Východním Německem se šíří výrazné politické napětí před klíčovými zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku. Hlavní kandidát pravicově populistické až krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) Ulrich Siegmund na předvolebním shromáždění v Naumburgu vyhlásil takzvané nové probuzení východní části země. Volební preference naznačují, že by se tato strana mohla stát nejsilnějším politickým uskupením v regionu. Pokud by AfD zvítězila, byl by to pro německou politickou scénu od konce druhé světové války zcela přelomový okamžik.
Apel na specifickou východní identitu rezonuje mezi řadou místních obyvatel, z nichž mnozí nostalgicky vzpomínají na bývalou Německou demokratickou republiku. Podle některých podporovatelů webu Politico bylo tehdejší Německo čistší a nepodléhalo západním vlivům jako západní část země. Rétorika představitelů AfD navíc v mnoha ohledech odpovídá ruskému vidění světa a staví se proti západnímu směřování. Na shromážděních zaznívá ostrá kritika podpory Ukrajiny a výzvy k návratu k dodávkám ruské ropy a plynu.
I když Německá demokratická republika zanikla před desetiletími, její historický a společenský odkaz ve spolkovém systému přetrvává. Frustrace obyvatel z koncentrace moci v Berlíně dlouhodobě živí vzestup radikálních politických proudů na východě. Případný volební úspěch AfD vyvolává zásadní otázky ohledně selhání německých spolkových kancléřů. Vládní představitelé jako Helmut Kohl, Angela Merkelová či Friedrich Merz podle kritiků nedokázali zvládnout proces po sjednocení a nezabránili politickému posunu východu k radikální pravici.
Politická identita východního Německa se však neomezuje pouze na nostalgii po komunistickém režimu. Strana AfD pro své účely převzala i heslo protikomunistických demonstrací z roku 1989, které znělo My jsme lid. Tento krok má u voličů vyvolat vzpomínky na tehdejší boj za svobodu a protest proti vládním elitám. Mnozí místní obyvatelé jsou přesvědčeni, že je centrální vláda záměrně přehlíží a posílá finanční prostředky do zahraničí na úkor domácí populace.
Atmosféra na volebních akcích AfD v regionu bývá často napjatá a vůči kritickým hlasům nesnášenlivá. Zástupci hlavních médií se na těchto shromážděních potýkají s nepřízní pořadatelů i agresivním chováním bezpečnostních složek. Novináři bývají fyzicky vytlačováni z veřejných prostranství v blízkosti volebních pódií bez ohledu na ústavně zaručená práva. Místní policie navíc novináře upozorňuje, že v bezprostředním okruhu akcí rozhodují o pořádku samotní pořadatelé ze strany AfD.
Postup současného kancléře Friedricha Merze i jeho předchůdkyně Angely Merkelové vyvolal na východě Německa silnou vlnu odporu. Bývalá kancléřka Merkelová přitom sama pocházela z východní části země a aktivně se účastnila společenských změn po pádu komunismu. Ačkoliv spolková vláda investovala obrovské prostředky do obnovy infrastruktury a měst, místní populace reagovala velmi negativně na masový příliv azylantů v letech 2015 a 2016. Merkelová vyjádřila pochopení pro obavy východních Němců, její reakce však nespokojené voliče neuklidnila.
Společenské příkopy mezi západem a východem Německa se následně prohloubily v období pandemie koronaviru. Na sociálních sítích tehdy silně rezonovaly požadavky na schválení ruské vakcíny Sputnik V místo západních očkovacích látek. Tento požadavek ukázal na hlubokou nedůvěru vůči západnímu kapitálu a zároveň na přetrvávající náklonnost k Rusku. Podle sociologických průzkumů se až tři čtvrtiny příznivců AfD domnívají, že je sjednocení Německa připravilo o spravedlivý podíl na bohatství.
Ke zvýšení politického napětí přispívají také přetrvávající hospodářské rozdíly mezi oběma částmi federace. Po počátečním sbližování v devadesátých letech se ekonomický růst na východě výrazně zpomalil a zaostává za západními spolkovými zeměmi. Oblast trpí nižší produktivitou firem, odchodem kvalifikovaných sil a nízkým počtem zakládaných podniků. Nová odvětví, jako je například obranný průmysl pohánějící hospodářský růst, se navíc většinou soustřeďují ve starých spolkových zemích.
