Jižní Evropu sužuje vlna veder, při které teploty překračují 40 °C. Vědci situaci označují jako „Molotovův koktejl klimatických podmínek“, který má na svědomí rozsáhlé a ničivé lesní požáry napříč celým Středomořím. Tyto podmínky vyvolávají obavy odborníků, jelikož hasiči se snaží zvládnout stále nové a nové požáry.
Francouzská meteorologická služba Météo-France vyhlásila pro více než polovinu země varování před vlnou veder, přičemž ve dvanácti z devadesáti šesti správních jednotek platí nejvyšší červený stupeň, uvedl The Guardian.
Obdobná situace panuje i ve Španělsku. Tamní meteorologická služba Aemet vyhlásila varování před „extrémním nebezpečím“ v oblastech Zaragozy a Baskicka a oranžový a žlutý stupeň platí pro téměř celou zemi. Předpovědi obou agentur slibují v nadcházejících dnech teploty přesahující 40 °C.
Požáry ve Francii dosáhly takové intenzity, že šlo o největší požár od roku 1949. Ačkoliv se ho podařilo dostat pod kontrolu, vyžádal si jednu oběť a zraněno bylo celkem dvacet hasičů a pět civilistů.
V Itálii, kde teploty ve Florencii mohou dosáhnout až 40 °C, musely být uzavřeny turistické trasy na sopce Vesuv, kde se hasiči snažili zkrotit požár na jejích svazích. Ve Španělsku muselo opustit domovy více než tisíc lidí, a to kvůli požárům, které vypukly v oblastech León a Zamora.
Cristina Santín Nuño, vědkyně zabývající se požáry ze Španělské národní výzkumné rady, vysvětlila, že takové množství požárů bylo očekávané. Po mokrém jaru, které podpořilo růst vegetace, následovalo období s extrémním suchem a silným větrem. A pokud se k tomu přidá i malá jiskra, je takzvaný „Molotovův koktejl“ hotový.
I Jesús Santiago Notario del Pino, odborník na půdu z Univerzity La Laguna, potvrdil, že právě kombinace „extrémního a dlouhotrvajícího tepla“ vysušila vegetaci, a tím přispěla ke vzniku tak velkého množství požárů. Upozornil na to, že v oblastech, které nebyly dříve náchylné k požárům, jako je například centrum a severozápad Španělska, hoří stále více.
Santín Nuño také s lítostí dodala, že velký požár zničil lokalitu Las Médulas v El Bierzu, která je na seznamu světového dědictví UNESCO a jejíž krása spočívala ve staletých kaštanech. Zdůraznila, že Španělsko, ale i celá Evropa, čelí nové realitě. Krajina se v posledních desetiletích změnila a je v ní více vegetace náchylné k hoření. Na to reagují klimatické změny, které vytvářejí příležitosti pro vznik nebezpečnějších a intenzivnějších požárů.
Svět se v důsledku znečištění fosilními palivy a ničení přírody oteplil přibližně o 1,4 °C. Evropa se však otepluje dvakrát rychleji než celosvětový průměr. Nad Španělskem a Francií se navíc usadila teplá a suchá vzduchová hmota, která spolu s intenzivním letním sluncem vyhání teploty do extrémních výšek. Tyto podmínky způsobují, že i lokality, které byly dříve vůči požárům odolnější, nyní hoří.
Jihokorejský prezident I Če-mjong vyzval k „celoplošnému“ diplomatickému úsilí o ochranu občanů v Kambodži. Stalo se tak poté, co byl univerzitní student vlákán tamním podvodným gangem a údajně umučen k smrti. Na zasedání vlády v úterý prezident I uvedl, že „ochrana životů a bezpečnosti občanů je největší odpovědností vlády“ a vyzval k „rychlé repatriaci“ všech, kteří se stali obětí podvodů.
Americká společnost vyvinula nový druh dřeva, o němž tvrdí, že má až desetinásobně vyšší poměr pevnosti k hmotnosti než ocel, přičemž je zároveň až šestkrát lehčí. Tento komerční produkt nazvaný „Superdřevo“ uvádí na trh společnost InventWood, jejímž spoluzakladatelem je materiálový vědec Liangbing Hu.
