Česká veřejnost se hluboce sklání před památkou Jiřího Bartošky, legendárního herce, který zemřel 8. května ve věku 78 let. Datum jeho odchodu – shodné s Dnem vítězství nad nacismem – se tak navždy spojí i s osobním smutkem jeho fanoušků. Vzpomínky, svíčky, květiny i osobní vzkazy, to vše zaplavilo místa, která byla s hercem úzce spjatá, zejména v Karlových Varech a v hlavním městě.
Už ve čtvrtek večer, jen několik hodin po oznámení jeho úmrtí, vzniklo první pietní místo před hotelem Thermal v Karlových Varech. Právě tento hotel je neoddělitelně spojen s Mezinárodním filmovým festivalem, jehož byl Bartoška po dlouhá léta tváří i duší. Na známém červeném koberci se objevila černobílá fotografie herce, váza s květinami a zapálená svíčka. S každou další hodinou přibývaly nové svíčky, květiny, různé vzkazy i drobné upomínkové předměty.
Druhé místo k uctění památky vzniklo ve Smetanových sadech nedaleko karlovarské pošty. Oblíbený květinový záhon, který obvykle nese aktuální datum, tentokrát nahradil nápis „J. Bartoška“ a věnec věnovaný městem. I zde lidé přicházejí zapalovat svíčky a vzdát hold muži, který české kultuře zasvětil celý život.
Další místa vzpomínek se objevila v blízkosti jeho soukromých domovů. V Andělské Hoře nedaleko Karlových Varů, kde s manželkou Andreou žil, se lidé scházejí spontánně a pokládají květiny. Stejnou pietu projevili i Pražané – před vchodem do jeho bytu v Maiselově ulici se začaly vršit růže, šeříky i svíčky. Na některých z nich jsou přiloženy vzkazy, v nichž lidé herci děkují za jeho charisma, lidskost a celoživotní přínos.
Kromě těchto spontánních míst vznikla i dvě oficiální pietní místa. Jedno se nachází v Činoherním studiu v Ústí nad Labem, kde Bartoška na počátku své herecké kariéry působil. Tamní výstavní panel připomíná jeho slavné inscenace, nechybí ani kondolenční kniha, do níž mohou návštěvníci zapsat své vzpomínky a soustrastné vzkazy.
Druhé oficiální pietní místo vzniklo před Divadlem Bez zábradlí v Praze, kde Jiří Bartoška působil od roku 1991. Právě zde se herec po odchodu z Divadla Na Zábradlí znovu našel. K velkoformátové černobílé fotografii elegantního herce přicházejí lidé zapalovat svíčky a vzdávat mu úctu.
Smrt Jiřího Bartošky zasáhla českou kulturní obec i širokou veřejnost velmi silně. Jeho odkaz je však nesmazatelný – zůstane v paměti nejen díky nezapomenutelným filmovým a divadelním rolím, ale i kvůli své osobnosti, která spojovala noblesu, lidskost a nadhled.
Evropa se v současnosti potýká s obrovským množstvím vyplýtvaných potravin, a to v době, kdy miliony lidí po celém světě trpí hladem. Situaci navíc komplikují válečné konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě, které výrazně ochromily dodavatelské řetězce. Krize životních nákladů sice dotlačila řadu rodin na samotnou hranici finančních možností, avšak domácnosti i přesto dál vyhazují obrovské množství poživatelného jídla, což představuje ztracené kalorie, vyhozené peníze a rostoucí ekologický problém.
Bývalá žalobkyně Mezinárodního trestního soudu (ICC) vyzvala k zavedení celounijního právního předpisu, který by zablokoval americké sankce uvalené na členy tohoto soudu. Tyto sankce označila za projev hrubého nátlaku a šikany, jejichž cílem je poslat celou instituci v zapomnění. Reagovala tak na krok Spojených států z února 2025, kdy Washington uvalil sankce na jedenáct představitelů soudu, včetně devíti soudců a nejvyššího žalobce, a také na tři palestinské organizace.
Technologický gigant Google přistoupil k zásadním změnám svého vyhledávače, který bez výraznějších proměn fungoval desítky let. Hlavním důvodem pro tento krok je skutečnost, že uživatelé začínají zadávat stále složitější a komplexnější dotazy. Podle Robbyho Steina, viceprezidenta pro produkt ve společnosti Google Search, lidé v dnešní době pokládají mnohem delší a náročnější otázky, na které již nelze na internetu najít jednu jednoznačnou odpověď.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že dohoda s Íránem je již do značné míry vyjednaná a její podrobnosti budou brzy zveřejněny. Podle jeho sobotního vyjádření bude součástí této chystané dohody také znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Žádné další konkrétní detaily ohledně bodů dohody však šéf Bílého domu prozatím neuvedl, zdůraznil pouze, že jakékoliv ujednání bude absolutní zárukou toho, že Írán nezíská jadernou zbraň.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své páteční návštěvy ve Švédsku připustil, že mírová jednání ohledně konfliktu na Ukrajině uvízla na mrtvém bodě. Washington je podle jeho slov připraven i nadále plnit roli prostředníka, avšak pouze za předpokladu, že rozhovory získají konstruktivní a produktivní charakter. Šéf americké diplomacie zároveň důrazně odmítl spekulace, že by Spojené státy vyvíjely na ukrajinskou stranu nátlak nebo ji nutily k přijetí konkrétních vyjednávacích pozic, a označil podobné zprávy za nepravdivé.
