Dagmar Patrasová (68) doufala až do poslední chvíle, že její dcera boj s těžkou nemocí zvládne. Smutná zpráva o úmrtí Anny Slováčkové (†29) však její naděje zlomila. Nikdy už neuvidí naplnění snu, o kterém otevřeně mluvila v minulosti pro Expres – přála si vidět svou dceru šťastnou ve svatebních šatech.
Měla před sebou celý život, plánovala budoucnost, snila o lásce, dětech, svatbě. Jenže osud byl neúprosný. Zpěvačka Anna Slováčková (†29), která statečně čelila zákeřné rakovině, napodruhé svůj boj prohrála. Zemřela v neděli večer obklopená nejbližšími. Její rodina se zhroutila.
„Bylo to asi kolem sedmé hodiny večer. Teď jsme přišli teprve domů. Jsme naprosto zničení. Nevím jak, ale budeme to muset nějak přežít,“ řekl webu eXtra zdrcený otec Felix Slováček, který zároveň potvrdil, že dcera byla se svým osudem smířená.
Maminka Dagmar Patrasová až do posledních chvil doufala v zázrak. „Až bude Anička v pořádku, tak si myslím, že bude i svatba. Matěj je Bohem seslaný člověk a byla bych strašně ráda, kdyby bylo také něco pozitivního už,“ věřila herečka, která se s bolestí v srdci netajila obdivem k partnerovi své dcery. „Je zlatej! To je opravdu člověk k nezaplacení! Miluje ji a pomáhá jí. Pomáhá psychicky nám všem,“ svěřila se v rozhovoru pro Expres.
Dáda byla přesvědčená, že jejich láska Aničku uzdraví. Dělali všechno, co mohli. „Zkoušíme to všemi směry. Všechno, co se dá. Je to hrozně těžké. Někdo vám zavolá a řekne, že má tohle a tohle. To nedokážete nezkusit. Co kdyby jí to pomohlo? Takové ty staré recepty jsou osvědčené. Lidé věděli, co dělají a proč to dělají. Nechci ale, aby má dcera byla pokusný králík. Chci, aby se uzdravila! Pomůže jí jedině psychická pohoda a klid na léčbu,“ líčila tehdy zoufalá Patrasová.
Dnes už ale ví, že přání, které vyslovila s nadějí v hlase, se nikdy nesplní. Svatbu své dcery neuvidí. Anička zemřela obklopená těmi, kteří ji milovali. Ale bolest, kterou po sobě zanechala, je nepopsatelná.
Generální tajemník OSN António Guterres varuje, že se lidstvu nepodařilo udržet globální oteplování pod hranicí 1,5 °C, a je nutné okamžitě změnit směr. V exkluzivním rozhovoru před klimatickým summitem Cop30 uznal, že "devastující důsledky" překročení cíle Pařížské dohody jsou již nyní nevyhnutelné. Vyzval světové lídry, aby si uvědomili, že každé zpoždění v omezování emisí zvyšuje riziko dosažení katastrofálních "bodů zlomu".
Prezident Spojených států Donald Trump podepsal dohodu o vzácných zeminách s nově zvolenou japonskou premiérkou Sanae Takaichi. Oba lídři na setkání, které bylo pro Takaichi první velkou zkouškou, hovořili o "zlatém věku" spojenectví mezi jejich zeměmi. Tato schůzka také potvrdila dříve dojednané patnáctiprocentní clo na japonský export do Spojených států, jehož platnost byla finalizována v úterý.
Prezident Volodymyr Zelenskyj vydal během jednání Štábu vrchního velitele armádě úkol zvýšit území zasažené ukrajinskými zbraněmi dlouhého doletu hluboko na území Ruska. Hlavním tématem setkání byly schopnosti Ukrajiny vést „sankce dlouhého dosahu proti Rusku“. Jednání se zúčastnili výrobci zbraní i všichni, kteří jsou odpovědní za jejich použití.
