Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavila financování dlouholetého programu zaměřeného na monitorování přírodních rizik a identifikaci rizikových oblastí pro sesuvy půdy v Nepálu.
Projekt SERVIR-Hindu Kush Himalaya byl společnou iniciativou amerických agentur NASA a USAID spolu s Mezinárodním centrem pro integrovaný rozvoj hor. K rozhodnutí o ukončení finanční podpory došlo v rámci širších škrtů v oblasti zahraniční pomoci ze strany Spojených států. Ačkoliv by samotný program nedokázal zcela zabránit nedávné tragické katastrofě v regionu, představoval klíčový krok k vytvoření preventivních mechanismů.
Bývalý ředitel projektu Birendra Bajracharya pro CNN potvrdil, že zastavení dotací výrazně oslabilo snahy o zlepšení povědomí o rizicích sesuvů půdy vyvolaných extrémními srážkami. Kvůli nedostatku prostředků se nepodařilo dokončit vývoj systému pro detekci pohybu svahů, který měl sloužit k včasné předpovědi těchto událostí. Oficiální výpověď smlouvy přišla neočekávaně, přestože původní dohoda měla trvat déle. Přerušení prací ze dne na den neposkytlo odborníkům dostatek času na řádné dokončení projektů ani na jejich předání jiným organizacím.
Mluvčí amerického ministerstva zahraničí naproti tomu uvedl, že nástroje a služby vyvinuté v rámci programu zůstávají nadále aktivní pod správou partnerů. Podle amerických představitelů Washington stále podporuje programy zaměřené na zmírňování následků povodní v Nepálu skrze Světovou meteorologickou organizaci. USA rovněž poukazují na existující dohodu mezi Národním úřadem pro oceán a atmosféru a nepálským hydrometeorologickým úřadem. Tato spolupráce se zaměřuje na včasné varování před povodněmi, výcvik v reakci na katastrofy a zlepšování předpovědních dat.
Podle Birendry Bajracharyi však byly hlavním důvodem ukončení kontraktu změny v prioritách americké zahraniční pomoci a rušení grantů. Zastavení financování přímo zasáhlo některé ze zavedených datových systémů, které do té doby fungovaly bez přerušení. Zatímco sledování průtoků hlavních řek a monitorování lesních požárů pokračuje, mapování záplavových území muselo být ukončeno. Výzkumný program přitom působil v oblasti již řadu let a zajišťoval zásadní podklady pro bezpečnost místních obyvatel.
Ke zrušení financování došlo v souvislosti s krokem vlády, která pozastavila většinu zahraniční pomoci a zahájila rozsáhlou reorganizaci agentury USAID. Zrušení velkého množství grantů proběhlo na základě vyhledávání klíčových slov spojených s klimatem. Zatímco širší iniciativa SERVIR stále provozuje některé projekty v jiných částech Asie, Afriky a Latinské Ameriky, konkrétní aktivity v Nepálu byly zcela uzavřeny. Tento postup vyvolal značné znepokojení mezi mezinárodními vědeckými týmy pracujícími v oboru.
Rostoucí teploty v oblasti Tichomoří a Himalájí destabilizují ledovce a zvyšují rizika sesuvů půdy, bleskových povodní i náhlých úniků vody z ledovcových jezer. Ničivá událost, při níž pád masivního ledovce a skalního sesuvu vyvolal dravou přívalovou vlnu, si v Nepálu a Číně vyžádala přes jeden tisíc sto obětí. Podobné události jsou z hlediska výzkumu vzácné, což vědcům znemožňuje nastavit okamžité varovné systémy pro konkrétní moment kolapsu. Program se proto zaměřoval především na mapování míst, kde k takovým jevům může v budoucnu dojít.
Geofyzik z Kolumbijské univerzity Marco Tedesco zdůraznil, že vývoj varovných systémů pro sesuvy půdy a ledovcové katastrofy vyžaduje dlouhodobé a nepřetržité úsilí. Rozhodnutí odebrat finanční prostředky již rozběhnutým projektům označil za chybné a kontraproduktivní pro bezpečnost celého regionu. Přestože současná věda nemá kapacitu s předstihem varovat před přesným okamžikem ledovcového kolapsu, výzkum je nezbytný kvůli rostoucí zranitelnosti horských oblastí. Odnětí zdrojů podle něj komplikuje přípravu obyvatelstva na budoucí hrozby.
