Jižní Evropu sužuje vlna veder, při které teploty překračují 40 °C. Vědci situaci označují jako „Molotovův koktejl klimatických podmínek“, který má na svědomí rozsáhlé a ničivé lesní požáry napříč celým Středomořím. Tyto podmínky vyvolávají obavy odborníků, jelikož hasiči se snaží zvládnout stále nové a nové požáry.
Francouzská meteorologická služba Météo-France vyhlásila pro více než polovinu země varování před vlnou veder, přičemž ve dvanácti z devadesáti šesti správních jednotek platí nejvyšší červený stupeň, uvedl The Guardian.
Obdobná situace panuje i ve Španělsku. Tamní meteorologická služba Aemet vyhlásila varování před „extrémním nebezpečím“ v oblastech Zaragozy a Baskicka a oranžový a žlutý stupeň platí pro téměř celou zemi. Předpovědi obou agentur slibují v nadcházejících dnech teploty přesahující 40 °C.
Požáry ve Francii dosáhly takové intenzity, že šlo o největší požár od roku 1949. Ačkoliv se ho podařilo dostat pod kontrolu, vyžádal si jednu oběť a zraněno bylo celkem dvacet hasičů a pět civilistů.
V Itálii, kde teploty ve Florencii mohou dosáhnout až 40 °C, musely být uzavřeny turistické trasy na sopce Vesuv, kde se hasiči snažili zkrotit požár na jejích svazích. Ve Španělsku muselo opustit domovy více než tisíc lidí, a to kvůli požárům, které vypukly v oblastech León a Zamora.
Cristina Santín Nuño, vědkyně zabývající se požáry ze Španělské národní výzkumné rady, vysvětlila, že takové množství požárů bylo očekávané. Po mokrém jaru, které podpořilo růst vegetace, následovalo období s extrémním suchem a silným větrem. A pokud se k tomu přidá i malá jiskra, je takzvaný „Molotovův koktejl“ hotový.
I Jesús Santiago Notario del Pino, odborník na půdu z Univerzity La Laguna, potvrdil, že právě kombinace „extrémního a dlouhotrvajícího tepla“ vysušila vegetaci, a tím přispěla ke vzniku tak velkého množství požárů. Upozornil na to, že v oblastech, které nebyly dříve náchylné k požárům, jako je například centrum a severozápad Španělska, hoří stále více.
Santín Nuño také s lítostí dodala, že velký požár zničil lokalitu Las Médulas v El Bierzu, která je na seznamu světového dědictví UNESCO a jejíž krása spočívala ve staletých kaštanech. Zdůraznila, že Španělsko, ale i celá Evropa, čelí nové realitě. Krajina se v posledních desetiletích změnila a je v ní více vegetace náchylné k hoření. Na to reagují klimatické změny, které vytvářejí příležitosti pro vznik nebezpečnějších a intenzivnějších požárů.
Svět se v důsledku znečištění fosilními palivy a ničení přírody oteplil přibližně o 1,4 °C. Evropa se však otepluje dvakrát rychleji než celosvětový průměr. Nad Španělskem a Francií se navíc usadila teplá a suchá vzduchová hmota, která spolu s intenzivním letním sluncem vyhání teploty do extrémních výšek. Tyto podmínky způsobují, že i lokality, které byly dříve vůči požárům odolnější, nyní hoří.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nabídl bývalému ministrovi vnitra Ihoru Klymenkovi post tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO). Klymenko byl původně hlavní volbou hlavy státu na post nového ministra obrany, avšak masové občanské protesty proti odvolání jeho předchůdce Mychajla Fedorova tyto plány výrazně zkomplikovaly.
Evropská komise představila nový Akční plán pro elektrifikaci, jehož cílem je do roku 2040 zajistit čtyřicet šest procent celkové spotřeby energie v Evropské unii z elektřiny, což představuje zdvojnásobení současného stavu.
