Eddie Jordan, charismatický zakladatel a bývalý majitel týmu Jordan F1, zemřel ve věku 76 let po dlouhém boji s rakovinou močového měchýře a prostaty. Ikonická postava motorsportu, která v 90. letech přivedla svůj tým k nezapomenutelným úspěchům, později zaujala roli komentátora a podnikatele. Jeho odchod zarmoutil nejen fanoušky Formule 1, ale i širší sportovní komunitu.
Bývalý majitel týmu Formule 1 Eddie Jordan zemřel ve věku 76 let po dlouhém boji s vážnou nemocí, oznámila jeho rodina. Jordan trpěl agresivní formou rakoviny prostaty, která se rozšířila do páteře a pánve. O své diagnóze informoval veřejnost v prosinci minulého roku.
Irský podnikatel a bývalý závodník byl klíčovou postavou motorsportu po téměř čtyři desetiletí. V roce 1991 založil tým Jordan Grand Prix, který se rychle stal známým svou bojovností a schopností konkurovat zavedeným týmům. Největšího úspěchu dosáhl v roce 1998, kdy jeho tým slavil historické vítězství na Velké ceně Belgie zásluhou Damona Hilla a Ralfa Schumachera. Vrcholná sezóna přišla o rok později, kdy Jordan F1 obsadil třetí místo v Poháru konstruktérů, především díky výkonům Heinze-Haralda Frentzena.
Kvůli rostoucím finančním problémům a nemožnosti udržet konkurenceschopnost vůči továrním týmům prodal Jordan v roce 2005 svůj tým společnosti Midland Group. Tým následně několikrát změnil majitele a dnes nese jméno Aston Martin.
Po odchodu z vedení týmu se Jordan stal oblíbeným televizním komentátorem a analytikem, proslulým svými otevřenými názory a výraznou osobností. Vedle komentování se věnoval podnikání a filantropii, zejména podpoře dětských charitativních organizací. V roce 2012 mu byl udělen Řád britského impéria (OBE) za jeho přínos motoristickému sportu a charitativní činnost.
V prosinci 2023 v podcastu Formula For Success, který moderoval s Davidem Coulthardem, otevřeně hovořil o své nemoci: "Bylo to velmi agresivní. Chci všem vzkázat: neodkládejte vyšetření, postarejte se o své zdraví."
Na Jordanovu smrt reagovala řada osobností motorsportu. Generální ředitel F1 Stefano Domenicali uvedl: "S hlubokým zármutkem jsme přijali zprávu o odchodu Eddieho Jordana. Jeho nevyčerpatelná energie a smysl pro humor budou v našich vzpomínkách navždy."
Eddie Jordan po sobě zanechal manželku Marie a čtyři děti. Jeho odkaz v motoristickém sportu a jeho charitativní činnost budou i nadále připomínány s úctou a vděčností.
Tuzemsko čeká velmi chladný start do nového týdne, před kterým varují i meteorologové z ČHMÚ. Od noci na pondělí 5. ledna až do čtvrtečního rána bude platit výstraha před silnými mrazy.
Americká intervence ve Venezuele, která vyvrcholila dopadením prezidenta Nicoláse Madura, vyvolává ve světě i v latinskoamerickém regionu hluboké znepokojení. Ačkoliv Spojené státy mají s dosazováním a odvoláváním lídrů v této oblasti bohaté zkušenosti, současná operace se od těch minulých zásadně liší. Podle analýzy Juana Zahira Naranjo Cácerese z University of the Sunshine Coast totiž tento krok nepředstavuje jen další politickou změnu, ale potenciální kolaps mezinárodního práva.
Americké společnosti čelí nové, mimořádně sofistikované hrozbě, která přichází zpoza 38. rovnoběžky. Severní Korea (KLDR) již nespoléhá pouze na tradiční hackerské útoky, ale začala ve velkém měřítku „outsourcovat“ své agenty přímo do řad amerických firem. Podle nedávných zpráv amerického ministerstva spravedlnosti se severokorejským operativcům podařilo infiltrovat více než stovku společností, včetně prestižních firem z žebříčku Fortune 500, a to pod kradenými identitami běžných Američanů.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v sérii rozhovorů pro přední americká média (NBC, ABC a CBS) objasnil pozadí a cíle dramatické operace ve Venezuele, která vyvrcholila dopadením Nicoláse Madura. Rubio kategoricky odmítl, že by Spojené státy byly s Venezuelou ve válce. Podle jeho slov jde o cílený boj proti mezinárodnímu obchodu s drogami, do kterého byly špičky venezuelského režimu přímo zapojeny.