Oblast Himalájí je z geologického hlediska velmi náchylná k přírodním hazardům a zároveň hustě obydlená, což znamená vysokou cenu za jakékoliv zanedbání prevence. Zasažené komunity podél horských toků čelí bez adekvátních dat a mapování záplavových zón výrazně vyššímu riziku ztrát na životech i majetku. Podle odborníků spočívá hlavní problém v celkovém alokování zdrojů a ochotě investovat do vývoje odpovídajících technologií. Omezení výzkumných kapacit tak vystavuje místní obyvatelstvo opakovaným dopadům extrémních meteorologických jevů.
Česká republika slaví další úspěch v prestižní soutěži REGIOSTARS. Projekt Společně ve Žďáru, který proměnil Knihovnu Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou v moderní komunitní centrum, zvítězil v kategorii Evropa blíže občanům a uspěl tak v konkurenci projektů z celé Evropské unie. Ocenění každoročně uděluje Evropská komise projektům financovaným z evropských fondů, které přispívají k rozvoji regionů a zlepšují každodenní život jejich obyvatel.
V návaznosti na ukrajinské útoky na datová centra ruského technologického gigantu Yandex a zprávy o dramatickém propadu automatizovaného internetového provozu podali europoslanci Sandro Gozi (Renew Europe, Francie) a Tomáš Zdechovský (EPP, Česko) písemnou otázku Evropské komisi, v níž požadují prošetření možného dopadu těchto událostí na ruské dezinformační operace zaměřené proti evropským demokraciím.
Vláda může bankám zákonem stanovit maximální úrokové sazby hypoték, omezit jejich marže nebo část úroků dotovat ze státního rozpočtu. Regulace cen hypoték přitom není v Evropské unii žádné tabu. Uplatňuje se například ve Francii či Chorvatsku, tedy v zemích platících eurem. Samotné zastropování sazeb ovšem ještě automaticky neznamená levnější hypotéky. Rozhodující je, jak přísný limit stát stanoví a zda skutečně omezuje cenotvorbu bank.
Především senátní volby dopadly pro současnou opozici velkým úspěchem, ale někteří politici už spřádají plány do budoucna. Exministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09) například vyzval opoziční strany ke spolupráci, jakou v dřívějším období představoval projekt Spolu.
I na Ukrajině se pochopitelně řeší nejnovější rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž pozastavil platnost některých nových protiruských sankcí. Ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj lituje toho, co se stalo. Podle jeho slov je ale stále možné uvést sankce v život.
Dobré zprávy přišly z centra římskokatolické církve. Zdravotní stav umožnil, aby papež Lev XIV. byl včera odpoledne propuštěn z římské nemocnice Gemelli a vrátil se do Vatikánu. Tam bude pokračovat v rekonvalescenci po operaci zhoubného nádoru na plicích. Informoval o tom server DW.
Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Pomáhají zejména levnější potraviny, energie i silná koruna. Podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta.
Výjimkou není ani letošní rok, také tentokrát se v říjnu budou předávat státní vyznamenání u příležitosti státního svátku Dne vzniku samostatného československého státu. Na Pražský hrad se však dostaví jen jeden ze dvou žijících exprezidentů.
V Česku ještě ani neskončil probíhající říjnový víkend, ale tématem už je i předpověď na ten následující. Podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by se měl obejít prakticky beze srážek, což je dobrá zpráva.
Moskva poprvé reagovala na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, který využil svých pravomocí a zablokoval některé z nových protiruských sankcí. Asi nikoho nepřekvapí, že v Rusku zavládla dobrá nálada. Podle speciálního zmocněnce ruského prezidenta Kirilla Dmitrijeva jde dokonce o historický okamžik.
V Česku ještě nedávno panovalo babí léto a velmi příjemné počasí, takže typický podzim začal až v posledních dnech. Meteorologové už ale myslí na zimu. Na základě dlouhodobých modelů naznačili, jak by mohla tentokrát vypadat.
Registrační poplatek, platba za dřívější termín nebo poplatek za eRecept. Ministerstvo zdravotnictví vydalo metodické stanovisko, které na konkrétních příkladech vysvětluje, kdy mohou poskytovatelé zdravotních služeb požadovat po pacientech platbu a kdy ne. Základní pravidlo je jednoduché: za péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění pacient neplatí podruhé.