Organizace spojených národů varuje před rekordním klimatickým jevem El Niño, který se podle odborníků zvětšuje přímo před očima. Předpovědi podle webu The Guardian ukazují, že tento fenomén s téměř absolutní jistotou překoná dosavadní teplotní rekordy. Podle dostupných dat půjde nejspíš o nejsilnější událost tohoto druhu za poslední tisíciletí. Extrémní výkyv počasí ještě více zatíží celosvětovou atmosféru, která se již nyní potýká s dopady globálního oteplování.
Kombinace dlouhodobých klimatických změn a nastupujícího fenoménu povede podle vědců k tomu, že se rok 2027 stane nejteplejším obdobím v historii měření. Rostoucí teploty přitom již nyní způsobují vážné škody v různých částech světa. V Indonésii se potýkají se zhoršujícími se lesními požáry, zatímco v Indii dochází k zásadnímu oslabení životně důležitých monzunových dešťů. Vlnu extrémních dopadů lze očekávat prakticky po celé planetě.
Negativní důsledky se v nadcházejících měsících rozšíří od zvýšeného rizika požárů v Austrálii až po ničivé záplavy v Jižní Americe. Světový potravinový program v srpnu upozornil, že vzniklá situace pravděpodobně uvrhne přibližně padesát milionů lidí do stavu akutního hladu. K tomu dochází v době, kdy emise z fosilních paliv již beztoho intenzivně zasahují do světového počasí. Letní vlny veder v Evropě si například vyžádaly nejméně 35 tisíc lidských životů.
Přírodní cyklus El Niño vzniká v důsledku změn větrného proudění nad Tichým oceánem, což vede k výraznému růstu teploty mořské vody a přenosu obrovského množství tepla do atmosféry. Nejnovější měření ukázala, že teplota oceánu v centrální oblasti tohoto jevu byla o 2,6 stupně Celsia nad třicetiletým průměrem. Tato hodnota se nebezpečně blíží dosavadnímu rekordu z roku 2015, který činil 3,1 stupně Celsia. Vrchol celého procesu přitom odborníci očekávají až v dalších měsících.
Průměr čtrnácti různých klimatických modelů naznačuje, že v listopadu by teplotní odchylka mohla dosáhnout až čtyř stupňů Celsia. Analýzy korálů, letokruhů stromů a historických dokumentů potvrzují, že za posledních tisíc let k takové situaci nedošlo, uvedl klimatický analytik Zeke Hausfather. Jako El Niño se přitom běžně označuje již jakákoliv odchylka přesahující 0,5 stupně Celsia. V některých oblastech pod hladinou oceánu byly během července a začátku srpna zaznamenány teploty dokonce o osm stupňů vyšší než průměr.
Vážné obavy vzbuzují také nejnovější výzkumy, podle kterých globální oteplování zpětně zesiluje samotné cykly El Niño. „El Niño se nám zvětšuje přímo před očima,“ prohlásil generální tajemník OSN António Guterres. Věda podle jeho slov nenechává prostor pro pochybnosti o tom, že se planeta nachází v neprozkoumaných a stále se zahřívajících vodách. Svět je podle něj v nebezpečné zóně extrémního počasí a lidstvo musí zrychlit v závodu s rostoucími riziky.
Generální tajemnice Světové meteorologické organizace Celeste Saulo zdůraznila, že tento fenomén může zasadit masivní úder komunitám i ekonomikám po celém světě. Výpadky a zkáza způsobená suchy i záplavami se budou podle ní s dalším zesilováním jevu dále stupňovat. Organizace proto zahájila dosud největší mobilizaci národních meteorologických a hydrologických služeb za celých padesát let své historie. Cílem je poskytovat včasné předpovědi, které mohou zachránit lidské životy a majetky.
Zpráva Světové meteorologické organizace zveřejněná ve čtvrtek potvrdila, že El Niño je plně rozvinuté a v nadcházejících měsících se promění ve velmi silnou událost. Velké dopady v podobě záplav, sucha a extrémních veder budou pokračovat hluboko do roku 2027. Zástupci britské organizace Energy and Climate Intelligence Unit upozornili, že extrémní počasí celosvětově zvyšuje ceny potravin. Tento růst nejtvrději zasahuje nejchudší obyvatelstvo, přičemž se netýká jen dovážených surovin, ale i domácí produkce.
Britští zemědělci čelí po pěti vlnách veder a rozsáhlém suchu nejhorší sklizni v historii měření v roce 2026. Pokud nedojde k rychlému omezení emisí a posílení odolnosti, budou se dopady klimatických změn i nadále zhoršovat. Fenomén El Niño pak bude tento negativní trend každých několik let ještě více urychlovat.
