Britský odvolací soud zamítl stížnost prince Harryho na rozhodnutí vlády, která mu snížila úroveň policejní ochrany během jeho pobytů ve Spojeném království. Verdikt potvrdil předchozí stanovisko soudu, podle nějž změna bezpečnostního režimu z roku 2020 nebyla ani nezákonná, ani nespravedlivá. Soudci přiznali, že Harryho důvody jsou „působivé a dojemné“, avšak z právního hlediska nedostačují.
Bezpečnostní status prince byl změněn rozhodnutím výboru RAVEC krátce poté, co Harry a jeho manželka Meghan oznámili, že již nebudou vykonávat oficiální povinnosti jako členové královské rodiny a přestěhovali se do Severní Ameriky. Princ proti tomuto kroku podal právní námitku, protože se cítil být nespravedlivě znevýhodněn a vystaven většímu bezpečnostnímu riziku.
V odvolacím řízení právní zástupkyně prince argumentovala, že mu byla přidělena „specifická“ forma ochrany, která ale nebyla kvalitnější než ta původní. Ministerstvo vnitra, pod nějž výbor RAVEC spadá, naopak hájilo, že ochranná opatření reflektují změněné podmínky – tedy skutečnost, že Harry již neplní královské povinnosti a žije trvale mimo Británii.
Princ Harry, který je pátý v pořadí nástupnictví na trůn, opakovaně vyjadřoval obavy o bezpečnost své rodiny. Zdůraznil, že by si přál, aby jeho děti měly k Británii silné vazby a cítily se tam doma, stejně jako v USA.
Předseda senátu odvolacího soudu Sir Geoffrey Vos uvedl, že Harryho subjektivní pocity nemohou posloužit jako právní základ k napadení rozhodnutí bezpečnostního výboru. S jeho názorem se ztotožnili i další dva soudci.
Na základě rozhodnutí z roku 2020 již Harry nepožívá stejného druhu ochrany jako dříve. Místo toho podléhá tzv. individuálnímu režimu – každá jeho návštěva musí být ohlášena 30 dní předem a je posuzována samostatně podle aktuální bezpečnostní situace.
Harryho právníci rovněž kritizovali, že rozhodnutí nebylo konzultováno s nezávislým expertním orgánem – Radou pro řízení rizik. Princ se domnívá, že s ním bylo zacházeno selektivně a nespravedlivě.
Soud však uvedl, že i kdyby stanovisko rady existovalo, nic by to nezměnilo na hlavních okolnostech případu. Podle soudce Vose totiž klíčovým faktorem nebyla jen míra hrozby, ale i to, zda stát považuje za potřebné poskytovat ochranu v daném kontextu. Stát se podle něj rozhodl přistupovat k Harrymu jako k nepracujícímu členu královské rodiny žijícímu v zahraničí – což je v jeho pravomoci.
Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.
Snaha o diplomatické vyřešení konfliktu na Blízkém východě a obnovení plynulé dopravy skrze Hormuzský průliv narazila na další výraznou překážku. Americký prezident Donald Trump vyostřil rétoriku vůči Teheránu a oznámil, že od Íránu bude požadovat finanční kompenzace za úmrtí tisícovek amerických vojáků i obětí z řad civilistů za poslední desetiletí. Tento krok je přímou reakcí na íránské vyjednávače, kteří jako podmínku pro zprůchodnění klíčové námořní cesty sami vznesli nárok na odškodnění za škody způsobené pět měsíců trvajícími boji.
Americký prezident Donald Trump opustil minulý měsíc summit NATO v Turecku za zcela mimořádných bezpečnostních opatření. Jak odhalil deník The Washington Post, šéf Bílého domu byl kvůli bezprostřední hrozbě atentátu ze strany Íránu tajně přemístěn do jiného vojenského letadla. Celá operace proběhla v utajení a využívala propracovaný zastírací manévr, který měl přesvědčit okolí i veřejnost, že prezident cestuje na palubě svého obvyklého speciálu.