Podle uniklého dokumentu, který získal Politico, se představitelé členských zemí EU chystají na summitu koncem tohoto měsíce vyzvat instituce bloku k urychlení další fáze jejich deregulace. Evropská unie prochází obdobím rychlého legislativního zjednodušování. Reaguje tím na pomalý hospodářský růst a rostoucí dluhy v mnoha zemích. Cílem je usnadnit podnikům vydělávání peněz a vytváření nových pracovních míst.
Ačkoli by se mohlo zdát, že se včelám medonosným daří dobře, a to díky rostoucímu včelařskému průmyslu a péči včelařů, ne všechny žijí v úlech. Napříč Evropou stále existují divoké kolonie, které hnízdí v dutinách stromů a dalších přírodních prostorech. Žijí tak, jako jejich předkové po miliony let. Poprvé v historii byly tyto divoké populace včel medonosných oficiálně zařazeny do kategorie ohrožených druhů v rámci Evropské unie. Vyplývá to z nejnovější aktualizace Červeného seznamu IUCN, oficiální světové databáze stavu ochrany druhů.
Evropští diplomaté a politici se v soukromí obávají, že by Izrael neměl počítat s tím, že evropští lídři rychle zapomenou na smrt desetitisíců Palestinců v Gaze. To platí i v případě, že mírová dohoda Donalda Trumpa úspěšně ukončí válečný konflikt. Panuje mezi nimi přesvědčení, že jejich úsilí o nátlak na Izrael, aby přistoupil na příměří, se vyplatilo a je nutné v něm nadále pokračovat.
Navzdory tomu, že Kyjev nepřetržitě čelí ruským útokům drony a raketami, Ukrajinci sledují s obavami, jestli zájem a solidarita Evropy o jejich válku neochabuje.
Zatímco křehké příměří v Gaze trvá, pozornost se soustředí na to, kdo bude vládnout zpustošené enklávě. Dvacetibodový plán amerického prezidenta Donalda Trumpa navrhuje dočasnou technokratickou komisi dohlíženou mezinárodní „Radou míru“. Později by pak měla kontrolu převzít Palestinská samospráva. Kritici ale tvrdí, že tato vize odsouvá mnoho obyvatel Gazy na vedlejší kolej a evokuje ozvěny koloniální nadvlády.
Generální tajemník NATO Mark Rutte se v pondělí veřejně žertem vyjádřil o stavu ruského námořnictva, zatímco Moskva popírala, že by se jedna z jejích ponorek musela vynořit kvůli technickým problémům. Ruská černomořská flotila uvedla, že dieselelektrická ponorka Novorossijsk se vynořila u pobřeží Francie proto, aby splnila navigační pravidla v Lamanšském průlivu. Ponorku po celou dobu její plavby sledovala britská válečná loď a vrtulník. Nizozemské úřady přitom již v sobotu oznámily, že ponorka je v Severním moři vlečena.
Obavy z eskalace globálního konfliktu na úroveň třetí světové války se dramaticky zvýšily poté, co bývalý americký prezident Donald Trump pohrozil, že by Ukrajině mohl dodat rakety Tomahawk s dlouhým doletem. Moskva na tuto hrozbu reagovala zcela chladnokrevně, přičemž dlouholetý spojenec Vladimira Putina vyslal americkému prezidentovi mrazivé varování.
Vědci z University of Sussex objevili, že teplota nosu člověka může sloužit jako přesný ukazatel úrovně stresu. Zjistili, že akutní stres mění průtok krve v obličeji, což vede k náhlému ochlazení nosu. Psychologové za studií tvrdí, že termální zobrazování může být „zásadní změnou“ ve výzkumu stresu.
Spojené státy stále hlasitěji volají po návratu astronautů na Měsíc před koncem tohoto desetiletí, což je téma, které silně rezonuje mezi zákonodárci napříč politickým spektrem i u zastánců vědy. Pod touto silnou snahou se však skrývá obrovský a složitý problém, který vyvolává čím dál více znepokojení mezi odborníky z oboru.
Rozmach umělé inteligence ve zdravotnictví, od algoritmů pro interpretaci snímků až po systémy pro diagnostiku nebo řízení nemocnic, s sebou nese zásadní právní otazníky. Podle expertů hrozí, že v případě pochybení dojde ke komplikovaným sporům o to, kdo nese právní odpovědnost za negativní dopad na pacienta.
