Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavila financování dlouholetého programu zaměřeného na monitorování přírodních rizik a identifikaci rizikových oblastí pro sesuvy půdy v Nepálu.
Projekt SERVIR-Hindu Kush Himalaya byl společnou iniciativou amerických agentur NASA a USAID spolu s Mezinárodním centrem pro integrovaný rozvoj hor. K rozhodnutí o ukončení finanční podpory došlo v rámci širších škrtů v oblasti zahraniční pomoci ze strany Spojených států. Ačkoliv by samotný program nedokázal zcela zabránit nedávné tragické katastrofě v regionu, představoval klíčový krok k vytvoření preventivních mechanismů.
Bývalý ředitel projektu Birendra Bajracharya pro CNN potvrdil, že zastavení dotací výrazně oslabilo snahy o zlepšení povědomí o rizicích sesuvů půdy vyvolaných extrémními srážkami. Kvůli nedostatku prostředků se nepodařilo dokončit vývoj systému pro detekci pohybu svahů, který měl sloužit k včasné předpovědi těchto událostí. Oficiální výpověď smlouvy přišla neočekávaně, přestože původní dohoda měla trvat déle. Přerušení prací ze dne na den neposkytlo odborníkům dostatek času na řádné dokončení projektů ani na jejich předání jiným organizacím.
Mluvčí amerického ministerstva zahraničí naproti tomu uvedl, že nástroje a služby vyvinuté v rámci programu zůstávají nadále aktivní pod správou partnerů. Podle amerických představitelů Washington stále podporuje programy zaměřené na zmírňování následků povodní v Nepálu skrze Světovou meteorologickou organizaci. USA rovněž poukazují na existující dohodu mezi Národním úřadem pro oceán a atmosféru a nepálským hydrometeorologickým úřadem. Tato spolupráce se zaměřuje na včasné varování před povodněmi, výcvik v reakci na katastrofy a zlepšování předpovědních dat.
Podle Birendry Bajracharyi však byly hlavním důvodem ukončení kontraktu změny v prioritách americké zahraniční pomoci a rušení grantů. Zastavení financování přímo zasáhlo některé ze zavedených datových systémů, které do té doby fungovaly bez přerušení. Zatímco sledování průtoků hlavních řek a monitorování lesních požárů pokračuje, mapování záplavových území muselo být ukončeno. Výzkumný program přitom působil v oblasti již řadu let a zajišťoval zásadní podklady pro bezpečnost místních obyvatel.
Ke zrušení financování došlo v souvislosti s krokem vlády, která pozastavila většinu zahraniční pomoci a zahájila rozsáhlou reorganizaci agentury USAID. Zrušení velkého množství grantů proběhlo na základě vyhledávání klíčových slov spojených s klimatem. Zatímco širší iniciativa SERVIR stále provozuje některé projekty v jiných částech Asie, Afriky a Latinské Ameriky, konkrétní aktivity v Nepálu byly zcela uzavřeny. Tento postup vyvolal značné znepokojení mezi mezinárodními vědeckými týmy pracujícími v oboru.
Rostoucí teploty v oblasti Tichomoří a Himalájí destabilizují ledovce a zvyšují rizika sesuvů půdy, bleskových povodní i náhlých úniků vody z ledovcových jezer. Ničivá událost, při níž pád masivního ledovce a skalního sesuvu vyvolal dravou přívalovou vlnu, si v Nepálu a Číně vyžádala přes jeden tisíc sto obětí. Podobné události jsou z hlediska výzkumu vzácné, což vědcům znemožňuje nastavit okamžité varovné systémy pro konkrétní moment kolapsu. Program se proto zaměřoval především na mapování míst, kde k takovým jevům může v budoucnu dojít.
Geofyzik z Kolumbijské univerzity Marco Tedesco zdůraznil, že vývoj varovných systémů pro sesuvy půdy a ledovcové katastrofy vyžaduje dlouhodobé a nepřetržité úsilí. Rozhodnutí odebrat finanční prostředky již rozběhnutým projektům označil za chybné a kontraproduktivní pro bezpečnost celého regionu. Přestože současná věda nemá kapacitu s předstihem varovat před přesným okamžikem ledovcového kolapsu, výzkum je nezbytný kvůli rostoucí zranitelnosti horských oblastí. Odnětí zdrojů podle něj komplikuje přípravu obyvatelstva na budoucí hrozby.
Oblast Himalájí je z geologického hlediska velmi náchylná k přírodním hazardům a zároveň hustě obydlená, což znamená vysokou cenu za jakékoliv zanedbání prevence. Zasažené komunity podél horských toků čelí bez adekvátních dat a mapování záplavových zón výrazně vyššímu riziku ztrát na životech i majetku. Podle odborníků spočívá hlavní problém v celkovém alokování zdrojů a ochotě investovat do vývoje odpovídajících technologií. Omezení výzkumných kapacit tak vystavuje místní obyvatelstvo opakovaným dopadům extrémních meteorologických jevů.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavila financování dlouholetého programu zaměřeného na monitorování přírodních rizik a identifikaci rizikových oblastí pro sesuvy půdy v Nepálu.
