Napětí na Blízkém východě opět prudce vzrostlo po nové vlně vojenských konfrontací mezi Spojenými státy a Íránem. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že je připraven k dalším úderům na íránské cíle v podstatě kdykoliv. Reagoval tak na íránské raketové a dronové útoky zaměřené na americké základny v oblasti Perského zálivu. Íránské vojenské akce přišly jako odpověď na předchozí americké nálety na íránském území.
Kromě vojenských varování vyvolal podle France24 pozornost také návrh amerického prezidenta na přejmenování klíčového Hormuzského průlivu na Trumpův průliv. Šéf Bílého domu na své sociální síti uvedl, že strategie získat kontrolu nad touto významnou námořní trasou byla úspěšná. Průchod průlivem přitom zůstává nadále předmětem tvrdého vojenského zápasu. Americké centrální velení v reakci na íránské zprávy odmítlo, že by při náletech na cíle v jižním Íránu jakkoliv útočilo na civilní obyvatelstvo.
Situace v samotném Perském zálivu ovlivňuje také dodávky ropy a fungování námořní dopravy. Íránské úřady nedávno oznámily zadržení plavidla se stamiliony litrů pašovaného paliva a zatčení jeho zahraniční posádky. Teherán se dlouhodobě potýká s masivním pašováním pohonných hmot, které je způsobeno vysokými státními dotacemi a propadem hodnoty národní měny. I přes přetrvávající nestabilitu se však Iráku podařilo výrazně zvýšit vývoz ropy díky výjimkám uděleným íránskou stranou.
Irácký export ropy zaznamenal výrazné oživení potom, co Teherán povolil některým tankerům průjezd Hormuzským průlivem. Zvýšení dodávek pomohlo zásobování klíčových odběratelů v Číně a Indii, kteří využili nabízených výrazných slev. Irák je přitom jedinou zemí v regionu, která od Íránu získala oficiální povolení k bezpečnému tranzitu. Nižší ceny surovin a dojednané výjimky tak pomáhají kompenzovat předchozí výpadky způsobené blokádou námořních tras.
Vojenský vývoj se paralelně odehrává také v Pásmu Gazy, kam osobně přicestoval izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Během své inspekční cesty u takzvané Žluté linie prohlásil, že izraelské jednotky se ze svých současných pozic stahovat nebudou. Podle jeho vyjádření má Izrael pod kontrolou většinu území a hodlá pokračovat v operacích proti ozbrojeným skupinám. Jedná se o první návštěvu izraelského premiéra v této oblasti od vyhlášení příměří v předchozím roce.
Na situaci v Pásmu Gazy reagovalo také izraelské ministerstvo obrany, které potvrdilo existenci plánů na přesídlení palestinského obyvatelstva. Izraelská strana deklarovala připravenost organizovat odchod obyvatel po moři i ve vzduchu. Realizace tohoto záměru však zůstává podmíněna schválením a koordinací ze strany Spojených států. Americké ministerstvo zahraničí se k celé záležitosti zatím oficiálně nevyjádřilo.
Složitá bezpečnostní situace přetrvává rovněž na jihu Libanonu, kde působí mírové síly Organizace spojených národů. Přibližně šest procent libanonského území se nachází pod kontrolou izraelské armády. Francouzští vojáci v rámci jednotek UNIFIL pokračují v pravidelných patrolách v pohraničních oblastech mezi Izraelem a hnutím Hizballáh. Jejich přítomnost má zabránit dalšímu rozhoření přímého konfliktu v tomto regionu.
Napětí na Blízkém východě opět prudce vzrostlo po nové vlně vojenských konfrontací mezi Spojenými státy a Íránem. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že je připraven k dalším úderům na íránské cíle v podstatě kdykoliv. Reagoval tak na íránské raketové a dronové útoky zaměřené na americké základny v oblasti Perského zálivu. Íránské vojenské akce přišly jako odpověď na předchozí americké nálety na íránském území.
Východním Německem se šíří výrazné politické napětí před klíčovými zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku. Hlavní kandidát pravicově populistické až krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) Ulrich Siegmund na předvolebním shromáždění v Naumburgu vyhlásil takzvané nové probuzení východní části země. Volební preference naznačují, že by se tato strana mohla stát nejsilnějším politickým uskupením v regionu. Pokud by AfD zvítězila, byl by to pro německou politickou scénu od konce druhé světové války zcela přelomový okamžik.
