Východním Německem se šíří výrazné politické napětí před klíčovými zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku. Hlavní kandidát pravicově populistické až krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) Ulrich Siegmund na předvolebním shromáždění v Naumburgu vyhlásil takzvané nové probuzení východní části země. Volební preference naznačují, že by se tato strana mohla stát nejsilnějším politickým uskupením v regionu. Pokud by AfD zvítězila, byl by to pro německou politickou scénu od konce druhé světové války zcela přelomový okamžik.
Apel na specifickou východní identitu rezonuje mezi řadou místních obyvatel, z nichž mnozí nostalgicky vzpomínají na bývalou Německou demokratickou republiku. Podle některých podporovatelů webu Politico bylo tehdejší Německo čistší a nepodléhalo západním vlivům jako západní část země. Rétorika představitelů AfD navíc v mnoha ohledech odpovídá ruskému vidění světa a staví se proti západnímu směřování. Na shromážděních zaznívá ostrá kritika podpory Ukrajiny a výzvy k návratu k dodávkám ruské ropy a plynu.
I když Německá demokratická republika zanikla před desetiletími, její historický a společenský odkaz ve spolkovém systému přetrvává. Frustrace obyvatel z koncentrace moci v Berlíně dlouhodobě živí vzestup radikálních politických proudů na východě. Případný volební úspěch AfD vyvolává zásadní otázky ohledně selhání německých spolkových kancléřů. Vládní představitelé jako Helmut Kohl, Angela Merkelová či Friedrich Merz podle kritiků nedokázali zvládnout proces po sjednocení a nezabránili politickému posunu východu k radikální pravici.
Politická identita východního Německa se však neomezuje pouze na nostalgii po komunistickém režimu. Strana AfD pro své účely převzala i heslo protikomunistických demonstrací z roku 1989, které znělo My jsme lid. Tento krok má u voličů vyvolat vzpomínky na tehdejší boj za svobodu a protest proti vládním elitám. Mnozí místní obyvatelé jsou přesvědčeni, že je centrální vláda záměrně přehlíží a posílá finanční prostředky do zahraničí na úkor domácí populace.
Atmosféra na volebních akcích AfD v regionu bývá často napjatá a vůči kritickým hlasům nesnášenlivá. Zástupci hlavních médií se na těchto shromážděních potýkají s nepřízní pořadatelů i agresivním chováním bezpečnostních složek. Novináři bývají fyzicky vytlačováni z veřejných prostranství v blízkosti volebních pódií bez ohledu na ústavně zaručená práva. Místní policie navíc novináře upozorňuje, že v bezprostředním okruhu akcí rozhodují o pořádku samotní pořadatelé ze strany AfD.
Postup současného kancléře Friedricha Merze i jeho předchůdkyně Angely Merkelové vyvolal na východě Německa silnou vlnu odporu. Bývalá kancléřka Merkelová přitom sama pocházela z východní části země a aktivně se účastnila společenských změn po pádu komunismu. Ačkoliv spolková vláda investovala obrovské prostředky do obnovy infrastruktury a měst, místní populace reagovala velmi negativně na masový příliv azylantů v letech 2015 a 2016. Merkelová vyjádřila pochopení pro obavy východních Němců, její reakce však nespokojené voliče neuklidnila.
Společenské příkopy mezi západem a východem Německa se následně prohloubily v období pandemie koronaviru. Na sociálních sítích tehdy silně rezonovaly požadavky na schválení ruské vakcíny Sputnik V místo západních očkovacích látek. Tento požadavek ukázal na hlubokou nedůvěru vůči západnímu kapitálu a zároveň na přetrvávající náklonnost k Rusku. Podle sociologických průzkumů se až tři čtvrtiny příznivců AfD domnívají, že je sjednocení Německa připravilo o spravedlivý podíl na bohatství.
Ke zvýšení politického napětí přispívají také přetrvávající hospodářské rozdíly mezi oběma částmi federace. Po počátečním sbližování v devadesátých letech se ekonomický růst na východě výrazně zpomalil a zaostává za západními spolkovými zeměmi. Oblast trpí nižší produktivitou firem, odchodem kvalifikovaných sil a nízkým počtem zakládaných podniků. Nová odvětví, jako je například obranný průmysl pohánějící hospodářský růst, se navíc většinou soustřeďují ve starých spolkových zemích.
Současný kancléř Friedrich Merz vnímá politický vývoj na východě země především jako problém, který je nutné držet pod kontrolou. V jeho vládním kabinetu má zastoupení z východních spolkových zemí jen minimální prostor, což pocity odcizení dále umocňuje. Merz varuje, že případné vítězství krajní pravice v Sasku-Anhaltsku odradí zahraniční investory a přinese regionu značné komplikace. Představitelé AfD však tvrdí, že i v případě nezískání nadpoloviční většiny hlasů jejich politický vliv z regionu nezmizí.
