Žhavé počasí a mohutné požáry spalují Evropu. Molotovův koktejl klimatických podmínek, varují vědci

Francouzská meteorologická služba Météo-France vyhlásila pro více než polovinu země varování před vlnou veder, přičemž ve dvanácti z devadesáti šesti správních jednotek platí nejvyšší červený stupeň, uvedl The Guardian.

Obdobná situace panuje i ve Španělsku. Tamní meteorologická služba Aemet vyhlásila varování před „extrémním nebezpečím“ v oblastech Zaragozy a Baskicka a oranžový a žlutý stupeň platí pro téměř celou zemi. Předpovědi obou agentur slibují v nadcházejících dnech teploty přesahující 40 °C.

Požáry ve Francii dosáhly takové intenzity, že šlo o největší požár od roku 1949. Ačkoliv se ho podařilo dostat pod kontrolu, vyžádal si jednu oběť a zraněno bylo celkem dvacet hasičů a pět civilistů.

V Itálii, kde teploty ve Florencii mohou dosáhnout až 40 °C, musely být uzavřeny turistické trasy na sopce Vesuv, kde se hasiči snažili zkrotit požár na jejích svazích. Ve Španělsku muselo opustit domovy více než tisíc lidí, a to kvůli požárům, které vypukly v oblastech León a Zamora. 

Cristina Santín Nuño, vědkyně zabývající se požáry ze Španělské národní výzkumné rady, vysvětlila, že takové množství požárů bylo očekávané. Po mokrém jaru, které podpořilo růst vegetace, následovalo období s extrémním suchem a silným větrem. A pokud se k tomu přidá i malá jiskra, je takzvaný „Molotovův koktejl“ hotový.

I Jesús Santiago Notario del Pino, odborník na půdu z Univerzity La Laguna, potvrdil, že právě kombinace „extrémního a dlouhotrvajícího tepla“ vysušila vegetaci, a tím přispěla ke vzniku tak velkého množství požárů. Upozornil na to, že v oblastech, které nebyly dříve náchylné k požárům, jako je například centrum a severozápad Španělska, hoří stále více.

Santín Nuño také s lítostí dodala, že velký požár zničil lokalitu Las Médulas v El Bierzu, která je na seznamu světového dědictví UNESCO a jejíž krása spočívala ve staletých kaštanech. Zdůraznila, že Španělsko, ale i celá Evropa, čelí nové realitě. Krajina se v posledních desetiletích změnila a je v ní více vegetace náchylné k hoření. Na to reagují klimatické změny, které vytvářejí příležitosti pro vznik nebezpečnějších a intenzivnějších požárů.

Svět se v důsledku znečištění fosilními palivy a ničení přírody oteplil přibližně o 1,4 °C. Evropa se však otepluje dvakrát rychleji než celosvětový průměr. Nad Španělskem a Francií se navíc usadila teplá a suchá vzduchová hmota, která spolu s intenzivním letním sluncem vyhání teploty do extrémních výšek. Tyto podmínky způsobují, že i lokality, které byly dříve vůči požárům odolnější, nyní hoří.