Trump pohrozil Íránu: Zaútočit můžeme v podstatě kdykoliv

Donald Trump
Donald Trump, foto: Depositphotos
Klára Marková 3. září 2026 14:51
Sdílej:

Napětí na Blízkém východě opět prudce vzrostlo po nové vlně vojenských konfrontací mezi Spojenými státy a Íránem. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že je připraven k dalším úderům na íránské cíle v podstatě kdykoliv. Reagoval tak na íránské raketové a dronové útoky zaměřené na americké základny v oblasti Perského zálivu. Íránské vojenské akce přišly jako odpověď na předchozí americké nálety na íránském území.

Kromě vojenských varování vyvolal podle France24 pozornost také návrh amerického prezidenta na přejmenování klíčového Hormuzského průlivu na Trumpův průliv. Šéf Bílého domu na své sociální síti uvedl, že strategie získat kontrolu nad touto významnou námořní trasou byla úspěšná. Průchod průlivem přitom zůstává nadále předmětem tvrdého vojenského zápasu. Americké centrální velení v reakci na íránské zprávy odmítlo, že by při náletech na cíle v jižním Íránu jakkoliv útočilo na civilní obyvatelstvo.

Situace v samotném Perském zálivu ovlivňuje také dodávky ropy a fungování námořní dopravy. Íránské úřady nedávno oznámily zadržení plavidla se stamiliony litrů pašovaného paliva a zatčení jeho zahraniční posádky. Teherán se dlouhodobě potýká s masivním pašováním pohonných hmot, které je způsobeno vysokými státními dotacemi a propadem hodnoty národní měny. I přes přetrvávající nestabilitu se však Iráku podařilo výrazně zvýšit vývoz ropy díky výjimkám uděleným íránskou stranou.

Irácký export ropy zaznamenal výrazné oživení potom, co Teherán povolil některým tankerům průjezd Hormuzským průlivem. Zvýšení dodávek pomohlo zásobování klíčových odběratelů v Číně a Indii, kteří využili nabízených výrazných slev. Irák je přitom jedinou zemí v regionu, která od Íránu získala oficiální povolení k bezpečnému tranzitu. Nižší ceny surovin a dojednané výjimky tak pomáhají kompenzovat předchozí výpadky způsobené blokádou námořních tras.

Vojenský vývoj se paralelně odehrává také v Pásmu Gazy, kam osobně přicestoval izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Během své inspekční cesty u takzvané Žluté linie prohlásil, že izraelské jednotky se ze svých současných pozic stahovat nebudou. Podle jeho vyjádření má Izrael pod kontrolou většinu území a hodlá pokračovat v operacích proti ozbrojeným skupinám. Jedná se o první návštěvu izraelského premiéra v této oblasti od vyhlášení příměří v předchozím roce.

Na situaci v Pásmu Gazy reagovalo také izraelské ministerstvo obrany, které potvrdilo existenci plánů na přesídlení palestinského obyvatelstva. Izraelská strana deklarovala připravenost organizovat odchod obyvatel po moři i ve vzduchu. Realizace tohoto záměru však zůstává podmíněna schválením a koordinací ze strany Spojených států. Americké ministerstvo zahraničí se k celé záležitosti zatím oficiálně nevyjádřilo.

Složitá bezpečnostní situace přetrvává rovněž na jihu Libanonu, kde působí mírové síly Organizace spojených národů. Přibližně šest procent libanonského území se nachází pod kontrolou izraelské armády. Francouzští vojáci v rámci jednotek UNIFIL pokračují v pravidelných patrolách v pohraničních oblastech mezi Izraelem a hnutím Hizballáh. Jejich přítomnost má zabránit dalšímu rozhoření přímého konfliktu v tomto regionu.

Témata:
Stalo se