Vztah Evropy k americkým technologiím stále více připomíná závislost, ze které se nedokáže sama vymotat. Desetiletí diskusí o takzvané digitální suverenitě nepřinesla jasnou odpověď na otázku, jak tuto situaci řešit. Evropská unie přitom neztrácí pouze pozici na digitálních trzích, ale přichází i o kontrolu nad daty řídícími klíčová odvětví. Tento vývoj postupně oslabuje vedoucí postavení celého evropského hospodářství od automobilového průmyslu až po farmacii.
Rozvojoví ekonomové i běžný rozum podle webu The Conversation naznačují, že autonomii vůči cizí technologické dominanci lze získat pouze vytvořením chráněného prostoru. V tomto vyhrazeném prostředí by mohly postupně vyrůst domácí alternativy schopné konkurovat zahraničním gigantům. Budování vlastních kapacit je nezbytné také pro případ, že by cizí mocnosti Evropu odřízly od klíčových služeb. Závislost na vnějších dodavatelích totiž představuje zásadní bezpečnostní i hospodářské riziko.
Evropské alternativy k americkým technologiím přitom již existují v téměř každé oblasti výpočetní techniky. Příkladem jsou vyhledávače Qwant ve Francii nebo Ecosia v Německu, které se snaží konkurovat společnosti Google. Finská Nokia zase nadále prodává mobilní telefony, ačkoliv využívají americký operační systém Android. Rozhodující výhoda Spojených států však spočívá v tom, že jejich platformy již všichni aktivně používají.
Francie má k dispozici vlastní videokonferenční službu Visio, která se výkonnostně vyrovná americké aplikaci Zoom. Mimo státní úředníky, kteří ji mají povinně nařízenou pro virtuální schůzky, o ní však širší veřejnost téměř neví. Tento případ jasně ukazuje, proč by měla Evropa postupně vytvořit chráněný tržní prostor. Domácí průmysl by tak získal příležitost obsadit klíčové pozice na trhu.
Chráněný prostor v minulosti umožnil Číně vybudovat jediného systémového konkurenta americkým technologickým firmám. Díky ochrannému štítu vyrostly giganti jako Alibaba, Tencent, TikTok nebo společnost DeepSeek. Čínský model z počátku tohoto století však nelze do evropského prostředí jednoduše přenést. Evropská unie nedisponuje odpovídajícími institucionálními podmínkami ani geopolitickou pozicí k provádění takto drastických kroků.
Konference v italské Sieně se zaměřila na hledání konkrétních kritérií pro odpojení od neevropských technologií. Odborníci navrhují vybrat oblasti, kde jsou náklady na odpojení nízké a cena za pokračující závislost naopak vysoká. Investice a čas potřebné k překonání odstupu od lídrů trhu zároveň nesmějí být příliš velké. V současnosti je například téměř nemožné konkurovat nejnovějším čipům pro umělou inteligenci od společnosti Nvidia.
Průmyslová politika Evropy musí stát na legitimně stanovených pravidlech a zákonech. Není žádoucí spoléhat na odvetná cla nebo prezidentské výnosy, které narušují potřebnou hospodářskou stabilitu. Evropská unie navíc disponuje silnými vyjednávacími trumfy vůči zemím neochotným ke spolupráci. Klíčovým hráčem je například evropská společnost ASML vyrábějící stroje na produkci nejmodernějších polovodičů.
Při aplikaci stanovených kritérií se jako první cíl evropské průmyslové politiky nabízejí sociální sítě. Ztráta amerických seznamovacích aplikací by nezpůsobila devastační škody, zatímco škodlivý vliv některých platforem na mládež je prokazatelný. Technologická propast mezi evropskými a americkými sítěmi není velká a síť Mastodon již představuje funkční alternativu. Právní základ k plánovanému odpojení navíc poskytuje evropský akt o digitálních službách.
Plánovaná redukce amerických vojenských sil v Evropě a přechod na novou strategii Severoatlantické aliance naráží na praktické překážky. Dvě nedávné mise amerických představitelů v zahraničí ukázaly na možné trhliny v celém záměru Pentagonu. Zatímco šéf CIA John Ratcliffe odcestoval do Moskvy, podtajemník ministerstva obrany Elbridge Colby jednáním v Evropě připravoval spojence na novou roli. Evropští členové aliance by podle této koncepce měli převzít hlavní odpovědnost za odstrašení Ruska.
