Britský odvolací soud zamítl stížnost prince Harryho na rozhodnutí vlády, která mu snížila úroveň policejní ochrany během jeho pobytů ve Spojeném království. Verdikt potvrdil předchozí stanovisko soudu, podle nějž změna bezpečnostního režimu z roku 2020 nebyla ani nezákonná, ani nespravedlivá. Soudci přiznali, že Harryho důvody jsou „působivé a dojemné“, avšak z právního hlediska nedostačují.
Bezpečnostní status prince byl změněn rozhodnutím výboru RAVEC krátce poté, co Harry a jeho manželka Meghan oznámili, že již nebudou vykonávat oficiální povinnosti jako členové královské rodiny a přestěhovali se do Severní Ameriky. Princ proti tomuto kroku podal právní námitku, protože se cítil být nespravedlivě znevýhodněn a vystaven většímu bezpečnostnímu riziku.
V odvolacím řízení právní zástupkyně prince argumentovala, že mu byla přidělena „specifická“ forma ochrany, která ale nebyla kvalitnější než ta původní. Ministerstvo vnitra, pod nějž výbor RAVEC spadá, naopak hájilo, že ochranná opatření reflektují změněné podmínky – tedy skutečnost, že Harry již neplní královské povinnosti a žije trvale mimo Británii.
Princ Harry, který je pátý v pořadí nástupnictví na trůn, opakovaně vyjadřoval obavy o bezpečnost své rodiny. Zdůraznil, že by si přál, aby jeho děti měly k Británii silné vazby a cítily se tam doma, stejně jako v USA.
Předseda senátu odvolacího soudu Sir Geoffrey Vos uvedl, že Harryho subjektivní pocity nemohou posloužit jako právní základ k napadení rozhodnutí bezpečnostního výboru. S jeho názorem se ztotožnili i další dva soudci.
Na základě rozhodnutí z roku 2020 již Harry nepožívá stejného druhu ochrany jako dříve. Místo toho podléhá tzv. individuálnímu režimu – každá jeho návštěva musí být ohlášena 30 dní předem a je posuzována samostatně podle aktuální bezpečnostní situace.
Harryho právníci rovněž kritizovali, že rozhodnutí nebylo konzultováno s nezávislým expertním orgánem – Radou pro řízení rizik. Princ se domnívá, že s ním bylo zacházeno selektivně a nespravedlivě.
Soud však uvedl, že i kdyby stanovisko rady existovalo, nic by to nezměnilo na hlavních okolnostech případu. Podle soudce Vose totiž klíčovým faktorem nebyla jen míra hrozby, ale i to, zda stát považuje za potřebné poskytovat ochranu v daném kontextu. Stát se podle něj rozhodl přistupovat k Harrymu jako k nepracujícímu členu královské rodiny žijícímu v zahraničí – což je v jeho pravomoci.
Velká Británie by mohla čelit nedostatku léků již během několika týdnů, pokud bude pokračovat válečný konflikt s Íránem. Odborníci varují, že narušení dodavatelských řetězců může zasáhnout vše od běžných léků na bolest až po náročnou léčbu rakoviny. Vedle horší dostupnosti hrozí také citelné zdražování medikamentů.
Světová meteorologická organizace (WMO) vydala nejnovější varovnou zprávu, která vykresluje stav naší planety v temných barvách. Podle odborníků se klimatický systém Země ocitl v největší nerovnováze, jakou kdy historie zaznamenala. Planeta v současnosti pohlcuje mnohem větší množství tepelné energie, než kolik je schopna vyzařovat zpět do vesmíru, což vytváří nebezpečný přebytek tepla.
Geopolitické napětí v karibské oblasti dosahuje nového vrcholu. Ruský ropný tanker Anatolij Kolodkin se blíží ke břehům Kuby, což analytici vnímají jako přímý test odhodlání administrativy Donalda Trumpa udržet námořní blokádu ostrova. Moskva ve středu oficiálně potvrdila, že zásilka paliva je deklarována jako humanitární pomoc, která má zmírnit následky energetického kolapsu sužujícího Havanu.