Současný kancléř Friedrich Merz vnímá politický vývoj na východě země především jako problém, který je nutné držet pod kontrolou. V jeho vládním kabinetu má zastoupení z východních spolkových zemí jen minimální prostor, což pocity odcizení dále umocňuje. Merz varuje, že případné vítězství krajní pravice v Sasku-Anhaltsku odradí zahraniční investory a přinese regionu značné komplikace. Představitelé AfD však tvrdí, že i v případě nezískání nadpoloviční většiny hlasů jejich politický vliv z regionu nezmizí.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Dalo by se říct, že jsou to volby druhého řádu, přesto se letošní senátní volby staly tématem i pro zahraniční média. Katastrofálního výsledku hnutí ANO a dalších dvou vládních stran si všiml například web DW. Žádná zásadní otočka kormidlem se však v cizině neočekává.
Česká republika slaví další úspěch v prestižní soutěži REGIOSTARS. Projekt Společně ve Žďáru, který proměnil Knihovnu Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou v moderní komunitní centrum, zvítězil v kategorii Evropa blíže občanům a uspěl tak v konkurenci projektů z celé Evropské unie. Ocenění každoročně uděluje Evropská komise projektům financovaným z evropských fondů, které přispívají k rozvoji regionů a zlepšují každodenní život jejich obyvatel.
V návaznosti na ukrajinské útoky na datová centra ruského technologického gigantu Yandex a zprávy o dramatickém propadu automatizovaného internetového provozu podali europoslanci Sandro Gozi (Renew Europe, Francie) a Tomáš Zdechovský (EPP, Česko) písemnou otázku Evropské komisi, v níž požadují prošetření možného dopadu těchto událostí na ruské dezinformační operace zaměřené proti evropským demokraciím.
Vláda může bankám zákonem stanovit maximální úrokové sazby hypoték, omezit jejich marže nebo část úroků dotovat ze státního rozpočtu. Regulace cen hypoték přitom není v Evropské unii žádné tabu. Uplatňuje se například ve Francii či Chorvatsku, tedy v zemích platících eurem. Samotné zastropování sazeb ovšem ještě automaticky neznamená levnější hypotéky. Rozhodující je, jak přísný limit stát stanoví a zda skutečně omezuje cenotvorbu bank.
Především senátní volby dopadly pro současnou opozici velkým úspěchem, ale někteří politici už spřádají plány do budoucna. Exministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09) například vyzval opoziční strany ke spolupráci, jakou v dřívějším období představoval projekt Spolu.
I na Ukrajině se pochopitelně řeší nejnovější rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž pozastavil platnost některých nových protiruských sankcí. Ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj lituje toho, co se stalo. Podle jeho slov je ale stále možné uvést sankce v život.
Dobré zprávy přišly z centra římskokatolické církve. Zdravotní stav umožnil, aby papež Lev XIV. byl včera odpoledne propuštěn z římské nemocnice Gemelli a vrátil se do Vatikánu. Tam bude pokračovat v rekonvalescenci po operaci zhoubného nádoru na plicích. Informoval o tom server DW.
Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Pomáhají zejména levnější potraviny, energie i silná koruna. Podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta.
Výjimkou není ani letošní rok, také tentokrát se v říjnu budou předávat státní vyznamenání u příležitosti státního svátku Dne vzniku samostatného československého státu. Na Pražský hrad se však dostaví jen jeden ze dvou žijících exprezidentů.
V Česku ještě ani neskončil probíhající říjnový víkend, ale tématem už je i předpověď na ten následující. Podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by se měl obejít prakticky beze srážek, což je dobrá zpráva.
Moskva poprvé reagovala na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, který využil svých pravomocí a zablokoval některé z nových protiruských sankcí. Asi nikoho nepřekvapí, že v Rusku zavládla dobrá nálada. Podle speciálního zmocněnce ruského prezidenta Kirilla Dmitrijeva jde dokonce o historický okamžik.