Jižní Evropu sužuje vlna veder, při které teploty překračují 40 °C. Vědci situaci označují jako „Molotovův koktejl klimatických podmínek“, který má na svědomí rozsáhlé a ničivé lesní požáry napříč celým Středomořím. Tyto podmínky vyvolávají obavy odborníků, jelikož hasiči se snaží zvládnout stále nové a nové požáry.
Francouzská meteorologická služba Météo-France vyhlásila pro více než polovinu země varování před vlnou veder, přičemž ve dvanácti z devadesáti šesti správních jednotek platí nejvyšší červený stupeň, uvedl The Guardian.
Obdobná situace panuje i ve Španělsku. Tamní meteorologická služba Aemet vyhlásila varování před „extrémním nebezpečím“ v oblastech Zaragozy a Baskicka a oranžový a žlutý stupeň platí pro téměř celou zemi. Předpovědi obou agentur slibují v nadcházejících dnech teploty přesahující 40 °C.
Požáry ve Francii dosáhly takové intenzity, že šlo o největší požár od roku 1949. Ačkoliv se ho podařilo dostat pod kontrolu, vyžádal si jednu oběť a zraněno bylo celkem dvacet hasičů a pět civilistů.
V Itálii, kde teploty ve Florencii mohou dosáhnout až 40 °C, musely být uzavřeny turistické trasy na sopce Vesuv, kde se hasiči snažili zkrotit požár na jejích svazích. Ve Španělsku muselo opustit domovy více než tisíc lidí, a to kvůli požárům, které vypukly v oblastech León a Zamora.
Cristina Santín Nuño, vědkyně zabývající se požáry ze Španělské národní výzkumné rady, vysvětlila, že takové množství požárů bylo očekávané. Po mokrém jaru, které podpořilo růst vegetace, následovalo období s extrémním suchem a silným větrem. A pokud se k tomu přidá i malá jiskra, je takzvaný „Molotovův koktejl“ hotový.
I Jesús Santiago Notario del Pino, odborník na půdu z Univerzity La Laguna, potvrdil, že právě kombinace „extrémního a dlouhotrvajícího tepla“ vysušila vegetaci, a tím přispěla ke vzniku tak velkého množství požárů. Upozornil na to, že v oblastech, které nebyly dříve náchylné k požárům, jako je například centrum a severozápad Španělska, hoří stále více.
Santín Nuño také s lítostí dodala, že velký požár zničil lokalitu Las Médulas v El Bierzu, která je na seznamu světového dědictví UNESCO a jejíž krása spočívala ve staletých kaštanech. Zdůraznila, že Španělsko, ale i celá Evropa, čelí nové realitě. Krajina se v posledních desetiletích změnila a je v ní více vegetace náchylné k hoření. Na to reagují klimatické změny, které vytvářejí příležitosti pro vznik nebezpečnějších a intenzivnějších požárů.
Svět se v důsledku znečištění fosilními palivy a ničení přírody oteplil přibližně o 1,4 °C. Evropa se však otepluje dvakrát rychleji než celosvětový průměr. Nad Španělskem a Francií se navíc usadila teplá a suchá vzduchová hmota, která spolu s intenzivním letním sluncem vyhání teploty do extrémních výšek. Tyto podmínky způsobují, že i lokality, které byly dříve vůči požárům odolnější, nyní hoří.
Vláda iráckého Kurdistánu (KRG) prožívá hluboké obavy z možnosti, že by se její území na severu Iráku mohlo stát nástupištěm pro pozemní útok kurdských milic na Írán. Podle vysokého představitele KRG, který promluvil pro stanici CNN, se region cítí být v kleštích mezi plány Spojených států a hrozbou odvety ze strany Teheránu. Situaci označil za velmi nebezpečnou, ale zároveň dodal, že se Kurdistán nemůže otevřeně postavit proti vůli Ameriky.
Během pouhých dvou měsíců se americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi podařilo odstranit dva z nejbližších spojenců Pekingu. Zatímco venezuelský prezident Nicolás Maduro skončil v poutech v newyorské vazební věznici po bleskové operaci speciálních jednotek v Caracasu, íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí zahynul při odvážném denním náletu v centru Teheránu. Přestože Čína reagovala hněvem a odsouzením těchto kroků, její faktická odpověď zůstává překvapivě vlažná.