Východním Německem se šíří výrazné politické napětí před klíčovými zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku. Hlavní kandidát pravicově populistické až krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) Ulrich Siegmund na předvolebním shromáždění v Naumburgu vyhlásil takzvané nové probuzení východní části země. Volební preference naznačují, že by se tato strana mohla stát nejsilnějším politickým uskupením v regionu. Pokud by AfD zvítězila, byl by to pro německou politickou scénu od konce druhé světové války zcela přelomový okamžik.
Plánovaná redukce amerických vojenských sil v Evropě a přechod na novou strategii Severoatlantické aliance naráží na praktické překážky. Dvě nedávné mise amerických představitelů v zahraničí ukázaly na možné trhliny v celém záměru Pentagonu. Zatímco šéf CIA John Ratcliffe odcestoval do Moskvy, podtajemník ministerstva obrany Elbridge Colby jednáním v Evropě připravoval spojence na novou roli. Evropští členové aliance by podle této koncepce měli převzít hlavní odpovědnost za odstrašení Ruska.
Vztah Evropy k americkým technologiím stále více připomíná závislost, ze které se nedokáže sama vymotat. Desetiletí diskusí o takzvané digitální suverenitě nepřinesla jasnou odpověď na otázku, jak tuto situaci řešit. Evropská unie přitom neztrácí pouze pozici na digitálních trzích, ale přichází i o kontrolu nad daty řídícími klíčová odvětví. Tento vývoj postupně oslabuje vedoucí postavení celého evropského hospodářství od automobilového průmyslu až po farmacii.
Americké ministerstvo obrany plánuje prodloužit nasazení svých vojenských jednotek na Blízkém východě až do následujícího roku. Tento krok představuje jasný signál, že ozbrojený konflikt s Íránem bude pokračovat delší dobu, než se původně očekávalo. Region v nedávné době zaznamenal nejintenzivnější vzájemnou střelbu mezi oběma stranami od léta. Místní obyvatelé i zahraniční pozorovatelé se proto obávají plného návratu rozsáhlých bojových operací.
Organizace spojených národů varuje před rekordním klimatickým jevem El Niño, který se podle odborníků zvětšuje přímo před očima. Předpovědi podle webu The Guardian ukazují, že tento fenomén s téměř absolutní jistotou překoná dosavadní teplotní rekordy. Podle dostupných dat půjde nejspíš o nejsilnější událost tohoto druhu za poslední tisíciletí. Extrémní výkyv počasí ještě více zatíží celosvětovou atmosféru, která se již nyní potýká s dopady globálního oteplování.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavila financování dlouholetého programu zaměřeného na monitorování přírodních rizik a identifikaci rizikových oblastí pro sesuvy půdy v Nepálu.
Americký viceprezident JD Vance vyvolal pozornost svými výroky v rozhovoru pro evangelikální podcast dvaadvacetiletého Youtubera Bryce Crawforda. Vance během více než hodinového rozhovoru prohlásil, že se snaží konat co nejvíce Boží práce a že je v pořádku, pokud to povede k příchodu konce světa. Podle svých slov by zároveň nebyl překvapen, kdyby mezi lidmi již dnes chodil Antikrist.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podrobil tvrdé kritice tajné služby SBU a GUR poté, co se v Kyjevě dostaly do vzájemné přestřelky, při níž byli zraněni tři důstojníci. SBU plní v zemi úlohu vnitřní bezpečnostní služby, zatímco GUR spadá pod ozbrojené síly a zaměřuje se na vojenské a speciální operace.
Vojenský soudce ve Spojených státech stanovil datum zahájení soudního procesu s Chálidem Šajchem Muhammadem a třemi dalšími muži obviněnými ze zosnování teroristických útoků z 11. září 2001. Proces byl naplánován na 5. června 2028, což je o 18 měsíců později, než navrhovala obžaloba. Původně požadovala začátek již v lednu 2027.
Britské královské námořnictvo absolvovalo intenzivní třídenní operaci, během níž detailně sledovalo pohyb čtyř ruských plavidel v britských vodách. Mimořádný zásah trval celkem 72 hodin a britské složky využívaly k neustálému monitorování trasy ze Severního moře do Lamanšského průlivu pokročilé radarové systémy.
Obchodní spor a uvalení vysokých amerických cel vyvolaly mezi kanadskými obyvateli rozsáhlý bojkot zboží a služeb pocházejících ze Spojených států. Reakce veřejnosti přišla poté, co americká administrativa zavedla padesátiprocentní cla na kanadské zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů a kanadský premiér Mark Carney přikročil k odpovídajícím protiopatřením. Napětí dál vyostřily politické výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho kroky v pohraničních otázkách.
Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.
