Osmnáctiletý Andrea Kimi Antonelli se stal nejmladším jezdcem v historii formule 1, který získal pole position. V dramatické sprintové kvalifikaci na okruhu v Miami za sebou nechal i lídra šampionátu Oscara Piastriho a přepsal rekord, který dosud držel Sebastian Vettel.
Druhá sprintová kvalifikace sezóny F1 nabídla další senzační moment. Na okruhu v Miami se o největší překvapení postaral mladý Ital z Mercedesu Andrea Kimi Antonelli. Ve svém posledním pokusu zajel čas 1:26.482 a překonal tak Oscara Piastriho z McLarenu o 0,045 sekundy.
„Upřímně, nečekal jsem to. Říkal jsem si, že je to kolo dobré a byl jsem s ním spokojený,“ uvedl po kvalifikaci viditelně dojatý Antonelli. Jeho výkon mu vynesl pole position a zároveň z něj učinil nejmladšího držitele první startovní pozice v historii formule 1. Rekord Sebastiana Vettela z roku 2008 tak padl po sedmnácti letech.
Přestože se mu jízda vydařila, Antonelli si uvědomuje, že jeho kolo nebylo bezchybné. „Bylo tam ještě pár míst, které jsem mohl zajet trochu lépe, ale mám obrovskou radost z toho, jak se mi podařilo poskládat všechny sektory dohromady,“ dodal skromně.
Slova uznání na sebe nenechala dlouho čekat. Šéf Mercedesu Toto Wolff ocenil nejen výkon, ale i potenciál mladého pilota. „Jde o směr, kterým se ubírá. Nezáleží na tom, jestli je to pole position jen ve sprintu, nebo zítra, nebo v budoucnu – on to dokázal a je nejrychlejší,“ konstatoval Rakušan.
Pro Antonelliho jde o důležitý milník ve vůbec první sezoně ve formuli 1. Mercedes do něj dlouhodobě vkládal naděje, přesto se po loňské havárii při debutu a nevýrazném účinkování ve formuli 2 objevovaly pochybnosti. Ty ale nyní vzaly za své – mladý Ital dokázal, že patří mezi elitu.
Naděje stáje z Brackley tak znovu vzrostly. Ať už Antonelli svůj sprint v Miami přetaví v body nebo ne, jedno je jisté: ve formuli 1 vyšla na scénu nová hvězda, o které ještě hodně uslyšíme.
Šest let uplyne na podzim od smrti Karla Gotta, jenž dlouhá léta žil v domě na Bertramce. Jeho rodina jej v nedávné době opustila a plánovala zpřístupnění vily pro veřejnost. Až do středy, kdy vdova Ivana Gottová oznámila, že k tomu alespoň pro tuto chvíli nedojde. Jaké scénáře se teď nabízejí?
Až sedm hodin může podle Kremlu trvat schůzka prezidentů USA a Ruska, která začne na Aljašce v pátek večer. Hlavním tématem jednání mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem bude válka na Ukrajině, která trvá přes tři roky. Kyjev na summitu zastoupen není.
Nejrůznějších podvodů, které cílí na důvěřivce, je v současnosti opravdu mnoho. Pokud lidé naletí, je jim většinou trapně a málokdo přizná, co se mu přihodilo. Veronika Žilková se ale rozhodla přiznat, že podvodníkům skočila na lep, když si dělala obavy o svou dceru Kordulu.
Před summitem s Vladimirem Putinem na Aljašce uskutečnil americký prezident Donald Trump telefonický hovor s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem, který je Putinovým spojencem. Trump na sociální síti Truth Social sdělil, že s „vysoce respektovaným prezidentem Běloruska“ mluvil o řadě témat, včetně Putinovy návštěvy na Aljašce.
Donald Trump a Vladimir Putin se dnes sejdou na Aljašce, aby projednali válku na Ukrajině. Oba prezidenti dorazí obklopeni svými nejbližšími poradci, kteří mají utvářet jejich pozice na jednání. Delegace obou zemí naznačují, co bude pro oba lídry prioritou, píše The Guardian.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se objevil na summitu na Aljašce s oděvem, který vyvolal debaty a spekulace. Po příletu do Anchorage si pod černou vestu oblékl mikinu s nápisem „CCCP“, tedy zkratkou pro Svaz sovětských socialistických republik. Tato volba oblečení tak okamžitě upoutala pozornost celého světa.
Ztráty na životech během války na Ukrajině patří k nejstřeženějším tajemstvím konfliktu. Přesné počty padlých, zraněných i nezvěstných zůstávají neznámé a dostupné odhady se výrazně liší. V informační válce se i čísla stávají nástrojem propagandy, a záměrné mlžení ze strany zúčastněných států komplikuje jejich ověření. Mnohé statistiky navíc zahrnují různě definované kategorie ztrát, což dále zkresluje celkový obraz lidského utrpení, které tento konflikt přináší.
Navzdory své politice „Amerika na prvním místě“ se Donald Trump v prvních měsících svého druhého funkčního období neustále soustředí na mezinárodní vztahy a vyjednávání. Trump si podle zdrojů z Bílého domu užívá roli mírotvůrce a je přesvědčen, že dokáže uzavřít dohody, které se jeho předchůdcům nepodařily. To podle CNN ukazuje nejen jeho údajnou bystrost, ale také jeho moc.
Neville Chamberlain se v září 1938 snažil odvrátit válku a přinesl si z Mnichova slib, že zajistil "mír pro naši dobu". Ve skutečnosti však ustoupil Hitlerovým požadavkům, což mu dodalo sebevědomí a vedlo k další agresi. Podobná situace se nyní rýsuje před summitem v americké Aljašce, kde se setká Donald Trump s Vladimirem Putinem, varuje Tim Luckhurst, ředitel South Colleg na Durhamově Univerzitě.
Mezinárodní rozhovory o vytvoření přelomové smlouvy, která by ukončila znečištění plasty, opět ztroskotaly. Poslední kolo jednání OSN, které bylo v pořadí už šesté za necelé tři roky, mělo skončit ve čtvrtek, ale země jednaly až do noci ve snaze překonat patovou situaci. Skupina více než 100 států usilovala o omezení výroby plastů, zatímco ropné státy se soustředily na recyklaci.
Donald Trump získává podporu stále většího počtu zahraničních lídrů pro nominaci na Nobelovu cenu míru. Ocenit chtějí jeho roli při zprostředkování příměří v několika konfliktech, naposledy mezi Kambodžou a Thajskem či Arménií a Ázerbájdžánem. Historie ceny však ukazuje, že nominace bývají i kontroverzní. V roce 1939 se na seznamu objevil i Adolf Hitler.
V Burkině Faso, v oblasti známé svým kulturním bohatstvím, čelí jedinečné památky nečekané hrozbě. Globální klimatické změny přispívají k erozi a poškozování tradičních domů, které byly po staletí symbolem místní kultury. Tato situace ohrožuje nejen architektonické dědictví, ale i tradiční způsob života komunity.