Východním Německem se šíří výrazné politické napětí před klíčovými zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku. Hlavní kandidát pravicově populistické až krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) Ulrich Siegmund na předvolebním shromáždění v Naumburgu vyhlásil takzvané nové probuzení východní části země. Volební preference naznačují, že by se tato strana mohla stát nejsilnějším politickým uskupením v regionu. Pokud by AfD zvítězila, byl by to pro německou politickou scénu od konce druhé světové války zcela přelomový okamžik.
Apel na specifickou východní identitu rezonuje mezi řadou místních obyvatel, z nichž mnozí nostalgicky vzpomínají na bývalou Německou demokratickou republiku. Podle některých podporovatelů webu Politico bylo tehdejší Německo čistší a nepodléhalo západním vlivům jako západní část země. Rétorika představitelů AfD navíc v mnoha ohledech odpovídá ruskému vidění světa a staví se proti západnímu směřování. Na shromážděních zaznívá ostrá kritika podpory Ukrajiny a výzvy k návratu k dodávkám ruské ropy a plynu.
I když Německá demokratická republika zanikla před desetiletími, její historický a společenský odkaz ve spolkovém systému přetrvává. Frustrace obyvatel z koncentrace moci v Berlíně dlouhodobě živí vzestup radikálních politických proudů na východě. Případný volební úspěch AfD vyvolává zásadní otázky ohledně selhání německých spolkových kancléřů. Vládní představitelé jako Helmut Kohl, Angela Merkelová či Friedrich Merz podle kritiků nedokázali zvládnout proces po sjednocení a nezabránili politickému posunu východu k radikální pravici.
Politická identita východního Německa se však neomezuje pouze na nostalgii po komunistickém režimu. Strana AfD pro své účely převzala i heslo protikomunistických demonstrací z roku 1989, které znělo My jsme lid. Tento krok má u voličů vyvolat vzpomínky na tehdejší boj za svobodu a protest proti vládním elitám. Mnozí místní obyvatelé jsou přesvědčeni, že je centrální vláda záměrně přehlíží a posílá finanční prostředky do zahraničí na úkor domácí populace.
Atmosféra na volebních akcích AfD v regionu bývá často napjatá a vůči kritickým hlasům nesnášenlivá. Zástupci hlavních médií se na těchto shromážděních potýkají s nepřízní pořadatelů i agresivním chováním bezpečnostních složek. Novináři bývají fyzicky vytlačováni z veřejných prostranství v blízkosti volebních pódií bez ohledu na ústavně zaručená práva. Místní policie navíc novináře upozorňuje, že v bezprostředním okruhu akcí rozhodují o pořádku samotní pořadatelé ze strany AfD.
Postup současného kancléře Friedricha Merze i jeho předchůdkyně Angely Merkelové vyvolal na východě Německa silnou vlnu odporu. Bývalá kancléřka Merkelová přitom sama pocházela z východní části země a aktivně se účastnila společenských změn po pádu komunismu. Ačkoliv spolková vláda investovala obrovské prostředky do obnovy infrastruktury a měst, místní populace reagovala velmi negativně na masový příliv azylantů v letech 2015 a 2016. Merkelová vyjádřila pochopení pro obavy východních Němců, její reakce však nespokojené voliče neuklidnila.
Společenské příkopy mezi západem a východem Německa se následně prohloubily v období pandemie koronaviru. Na sociálních sítích tehdy silně rezonovaly požadavky na schválení ruské vakcíny Sputnik V místo západních očkovacích látek. Tento požadavek ukázal na hlubokou nedůvěru vůči západnímu kapitálu a zároveň na přetrvávající náklonnost k Rusku. Podle sociologických průzkumů se až tři čtvrtiny příznivců AfD domnívají, že je sjednocení Německa připravilo o spravedlivý podíl na bohatství.