Vztah Evropy k americkým technologiím stále více připomíná závislost, ze které se nedokáže sama vymotat. Desetiletí diskusí o takzvané digitální suverenitě nepřinesla jasnou odpověď na otázku, jak tuto situaci řešit. Evropská unie přitom neztrácí pouze pozici na digitálních trzích, ale přichází i o kontrolu nad daty řídícími klíčová odvětví. Tento vývoj postupně oslabuje vedoucí postavení celého evropského hospodářství od automobilového průmyslu až po farmacii.
Americké ministerstvo obrany plánuje prodloužit nasazení svých vojenských jednotek na Blízkém východě až do následujícího roku. Tento krok představuje jasný signál, že ozbrojený konflikt s Íránem bude pokračovat delší dobu, než se původně očekávalo. Region v nedávné době zaznamenal nejintenzivnější vzájemnou střelbu mezi oběma stranami od léta. Místní obyvatelé i zahraniční pozorovatelé se proto obávají plného návratu rozsáhlých bojových operací.
Organizace spojených národů varuje před rekordním klimatickým jevem El Niño, který se podle odborníků zvětšuje přímo před očima. Předpovědi podle webu The Guardian ukazují, že tento fenomén s téměř absolutní jistotou překoná dosavadní teplotní rekordy. Podle dostupných dat půjde nejspíš o nejsilnější událost tohoto druhu za poslední tisíciletí. Extrémní výkyv počasí ještě více zatíží celosvětovou atmosféru, která se již nyní potýká s dopady globálního oteplování.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavila financování dlouholetého programu zaměřeného na monitorování přírodních rizik a identifikaci rizikových oblastí pro sesuvy půdy v Nepálu.
Americký viceprezident JD Vance vyvolal pozornost svými výroky v rozhovoru pro evangelikální podcast dvaadvacetiletého Youtubera Bryce Crawforda. Vance během více než hodinového rozhovoru prohlásil, že se snaží konat co nejvíce Boží práce a že je v pořádku, pokud to povede k příchodu konce světa. Podle svých slov by zároveň nebyl překvapen, kdyby mezi lidmi již dnes chodil Antikrist.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podrobil tvrdé kritice tajné služby SBU a GUR poté, co se v Kyjevě dostaly do vzájemné přestřelky, při níž byli zraněni tři důstojníci. SBU plní v zemi úlohu vnitřní bezpečnostní služby, zatímco GUR spadá pod ozbrojené síly a zaměřuje se na vojenské a speciální operace.
Vojenský soudce ve Spojených státech stanovil datum zahájení soudního procesu s Chálidem Šajchem Muhammadem a třemi dalšími muži obviněnými ze zosnování teroristických útoků z 11. září 2001. Proces byl naplánován na 5. června 2028, což je o 18 měsíců později, než navrhovala obžaloba. Původně požadovala začátek již v lednu 2027.
Britské královské námořnictvo absolvovalo intenzivní třídenní operaci, během níž detailně sledovalo pohyb čtyř ruských plavidel v britských vodách. Mimořádný zásah trval celkem 72 hodin a britské složky využívaly k neustálému monitorování trasy ze Severního moře do Lamanšského průlivu pokročilé radarové systémy.
Obchodní spor a uvalení vysokých amerických cel vyvolaly mezi kanadskými obyvateli rozsáhlý bojkot zboží a služeb pocházejících ze Spojených států. Reakce veřejnosti přišla poté, co americká administrativa zavedla padesátiprocentní cla na kanadské zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů a kanadský premiér Mark Carney přikročil k odpovídajícím protiopatřením. Napětí dál vyostřily politické výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho kroky v pohraničních otázkách.
Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.
Ruský prezident Vladimir Putin vyslal Velké Británii zastřenou hrozbu během tiskové konference v kyrgyzském Biškeku. Na dotaz novinářů, zda by Moskva mohla v reakci na dodávky zbraní Ukrajině zasáhnout vojenské objekty na britském území, odpověděl pouze stručnou větou. Prohlásil, že tato informace představuje vojenské tajemství. Ruský vůdce tak záměrně neposkytl jednoznačné potvrzení ani vyvrácení možných úderů. Tímto výrokem ponechal britskou veřejnost i tamní představitele v nejistotě ohledně dalších kroků Moskvy.