřídala ostrá kritika. Tento obrat přichází ve chvíli, kdy se naplno projevují ničivé dopady konfliktu na německou ekonomiku a bezpečnost.
Hamas v sobotním prohlášení nečekaně vyzval Teherán, aby se při svých vojenských operacích vyvaroval útoků na sousední země. Ačkoliv hnutí plně uznává právo Íránské islámské republiky reagovat na agresi všemi dostupnými prostředky v souladu s mezinárodním právem, apeluje na své „íránské bratry“, aby do konfliktu nezatahovali okolní státy. Tento diplomatický apel přichází v době extrémního napětí, které zachvátilo celý region Perského zálivu.