Plánovaná redukce amerických vojenských sil v Evropě a přechod na novou strategii Severoatlantické aliance naráží na praktické překážky. Dvě nedávné mise amerických představitelů v zahraničí ukázaly na možné trhliny v celém záměru Pentagonu. Zatímco šéf CIA John Ratcliffe odcestoval do Moskvy, podtajemník ministerstva obrany Elbridge Colby jednáním v Evropě připravoval spojence na novou roli. Evropští členové aliance by podle této koncepce měli převzít hlavní odpovědnost za odstrašení Ruska.
Vztah Evropy k americkým technologiím stále více připomíná závislost, ze které se nedokáže sama vymotat. Desetiletí diskusí o takzvané digitální suverenitě nepřinesla jasnou odpověď na otázku, jak tuto situaci řešit. Evropská unie přitom neztrácí pouze pozici na digitálních trzích, ale přichází i o kontrolu nad daty řídícími klíčová odvětví. Tento vývoj postupně oslabuje vedoucí postavení celého evropského hospodářství od automobilového průmyslu až po farmacii.
Americké ministerstvo obrany plánuje prodloužit nasazení svých vojenských jednotek na Blízkém východě až do následujícího roku. Tento krok představuje jasný signál, že ozbrojený konflikt s Íránem bude pokračovat delší dobu, než se původně očekávalo. Region v nedávné době zaznamenal nejintenzivnější vzájemnou střelbu mezi oběma stranami od léta. Místní obyvatelé i zahraniční pozorovatelé se proto obávají plného návratu rozsáhlých bojových operací.
Organizace spojených národů varuje před rekordním klimatickým jevem El Niño, který se podle odborníků zvětšuje přímo před očima. Předpovědi podle webu The Guardian ukazují, že tento fenomén s téměř absolutní jistotou překoná dosavadní teplotní rekordy. Podle dostupných dat půjde nejspíš o nejsilnější událost tohoto druhu za poslední tisíciletí. Extrémní výkyv počasí ještě více zatíží celosvětovou atmosféru, která se již nyní potýká s dopady globálního oteplování.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavila financování dlouholetého programu zaměřeného na monitorování přírodních rizik a identifikaci rizikových oblastí pro sesuvy půdy v Nepálu.
Americký viceprezident JD Vance vyvolal pozornost svými výroky v rozhovoru pro evangelikální podcast dvaadvacetiletého Youtubera Bryce Crawforda. Vance během více než hodinového rozhovoru prohlásil, že se snaží konat co nejvíce Boží práce a že je v pořádku, pokud to povede k příchodu konce světa. Podle svých slov by zároveň nebyl překvapen, kdyby mezi lidmi již dnes chodil Antikrist.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podrobil tvrdé kritice tajné služby SBU a GUR poté, co se v Kyjevě dostaly do vzájemné přestřelky, při níž byli zraněni tři důstojníci. SBU plní v zemi úlohu vnitřní bezpečnostní služby, zatímco GUR spadá pod ozbrojené síly a zaměřuje se na vojenské a speciální operace.
Vojenský soudce ve Spojených státech stanovil datum zahájení soudního procesu s Chálidem Šajchem Muhammadem a třemi dalšími muži obviněnými ze zosnování teroristických útoků z 11. září 2001. Proces byl naplánován na 5. června 2028, což je o 18 měsíců později, než navrhovala obžaloba. Původně požadovala začátek již v lednu 2027.
Britské královské námořnictvo absolvovalo intenzivní třídenní operaci, během níž detailně sledovalo pohyb čtyř ruských plavidel v britských vodách. Mimořádný zásah trval celkem 72 hodin a britské složky využívaly k neustálému monitorování trasy ze Severního moře do Lamanšského průlivu pokročilé radarové systémy.
Obchodní spor a uvalení vysokých amerických cel vyvolaly mezi kanadskými obyvateli rozsáhlý bojkot zboží a služeb pocházejících ze Spojených států. Reakce veřejnosti přišla poté, co americká administrativa zavedla padesátiprocentní cla na kanadské zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů a kanadský premiér Mark Carney přikročil k odpovídajícím protiopatřením. Napětí dál vyostřily politické výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho kroky v pohraničních otázkách.