Americký viceprezident JD Vance vyvolal pozornost svými výroky v rozhovoru pro evangelikální podcast dvaadvacetiletého Youtubera Bryce Crawforda. Vance během více než hodinového rozhovoru prohlásil, že se snaží konat co nejvíce Boží práce a že je v pořádku, pokud to povede k příchodu konce světa. Podle svých slov by zároveň nebyl překvapen, kdyby mezi lidmi již dnes chodil Antikrist.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podrobil tvrdé kritice tajné služby SBU a GUR poté, co se v Kyjevě dostaly do vzájemné přestřelky, při níž byli zraněni tři důstojníci. SBU plní v zemi úlohu vnitřní bezpečnostní služby, zatímco GUR spadá pod ozbrojené síly a zaměřuje se na vojenské a speciální operace.
Vojenský soudce ve Spojených státech stanovil datum zahájení soudního procesu s Chálidem Šajchem Muhammadem a třemi dalšími muži obviněnými ze zosnování teroristických útoků z 11. září 2001. Proces byl naplánován na 5. června 2028, což je o 18 měsíců později, než navrhovala obžaloba. Původně požadovala začátek již v lednu 2027.
Britské královské námořnictvo absolvovalo intenzivní třídenní operaci, během níž detailně sledovalo pohyb čtyř ruských plavidel v britských vodách. Mimořádný zásah trval celkem 72 hodin a britské složky využívaly k neustálému monitorování trasy ze Severního moře do Lamanšského průlivu pokročilé radarové systémy.
Obchodní spor a uvalení vysokých amerických cel vyvolaly mezi kanadskými obyvateli rozsáhlý bojkot zboží a služeb pocházejících ze Spojených států. Reakce veřejnosti přišla poté, co americká administrativa zavedla padesátiprocentní cla na kanadské zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů a kanadský premiér Mark Carney přikročil k odpovídajícím protiopatřením. Napětí dál vyostřily politické výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho kroky v pohraničních otázkách.
Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.
Ruský prezident Vladimir Putin vyslal Velké Británii zastřenou hrozbu během tiskové konference v kyrgyzském Biškeku. Na dotaz novinářů, zda by Moskva mohla v reakci na dodávky zbraní Ukrajině zasáhnout vojenské objekty na britském území, odpověděl pouze stručnou větou. Prohlásil, že tato informace představuje vojenské tajemství. Ruský vůdce tak záměrně neposkytl jednoznačné potvrzení ani vyvrácení možných úderů. Tímto výrokem ponechal britskou veřejnost i tamní představitele v nejistotě ohledně dalších kroků Moskvy.
Americký prezident Donald Trump představil dohodu s Venezuelou, jejímž prostřednictvím získávají Spojené státy přístup k rozsáhlým zásobám ropy. Součástí tohoto plánu je využití získané suroviny k doplnění amerických nouzových zásob ropy, které se po uvolnění miliónů barelů dostaly na nejnižší úroveň za několik desetiletí. Washington získal v nově vytvořeném společném podniku většinový podíl s přístupem k desítkám miliard barelů prověřených zásob. Podle analytiků CNN však využití venezuelské ropy k doplnění strategických rezerv naráží na řadu zásadních překážek.
Od vyhlášení příměří zahynulo v Pásmu Gazy při izraelských útocích podle nejnovějších údajů tamního ministerstva zdravotnictví více než devět set lidí. Celkový počet palestinských obětí v tomto území tak od vyhlášení klidu zbraní přesáhl tisíc tři sta, přičemž mezi mrtvými je i více než tři sta dětí.
Evropské vlády plánují v boji proti klimatickým změnám masivní rozvoj jaderné energetiky. Tyto plány však narážejí na samotné dopady globálního oteplování. Vlny veder a dlouhotrvající sucha způsobily v letních měsících pokles hladin evropských řek na rekordní minima. Závody tak přicházejí o vodu potřebnou k chlazení reaktorů.
Americká armáda provedla nové letecké údery na cíle v Íránu, což vyvolalo okamžitou odvetu Teheránu v podobě raketových a dronových útoků na Jordánsko, Bahrajn a Kuvajt. K eskalaci došlo navzdory výslovnému varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv odvetný krok narazí na ještě tvrdší vojenskou reakci. Poslední kolo vzájemných úderů následovalo po nočních útocích, které narušily několikatýdenní období relativního klidu. Napětí v regionu Blízkého východu tak opět prudce vzrostlo a hrozí dalším rozšířením konfliktu.