Podle nejnovějších informací zpravodajských služeb, které zveřejnila agentura Reuters, se Spojeným státům a jejich spojencům podařilo během prvního měsíce války zlikvidovat pouze přibližně třetinu íránského arzenálu raket a bezpilotních letounů. Tato zjištění jsou v přímém rozporu s nedávnými prohlášeními prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že teheránské zásoby byly z velké části vymazány a zemi zbývá jen „velmi málo raket“.
Od vypuknutí války mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem na konci února 2026 se Hormuzský průliv stal jedním z nejnebezpečnějších míst na světě. Írán v reakci na útoky cílí na komerční plavidla, což vedlo k faktickému uzavření této strategické tepny. Přestože prezident Donald Trump vydal Teheránu ultimátum a vyzval spojence z NATO k pomoci, americká armáda zatím nepřistoupila k přímému silovému zajištění průjezdu.
Otázka, zda mají Spojené státy připravený plán pro „den poté“ v Íránu, se stává naprosto klíčovou. Historie západních intervencí na Blízkém východě totiž ukazuje, že samotné vojenské vítězství je málokdy problémem; skutečná katastrofa podle expertů obvykle přichází až s neschopností spravovat zemi po pádu starého režimu. Příklad Iráku z roku 2003, kde rozpuštění armády a státní správy vedlo k chaosu a vzestupu terorismu, slouží jako mrazivé varování.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během pátečního setkání šéfů diplomacií zemí G7 ve Francii poodhalil odhadovaný časový rámec probíhajícího konfliktu s Íránem. Podle zdrojů blízkých jednání Rubio svým spojencům sdělil, že válka bude trvat ještě další dva až čtyři týdny. Toto vyjádření je významné zejména proto, že poprvé posouvá hranici ukončení bojů za původní šestitýdenní horizont, o kterém dříve mluvil prezident Donald Trump.
Globální energetická krize, kterou vyvolal ozbrojený konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, začíná tvrdě dopadat na ukrajinské válečné úsilí. Prudké zvýšení cen pohonných hmot vytváří nový tlak na Kyjev, který se potýká s omezenými zásobami paliva pro svá bojová vozidla. Nedostatek pociťují vojáci přímo v terénu, kde jsou nuceni s naftou a benzínem šetřit.
Papež Lev v sobotu uskuteční svou historicky první evropskou cestu od loňského zvolení do čela katolické církve. Jeho cílem se stalo Monako, stát proslulý spíše kasiny a luxusními jachtami než náboženským zápalem. Rozhodnutí navštívit právě tuto bohatou enklávu vyvolalo mezi vatikánskými pozorovateli údiv, neboť k poslední papežské návštěvě v knížectví došlo před neuvěřitelnými 488 lety, kdy sem v roce 1538 zavítal Pavel III.
Dnešní noc přinese nepopulární hodinový posun ručiček na našich hodinkách, což značí návrat letního času. Přesně ve dvě hodiny ráno se čas poskočí na třetí, což pro mnohé znamená citelný úbytek spánku. Tato změna bude nepříjemná především pro ty, kteří se v neděli chystají na časnou ranní směnu.
Íránský režim vykazuje nečekanou odolnost i po měsíci intenzivních náletů ze strany Spojených států a Izraele. Podle nejnovějších dat nezávislých analytiků se islámské republice podařilo zorganizovat více než 850 veřejných demonstrací na podporu vlády. Souběžně s tím probíhají tvrdé zásahy proti jakýmkoliv náznakům nepokojů, které vedly k zatčení nejméně 1 400 osob.
Izraelská armáda poprvé od začátku současného konfliktu oficiálně potvrdila raketový útok vedený přímo z území Jemenu. K incidentu došlo v sobotu ráno poté, co jemenští Hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, pohrozili přímým zapojením do probíhajících bojů.
