Napětí na Blízkém východě opět prudce vzrostlo po nové vlně vojenských konfrontací mezi Spojenými státy a Íránem. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že je připraven k dalším úderům na íránské cíle v podstatě kdykoliv. Reagoval tak na íránské raketové a dronové útoky zaměřené na americké základny v oblasti Perského zálivu. Íránské vojenské akce přišly jako odpověď na předchozí americké nálety na íránském území.
Kromě vojenských varování vyvolal podle France24 pozornost také návrh amerického prezidenta na přejmenování klíčového Hormuzského průlivu na Trumpův průliv. Šéf Bílého domu na své sociální síti uvedl, že strategie získat kontrolu nad touto významnou námořní trasou byla úspěšná. Průchod průlivem přitom zůstává nadále předmětem tvrdého vojenského zápasu. Americké centrální velení v reakci na íránské zprávy odmítlo, že by při náletech na cíle v jižním Íránu jakkoliv útočilo na civilní obyvatelstvo.
Situace v samotném Perském zálivu ovlivňuje také dodávky ropy a fungování námořní dopravy. Íránské úřady nedávno oznámily zadržení plavidla se stamiliony litrů pašovaného paliva a zatčení jeho zahraniční posádky. Teherán se dlouhodobě potýká s masivním pašováním pohonných hmot, které je způsobeno vysokými státními dotacemi a propadem hodnoty národní měny. I přes přetrvávající nestabilitu se však Iráku podařilo výrazně zvýšit vývoz ropy díky výjimkám uděleným íránskou stranou.
Irácký export ropy zaznamenal výrazné oživení potom, co Teherán povolil některým tankerům průjezd Hormuzským průlivem. Zvýšení dodávek pomohlo zásobování klíčových odběratelů v Číně a Indii, kteří využili nabízených výrazných slev. Irák je přitom jedinou zemí v regionu, která od Íránu získala oficiální povolení k bezpečnému tranzitu. Nižší ceny surovin a dojednané výjimky tak pomáhají kompenzovat předchozí výpadky způsobené blokádou námořních tras.
Vojenský vývoj se paralelně odehrává také v Pásmu Gazy, kam osobně přicestoval izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Během své inspekční cesty u takzvané Žluté linie prohlásil, že izraelské jednotky se ze svých současných pozic stahovat nebudou. Podle jeho vyjádření má Izrael pod kontrolou většinu území a hodlá pokračovat v operacích proti ozbrojeným skupinám. Jedná se o první návštěvu izraelského premiéra v této oblasti od vyhlášení příměří v předchozím roce.
Na situaci v Pásmu Gazy reagovalo také izraelské ministerstvo obrany, které potvrdilo existenci plánů na přesídlení palestinského obyvatelstva. Izraelská strana deklarovala připravenost organizovat odchod obyvatel po moři i ve vzduchu. Realizace tohoto záměru však zůstává podmíněna schválením a koordinací ze strany Spojených států. Americké ministerstvo zahraničí se k celé záležitosti zatím oficiálně nevyjádřilo.
Složitá bezpečnostní situace přetrvává rovněž na jihu Libanonu, kde působí mírové síly Organizace spojených národů. Přibližně šest procent libanonského území se nachází pod kontrolou izraelské armády. Francouzští vojáci v rámci jednotek UNIFIL pokračují v pravidelných patrolách v pohraničních oblastech mezi Izraelem a hnutím Hizballáh. Jejich přítomnost má zabránit dalšímu rozhoření přímého konfliktu v tomto regionu.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Dalo by se říct, že jsou to volby druhého řádu, přesto se letošní senátní volby staly tématem i pro zahraniční média. Katastrofálního výsledku hnutí ANO a dalších dvou vládních stran si všiml například web DW. Žádná zásadní otočka kormidlem se však v cizině neočekává.
Česká republika slaví další úspěch v prestižní soutěži REGIOSTARS. Projekt Společně ve Žďáru, který proměnil Knihovnu Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou v moderní komunitní centrum, zvítězil v kategorii Evropa blíže občanům a uspěl tak v konkurenci projektů z celé Evropské unie. Ocenění každoročně uděluje Evropská komise projektům financovaným z evropských fondů, které přispívají k rozvoji regionů a zlepšují každodenní život jejich obyvatel.
V návaznosti na ukrajinské útoky na datová centra ruského technologického gigantu Yandex a zprávy o dramatickém propadu automatizovaného internetového provozu podali europoslanci Sandro Gozi (Renew Europe, Francie) a Tomáš Zdechovský (EPP, Česko) písemnou otázku Evropské komisi, v níž požadují prošetření možného dopadu těchto událostí na ruské dezinformační operace zaměřené proti evropským demokraciím.
Vláda může bankám zákonem stanovit maximální úrokové sazby hypoték, omezit jejich marže nebo část úroků dotovat ze státního rozpočtu. Regulace cen hypoték přitom není v Evropské unii žádné tabu. Uplatňuje se například ve Francii či Chorvatsku, tedy v zemích platících eurem. Samotné zastropování sazeb ovšem ještě automaticky neznamená levnější hypotéky. Rozhodující je, jak přísný limit stát stanoví a zda skutečně omezuje cenotvorbu bank.
Především senátní volby dopadly pro současnou opozici velkým úspěchem, ale někteří politici už spřádají plány do budoucna. Exministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09) například vyzval opoziční strany ke spolupráci, jakou v dřívějším období představoval projekt Spolu.
I na Ukrajině se pochopitelně řeší nejnovější rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž pozastavil platnost některých nových protiruských sankcí. Ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj lituje toho, co se stalo. Podle jeho slov je ale stále možné uvést sankce v život.
Dobré zprávy přišly z centra římskokatolické církve. Zdravotní stav umožnil, aby papež Lev XIV. byl včera odpoledne propuštěn z římské nemocnice Gemelli a vrátil se do Vatikánu. Tam bude pokračovat v rekonvalescenci po operaci zhoubného nádoru na plicích. Informoval o tom server DW.
Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Pomáhají zejména levnější potraviny, energie i silná koruna. Podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta.
Výjimkou není ani letošní rok, také tentokrát se v říjnu budou předávat státní vyznamenání u příležitosti státního svátku Dne vzniku samostatného československého státu. Na Pražský hrad se však dostaví jen jeden ze dvou žijících exprezidentů.
V Česku ještě ani neskončil probíhající říjnový víkend, ale tématem už je i předpověď na ten následující. Podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by se měl obejít prakticky beze srážek, což je dobrá zpráva.
Moskva poprvé reagovala na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, který využil svých pravomocí a zablokoval některé z nových protiruských sankcí. Asi nikoho nepřekvapí, že v Rusku zavládla dobrá nálada. Podle speciálního zmocněnce ruského prezidenta Kirilla Dmitrijeva jde dokonce o historický okamžik.