Britský odvolací soud zamítl stížnost prince Harryho na rozhodnutí vlády, která mu snížila úroveň policejní ochrany během jeho pobytů ve Spojeném království. Verdikt potvrdil předchozí stanovisko soudu, podle nějž změna bezpečnostního režimu z roku 2020 nebyla ani nezákonná, ani nespravedlivá. Soudci přiznali, že Harryho důvody jsou „působivé a dojemné“, avšak z právního hlediska nedostačují.
Bezpečnostní status prince byl změněn rozhodnutím výboru RAVEC krátce poté, co Harry a jeho manželka Meghan oznámili, že již nebudou vykonávat oficiální povinnosti jako členové královské rodiny a přestěhovali se do Severní Ameriky. Princ proti tomuto kroku podal právní námitku, protože se cítil být nespravedlivě znevýhodněn a vystaven většímu bezpečnostnímu riziku.
V odvolacím řízení právní zástupkyně prince argumentovala, že mu byla přidělena „specifická“ forma ochrany, která ale nebyla kvalitnější než ta původní. Ministerstvo vnitra, pod nějž výbor RAVEC spadá, naopak hájilo, že ochranná opatření reflektují změněné podmínky – tedy skutečnost, že Harry již neplní královské povinnosti a žije trvale mimo Británii.
Princ Harry, který je pátý v pořadí nástupnictví na trůn, opakovaně vyjadřoval obavy o bezpečnost své rodiny. Zdůraznil, že by si přál, aby jeho děti měly k Británii silné vazby a cítily se tam doma, stejně jako v USA.
Předseda senátu odvolacího soudu Sir Geoffrey Vos uvedl, že Harryho subjektivní pocity nemohou posloužit jako právní základ k napadení rozhodnutí bezpečnostního výboru. S jeho názorem se ztotožnili i další dva soudci.
Na základě rozhodnutí z roku 2020 již Harry nepožívá stejného druhu ochrany jako dříve. Místo toho podléhá tzv. individuálnímu režimu – každá jeho návštěva musí být ohlášena 30 dní předem a je posuzována samostatně podle aktuální bezpečnostní situace.
Harryho právníci rovněž kritizovali, že rozhodnutí nebylo konzultováno s nezávislým expertním orgánem – Radou pro řízení rizik. Princ se domnívá, že s ním bylo zacházeno selektivně a nespravedlivě.
Soud však uvedl, že i kdyby stanovisko rady existovalo, nic by to nezměnilo na hlavních okolnostech případu. Podle soudce Vose totiž klíčovým faktorem nebyla jen míra hrozby, ale i to, zda stát považuje za potřebné poskytovat ochranu v daném kontextu. Stát se podle něj rozhodl přistupovat k Harrymu jako k nepracujícímu členu královské rodiny žijícímu v zahraničí – což je v jeho pravomoci.
Ve Spojených státech se opět rozhořela debata o tom, kdo byl nejhorším prezidentem v historii země. V nově zveřejněném přehledu pěti nejhorších hlav státu, který zveřejnil portál The National Interest, překvapivě nefigurují žádní současní nebo nedávní prezidenti, jako Donald Trump nebo Joe Biden. Místo toho odborníci varují, že skutečné historické selhání lze najít u jiných mužů, jejichž rozhodnutí přispěla k občanské válce, úpadku ekonomiky nebo rozkladu ústavních principů.
Zatímco svět dál předstírá normalitu a diplomaté pečlivě váží slova, realita je možná mnohem temnější. Konflikty dnes zuří na všech kontinentech kromě Antarktidy, starý řád se rozpadá a nové mocnosti si bez ostychu nárokují svůj prostor. Mluvíme o tom, co přijde, ale možná už jsme uprostřed toho, čeho se nejvíc obáváme. Třetí světová válka se možná už dávno vede, jen v roztříštěné, nepřiznané a hybridní podobě.
Nejnovější vědecký výzkum přináší znepokojivé zprávy o budoucnosti ikonických obyvatel Antarktidy – císařských tučňáků. Tito majestátní ptáci, kteří si své životy už milion let přizpůsobovali extrémním podmínkám nejchladnějšího kontinentu světa, se nyní kvůli změně klimatu ocitají na pokraji existenční krize.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu ostře obvinil některé západní firmy, že i přes platný sankční režim nadále dodávají Rusku zařízení a technologie, které Kreml využívá při výrobě vojenské techniky. Podle jeho slov má Ukrajina k dispozici konkrétní důkazy o těchto dodávkách a již je předala partnerským státům. Vyzval rovněž k přijetí tvrdých sankcí vůči firmám, které se na těchto aktivitách podílejí.
Ruská armáda úmyslně manipuluje s těly padlých vojáků, aby skryla skutečný rozsah svých ztrát. Tvrdí to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který během tiskové konference v Kyjevě obvinil Moskvu z toho, že některá těla vrací Ukrajině s tím, že jde o padlé Ukrajince – přestože jde ve skutečnosti o ruské vojáky.
Ruský prezident Vladimir Putin opět vyvolal mezinárodní rozruch, když během vystoupení na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru pronesl zatím nejválečnější komentáře za dlouhou dobu. Navzdory tomu, že šlo o ekonomické fórum, Putin se věnoval hlavně válce na Ukrajině – a jeho slova byla jednoznačná.
Pákistán oznámil, že plánuje nominovat amerického prezidenta Donalda Trumpa na Nobelovu cenu za mír za jeho roli při urovnání nedávného ozbrojeného střetu s Indií. Podle oficiálního prohlášení Trump sehrál klíčovou roli při deeskalaci situace, která hrozila přerůst v otevřený válečný konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi.
Americký prezident Donald Trump se rozhodl odložit rozhodnutí o případném útoku na Írán o dva týdny a doufá, že se v tomto časovém okně otevře prostor pro diplomatické řešení. Jeho zdrženlivost přichází v době, kdy Izrael pokračuje v leteckých úderech proti íránským cílům, včetně údajného útoku na jaderné zařízení Fordo, a kdy se napětí v regionu vyhrocuje.
Nová data z NASA ukazují dramatické zhoršení extrémních klimatických jevů, jako jsou záplavy a sucha, za posledních pět let. Tyto události jsou nejen častější, ale také trvají déle a mají výrazně ničivější dopad. Loňské hodnoty byly podle výzkumníků dokonce dvojnásobné oproti průměru z let 2003 až 2020.
Herečka Jiřina Bohdalová (94) dokazuje, že věk pro ni není překážkou. Navzdory tomu, že se mnozí lidé i o desítky let mladší takovým zákrokům vyhýbají, ona se s odvahou rozhodla pro operaci srdeční chlopně metodou katetrizace. Zákrok byl úspěšný a podle lékařů se známá herečka zotavuje velmi dobře.
V roce 2026 má začít fungovat nový mezinárodní zvláštní tribunál, jehož cílem bude vyšetřování a případné potrestání ruské agrese vůči Ukrajině z roku 2022. Jeho zřízení letos potvrdily Evropská unie, Rada Evropy, Ukrajina a další státy tvořící mezinárodní koalici. Vznik tohoto orgánu je vnímán jako historický krok směrem k mezinárodní spravedlnosti, otázkou však zůstává, zda bude skutečně účinný.
Italský ministr obrany Guido Crosetto vzbudil pozornost mezinárodního společenství svými ostrými výroky na adresu Severoatlantické aliance (NATO), kterou označil za organizaci, jež „v současné podobě nemá důvod k existenci“. Jeho komentáře přicházejí jen několik dní před očekávaným summitem NATO v Haagu, který se uskuteční příští týden.