Americký prezident Donald Trump přistál v Malajsii s úsměvem a tanečním krokem, kde ho přivítal premiér Anwar Ibrahim před 47. summitem ASEAN. Navzdory počáteční euforii panuje pochybnost, zda mu optimismus vydrží i po klíčové čtvrteční schůzce s jeho čínským protějškem, Si Ťin-pchingem. Panuje totiž silné přesvědčení, že jakákoli dohoda mezi oběma lídry zřejmě nebude mít dlouhého trvání, píše magazín Time.
Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že by ruský prezident Vladimir Putin měl ukončit válku na Ukrajině namísto testování střely s jaderným pohonem. Trump zároveň uvedl, že Spojené státy mají jadernou ponorku umístěnou u ruského pobřeží.
Nově jmenovaný náčelník generálního štábu francouzské armády, generál Fabien Mandon, připravuje ozbrojené síly země na „šok, který by byl jakousi zkouškou“ ze strany Ruska. Uvedl to ve středu zákonodárcům v obranném výboru Národního shromáždění.
Americký prezident Donald Trump se konečně rozhodl uvalit sankce na Rusko. Jedná se o první balíček, který schválil od svého návratu do Bílého domu v lednu. Sankce cílí na dvě největší ruské ropné společnosti, Rosněfť a Lukoil, a představují reakci na odmítnutí Vladimira Putina souhlasit s příměřím na Ukrajině. Oznámení přišlo v návaznosti na zrušení plánovaného summitu mezi oběma lídry v Budapešti, který se měl konat příští měsíc.
Americký prezident Donald Trump v pondělí na palubě prezidentského speciálu Air Force One, cestou do Japonska, hovořil o možném budoucím lídrovi Republikánské strany po svém odchodu z Bílého domu. Jako hlavní kandidáty pro prezidentskou nominaci v roce 2028 zmínil ministra zahraničí Marca Rubia a viceprezidenta JD Vance.
Americká demokracie se postupně rozpadá únavou institucí a normalizací loajality místo práva. Zatímco Spojené státy zůstávají naoko funkční, jejich mocenské struktury se mění v klientelistickou síť závislou na přízni prezidenta. Tento posun neohrožuje jen samotnou Ameriku, ale i celý Západ, který ztrácí morální i strategickou kotvu. Pokud se Washington vzdálí principům demokracie, Evropa nezůstane bezmocná – ale ocitne se v nové roli. Bude muset převzít odpovědnost za obranu západních hodnot a stabilitu mezinárodního řádu, který dosud garantovaly Spojené státy.
Během svého postupu k Jamajce hurikán Melissa zesílil na nejvyšší, pátou kategorii, čímž se stal nejsilnějším typem bouře s rychlostí větru dosahující nejméně 253 kilometrů za hodinu. Tato bouře s sebou nese potenciální hrozbu životu nebezpečných sesuvů půdy a bleskových záplav.
Prezident republiky Petr Pavel dnes na Pražském hradě udělil mandát Andreji Babišovi k jednání o složení nového vládního kabinetu. K tomuto kroku dospěl s ohledem na výsledky nedávných voleb do Sněmovny a dosavadní jednání jednotlivých parlamentních stran. Babiš, jako předseda vítězného hnutí ANO, hlavu státu informoval o aktuálním stavu příprav koaliční smlouvy i programového prohlášení vznikající vlády.
V srpnu uplynulo 80 let od atomového bombardování Hirošimy a Nagasaki v roce 1945. Pouhý měsíc po těchto útocích, 19. října 1945, publikoval George Orwell v londýnském Tribune esej s názvem „Vy a atomová bomba“. V něm uvažoval o situaci, kdyby se „velké národy tichou dohodou zavázaly atomovou bombu proti sobě nikdy nepoužít“. Předpověděl, že by z toho vzešel „mír, který není mírem“, a „permanentní stav ‚studené války‘“. Právě tak zavedl trvalou metaforu, jež na celá desetiletí definovala geopolitiku.