Vliv Donalda Trumpa na jeho věrnou voličskou základnu patřil v uplynulém desetiletí k nejvýraznějším faktorům americké politické scény. Dlouhodobě totiž převládal názor, že i přes chybějící širokou popularitu disponuje tak intenzivní oddaností velké části svých stoupenců, která z něj neustále činí mimořádně silného hráče. Současná data však ukazují, že toto zažité přesvědčení již pravděpodobně neplatí. Nový průzkum veřejného mínění společností Washington Post a Ipsos přinesl další doklad o tom, že se prezidentovo tvrdé jádro nejen výrazně zmenšilo, ale z historického pohledu je aktuálně velmi malé.
Minulý měsíc podepsal americký prezident Donald Trump s Íránem memorandum o porozumění a dohodu o příměří během večeře v Zrcadlovém sále ve Versailles. Volba tohoto místa, kterou inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron s cílem zapůsobit na Trumpa dříve, než změní názor, okamžitě vyvolala historické srovnání s rozsáhlou Versailleskou smlouvou z roku 1919.
Běžní obyvatelé Ruska začínají poprvé po čtyřech letech války pociťovat přímé dopady konfliktu prostřednictvím citelného nedostatku pohonných hmot, rostoucí inflace a celkového zpomalování ekonomiky. Zatímco v Moskvě se tvoří dlouhé fronty u čerpacích stanic a řidiči mohou natankovat maximálně dvacet litrů na auto, v odlehlejších regionech, jako je Krasnodar, Dagestán nebo Tuva, dochází k úplnému kolapsu zásobování a desítky kilometrů dlouhým zácpám. Kreml se v této situaci snaží balancovat mezi obrovskými finančními nároky na udržení armády a snahou zachovat sociální stabilitu, která byla dlouho jeho politickou vizitkou.
Ukrajinské síly bezpilotních prostředků pod vedením velitele Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou „Maďar“, provedly v noci na pátek rozsáhlý úder v Černém moři. Cílem této operace se stalo dvanáct plavidel patřících do ruské takzvané stínové flotily. Hlavním účelem útoku bylo ochromit zásobovací trasy, kterými Rusko dopravuje palivo na okupovaná území na východě Ukrajiny a na anektovaný poloostrov Krym. Kyjev se tímto způsobem snaží zamezit obcházení mezinárodních sankcí a paralyzovat ruskou logistiku.
Ruský protiválečný opoziční politik Boris Naděždin varuje před kurzem, kterým prezident Vladimir Putin vede zemi. Podle něj současné směřování Kremlu uvrhne Rusko do chaosu a potenciálně i do naprosté katastrofy. Třiašedesátiletý politik tato slova pronesl v době, kdy na něj úřady stupňují tlak před zářijovými parlamentními volbami, ve kterých plánuje kandidovat.
Evropská komise se chystá zveřejnit očekávanou zprávu zaměřenou na odstranění byrokratické zátěže v bankovním sektoru, jejímž cílem je posílit konkurenceschopnost evropských peněžních ústavů vůči jejich americkým rivalům.
Spojené státy plánují uvalit pětadvacetiprocentní cla na vybraný brazilský dovoz poté, co roční vyšetřování dospělo k závěru, že země uplatňuje nekalé obchodní praktiky. Americký obchodní zástupce Jamieson Greer oznámil tato opatření ve středu pozdě večer s tím, že brazilská politika v oblastech digitálního obchodu, nespravedlivých preferenčních cel či přístupu na trh s etanolem poškozuje zájmy Američanů.
Americký prezident Donald Trump, který kdysi usiloval o Nobelovu cenu za mír za ukončování konfliktů, začal vnímat vojenskou sílu jako běžný nástroj k donucení Íránu k diplomacii. Nasazení největší armády světa je přitom nejzávažnějším úkolem hlavy státu, i když Pentagon omezil informace o vlastních ztrátách a škodách. Od únorového obnovení úderů zahynuly desítky Íránců a tisíce dalších od počátku konfliktu. Normalizace násilí a jeho hrozby by však podle CNN neměly být redukovány na běžné poznámky novinářům.