Americké ministerstvo obrany plánuje prodloužit nasazení svých vojenských jednotek na Blízkém východě až do následujícího roku. Tento krok představuje jasný signál, že ozbrojený konflikt s Íránem bude pokračovat delší dobu, než se původně očekávalo. Region v nedávné době zaznamenal nejintenzivnější vzájemnou střelbu mezi oběma stranami od léta. Místní obyvatelé i zahraniční pozorovatelé se proto obávají plného návratu rozsáhlých bojových operací.
Organizace spojených národů varuje před rekordním klimatickým jevem El Niño, který se podle odborníků zvětšuje přímo před očima. Předpovědi podle webu The Guardian ukazují, že tento fenomén s téměř absolutní jistotou překoná dosavadní teplotní rekordy. Podle dostupných dat půjde nejspíš o nejsilnější událost tohoto druhu za poslední tisíciletí. Extrémní výkyv počasí ještě více zatíží celosvětovou atmosféru, která se již nyní potýká s dopady globálního oteplování.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavila financování dlouholetého programu zaměřeného na monitorování přírodních rizik a identifikaci rizikových oblastí pro sesuvy půdy v Nepálu.
Americký viceprezident JD Vance vyvolal pozornost svými výroky v rozhovoru pro evangelikální podcast dvaadvacetiletého Youtubera Bryce Crawforda. Vance během více než hodinového rozhovoru prohlásil, že se snaží konat co nejvíce Boží práce a že je v pořádku, pokud to povede k příchodu konce světa. Podle svých slov by zároveň nebyl překvapen, kdyby mezi lidmi již dnes chodil Antikrist.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podrobil tvrdé kritice tajné služby SBU a GUR poté, co se v Kyjevě dostaly do vzájemné přestřelky, při níž byli zraněni tři důstojníci. SBU plní v zemi úlohu vnitřní bezpečnostní služby, zatímco GUR spadá pod ozbrojené síly a zaměřuje se na vojenské a speciální operace.
Vojenský soudce ve Spojených státech stanovil datum zahájení soudního procesu s Chálidem Šajchem Muhammadem a třemi dalšími muži obviněnými ze zosnování teroristických útoků z 11. září 2001. Proces byl naplánován na 5. června 2028, což je o 18 měsíců později, než navrhovala obžaloba. Původně požadovala začátek již v lednu 2027.
Britské královské námořnictvo absolvovalo intenzivní třídenní operaci, během níž detailně sledovalo pohyb čtyř ruských plavidel v britských vodách. Mimořádný zásah trval celkem 72 hodin a britské složky využívaly k neustálému monitorování trasy ze Severního moře do Lamanšského průlivu pokročilé radarové systémy.
Obchodní spor a uvalení vysokých amerických cel vyvolaly mezi kanadskými obyvateli rozsáhlý bojkot zboží a služeb pocházejících ze Spojených států. Reakce veřejnosti přišla poté, co americká administrativa zavedla padesátiprocentní cla na kanadské zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů a kanadský premiér Mark Carney přikročil k odpovídajícím protiopatřením. Napětí dál vyostřily politické výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho kroky v pohraničních otázkách.
Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.
Ruský prezident Vladimir Putin vyslal Velké Británii zastřenou hrozbu během tiskové konference v kyrgyzském Biškeku. Na dotaz novinářů, zda by Moskva mohla v reakci na dodávky zbraní Ukrajině zasáhnout vojenské objekty na britském území, odpověděl pouze stručnou větou. Prohlásil, že tato informace představuje vojenské tajemství. Ruský vůdce tak záměrně neposkytl jednoznačné potvrzení ani vyvrácení možných úderů. Tímto výrokem ponechal britskou veřejnost i tamní představitele v nejistotě ohledně dalších kroků Moskvy.
Americký prezident Donald Trump představil dohodu s Venezuelou, jejímž prostřednictvím získávají Spojené státy přístup k rozsáhlým zásobám ropy. Součástí tohoto plánu je využití získané suroviny k doplnění amerických nouzových zásob ropy, které se po uvolnění miliónů barelů dostaly na nejnižší úroveň za několik desetiletí. Washington získal v nově vytvořeném společném podniku většinový podíl s přístupem k desítkám miliard barelů prověřených zásob. Podle analytiků CNN však využití venezuelské ropy k doplnění strategických rezerv naráží na řadu zásadních překážek.
Od vyhlášení příměří zahynulo v Pásmu Gazy při izraelských útocích podle nejnovějších údajů tamního ministerstva zdravotnictví více než devět set lidí. Celkový počet palestinských obětí v tomto území tak od vyhlášení klidu zbraní přesáhl tisíc tři sta, přičemž mezi mrtvými je i více než tři sta dětí.
