Česká veřejnost se hluboce sklání před památkou Jiřího Bartošky, legendárního herce, který zemřel 8. května ve věku 78 let. Datum jeho odchodu – shodné s Dnem vítězství nad nacismem – se tak navždy spojí i s osobním smutkem jeho fanoušků. Vzpomínky, svíčky, květiny i osobní vzkazy, to vše zaplavilo místa, která byla s hercem úzce spjatá, zejména v Karlových Varech a v hlavním městě.
Už ve čtvrtek večer, jen několik hodin po oznámení jeho úmrtí, vzniklo první pietní místo před hotelem Thermal v Karlových Varech. Právě tento hotel je neoddělitelně spojen s Mezinárodním filmovým festivalem, jehož byl Bartoška po dlouhá léta tváří i duší. Na známém červeném koberci se objevila černobílá fotografie herce, váza s květinami a zapálená svíčka. S každou další hodinou přibývaly nové svíčky, květiny, různé vzkazy i drobné upomínkové předměty.
Druhé místo k uctění památky vzniklo ve Smetanových sadech nedaleko karlovarské pošty. Oblíbený květinový záhon, který obvykle nese aktuální datum, tentokrát nahradil nápis „J. Bartoška“ a věnec věnovaný městem. I zde lidé přicházejí zapalovat svíčky a vzdát hold muži, který české kultuře zasvětil celý život.
Další místa vzpomínek se objevila v blízkosti jeho soukromých domovů. V Andělské Hoře nedaleko Karlových Varů, kde s manželkou Andreou žil, se lidé scházejí spontánně a pokládají květiny. Stejnou pietu projevili i Pražané – před vchodem do jeho bytu v Maiselově ulici se začaly vršit růže, šeříky i svíčky. Na některých z nich jsou přiloženy vzkazy, v nichž lidé herci děkují za jeho charisma, lidskost a celoživotní přínos.
Kromě těchto spontánních míst vznikla i dvě oficiální pietní místa. Jedno se nachází v Činoherním studiu v Ústí nad Labem, kde Bartoška na počátku své herecké kariéry působil. Tamní výstavní panel připomíná jeho slavné inscenace, nechybí ani kondolenční kniha, do níž mohou návštěvníci zapsat své vzpomínky a soustrastné vzkazy.
Druhé oficiální pietní místo vzniklo před Divadlem Bez zábradlí v Praze, kde Jiří Bartoška působil od roku 1991. Právě zde se herec po odchodu z Divadla Na Zábradlí znovu našel. K velkoformátové černobílé fotografii elegantního herce přicházejí lidé zapalovat svíčky a vzdávat mu úctu.
Smrt Jiřího Bartošky zasáhla českou kulturní obec i širokou veřejnost velmi silně. Jeho odkaz je však nesmazatelný – zůstane v paměti nejen díky nezapomenutelným filmovým a divadelním rolím, ale i kvůli své osobnosti, která spojovala noblesu, lidskost a nadhled.
Současná globální ekonomika se ocitla v roli rukojmí kvůli faktickému uzavření Hormuzského průlivu. Tato kritická námořní cesta u íránského pobřeží, kterou běžně protéká pětina světové ropy, je nyní neprůchodná, což vyvolalo raketový růst cen benzínu, nafty i leteckého paliva. Zatímco akciové trhy klesají a pravděpodobnost globální recese se zvyšuje, americký prezident Donald Trump přichází se strategií, která odborníky šokuje: prostě odejít a nechat ostatní, aby si nepořádek uklidili sami.
Přípravy na misi Artemis II vrcholí a svět s napětím sleduje, jak se čtyři astronauti chystají na cestu, která má lidstvo po více než půl století vrátit k našemu nejbližšímu vesmírnému sousedovi. Ačkoliv se může zdát, že Měsíc už byl „odškrtnut“ během programů Apollo v 60. a 70. letech, Spojené státy do aktuálního projektu investovaly již přibližně 93 miliard dolarů. Důvody pro tento masivní návrat jsou strategické, ekonomické i vědecké.
