Desáté výročí soužití oslavili Lucie Bílá a Radek Filipi. Tolik společných let stačí většině párů k tomu, aby se vzali. Oblíbená zpěvačka, která se vdávala celkem dvakrát, ale současný vztah nehodlá povyšovat na vyšší úroveň.
Vyplynulo to i z jejího rozhovoru s Janem Krausem v oblíbené televizní talk show. Bílá tam svému partnerovi vysekla poklonu. "Podle mě je hrdina, protože není vůbec jednoduché s typem ženy, jako jsem já, vydržet. To uznávám," konstatovala.
Zpěvačka zmínila, že si s Filipim vycházejí vstříc. "Nikdy jsem neměli důvod se přetahovat o nějaké otěže. Je to spravedlivě vyvážené. On dělá legraci, já se směju a je to dobré," vysvětlila, proč jim to tak dobře funguje.
Bílá, která byla v minulosti dvakrát vdaná, a Filipi žijí takzvaně na psí knížku. Mnohonásobná Slavice už letos dala najevo, že ona na tom nehodlá nic měnit. Přiznala však, že její partner se jí snažil dostat k oltáři.
"Nás to baví tak, jak to je," řekla populární zpěvačka webu super.cz. "Je teda pravda, že jsem byla tázaná Ráďou už asi tisíckrát, jsme spolu teprve deset let. Máme se ale pořád moc rádi, je fajn mít parťáka, o kterého se můžete opřít," svěřila se.
Nic tak nezměnila na postoji, že svatba není na pořadu dne. "Je nám spolu tak dobře, že bych to ráda nechala tak, jak to je, ale nikdy neříkám nikdy," řekla týdeníku Nový Čas Víkend už před jistým časem.
Blížící se Vánoce umí být i tíhou. Vyprávět o tom může Veronika Arichteva, která si krátce před svátky opět uvědomila, o co letos přišla. Sympatické herečce v letošním roce zemřel tatínek, následně s manželem Biserem přišli o miminko.
Vánoční či novoroční projevy k politice patří. Výjimkou nebude ani letošní rok, ačkoliv nový premiér Andrej Babiš (ANO) neplánuje televizní vystoupení v následujících dnech. Z obrazovky ale promluví k národu exprezident Miloš Zeman.
Lucie Vondráčková po rozchodu se zápasníkem Zdeňkem Polívkou realizuje další důležitou změnu v osobním životě. Jak vyšlo najevo, herečka a zpěvačka jde doslova o dům dál. A nijak se tím netají.
Očekávání spojená s kauzou Jeffreyho Epsteina se dnes přiblížila k zásadnímu rozuzlení. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa je po měsících odkladů a politických bitev právně zavázána zveřejnit rozsáhlý archiv dokumentů týkajících se tohoto zemřelého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa. Spisy, které mohou vrhnout nové světlo na Epsteinovy zločiny i jeho kontakty s vlivnými osobnostmi, musí ministerstvo spravedlnosti zpřístupnit do půlnoci washingtonského času.
Ruský prezident Vladimir Putin využil svou výroční tiskovou konferenci k tomu, aby Kyjevu adresoval nabídku, která na první pohled působí konstruktivně, ale podle analytiků v sobě skrývá diplomatickou past. Prohlásil, že Rusko je ochotno dočasně zastavit raketové údery na ukrajinské území, pokud tamní vláda uspořádá volby. Moskva by se prý v den hlasování zdržela útoků hluboko do vnitrozemí, aby umožnila bezpečný průběh voleb.
V odborných kruzích se říká, že lidé už nechtějí o pandemiích ani slyšet. Kolektivní pozornost se po letech s covidem vyčerpala a my jsme se rozhodli tuto kapitolu zamknout na několik západů. Nikki Ikani, expertka na bezpečnostní rizika z univerzity v Leidenu, však varuje, že s tímto vytěsněním zahazujeme i těžce nabyté lekce. Podle ní se nyní u ptačí chřipky opakuje stejný vzorec ignorovaných varování, jaký předcházel globální krizi v roce 2020.
Ukrajinská tajná služba SBU v pátek podnikla bezprecedentní operaci, při níž drony zasáhly tanker ruské „stínové flotily“ přímo ve Středozemním moři. Útok se odehrál v mezinárodních vodách nedaleko Kréty, více než 2 000 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle představitelů SBU utrpělo plavidlo s názvem Qendil kritické poškození a je nyní neschopné dalšího provozu.
Dánská vláda otevřeně obvinila Rusko z přípravy a realizace dvou rozsáhlých kybernetických útoků, které zasáhly kritickou infrastrukturu a demokratické procesy v zemi. Podle dánské zpravodajské služby (DDIS) jde o nevyvratitelný důkaz probíhající hybridní války, kterou Moskva vede proti západním spojencům Ukrajiny. Útoky byly popsány jako destruktivní a jejich cílem bylo vyvolat nejistotu v dánské společnosti.
Nová vláda pod vedením Andreje Babiše zahájila radikální obrat v přístupu k ochraně klimatu. Petr Macinka, který byl dočasně pověřen řízením Ministerstva životního prostředí, ve čtvrtek oznámil zrušení celé sekce ochrany klimatu. Tento krok odůvodnil potřebou „deideologizace“ úřadu, čímž naplnil svá předvolební slova o tom, že po volbách „poteče zelená krev“.
Belgický premiér Bart De Wever na své noční tiskové konferenci neskrýval úlevu nad dosaženým kompromisem ohledně financování Ukrajiny. Podle něj není podpora Kyjeva žádnou charitou, ale nejdůležitější investicí, kterou může Evropa udělat pro svou vlastní bezpečnost. Zdůraznil, že v Bruselu se nikdy nedebatovalo o tom, zda pomoci, ale pouze o způsobu, jakým to provést, aby unie neohrozila sama sebe.
Vladimir Putin během svého bilančního vystoupení nešetřil kritikou na adresu Bruselu kvůli schválenému úvěru pro Ukrajinu. Jakékoli snahy o financování ukrajinské armády z prostředků zablokovaného ruského majetku označil za nehoráznou krádež. Domnívá se, že Evropská unie nakonec k přímé konfiskaci nepřistoupila jen kvůli obavám z odvetných opatření, která by pro evropské země byla velmi bolestivá.
Vedle oficiálních zpráv o hrdinství a obětech v boji se v ukrajinských stínech odehrává tichá tragédie, o které se téměř nemluví. Tisíce vojáků padly na frontě, ale stovky dalších ukončily svůj život vlastní rukou. Oficiální statistiky o sebevraždách v armádě neexistují a úřady tyto případy často popisují jen jako izolované incidenty. Pro pozůstalé rodiny však smrt jejich blízkého znamená začátek nového utrpení plného stigmat a nespravedlnosti.
