Plánovaná redukce amerických vojenských sil v Evropě a přechod na novou strategii Severoatlantické aliance naráží na praktické překážky. Dvě nedávné mise amerických představitelů v zahraničí ukázaly na možné trhliny v celém záměru Pentagonu. Zatímco šéf CIA John Ratcliffe odcestoval do Moskvy, podtajemník ministerstva obrany Elbridge Colby jednáním v Evropě připravoval spojence na novou roli. Evropští členové aliance by podle této koncepce měli převzít hlavní odpovědnost za odstrašení Ruska.
Nová koncepce označovaná jako NATO 3.0 vychází z národní obranné strategie Spojených států a má posílit evropské armády po letech zanedbávání. Podle schváleného plánu přenese Washington primární odpovědnost za konvenční odstrašení na své evropské spojence. Spojené státy si i nadále hodlají ponechat svou tradiční roli páteře jaderného odstrašení aliance. Tento krok představuje klasickou strategii stažení z regionu a přenesení bezpečnostního břemene.
Strategie vyžaduje, aby evropské státy nahradily americké obrněné brigády, logistickou podporu i úderné kapacity hluboko v týlu. Zásadním problémem však zůstává skutečnost, že Evropa může k plnému převzetí této role potřebovat celou jednu generaci, píše The Conversation. Rusko naopak již nyní těží z poznatků získaných během konfliktu na Ukrajině a z plně mobilizovaného obranného průmyslu. Hrozí tak vznik nebezpečné mezery, kterou by Moskva mohla využít ve svůj prospěch.
Hlavní motivací pro americké stažení z evropského kontinentu jsou narůstající finanční problémy a zadlužení Spojených států. Ministerstvo obrany očekává, že budoucí škrty v rozpočtu na obranu budou v USA nevyhnutelné. Oficiální strategie však nedává odpověď na otázku, za jakých podmínek vytvoří toto stahování zranitelná místa ohrožující bezpečnost. Neohlášená cesta šéfa CIA do Ruské federace naznačuje, že Moskva může testovat pevnost aliance ještě před dokončením celého procesu.
Návštěva Johna Ratcliffa v Moskvě měla podle dostupných informací za cíl varovat Rusko před jakoukoliv eskalací vůči pobaltským státům. Ačkoliv americký prezident Donald Trump tuto cestu označil za polorutinní, historické zkušenosti ukazují na její mimořádný význam. Podobné mise ředitelů CIA v minulosti předcházely zásadním geopolitickým událostem nebo se snažily zabránit rozšíření konfliktů. Zůstává otázkou, zda evropští spojenci budou schopni v budoucnu tyto vysoce rizikové diplomatické a zpravodajské mise nahradit.
Podtajemník Elbridge Colby se během své mise zaměřil na technické a časové otázky spojené s novým uspořádáním sil. Spojené státy předložily dokument, který stanovuje kritéria pro hodnocení plnění obranných závazků evropských spojenců. Klíčovým bodem jednání byla ochota evropských zemí poskytnout americkým silám práva na přístup, využívání základen a přelety nad jejich územím. Tato problematika se ukázala jako priorita při rozhovorech s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem.
Citlivost Washingtonu ohledně přístupu k evropským základnám a vzdušnému prostoru vychází z nedávných zkušeností z vojenských operací. Během operace Epic Fury některé evropské státy včetně Španělska, Francie nebo Itálie odmítly americkým silám tento přístup poskytnout. Tento postup v minulosti vyvolal kritiku ze strany amerických představitelů, kteří zpochybňovali smysl aliančního závazku. Současná strategie stažení přesto spoléhá na předpoklad, že evropská infrastruktura bude americkým silám v případě potřeby okamžitě k dispozici.
Elbridge Colby má do počátku listopadu předložit ministrovi obrany Peteu Hegsethovi čtyři varianty nového uspořádání amerických sil v Evropě. Během svých jednání se zástupce Pentagonu snažil uklidnit spojence prohlášením, že Spojené státy evropský kontinent ani alianci zcela neopouštějí. Rozsah budoucí americké přítomnosti však zásadně ovlivní celou bezpečnostní architekturu Evropy. Konečné rozhodnutí o podobě nového aliančního modelu bude mít v rukou americký prezident.