V reakci na dopadení Nicoláse Madura americkými speciálními silami se ke světovým lídrům připojil i kanadský premiér Mark Carney. Ten ve svém prohlášení podpořil šanci na svobodu a demokracii pro venezuelský lid, ale zároveň zdůraznil, že proces předání moci by měl zůstat v rukou samotných Venezuelanů. Carneyho slova přicházejí v době, kdy Donald Trump oznámil záměr Spojených států dočasně Venezuelu „řídit“.
V Rusku vyvolal nečekaný vojenský zásah USA ve Venezuele vlnu paniky a pesimismu. Zatímco Kreml oficiálně označil dopadení Nicoláse Madura za „akt ozbrojené agrese“, v ruském veřejném prostoru a mezi vlivnými oligarchy sílí obavy, že tento krok zasadí smrtící ránu už tak zkoušené ruské ekonomice. Hlavním strašákem je ovládnutí venezuelských ropných polí Spojenými státy, což by mohlo srazit ceny ropy na úroveň, která by pro Rusko znamenala hospodářský kolaps.
Vojenská operace s krycím názvem „Absolute Resolve“ (Absolutní odhodlání), která v noci na 3. ledna 2026 vedla k dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, se zapíše do dějin jako jeden z nejvíce střežených a technicky nejnáročnějších zásahů amerických speciálních sil. Detaily, které nyní vyplouvají na povrch, odhalují měsíce špionáže a precizní přípravy, jež vyvrcholily bleskovým úderem přímo v srdci Caracasu.
Mezinárodní systém čelí hluboké morální a strategické krizi. Ahmed Charai, vydavatel The Jerusalem Strategic Tribune, ve své nejnovější analýze argumentuje, že rétorika mezinárodního práva a princip státní suverenity až příliš často slouží jako štít pro zločinné režimy a diktátory. Podle něj se suverenita v rukou autoritářů stala spolupachatelem chaosu, který ničí životy vlastních obyvatel a exportuje nestabilitu do celého světa.
Po nečekaném zajetí prezidenta Nicoláse Madura americkými jednotkami se zraky celého světa upřely na ženu, která podle venezuelské ústavy převzala otěže moci. Delcy Rodríguezová, dosavadní výkonná viceprezidentka, byla nejvyšším soudem země oficiálně pověřena vedením státu. Tato šestapadesátiletá právnička a jedna z nejvlivnějších postav chávismu se tak ocitla v centru bezprecedentní mezinárodní krize, která může rozhodnout o budoucím směřování Venezuely.
Válka na Ukrajině trvá již 1 411 dní a diplomatické úsilí o její ukončení vstupuje do kritické fáze. Prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že Kyjev vkládá velké naděje do plánovaného summitu lídrů ve Spojených státech, který by se měl uskutečnit do konce ledna 2026. Pokud by však diplomatická cesta selhala, Ukrajina je podle něj připravena pokračovat v obraně země všemi dostupnými prostředky.
Útok na Venezuelu a dopadení prezidenta Nicoláse Madura ohlašují zásadní zlom v globální politice. Podle analýzy profesora Juana Luise Manfrediho z Georgetownské univerzity tento krok znamená definitivní odklon Spojených států od mezinárodního řádu založeného na pravidlech a nástup nového uspořádání. Ten je definován použitím síly, revizionismem a důrazem na bezpečnost amerického kontinentu. Zde je pět klíčových bodů, které pomáhají pochopit tuto vojenskou intervenci a svět, který po ní přichází.
Venezuelský prezident Nicolás Maduro se nyní nachází ve federálním nápravném zařízení Metropolitan Detention Center v Brooklynu. Americká média potvrdila jeho převoz poté, co v sobotu večer přistálo letadlo s ním a jeho manželkou Cilií Floresovou v New Yorku. Podle dostupných informací byl Maduro nejprve eskortován do prostor amerického Úřadu pro potírání drog (DEA), kde proběhlo jeho formální zadržení a procesní úkony před umístěním do vazby.
