Britský odvolací soud zamítl stížnost prince Harryho na rozhodnutí vlády, která mu snížila úroveň policejní ochrany během jeho pobytů ve Spojeném království. Verdikt potvrdil předchozí stanovisko soudu, podle nějž změna bezpečnostního režimu z roku 2020 nebyla ani nezákonná, ani nespravedlivá. Soudci přiznali, že Harryho důvody jsou „působivé a dojemné“, avšak z právního hlediska nedostačují.
Bezpečnostní status prince byl změněn rozhodnutím výboru RAVEC krátce poté, co Harry a jeho manželka Meghan oznámili, že již nebudou vykonávat oficiální povinnosti jako členové královské rodiny a přestěhovali se do Severní Ameriky. Princ proti tomuto kroku podal právní námitku, protože se cítil být nespravedlivě znevýhodněn a vystaven většímu bezpečnostnímu riziku.
V odvolacím řízení právní zástupkyně prince argumentovala, že mu byla přidělena „specifická“ forma ochrany, která ale nebyla kvalitnější než ta původní. Ministerstvo vnitra, pod nějž výbor RAVEC spadá, naopak hájilo, že ochranná opatření reflektují změněné podmínky – tedy skutečnost, že Harry již neplní královské povinnosti a žije trvale mimo Británii.
Princ Harry, který je pátý v pořadí nástupnictví na trůn, opakovaně vyjadřoval obavy o bezpečnost své rodiny. Zdůraznil, že by si přál, aby jeho děti měly k Británii silné vazby a cítily se tam doma, stejně jako v USA.
Předseda senátu odvolacího soudu Sir Geoffrey Vos uvedl, že Harryho subjektivní pocity nemohou posloužit jako právní základ k napadení rozhodnutí bezpečnostního výboru. S jeho názorem se ztotožnili i další dva soudci.
Na základě rozhodnutí z roku 2020 již Harry nepožívá stejného druhu ochrany jako dříve. Místo toho podléhá tzv. individuálnímu režimu – každá jeho návštěva musí být ohlášena 30 dní předem a je posuzována samostatně podle aktuální bezpečnostní situace.
Harryho právníci rovněž kritizovali, že rozhodnutí nebylo konzultováno s nezávislým expertním orgánem – Radou pro řízení rizik. Princ se domnívá, že s ním bylo zacházeno selektivně a nespravedlivě.
Soud však uvedl, že i kdyby stanovisko rady existovalo, nic by to nezměnilo na hlavních okolnostech případu. Podle soudce Vose totiž klíčovým faktorem nebyla jen míra hrozby, ale i to, zda stát považuje za potřebné poskytovat ochranu v daném kontextu. Stát se podle něj rozhodl přistupovat k Harrymu jako k nepracujícímu členu královské rodiny žijícímu v zahraničí – což je v jeho pravomoci.
Všichni dobře víme, že Helena Vondráčková je tetou Lucie Vondráčkové. Také se ale ví, že rodinné vztahy jsou pošramocené, protože prvně jmenovaná dokonce vedla soudní spor se svým bratrem, otcem Lucie. Nyní se ale objevil náznak usmíření.
Červenec je od půlnoci v plném proudu a meteorologové už vidí až téměř do konce sedmého kalendářního měsíce. Podle nejnovějšího výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se po aktuální tropické epizodě vrátí počasí k tomu, co je pro tuto roční dobu nejobvyklejší.
Hned první červencový den má svého slavného oslavence, který navíc letos slaví kulatiny. Karlosi Vémolovi je právě dnes 40 let. Nejlepší dárek si zřejmě nadělil sám na červnovém turnaji Oktagonu, kde definitivně porazil úhlavního rivala Attilu Végha. Nakonec ho ale potěšilo i něco, co je hmotné.
Červenec, který právě dnes začal, v sobě skrývá dva státní svátky. Na řadu přijdou již tento týden, konkrétně o víkendu. I proto si lidé nejsou jistí, zdali budou otevřené větší obchody. Česká obchodní inspekce (ČOI) potvrdila, že lidé si bez problémů nakoupí.
Na summitu NATO v Haagu se podařilo dosáhnout něčeho, co bylo ještě před pár lety nemyslitelné: prezident Donald Trump odjel s pocitem spokojenosti a chválil alianci, kterou dříve opakovaně kritizoval jako „zastaralou“ a „nefér“. Jak se to stalo? Podle evropských diplomatů za to může především dobře promyšlená strategie lichotek, ústupků a důrazu na „dobré vibrace“ místo obtížných jednání o konkrétních závazcích.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa opět čelí tvrdé kritice vědecké komunity poté, co v návrhu federálního rozpočtu navrhla ukončení provozu slavné observatoře Mauna Loa na Havaji. Právě zde vědci od roku 1958 měří koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře – čímž vznikl takzvaný Keelingův graf, považovaný za jeden z nejvýznamnějších důkazů o lidském vlivu na změnu klimatu.
Více než tři a půl roku od začátku tzv. „speciální vojenské operace“ překročily ruské ztráty hranici jednoho milionu. Přitom se předpokládalo, že Kyjev padne během tří dnů. A navzdory drtivé vojenské převaze Ruska se Kremlu podařilo ovládnout jen necelou pětinu Ukrajiny. Jak je možné, že země s tak obrovskou vojenskou silou je opakovaně tak neefektivní? Na to odpověděli serveru The Telegraph plukovník Hamish de Bretton-Gordon (bývalý příslušník britského tankového pluku) a vojenský historik James Holland.
Polsko oznámilo, že od 7. července obnoví dočasné kontroly na hranicích s Německem a Litvou. Podle premiéra Donalda Tuska je důvodem rostoucí napětí ohledně nelegální migrace v rámci Schengenského prostoru, kde jinak platí volný pohyb osob.
Počátkem června zahájil Izrael leteckou kampaň proti íránskému jadernému programu a provedl cílené atentáty na významné vědce a vojenské činitele. Dne 22. června se k útoku přidaly i Spojené státy, které zasáhly tři íránská jaderná zařízení. Izrael útok odůvodnil tím, že Írán se nebezpečně přiblížil k výrobě jaderné zbraně.
Léto je v plném proudu, ale spolu s ním přicházejí i extrémní teploty, které mohou ohrozit zdraví i život. Evropa se potýká s vlnami veder, které překonávají historické rekordy. V některých oblastech Itálie a Řecka teploty překročily 40 °C a úřady varují před zvýšeným rizikem požárů i úmrtí z přehřátí. Teploty budou v následujících dnech rapidně stoupat i v Česku a v takových podmínkách už nestačí jen obyčejný větrák nebo zmrzlina – je potřeba jednat systematicky.
Čína zveřejnila záběry nové zbraně označované jako „grafitová bomba“, která může způsobit kompletní výpadek elektřiny v oblasti o rozloze až 10 000 metrů čtverečních, případně vyřadit celé elektrárny. Informovala o tom 29. června televize CCTV, jejíž zprávu převzal list South China Morning Post.
Prezident Vladimir Putin sice v roce 2022 vtrhl na Ukrajinu s tanky, ale v roce 2024 zaútočil na Rumunsko jinými zbraněmi – dezinformacemi a manipulacemi na sociálních sítích. Tato nová forma války ohrožuje nejen jednotlivé státy, ale i samotné základy demokracie.
