Merkelová a Merz ztrácí vliv na východě Německa. Hrozí největší zlom od konce druhé světové

Friedrich Merz
Friedrich Merz, foto: Facebook Friedrich Merz
Klára Marková 3. září 2026 14:07
Sdílej:

Východním Německem se šíří výrazné politické napětí před klíčovými zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku. Hlavní kandidát pravicově populistické až krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) Ulrich Siegmund na předvolebním shromáždění v Naumburgu vyhlásil takzvané nové probuzení východní části země. Volební preference naznačují, že by se tato strana mohla stát nejsilnějším politickým uskupením v regionu. Pokud by AfD zvítězila, byl by to pro německou politickou scénu od konce druhé světové války zcela přelomový okamžik.

Apel na specifickou východní identitu rezonuje mezi řadou místních obyvatel, z nichž mnozí nostalgicky vzpomínají na bývalou Německou demokratickou republiku. Podle některých podporovatelů webu Politico bylo tehdejší Německo čistší a nepodléhalo západním vlivům jako západní část země. Rétorika představitelů AfD navíc v mnoha ohledech odpovídá ruskému vidění světa a staví se proti západnímu směřování. Na shromážděních zaznívá ostrá kritika podpory Ukrajiny a výzvy k návratu k dodávkám ruské ropy a plynu.

I když Německá demokratická republika zanikla před desetiletími, její historický a společenský odkaz ve spolkovém systému přetrvává. Frustrace obyvatel z koncentrace moci v Berlíně dlouhodobě živí vzestup radikálních politických proudů na východě. Případný volební úspěch AfD vyvolává zásadní otázky ohledně selhání německých spolkových kancléřů. Vládní představitelé jako Helmut Kohl, Angela Merkelová či Friedrich Merz podle kritiků nedokázali zvládnout proces po sjednocení a nezabránili politickému posunu východu k radikální pravici.

Politická identita východního Německa se však neomezuje pouze na nostalgii po komunistickém režimu. Strana AfD pro své účely převzala i heslo protikomunistických demonstrací z roku 1989, které znělo My jsme lid. Tento krok má u voličů vyvolat vzpomínky na tehdejší boj za svobodu a protest proti vládním elitám. Mnozí místní obyvatelé jsou přesvědčeni, že je centrální vláda záměrně přehlíží a posílá finanční prostředky do zahraničí na úkor domácí populace.

Atmosféra na volebních akcích AfD v regionu bývá často napjatá a vůči kritickým hlasům nesnášenlivá. Zástupci hlavních médií se na těchto shromážděních potýkají s nepřízní pořadatelů i agresivním chováním bezpečnostních složek. Novináři bývají fyzicky vytlačováni z veřejných prostranství v blízkosti volebních pódií bez ohledu na ústavně zaručená práva. Místní policie navíc novináře upozorňuje, že v bezprostředním okruhu akcí rozhodují o pořádku samotní pořadatelé ze strany AfD.

Postup současného kancléře Friedricha Merze i jeho předchůdkyně Angely Merkelové vyvolal na východě Německa silnou vlnu odporu. Bývalá kancléřka Merkelová přitom sama pocházela z východní části země a aktivně se účastnila společenských změn po pádu komunismu. Ačkoliv spolková vláda investovala obrovské prostředky do obnovy infrastruktury a měst, místní populace reagovala velmi negativně na masový příliv azylantů v letech 2015 a 2016. Merkelová vyjádřila pochopení pro obavy východních Němců, její reakce však nespokojené voliče neuklidnila.

Společenské příkopy mezi západem a východem Německa se následně prohloubily v období pandemie koronaviru. Na sociálních sítích tehdy silně rezonovaly požadavky na schválení ruské vakcíny Sputnik V místo západních očkovacích látek. Tento požadavek ukázal na hlubokou nedůvěru vůči západnímu kapitálu a zároveň na přetrvávající náklonnost k Rusku. Podle sociologických průzkumů se až tři čtvrtiny příznivců AfD domnívají, že je sjednocení Německa připravilo o spravedlivý podíl na bohatství.

Ke zvýšení politického napětí přispívají také přetrvávající hospodářské rozdíly mezi oběma částmi federace. Po počátečním sbližování v devadesátých letech se ekonomický růst na východě výrazně zpomalil a zaostává za západními spolkovými zeměmi. Oblast trpí nižší produktivitou firem, odchodem kvalifikovaných sil a nízkým počtem zakládaných podniků. Nová odvětví, jako je například obranný průmysl pohánějící hospodářský růst, se navíc většinou soustřeďují ve starých spolkových zemích.

Současný kancléř Friedrich Merz vnímá politický vývoj na východě země především jako problém, který je nutné držet pod kontrolou. V jeho vládním kabinetu má zastoupení z východních spolkových zemí jen minimální prostor, což pocity odcizení dále umocňuje. Merz varuje, že případné vítězství krajní pravice v Sasku-Anhaltsku odradí zahraniční investory a přinese regionu značné komplikace. Představitelé AfD však tvrdí, že i v případě nezískání nadpoloviční většiny hlasů jejich politický vliv z regionu nezmizí.

Stalo se