Ke zvýšení politického napětí přispívají také přetrvávající hospodářské rozdíly mezi oběma částmi federace. Po počátečním sbližování v devadesátých letech se ekonomický růst na východě výrazně zpomalil a zaostává za západními spolkovými zeměmi. Oblast trpí nižší produktivitou firem, odchodem kvalifikovaných sil a nízkým počtem zakládaných podniků. Nová odvětví, jako je například obranný průmysl pohánějící hospodářský růst, se navíc většinou soustřeďují ve starých spolkových zemích.
Současný kancléř Friedrich Merz vnímá politický vývoj na východě země především jako problém, který je nutné držet pod kontrolou. V jeho vládním kabinetu má zastoupení z východních spolkových zemí jen minimální prostor, což pocity odcizení dále umocňuje. Merz varuje, že případné vítězství krajní pravice v Sasku-Anhaltsku odradí zahraniční investory a přinese regionu značné komplikace. Představitelé AfD však tvrdí, že i v případě nezískání nadpoloviční většiny hlasů jejich politický vliv z regionu nezmizí.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil armádě, aby od půlnoci ze soboty na neděli na tři dny přerušila útoky na ukrajinské hlavní město Kyjev. Rozkaz má souviset s probíhající diplomatickou misí amerických vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera.
Meteorologický podzim je už teď v plném proudu a za týden to bude platit dvojnásob. Počasí by mělo odpovídat tomu, že se ještě více vzdálíme od léta. Lidem se například bude hodit deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Americký prezident Donald Trump se na sociální síti opřel do krajanů, kteří ho kritizují za stále probíhající válku s Íránem. Podle jeho slov existují lidé, jimž by se líbilo, kdyby Spojené státy ukončily konflikt jako poražené. Do této skupiny zařadil i politiky Demokratické strany.
Britská královská rodina zažívá období návratů. Po princi Harrym a jeho ženě Meghan se má na Ostrovy vrátit také někdejší vévodkyně z Yorku Sarah Fergusonová, bývalá manželka zkompromitovaného prince Andrewa. Informovala o tom britská stanice BBC.
V Česku se medvědi vyskytují jen výjimečně. O to větší může být strach některých lidí z těchto obávaných šelem. Samici se dvěma mláďaty měly v pátek spatřit děti u hřiště na Vizovicku.
Americký prezident Donald Trump přitvrzuje ve svém tlaku na tamní centrální banku. Včera pohrozil, že pokud Federální rezervní systém nesníží úrokové sazby, Spojené státy přestanou obchodovat se zeměmi, vůči nimž vykazují obchodní deficit. „Snižte sazby, nebo přestanu obchodovat se zeměmi, vůči nimž máme deficit,“ uvedl Trump na své sociální síti Truth Social. Výslovně dodal, že takový postup by podle něj byl dokonce „lepší než cla“.
Ukrajina se připravuje na významnou víkendovou návštěvu. Ze Spojených států amerických dorazí vyjednavači Steve Witkoff a Jared Kushner. Dvojice diplomatů se zastaví i v Rusku, informovala britská stanice BBC.
Od úterý sice máme meteorologický podzim, ale v některých částech Evropy nadále panuje horké léto. Upozornila na to britská stanice BBC. Nad 40 stupňů vystoupila odpolední maxima například ve Francii či Španělsku, kde dokonce padl letošní teplotní rekord.
Předseda vlády Andrej Babiš a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (oba ANO) představili ve čtvrtek novou generaci mobilní aplikace EZKarta. Aplikace získala zcela nový vzhled a výrazně rozšiřuje množství zdravotních informací, ke kterým mají lidé přístup přímo ve svém telefonu.
Česko bude příští týden na pohřbu zesnulého norského krále Haralda V. reprezentovat prezident Petr Pavel. Účast hlavy státu na smutečním obřadu v Oslu potvrdil Pražský hrad. Harald zemřel na konci srpna, bylo mu 89 let.
Exprezident Miloš Zeman se sice už přes tři roky drží mimo vrcholovou politiku, ale k dění na politické scéně se vyjadřuje neustále.
Američané i Britové se konečně dočkali. Americký prezident Donald Trump poprvé okomentoval návrat prince Harryho a jeho manželky Meghan z USA do Velké Británie.