Osmnáctiletý Andrea Kimi Antonelli se stal nejmladším jezdcem v historii formule 1, který získal pole position. V dramatické sprintové kvalifikaci na okruhu v Miami za sebou nechal i lídra šampionátu Oscara Piastriho a přepsal rekord, který dosud držel Sebastian Vettel.
Druhá sprintová kvalifikace sezóny F1 nabídla další senzační moment. Na okruhu v Miami se o největší překvapení postaral mladý Ital z Mercedesu Andrea Kimi Antonelli. Ve svém posledním pokusu zajel čas 1:26.482 a překonal tak Oscara Piastriho z McLarenu o 0,045 sekundy.
„Upřímně, nečekal jsem to. Říkal jsem si, že je to kolo dobré a byl jsem s ním spokojený,“ uvedl po kvalifikaci viditelně dojatý Antonelli. Jeho výkon mu vynesl pole position a zároveň z něj učinil nejmladšího držitele první startovní pozice v historii formule 1. Rekord Sebastiana Vettela z roku 2008 tak padl po sedmnácti letech.
Přestože se mu jízda vydařila, Antonelli si uvědomuje, že jeho kolo nebylo bezchybné. „Bylo tam ještě pár míst, které jsem mohl zajet trochu lépe, ale mám obrovskou radost z toho, jak se mi podařilo poskládat všechny sektory dohromady,“ dodal skromně.
Slova uznání na sebe nenechala dlouho čekat. Šéf Mercedesu Toto Wolff ocenil nejen výkon, ale i potenciál mladého pilota. „Jde o směr, kterým se ubírá. Nezáleží na tom, jestli je to pole position jen ve sprintu, nebo zítra, nebo v budoucnu – on to dokázal a je nejrychlejší,“ konstatoval Rakušan.
Pro Antonelliho jde o důležitý milník ve vůbec první sezoně ve formuli 1. Mercedes do něj dlouhodobě vkládal naděje, přesto se po loňské havárii při debutu a nevýrazném účinkování ve formuli 2 objevovaly pochybnosti. Ty ale nyní vzaly za své – mladý Ital dokázal, že patří mezi elitu.
Naděje stáje z Brackley tak znovu vzrostly. Ať už Antonelli svůj sprint v Miami přetaví v body nebo ne, jedno je jisté: ve formuli 1 vyšla na scénu nová hvězda, o které ještě hodně uslyšíme.
Navzdory tomu, že Kyjev nepřetržitě čelí ruským útokům drony a raketami, Ukrajinci sledují s obavami, jestli zájem a solidarita Evropy o jejich válku neochabuje.
Zatímco křehké příměří v Gaze trvá, pozornost se soustředí na to, kdo bude vládnout zpustošené enklávě. Dvacetibodový plán amerického prezidenta Donalda Trumpa navrhuje dočasnou technokratickou komisi dohlíženou mezinárodní „Radou míru“. Později by pak měla kontrolu převzít Palestinská samospráva. Kritici ale tvrdí, že tato vize odsouvá mnoho obyvatel Gazy na vedlejší kolej a evokuje ozvěny koloniální nadvlády.
Generální tajemník NATO Mark Rutte se v pondělí veřejně žertem vyjádřil o stavu ruského námořnictva, zatímco Moskva popírala, že by se jedna z jejích ponorek musela vynořit kvůli technickým problémům. Ruská černomořská flotila uvedla, že dieselelektrická ponorka Novorossijsk se vynořila u pobřeží Francie proto, aby splnila navigační pravidla v Lamanšském průlivu. Ponorku po celou dobu její plavby sledovala britská válečná loď a vrtulník. Nizozemské úřady přitom již v sobotu oznámily, že ponorka je v Severním moři vlečena.
Obavy z eskalace globálního konfliktu na úroveň třetí světové války se dramaticky zvýšily poté, co bývalý americký prezident Donald Trump pohrozil, že by Ukrajině mohl dodat rakety Tomahawk s dlouhým doletem. Moskva na tuto hrozbu reagovala zcela chladnokrevně, přičemž dlouholetý spojenec Vladimira Putina vyslal americkému prezidentovi mrazivé varování.
Vědci z University of Sussex objevili, že teplota nosu člověka může sloužit jako přesný ukazatel úrovně stresu. Zjistili, že akutní stres mění průtok krve v obličeji, což vede k náhlému ochlazení nosu. Psychologové za studií tvrdí, že termální zobrazování může být „zásadní změnou“ ve výzkumu stresu.
Spojené státy stále hlasitěji volají po návratu astronautů na Měsíc před koncem tohoto desetiletí, což je téma, které silně rezonuje mezi zákonodárci napříč politickým spektrem i u zastánců vědy. Pod touto silnou snahou se však skrývá obrovský a složitý problém, který vyvolává čím dál více znepokojení mezi odborníky z oboru.
Rozmach umělé inteligence ve zdravotnictví, od algoritmů pro interpretaci snímků až po systémy pro diagnostiku nebo řízení nemocnic, s sebou nese zásadní právní otazníky. Podle expertů hrozí, že v případě pochybení dojde ke komplikovaným sporům o to, kdo nese právní odpovědnost za negativní dopad na pacienta.
Plán amerického prezidenta Donalda Trumpa pozvat izraelského premiéra Benjamina Netanjahua na mnohonárodní summit o Gaze v Egyptě se musel v poslední chvíli zrušit. Důvodem byla hrozba tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana, že by odmítl přistát v Šarm aš-Šajchu, pokud by pozvánka pro izraelského premiéra zůstala v platnosti.
Od doby, kdy v pátek vstoupilo v platnost příměří, se do severní Gazy vrátily tisíce Palestinců. Čeká je před nimi hrůzný úkol: prohledávání ruin a suti, kde hledají ostatky svých blízkých zabitých během měsíců izraelských leteckých úderů. Tyto operace, které jsou často prováděny holýma rukama nebo jen manuálními nástroji, odhalují rozsah devastace a utrpení.
Americký prezident Donald Trump ve svém projevu v izraelském parlamentu prohlásil, že dvouletá válka Izraele v Gaze skončila. Trump uvítal tuto událost s tím, že pro mnohé rodiny nastal konec „dlouhé a bolestné noční můry“.
Americký prezident Donald Trump se během své návštěvy Izraele v Knessetu setkal se zástupci Fóra rodin rukojmích a pohřešovaných. Fórum zveřejnilo fotografie ze setkání. Na jedné z nich jsou například zachyceni Ruby Chen a Ronen Neutra, jejichž synové, Itay Chen a Omer Maxim Neutra, byli zabiti 7. října 2023, ale jejich těla jsou stále držena v Gaze.
Francouzská politika se v posledních měsících zmítá v bezprecedentní krizi, která vyvrcholila rezignací premiéra po pouhých 26 dnech ve funkci. I když by se mohlo zdát lákavé vinit ze současné katastrofy výhradně prezidenta Emmanuela Macrona, experti upozorňují na hlubší, systémový problém. Jádro chaosu tkví v samotné konstrukci Páté republiky, která se ukázala být neschopná přizpůsobit se kompromisům a dělbě moci.