Evropa čelí energetickému šoku, který svými rozměry hrozí zastínit dopady pandemie koronaviru i ruské invaze na Ukrajinu. Válka v Íránu a s ní spojené uzavření Hormuzského průlivu začínají drtit evropské hospodářství, přičemž varovné signály přicházejí z nejvyšších pater politiky i finančního světa. Německý kancléř Friedrich Merz přirovnal současnou zátěž k největším krizím posledních let a varoval, že důsledky pocítí každý občan i podnik na kontinentu.
Válka na Blízkém východě vstupuje do druhého měsíce a její dopady v podobě drastického omezení dodávek energií a raketového růstu cen ropy pociťuje celý svět. V této kritické situaci se Čína pokouší ujmout role mírotvorce. Děje se tak ve chvíli, kdy americký prezident Donald Trump sice předpovídá konec vojenských operací v Íránu během dvou až tří týdnů, ale postrádá jasnou vizi toho, co bude následovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtvrtého výročí osvobození Buči poodhalil aktuální stav vyjednávání o ukončení války a plány ruské strany. Podle jeho slov se ve středu 1. dubna uskuteční klíčové videojednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Rozhovorů se vedle Zelenského zúčastní také generální tajemník NATO Mark Rutte a vysoce postavení američtí představitelé včetně Steva Witkoffa, Jareda Kushnera či senátora Lindseyho Grahama.
Maďarsko se připravuje na parlamentní volby, které se uskuteční 12. dubna 2026 a jsou označovány za nejdůležitější od pádu komunismu. Ačkoliv průzkumy veřejného mínění favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, analytici varují, že premiér Viktor Orbán si během šestnácti let u moci vybudoval systém, který mu dává obrovskou výhodu. Tento mechanismus, připomínající složitý hlavolam, činí porážku vládní strany Fidesz nesmírně obtížnou.
Americká administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem zvažuje jeden z nejriskantnějších vojenských kroků v moderní historii: vyslání pozemních jednotek do tajných íránských podzemních komplexů s cílem zabavit zásoby obohaceného uranu. Tato operace, která by měla definitivně zamezit režimu ve výrobě jaderných zbraní, je odborníky označována za logistickou noční můru s nejistým výsledkem.
Osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu v úterý znovu zaútočili na vesnici Tajasír. K incidentu došlo jen několik dní poté, co izraelští vojáci v této oblasti zadrželi a napadli štáb televize CNN, který informoval o budování nelegální osady. Podle Palestinského červeného půlměsíce byli při tomto nejnovějším útoku zraněni nejméně čtyři Palestinci.
Podle analýzy Patricka M. Cronina, vedoucího katedry bezpečnosti pro Asii a Tichomoří na Hudsonově institutu, prochází jaderné odstrašování v Asii hlubokou krizí. Zatímco se blíží rok 2027, který byl dříve označován jako kritický milník pro možnou čínskou agresi vůči Taiwanu, americké tajné služby paradoxně projevují nečekaný klid. Ve své výroční zprávě pro rok 2026 uvádějí, že Peking sice své ambice nesnížil, ale nemá pevný plán na invazi v nejbližších letech. Tento optimismus Washingtonu však může být podle autora nebezpečnou strategickou samolibostí.
Zdá se, že americký prezident Donald Trump se připravuje na ukončení konfliktu s Íránem, ovšem za podmínek, které by mohly nechat zbytek světa napospas chaosu. Svým spojencům, kteří se k válce nepřipojili kvůli obavám z porušení mezinárodního práva a nedostatku informací, vzkazuje, aby si důsledky nesli sami. Na sociální síti Truth Social dokonce přímo uvedl, že si mají ostatní země obstarat vlastní ropu, čímž naznačil ústup USA z role garanta bezpečnosti v Perském zálivu.
Britská královská rodina, kterou stále pronásleduje skandál bývalého prince Andrewa, se připravuje na Velikonoce. Zástupci monarchie tradičně vyrazí do kostela, ale někteří budou chybět.
Policie informovala o nejnovějším posunu v rámci případu teroristického útoku v Pardubicích. Soud poslal do vazby i pátou zadrženou osobu. Vyšetřování činu nadále pokračuje.