Diplomatický zástupce takzvané Rady míru (Board of Peace) obvinil palestinské hnutí Hamás ze zablokování implementace příměří v Pásmu Gazy. Kritici však varují, že jednostranný přístup této rady, kterou v lednu založil americký prezident Donald Trump, nadržuje Izraeli a riskuje brzký návrat k otevřenému válečnému konfliktu. Zvláštní představitel pro Gazu Nickolay Mladenov totiž před Radou bezpečnosti OSN označil Hamás za hlavní překážku míru, protože hnutí údajně odmítá ověřitelné odzbrojení, nechce se vzdát mocenské kontroly a blokuje hladký přechod k civilní správě.
Bývalý britský ministr zahraničí David Miliband prohlásil, že Spojené království potřebuje najít celonárodní konsenzus ohledně svého případného návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná odhalení, podle nichž britská vláda předložila Evropské unii návrh na vytvoření společného trhu pro zboží. Miliband, který v současnosti působí jako prezident Mezinárodního záchranného výboru (IRC), vyjádřil přesvědčení, že země potřebuje restart vzájemných vztahů s Brusellem v mnohem větší intenzitě, než jakou má vládní kabinet aktuálně v plánu.
Britská ministryně zahraničí Yvette Cooper varovala, že slábnoucí výkon Ruska na ukrajinském bojišti činí z tohoto státu ještě bezohlednějšího a nebezpečnějšího aktéra. Po jednání šéfů diplomacií zemí Severoatlantické aliance ve Švédsku politička prohlásila, že takzvaná dividenda míru, která započala s koncem studené války, definitivně skončila. Moskva se pod tlakem vojenských neúspěchů a ekonomických potíží stává nepředvídatelnou, což se projevuje zesílenými útoky na civilisty, nárůstem hybridních hrozeb v Evropě a incidenty s drony. Podle britské ministryně se ruské hrozby v současnosti rozšiřují do všech domén včetně vzduchu, moře, vesmíru, kyberprostoru i informační války.
Britský historik a politický analytik Timothy Garton Ash ve svém textu pro deník The Guardian upozorňuje, že sny ruského diktátora Vladimira Putina o velikosti neohrožují pouze Ukrajinu, ale představují přímou hrozbu pro Severoatlantickou alianci i Evropskou unii. Přestože současné zprávy naznačují slábnutí ruské ekonomiky a rostoucí nespokojenost uvnitř tamního režimu, bylo by podle autora bláhové domnívat se, že se blíží jeho okamžitý konec. Demokracie by se proto měly zaměřit na vytvoření jasné strategie, která vnější ambice šéfa Kremlu definitivně zmaří.
Úřady v jižní Kalifornii nařídily v pátek evakuaci přibližně 40 000 lidí poté, co z obří nádrže začala unikat nebezpečná chemická látka. Incident se odehrál v oblasti Garden Grove v okresu Orange County, který se nachází jihovýchodně od Los Angeles. Unikající chemikálie ohrožuje hustě obydlenou oblast nejen toxickými výpary, ale kvůli své nestabilitě představuje také bezprostřední riziko mohutného výbuchu.
Kanadské úřady čelí vlně ostré kritiky ze strany právníků a lidskoprávních organizací kvůli postupu vůči uprchlíkům na hranicích se Spojenými státy. Podle zjištění britského deníku The Guardian začala Ottawa uplatňovat natolik striktní pravidla, že žadatele o azyl odmítá a předává je přímo do rukou amerického Imigračního a celního úřadu (ICE). Mnozí z těchto běženců, kteří doufali v bezpečné útočiště u svých rodin v Kanadě, tak končí na celé měsíce v amerických detekčních centrech, kde čelí krutým podmínkám a hrozbě deportace.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle nejnovějších zpráv aktivně připravuje plány na nové kolo vojenských úderů proti Íránu. Tyto přípravy probíhají v kuloárech Pentagonu a Bílého domu i přes to, že vyjednavači obou stran hlásí mírný pokrok v diplomatických rozhovorech. Zdroje z amerických zpravodajských služeb a armády naznačují, že situace je natolik vážná, že vojenští plánovači museli přehodnotit své nejbližší priority.
