Jižní Evropu sužuje vlna veder, při které teploty překračují 40 °C. Vědci situaci označují jako „Molotovův koktejl klimatických podmínek“, který má na svědomí rozsáhlé a ničivé lesní požáry napříč celým Středomořím. Tyto podmínky vyvolávají obavy odborníků, jelikož hasiči se snaží zvládnout stále nové a nové požáry.
Francouzská meteorologická služba Météo-France vyhlásila pro více než polovinu země varování před vlnou veder, přičemž ve dvanácti z devadesáti šesti správních jednotek platí nejvyšší červený stupeň, uvedl The Guardian.
Obdobná situace panuje i ve Španělsku. Tamní meteorologická služba Aemet vyhlásila varování před „extrémním nebezpečím“ v oblastech Zaragozy a Baskicka a oranžový a žlutý stupeň platí pro téměř celou zemi. Předpovědi obou agentur slibují v nadcházejících dnech teploty přesahující 40 °C.
Požáry ve Francii dosáhly takové intenzity, že šlo o největší požár od roku 1949. Ačkoliv se ho podařilo dostat pod kontrolu, vyžádal si jednu oběť a zraněno bylo celkem dvacet hasičů a pět civilistů.
V Itálii, kde teploty ve Florencii mohou dosáhnout až 40 °C, musely být uzavřeny turistické trasy na sopce Vesuv, kde se hasiči snažili zkrotit požár na jejích svazích. Ve Španělsku muselo opustit domovy více než tisíc lidí, a to kvůli požárům, které vypukly v oblastech León a Zamora.
Cristina Santín Nuño, vědkyně zabývající se požáry ze Španělské národní výzkumné rady, vysvětlila, že takové množství požárů bylo očekávané. Po mokrém jaru, které podpořilo růst vegetace, následovalo období s extrémním suchem a silným větrem. A pokud se k tomu přidá i malá jiskra, je takzvaný „Molotovův koktejl“ hotový.
I Jesús Santiago Notario del Pino, odborník na půdu z Univerzity La Laguna, potvrdil, že právě kombinace „extrémního a dlouhotrvajícího tepla“ vysušila vegetaci, a tím přispěla ke vzniku tak velkého množství požárů. Upozornil na to, že v oblastech, které nebyly dříve náchylné k požárům, jako je například centrum a severozápad Španělska, hoří stále více.
Santín Nuño také s lítostí dodala, že velký požár zničil lokalitu Las Médulas v El Bierzu, která je na seznamu světového dědictví UNESCO a jejíž krása spočívala ve staletých kaštanech. Zdůraznila, že Španělsko, ale i celá Evropa, čelí nové realitě. Krajina se v posledních desetiletích změnila a je v ní více vegetace náchylné k hoření. Na to reagují klimatické změny, které vytvářejí příležitosti pro vznik nebezpečnějších a intenzivnějších požárů.
Svět se v důsledku znečištění fosilními palivy a ničení přírody oteplil přibližně o 1,4 °C. Evropa se však otepluje dvakrát rychleji než celosvětový průměr. Nad Španělskem a Francií se navíc usadila teplá a suchá vzduchová hmota, která spolu s intenzivním letním sluncem vyhání teploty do extrémních výšek. Tyto podmínky způsobují, že i lokality, které byly dříve vůči požárům odolnější, nyní hoří.
Zítra začíná září, které je pro meteorology již prvním podzimním měsícem. Ochlazovat by se však mělo jen pozvolna, protože období nadcházejících týdnů může nabídnout teplotně nadprůměrné počasí.
Tištěné volební letáky zůstávají i v době digitální komunikace jedním z nejdůležitějších nástrojů politických stran a kandidátů k oslovení voličů. Do schránky je dostává 83 % domácností v České republice a tři čtvrtiny příjemců si je alespoň občas přečtou. Tyto letáky navíc reálně ovlivňují rozhodování dvou z pěti voličů v případě komunálních či senátních voleb. Přibližně polovina čtenářů se k letákům vrací před finálním rozhodnutím, koho volit.
Houbaři letos nezažívají žně, protože jim především nepřeje počasí. Teď se ale situace možná alespoň trochu zlepšuje. Stále se sice najdou oblasti, kde je pravděpodobnost nálezu dost nízká, ale přibývá i míst, kde můžete v lesu něco najít.
