Organizace spojených národů varuje před rekordním klimatickým jevem El Niño, který se podle odborníků zvětšuje přímo před očima. Předpovědi podle webu The Guardian ukazují, že tento fenomén s téměř absolutní jistotou překoná dosavadní teplotní rekordy. Podle dostupných dat půjde nejspíš o nejsilnější událost tohoto druhu za poslední tisíciletí. Extrémní výkyv počasí ještě více zatíží celosvětovou atmosféru, která se již nyní potýká s dopady globálního oteplování.
Kombinace dlouhodobých klimatických změn a nastupujícího fenoménu povede podle vědců k tomu, že se rok 2027 stane nejteplejším obdobím v historii měření. Rostoucí teploty přitom již nyní způsobují vážné škody v různých částech světa. V Indonésii se potýkají se zhoršujícími se lesními požáry, zatímco v Indii dochází k zásadnímu oslabení životně důležitých monzunových dešťů. Vlnu extrémních dopadů lze očekávat prakticky po celé planetě.
Negativní důsledky se v nadcházejících měsících rozšíří od zvýšeného rizika požárů v Austrálii až po ničivé záplavy v Jižní Americe. Světový potravinový program v srpnu upozornil, že vzniklá situace pravděpodobně uvrhne přibližně padesát milionů lidí do stavu akutního hladu. K tomu dochází v době, kdy emise z fosilních paliv již beztoho intenzivně zasahují do světového počasí. Letní vlny veder v Evropě si například vyžádaly nejméně 35 tisíc lidských životů.
Přírodní cyklus El Niño vzniká v důsledku změn větrného proudění nad Tichým oceánem, což vede k výraznému růstu teploty mořské vody a přenosu obrovského množství tepla do atmosféry. Nejnovější měření ukázala, že teplota oceánu v centrální oblasti tohoto jevu byla o 2,6 stupně Celsia nad třicetiletým průměrem. Tato hodnota se nebezpečně blíží dosavadnímu rekordu z roku 2015, který činil 3,1 stupně Celsia. Vrchol celého procesu přitom odborníci očekávají až v dalších měsících.
Průměr čtrnácti různých klimatických modelů naznačuje, že v listopadu by teplotní odchylka mohla dosáhnout až čtyř stupňů Celsia. Analýzy korálů, letokruhů stromů a historických dokumentů potvrzují, že za posledních tisíc let k takové situaci nedošlo, uvedl klimatický analytik Zeke Hausfather. Jako El Niño se přitom běžně označuje již jakákoliv odchylka přesahující 0,5 stupně Celsia. V některých oblastech pod hladinou oceánu byly během července a začátku srpna zaznamenány teploty dokonce o osm stupňů vyšší než průměr.
Vážné obavy vzbuzují také nejnovější výzkumy, podle kterých globální oteplování zpětně zesiluje samotné cykly El Niño. „El Niño se nám zvětšuje přímo před očima,“ prohlásil generální tajemník OSN António Guterres. Věda podle jeho slov nenechává prostor pro pochybnosti o tom, že se planeta nachází v neprozkoumaných a stále se zahřívajících vodách. Svět je podle něj v nebezpečné zóně extrémního počasí a lidstvo musí zrychlit v závodu s rostoucími riziky.
Generální tajemnice Světové meteorologické organizace Celeste Saulo zdůraznila, že tento fenomén může zasadit masivní úder komunitám i ekonomikám po celém světě. Výpadky a zkáza způsobená suchy i záplavami se budou podle ní s dalším zesilováním jevu dále stupňovat. Organizace proto zahájila dosud největší mobilizaci národních meteorologických a hydrologických služeb za celých padesát let své historie. Cílem je poskytovat včasné předpovědi, které mohou zachránit lidské životy a majetky.
Zpráva Světové meteorologické organizace zveřejněná ve čtvrtek potvrdila, že El Niño je plně rozvinuté a v nadcházejících měsících se promění ve velmi silnou událost. Velké dopady v podobě záplav, sucha a extrémních veder budou pokračovat hluboko do roku 2027. Zástupci britské organizace Energy and Climate Intelligence Unit upozornili, že extrémní počasí celosvětově zvyšuje ceny potravin. Tento růst nejtvrději zasahuje nejchudší obyvatelstvo, přičemž se netýká jen dovážených surovin, ale i domácí produkce.
Britští zemědělci čelí po pěti vlnách veder a rozsáhlém suchu nejhorší sklizni v historii měření v roce 2026. Pokud nedojde k rychlému omezení emisí a posílení odolnosti, budou se dopady klimatických změn i nadále zhoršovat. Fenomén El Niño pak bude tento negativní trend každých několik let ještě více urychlovat.