Nedávný incident ve španělské enklávě Ceuta na severu Afriky opět rozvířil celoevropskou debatu o migraci a ukázal, jak snadno mohou být lidské osudy využity jako nástroj politického tlaku. Ačkoliv celkové statistiky nelegálních přechodů do Evropy v posledních letech spíše klesají, ojedinělé masivní události vyvolávají okamžité napětí a rozkoly mezi členskými státy Evropské unie.
Rozpad nejsilnější polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) vyvolává na tamní politické scéně značný rozruch. Ačkoliv současný premiér Donald Tusk a jeho vládnoucí Občanská koalice sledují vnitřní boje v pravicovém táboře s uspokojením, podle politologů zdaleka nemá vyhráno. Blížící se parlamentní volby mohou přinést nečekané komplikace, které usnadnění cesty k obhajobě mandátu rozhodně nezaručují.
Španělské úřady bijí na poplach před hrozbou ničivých lesních požárů v souvislosti s nadcházejícím úplným zatměním Slunce. Do země totiž míří stovky tisíc pozorovatelů z celého světa, kteří plánují zaplnit venkovské oblasti, horské hřebeny i pláže, aby tento vzácný vesmírný úkaz sledovali z co nejlepších pozic.
Západní Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,4 stupně, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně dvě desítky lidských životů. Otřesy byly natolik intenzivní, že přiměly obyvatele k překotné evakuaci a způsobily škody i v sousedním Ekvádoru. Sérii destrukcí doprovází zprávy o mnoha zraněných a zřícených budovách v několika městech.
Přítomnost významných finančních trhů zásadním způsobem utváří podobu a ekonomiku světových metropolí, zároveň však představuje jednoho z hlavních hybatelů příjmové nerovnosti. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu zaměřeného na příjmy nejbohatšího jednoho procenta obyvatel ve městech napříč Evropou, Severní Amerikou a Asií. Vědci v rámci studie srovnávali vždy dvě významná města v dané zemi – hlavní finanční centrum a druhé největší hospodářské středisko podobné velikosti.
Lesní požáry v Evropě v posledních letech odhalují a aktivují nebezpečnou hrozbu z minulosti v podobě nevybuchlé munice z obou světových i studené války. Když v červenci propukl požár v národním parku Müritz v severovýchodním Německu, pyrotechnici museli postupovat po boku hasičů, kteří se do některých částí hořícího lesa vůbec nemohli přiblížit kvůli riziku explozí. Obdobná situace nastala ve francouzském regionu Gironde, kde plameny odkryly zapomenutý sklad munice z druhé světové války a několik střel přímo v žáru explodovalo.
Rivalita mezi Indií a Pákistánem se po osmasedmdesáti letech posouvá na novou úroveň, když se klíčovým bojištěm jejich dlouholetého sporu stává oběžná dráha Země. Během krátkého, ale intenzivního čtyřdenního vojenského střetu v květnu 2025 sice pozornost veřejnosti poutaly letecké souboje, dronové nálety a raketové údery, však nejzásadnější úlohu v pozadí sehrály satelitní technologie. Šlo o vůbec první konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi, jehož průběh zásadním způsobem určily vesmírné systémy.
Zatímco pozemní fronta války na Ukrajině v posledních měsících převážně stagnuje, ve vzduchu se konflikt dramaticky vyhrocuje. Útočné kapacity obou soupeřících stran v současnosti převyšují jejich možnosti protivzdušné obrany. To vede ke čím dál častějšímu zasahování cílů, rozsáhlému ničení klíčové i hospodářské infrastruktury a především ke strmému nárůstu obětí mezi civilním obyvatelstvem.
Moskva striktně odmítá jakékoliv zmrazení válečného konfliktu na Ukrajině, pokud nebudou v plném rozsahu splněny její politické a územní požadavky. Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin zdůraznil, že klid zbraní nepřichází v úvahu bez odstranění takzvaných „kořenových příčin“ celé krize, čímž zopakoval dlouhodobý postoj prezidenta Vladimira Putina.
