Pojem „brigáda krevetových sendvičů“, který před pětadvaceti lety proslavil tehdejší kapitán Manchesteru United Roy Keane, dodnes trefně popisuje propast mezi fotbalovou tradicí a moderním byznysem. Keane tehdy kritizoval fanoušky, kteří na stadionu spíše popíjeli a jedli delikatesy, než aby podporovali tým. Nadcházející mistrovství světa 2026 v Severní Americe se nyní jeví jako definitivní potvrzení tohoto trendu, kdy se z lidového sportu stává nedostupná zábava pro vyvolené.
Šokující cenová politika FIFA vyvolala celosvětové rozhořčení. Průměrná cena vstupenky na úvodní zápasy hostitelských zemí se vyšplhala na astronomických 1 825 dolarů, což je několikanásobně více než u předchozích šampionátů v Kataru nebo Rusku. Fanouškovské organizace to otevřeně nazývají zradou a upozorňují, že největší sportovní svátek planety bude přístupný jen nejbohatšímu procentu populace.
Snaha FIFA o uklidnění situace zavedením lístků za 60 dolarů, které mají být dostupné i na finále, má podle kritiků několik háčků. Těchto levných vstupenek bude jen zanedbatelné množství a většina se k běžným lidem vůbec nedostane. Hlavním prodejním nástrojem totiž zůstává systém dynamických cen, který vyhání ceny vzhůru podle poptávky, podobně jako u koncertů největších hvězd.
Kromě vysokých nákladů čelí zahraniční příznivci také diplomatickým překážkám. Administrativa Donalda Trumpa nedávno rozšířila cestovní omezení na další země, což se týká i účastníků šampionátu, jako jsou Senegal nebo Pobřeží slonoviny. Statisíce fanoušků z těchto i dalších států, například z Íránu či Haiti, se tak kvůli přísným vízovým pravidlům pravděpodobně ke svým týmům do ochozů vůbec nepodívají.
Atmosféra v hostitelských Spojených státech navíc nepůsobí příliš vítaně. Viceprezident JD Vance veřejně vzkázal, že země sice návštěvníky přijme, ale očekává, že ihned po skončení zápasu odcestují domů. Spolu s plány na odebírání vzorků DNA a prověřování sociálních sítí při žádostech o víza se z USA stává spíše opevněná pevnost. Hrozí tak, že namísto vášnivých fanoušků s chorály zaplní tribuny korporátní hosté, kteří sice ocení luxus a zmíněné krevetové sendviče, ale stadiony naplní spíše tichem než elektrizující energií.
Dvě silná zemětřesení, která zasáhla Venezuelu, si podle vyjádření místních médií a fotbalisty Héctora Bella vyžádala život mladé matky, jež obětovala vlastní život pro záchranu své dcery. Fotbalista známý pod přezdívkou Kike na svém instagramovém účtu uvedl, že jeho partnerka Andrea zachránila jejich batole během dvou ničivých otřesů, které zemi postihly.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko čelí čím dál silnějšímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na hlubší integraci své země do válečného konfliktu na Ukrajině. Podle aktuálního hodnocení Institutu pro studium války se Kreml pokouší donutit Minsk k poskytnutí běloruského území pro rozsáhlejší vojenské operace.
Evropský kontinent v současné době čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Přestože od katastrofálního léta roku 2003, které poprvé výrazně varovalo evropské vlády před riziky extrémního horka, uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává v Evropě nadále alarmující. Kompletní bilance nynějších veder sice bude k dispozici až za několik týdnů, avšak španělští výzkumníci již nyní připisují horku více než 210 úmrtí zaznamenaných pouze mezi nedělí a středou.
CNN se ve své analýze zaměřila na bilanci prvního týdne od chvíle, kdy americký prezident Donald Trump podepsal ve Francii memorandum o porozumění s Íránem, které zastavilo otevřený vojenský konflikt. Samotný fakt, že Spojené státy a Írán již nejsou ve válečném stavu, představuje úspěch, který zachránil lidské životy, přičemž čtrnáctibodový rámec pro jednání o trvalém míru prozatím ustál i domácí politickou kritiku v USA.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že po konzultaci s šéfem ukrajinské tajné služby schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci, jejímž cílem je přimět Rusko k ukončení války. Podle prohlášení hlavy státu na platformě Telegram má tato kampaň posloužit jako přímý tlak na agresorský stát.
Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, přičemž v západních oblastech země rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia.
Papež Lev XIV. svolal na pátek mimořádnou konzistoř, na které budou kardinálové za zavřenými dveřmi jednat o nových pravidlech církve pro posuzování toho, kdy je válka ospravedlnitelná. Tento krok pravděpodobně dál zvýší napětí mezi Vatikánem a administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa, se kterou má Svatý stolec spory v kontextu probíhajícího konfliktu v Íránu.
Letní měsíce přinášejí stále častěji vlny extrémních veder, která dokážou proměnit interiéry bytů a domů v nesnesitelnou výheň. Pokud nemáte k dispozici klimatizaci, udržení snesitelné teploty v domácnosti vyžaduje strategický přístup. Klíčem k úspěchu je zabránit slunečním paprskům v proniknutí dovnitř a efektivně pracovat s prouděním vzduchu během chladnějších částí dne.
Podle bývalého britského premiéra Johna Majora by se měla Velká Británie do pěti let vrátit na jednotný trh Evropské unie. V exkluzivním rozhovoru pro deník The Independent, který vznikl u příležitosti desátého výročí referenda o brexitu, podrobil tehdejší rozhodnutí o odchodu z unijních struktur zdrcující kritice.
Dvě země na východním křídle NATO varují před možnou vojenskou provokací ze strany Ruska, která by mohla v nejbližší době směřovat proti Polsku nebo pobaltským státům.
Rekordní červnová vlna veder, která tento týden zasáhla Evropu, by byla ještě před několika desetiletími prakticky nemožná. Podle nové analýzy vědecké sítě World Weather Attribution (WWA) nese lidskou činností poháněná klimatická krize za tyto extrémy jednoznačnou vinu. Současná vlna veder je označována za vůbec nejhorší zaznamenanou v historii tohoto regionu. Velká část kontinentu se ocitla pod vlivem stabilního tepelného dómu, který v oblasti zadržuje horký a vlhký vzduch. Samotný meteorologický jev sice není neobvyklý, extrémní jsou však teploty, které ho doprovázejí.
Britský král Karel III. se stal prvním moderním panovníkem, který zveřejnil výši svých daní, když za období 2024–2025 odvedl do státní pokladny 12,9 milionu liber. Tato částka ho řadí mezi sto největších plátců daní ve Velké Británii. Ve stejném období zaplatil jeho syn, princ z Walesu, na daních z příjmu a kapitálových výnosů 7,76 milionu liber.