Severoatlantická aliance zahajuje v Bruselu klíčová jednání o nových vojenských požadavcích a schopnostech, které budou členské země nezbytně potřebovat k obraně proti případnému ruskému útoku v horizontu roku 2029. Tyto rozhovory mají za cíl stanovit závazné a detailní cíle pro všechny členské státy v době, kdy evropský kontinent čelí nejvážnějším bezpečnostním obavám. Evropští představitelé opakovaně varují, že Ruská federace by mohla obnovit své vojenské kapacity a být připravena napadnout teritorium aliance již před koncem tohoto desetiletí.
Evropské země v posledních týdnech čelí vlně rozsáhlých demonstrací, za nimiž stojí hluboká nespokojenost občanů se stavem školství, stoupajícími náklady na bydlení a přetrvávající krizí životních nákladů. Mladí lidé i širší veřejnost vycházejí do ulic v zemích jako je Francie, Španělsko, Portugalsko, Itálie či Albánie, kde protesty přerůstají v zátěž pro tamní politické představitele a v některých případech vyústily v otevřené pouliční střety s pořádkovými silami.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil s mimořádným projevem k národu, v němž prohlásil, že pro nespoutané násilí provázející víkendové protivládní demonstrace neexistuje žádné ospravedlnění. Reagoval tak na rozsáhlé nepokoje, které po celé zemi vypukly v reakci na rostoucí životní náklady a špatný stav školství. O víkendu se do ulic vydaly stovky tisíc lidí, přičemž protesty ve velkých městech přerostly v nejhorší městské násilí za poslední roky.
Blížící se listopadové doplňovací volby do Kongresu ve Spojených státech přinášejí pro prezidenta Donalda Trumpa a vládní Republikánskou stranu řadu varovných signálů a hlubokou politickou nejistotu.
Dva ruští muži tajně spolupracující s ukrajinskými zpravodajskými službami poskytli v rámci nového dokumentu britské stanice BBC vzácné svědectví o svých operacích uvnitř Ruska. Tyto tajné aktivity zahrnují sledování klíčových vojenských cílů, logistickou podporu i přímou pomoc při přípravě úderů na ruském území. Dokument nezávislého polského novináře Marcina Mamona poodkrývá fungování skryté sítě lidí, kteří se rozhodli bojovat proti Kremlu zevnitř.
Britský Institut pro výzkum veřejné politiky vydal novou zprávu, která varuje před rostoucími hrozbami ze strany Ruské federace a administrativy Donalda Trumpa. Dokument doporučuje premiéru Andymu Burnhamovi, aby usiloval o návrat k plnému členství v Evropské unii. Podle autorského týmu je tato účast nezbytná pro zajištění dlouhodobé prosperity, bezpečnosti a ochrany demokracie v celé zemi.
Obyvatelé odlehlého arktického městečka Longyearbyen v norském souostroví Špicberky dostali zákaz pít vodu z kohoutku kvůli kontaminaci těžkými kovy. Vědci tuto krizi přičítají probíhajícím změnám klimatu, konkrétně rychlému tání permafrostu v jedné z nejrychleji se oteplujících oblastí planety. Město získává hlavní zásoby pitné vody z přehrazeného jezera zvaného Isdammen, které bylo tímto geologickým jevem vážně zasaženo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedělním rozhovoru pro americkou stanici NBC ostře odmítl srovnávání své osoby s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ze strany Donalda Trumpa. Vzájemné vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem se v posledních týdnech výrazně zhoršily kvůli sílící kritice ze strany americké administrativy. Zelenskyj varoval před jakýmikoliv ústupky Moskvě a důrazně obhajoval legitimitu ukrajinského válečného úsilí.
Americký prezident Donald Trump pozastavil platnost několika protiruských sankcí s cílem udržet Moskvu u jednacího stolu a pokračovat v mírových rozhovorech. Tento krok oznámil na své sociální síti Truth Social pouhé dva dny předtím, než měly sankce schválené Kongresem vstoupit v platnost. Rozhodnutí přišlo v době, kdy se výrazně prohloubilo napětí ve vzájemných vztazích mezi Washingtonem a ukrajinským vedením.
Válka mezi Spojenými státy a Íránem zásadně otřásla globálním ropným trhem a vážně narušila námořní dopravu. Konflikt, který trvá již osm měsíců, ochromil tok suroviny přes dvě klíčové vodní cesty. Jedná se o Hormuzský průliv a v posledních týdnech také o úžinu Bab al-Mandeb. Tyto výpadky udržují světové ceny ropy nad hranicí sta dolarů za barel.
Tragické úmrtí osmadvacetileté laborantky Darji Šipilovové z Protimorového výzkumného ústavu v Irkutsku vyvolalo v sibiřském městě Šelechov i širším okolí značné znepokojení a obavy z možné nákazy moru, píše CNN.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
