Qwant či Ecosia místo Google, Visio místo Zoom. Evropa má své alternativy amerických gigantů, proč se nepoužívají?

Rozvojoví ekonomové i běžný rozum podle webu The Conversation naznačují, že autonomii vůči cizí technologické dominanci lze získat pouze vytvořením chráněného prostoru. V tomto vyhrazeném prostředí by mohly postupně vyrůst domácí alternativy schopné konkurovat zahraničním gigantům. Budování vlastních kapacit je nezbytné také pro případ, že by cizí mocnosti Evropu odřízly od klíčových služeb. Závislost na vnějších dodavatelích totiž představuje zásadní bezpečnostní i hospodářské riziko.

Evropské alternativy k americkým technologiím přitom již existují v téměř každé oblasti výpočetní techniky. Příkladem jsou vyhledávače Qwant ve Francii nebo Ecosia v Německu, které se snaží konkurovat společnosti Google. Finská Nokia zase nadále prodává mobilní telefony, ačkoliv využívají americký operační systém Android. Rozhodující výhoda Spojených států však spočívá v tom, že jejich platformy již všichni aktivně používají.

Francie má k dispozici vlastní videokonferenční službu Visio, která se výkonnostně vyrovná americké aplikaci Zoom. Mimo státní úředníky, kteří ji mají povinně nařízenou pro virtuální schůzky, o ní však širší veřejnost téměř neví. Tento případ jasně ukazuje, proč by měla Evropa postupně vytvořit chráněný tržní prostor. Domácí průmysl by tak získal příležitost obsadit klíčové pozice na trhu.

Chráněný prostor v minulosti umožnil Číně vybudovat jediného systémového konkurenta americkým technologickým firmám. Díky ochrannému štítu vyrostly giganti jako Alibaba, Tencent, TikTok nebo společnost DeepSeek. Čínský model z počátku tohoto století však nelze do evropského prostředí jednoduše přenést. Evropská unie nedisponuje odpovídajícími institucionálními podmínkami ani geopolitickou pozicí k provádění takto drastických kroků.

Konference v italské Sieně se zaměřila na hledání konkrétních kritérií pro odpojení od neevropských technologií. Odborníci navrhují vybrat oblasti, kde jsou náklady na odpojení nízké a cena za pokračující závislost naopak vysoká. Investice a čas potřebné k překonání odstupu od lídrů trhu zároveň nesmějí být příliš velké. V současnosti je například téměř nemožné konkurovat nejnovějším čipům pro umělou inteligenci od společnosti Nvidia.

Průmyslová politika Evropy musí stát na legitimně stanovených pravidlech a zákonech. Není žádoucí spoléhat na odvetná cla nebo prezidentské výnosy, které narušují potřebnou hospodářskou stabilitu. Evropská unie navíc disponuje silnými vyjednávacími trumfy vůči zemím neochotným ke spolupráci. Klíčovým hráčem je například evropská společnost ASML vyrábějící stroje na produkci nejmodernějších polovodičů.

Při aplikaci stanovených kritérií se jako první cíl evropské průmyslové politiky nabízejí sociální sítě. Ztráta amerických seznamovacích aplikací by nezpůsobila devastační škody, zatímco škodlivý vliv některých platforem na mládež je prokazatelný. Technologická propast mezi evropskými a americkými sítěmi není velká a síť Mastodon již představuje funkční alternativu. Právní základ k plánovanému odpojení navíc poskytuje evropský akt o digitálních službách.