Dva ruští muži tajně spolupracující s ukrajinskými zpravodajskými službami poskytli v rámci nového dokumentu britské stanice BBC vzácné svědectví o svých operacích uvnitř Ruska. Tyto tajné aktivity zahrnují sledování klíčových vojenských cílů, logistickou podporu i přímou pomoc při přípravě úderů na ruském území. Dokument nezávislého polského novináře Marcina Mamona poodkrývá fungování skryté sítě lidí, kteří se rozhodli bojovat proti Kremlu zevnitř.
Britský Institut pro výzkum veřejné politiky vydal novou zprávu, která varuje před rostoucími hrozbami ze strany Ruské federace a administrativy Donalda Trumpa. Dokument doporučuje premiéru Andymu Burnhamovi, aby usiloval o návrat k plnému členství v Evropské unii. Podle autorského týmu je tato účast nezbytná pro zajištění dlouhodobé prosperity, bezpečnosti a ochrany demokracie v celé zemi.
Obyvatelé odlehlého arktického městečka Longyearbyen v norském souostroví Špicberky dostali zákaz pít vodu z kohoutku kvůli kontaminaci těžkými kovy. Vědci tuto krizi přičítají probíhajícím změnám klimatu, konkrétně rychlému tání permafrostu v jedné z nejrychleji se oteplujících oblastí planety. Město získává hlavní zásoby pitné vody z přehrazeného jezera zvaného Isdammen, které bylo tímto geologickým jevem vážně zasaženo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedělním rozhovoru pro americkou stanici NBC ostře odmítl srovnávání své osoby s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ze strany Donalda Trumpa. Vzájemné vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem se v posledních týdnech výrazně zhoršily kvůli sílící kritice ze strany americké administrativy. Zelenskyj varoval před jakýmikoliv ústupky Moskvě a důrazně obhajoval legitimitu ukrajinského válečného úsilí.
Americký prezident Donald Trump pozastavil platnost několika protiruských sankcí s cílem udržet Moskvu u jednacího stolu a pokračovat v mírových rozhovorech. Tento krok oznámil na své sociální síti Truth Social pouhé dva dny předtím, než měly sankce schválené Kongresem vstoupit v platnost. Rozhodnutí přišlo v době, kdy se výrazně prohloubilo napětí ve vzájemných vztazích mezi Washingtonem a ukrajinským vedením.
Válka mezi Spojenými státy a Íránem zásadně otřásla globálním ropným trhem a vážně narušila námořní dopravu. Konflikt, který trvá již osm měsíců, ochromil tok suroviny přes dvě klíčové vodní cesty. Jedná se o Hormuzský průliv a v posledních týdnech také o úžinu Bab al-Mandeb. Tyto výpadky udržují světové ceny ropy nad hranicí sta dolarů za barel.
Tragické úmrtí osmadvacetileté laborantky Darji Šipilovové z Protimorového výzkumného ústavu v Irkutsku vyvolalo v sibiřském městě Šelechov i širším okolí značné znepokojení a obavy z možné nákazy moru, píše CNN.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Dalo by se říct, že jsou to volby druhého řádu, přesto se letošní senátní volby staly tématem i pro zahraniční média. Katastrofálního výsledku hnutí ANO a dalších dvou vládních stran si všiml například web DW. Žádná zásadní otočka kormidlem se však v cizině neočekává.
Česká republika slaví další úspěch v prestižní soutěži REGIOSTARS. Projekt Společně ve Žďáru, který proměnil Knihovnu Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou v moderní komunitní centrum, zvítězil v kategorii Evropa blíže občanům a uspěl tak v konkurenci projektů z celé Evropské unie. Ocenění každoročně uděluje Evropská komise projektům financovaným z evropských fondů, které přispívají k rozvoji regionů a zlepšují každodenní život jejich obyvatel.
V návaznosti na ukrajinské útoky na datová centra ruského technologického gigantu Yandex a zprávy o dramatickém propadu automatizovaného internetového provozu podali europoslanci Sandro Gozi (Renew Europe, Francie) a Tomáš Zdechovský (EPP, Česko) písemnou otázku Evropské komisi, v níž požadují prošetření možného dopadu těchto událostí na ruské dezinformační operace zaměřené proti evropským demokraciím.
Vláda může bankám zákonem stanovit maximální úrokové sazby hypoték, omezit jejich marže nebo část úroků dotovat ze státního rozpočtu. Regulace cen hypoték přitom není v Evropské unii žádné tabu. Uplatňuje se například ve Francii či Chorvatsku, tedy v zemích platících eurem. Samotné zastropování sazeb ovšem ještě automaticky neznamená levnější hypotéky. Rozhodující je, jak přísný limit stát stanoví a zda skutečně omezuje cenotvorbu bank.