Američtí vojenští velitelé podle stížností zaslaných dozorčí skupině využívají extremistickou křesťanskou rétoriku o biblickém „konci věků“, aby před svými vojáky ospravedlnili zapojení do války v Íránu. Nadace pro náboženskou svobodu v armádě (MRFF) uvedla, že obdržela již více než 200 podnětů od příslušníků všech složek ozbrojených sil, včetně námořní pěchoty, letectva a vesmírných sil.
Státní pohřeb íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího byl odložen, jak informovala íránská státní média. Původně plánovaný třídenní smuteční ceremoniál měl přitom začít již během dnešního dne. Na sociálních sítích se sice objevovaly záběry zachycující rozsáhlé přípravy a instalaci potřebného vybavení, organizátoři však nakonec museli plány změnit.
Evropská unie ostře reagovala na hrozby Donalda Trumpa, který pohrozil úplným zastavením obchodu se Španělskem. Americký prezident takto reagoval na rozhodnutí Madridu nepovolit Spojeným státům využívání jejich vojenských základen pro nálety v Íránu. Unie dala jasně najevo, že od šéfa Bílého domu očekává dodržování loňské dohody o clech, a naznačila možnost odvetných opatření, pokud by se Trump pokusil Španělsko v rámci msty izolovat.
Podle analýzy serveru The Guardian se cíle americko-izraelských útoků na Írán soustředí na likvidaci pilířů moci, zejména jaderného a raketového programu a Islámských revolučních gard. Prezident Donald Trump prezentuje tuto ofenzivu jako příležitost pro lidové povstání, které by po 47 letech svrhlo klerikální režim. Odborníci však varují, že absence poválečného plánu může vést k nepředvídatelným scénářům, které sahají od spořádané transformace až po krvavý chaos.
Americký prezident Donald Trump se v úterý pokusil utlumit sílící vlnu odporu v Kongresu i mezi svými vlastními příznivci z hnutí MAGA. Odmítl tvrzení, že by byl k útoku na Írán dotlačen Izraelem a jeho jednostranným rozhodnutím zahájit ofenzivu. Tato podezření začala mezi politiky i veřejností kolovat poté, co ministr zahraničí Marco Rubio naznačil, že americká akce byla v podstatě reakcí na kroky židovského státu.
Výsledek a délka trvání současného válečného konfliktu na Blízkém východě by mohly záviset na mrazivém kalkulu postaveném na velikosti íránských zásob dronů a raket v porovnání s počtem obranných střel, které mají k dispozici USA, Izrael a státy Perského zálivu. Od soboty se Írán a jeho spojenci snaží čelit intenzivní ofenzivě více než tisíci údery na cíle v téměř desítce zemí. Vzhledem k tomu, že íránské letectvo nemůže konkurovat moderním strojům soupeřů, spoléhá Teherán výhradně na svůj raketový arzenál.
Íránské revoluční gardy ve středu prohlásily, že plně ovládají Hormuzský průliv, který představuje zásadní námořní trasu pro transport ropy a plynu. Podle prohlášení představitele námořnictva gard Mohammada Akbarzadeha, které zveřejnila agentura Fars, je tato vodní cesta nyní pod absolutní kontrolou námořnictva Islámské republiky. Teherán zároveň varoval, že jakákoli plavidla pokoušející se o průjezd riskují poškození raketami nebo drony.
V průběhu dne došlo k prudkému zhoršení vztahů mezi Washingtonem a Madridem, když Donald Trump označil Španělsko za velmi špatného partnera. Rozbuškou se stal zákaz využívání strategických základen Morón a Rota pro americké vojenské lety v rámci probíhající války v Íránu. Prezident USA při jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem oznámil, že hodlá se Španělskem kompletně zastavit veškerou obchodní výměnu.
Americký prezident Donald Trump v úterý v Oválné pracovně poprvé od začátku konfliktu veřejně odpovídal na dotazy novinářů týkající se války s Íránem. Během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem prohlásil, že většina íránských vojenských zařízení již byla zničena. Podle prezidentových slov nemá Írán po americké vojenské operaci žádné námořnictvo, letectvo, radarové systémy ani schopnost detekce vzdušných cílů.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil v úterý nespokojenost s postojem britského premiéra Keira Starmera v souvislosti s konfliktem v Íránu. Přestože Starmer povolil americkým silám využívat britské základny, Spojené království se k přímému americko-izraelskému útoku nepřipojilo. Trump své rozhořčení neskrýval během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Bílém domě.