Letošní úroda chmele v Česku bude zlá, nikoli však bezprecedentně. Chmelaři nyní očekávají až o čtvrtinu nižší výnos proti dlouhodobému průměru. Ještě před zahájením sklizně přitom počítali s propadem zhruba o pětinu. Problémem není jen množství, ale také kvalita. U nejrozšířenějšího Žateckého poloraného červeňáku se obsah alfa hořkých látek, důležitých pro hořkost piva, běžně pohybuje kolem 3,3 procenta, zatímco letos první rozbory ukazují hodnoty jen lehce nad dvěma procenty. Za slabou úrodou stojí především nedostatek vláhy a mimořádná vedra, která na konci června přesahovala 40 stupňů.
Nová sankční kampaň Spojených států nazvaná Operace Ekonomický vyvrhel prohlubuje již tak závažnou hospodářskou krizi v Íránu. Obyvatelé země se potýkají s prudkým růstem cen základních potravin, nedostatkem pohonných hmot a neustálým propadem hodnoty národní měny. Mnoho Íránců považuje nové americké sankce za reakci na situaci, která byla neúnosná ještě před jejich vyhlášením. Politická reprezentace se obává, že drastické zhoršení životních podmínek povede k rozsáhlým sociálním nepokojům.
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace dospěl k závěru, že jednotlivé státy mají právní povinnost zabývat se reparacemi za transatlantický obchod s otroky. Podle nově zveřejněného doporučení musejí vlády přijmout rozsáhlá opatření k řešení přetrvávajících následků rasové diskriminace. Tento krok představuje podle výboru zásadní posun v dosavadním nahlížení na historickou odpovědnost jednotlivých zemí. Stávající dopady historického zotročování totiž nelze v dnešní společnosti nadále přehlížet.
Při izraelském leteckém úderu v Pásmu Gazy zahynuli dva lidé a několik dalších utrpělo zranění. Útok zasáhl dav lidí nacházející se v blízkosti městského parku v Gaze. Zasažená oblast byla v té době hustě zalidněna rodinami, které musely kvůli vojenským operacím opustit své domovy. Zdravotníci na místě poskytli pomoc zraněným a transportovali je do nemocnic.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že neexistují žádné důkazy o zapojení marocké vlády do nedávného masivního překročení hranic v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády nevycházejí žádná podezření ze zpráv zpravodajských služeb, které by naznačovaly odpovědnost oficiálních míst v Rabatu.
Turkmenistán začal opravovat rozsáhlé úniky metanu, které dlouhodobě unikaly ze starých ropných a plynových zařízení na jeho území. Vyplývá to z nejnovějších dat Organizace spojených národů, která tento krok označila za významný průlom. Autoritářský stát k nápravě přistoupil poté, co mezinárodní odhalení poukázala na extrémní míru znečištění v zemi. Místní úřady navázaly spolupráci se zahraničními partnery a zahájily opravy poškozené infrastruktury.
Německá politická scéna čelí výraznému tlaku před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku, kde má šanci na historický úspěch krajně pravicová strana Alternativa pro Německo. Týdeník Der Spiegel označil lídra tamní kandidátky Ulricha Siegmunda za nejnebezpečnějšího muže v zemi. Reakce jeho příznivců na sebe nenechala dlouho čekat a výtisky časopisu ve velkém skupovali, aby jim je politik mohl osobním podpisem potvrdit. Nadcházející hlasování v této spolkové zemi přitom může mít zásadní dopad nejen na celostátní politiku, ale i na širší evropský region.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy neplánují žádná jednání s Íránem, a zároveň zdůraznil, že Hormuzský průliv zůstává otevřený a funkční. Reagoval tak na situaci v klíčové námořní cestě, kde v posledních dnech výrazně poklesl provoz a došlo k dalším vojenským incidentům. Šéf Bílého domu trvá na tom, že americká blokáda íránských přístavů zůstává v plné platnosti a účinnosti. Všechny námořní miny byly podle jeho slov z mezinárodních vod úspěšně odstraněny, díky čemuž je námořní doprava volná.
