Vztah Evropy k americkým technologiím stále více připomíná závislost, ze které se nedokáže sama vymotat. Desetiletí diskusí o takzvané digitální suverenitě nepřinesla jasnou odpověď na otázku, jak tuto situaci řešit. Evropská unie přitom neztrácí pouze pozici na digitálních trzích, ale přichází i o kontrolu nad daty řídícími klíčová odvětví. Tento vývoj postupně oslabuje vedoucí postavení celého evropského hospodářství od automobilového průmyslu až po farmacii.
Rozvojoví ekonomové i běžný rozum podle webu The Conversation naznačují, že autonomii vůči cizí technologické dominanci lze získat pouze vytvořením chráněného prostoru. V tomto vyhrazeném prostředí by mohly postupně vyrůst domácí alternativy schopné konkurovat zahraničním gigantům. Budování vlastních kapacit je nezbytné také pro případ, že by cizí mocnosti Evropu odřízly od klíčových služeb. Závislost na vnějších dodavatelích totiž představuje zásadní bezpečnostní i hospodářské riziko.
Evropské alternativy k americkým technologiím přitom již existují v téměř každé oblasti výpočetní techniky. Příkladem jsou vyhledávače Qwant ve Francii nebo Ecosia v Německu, které se snaží konkurovat společnosti Google. Finská Nokia zase nadále prodává mobilní telefony, ačkoliv využívají americký operační systém Android. Rozhodující výhoda Spojených států však spočívá v tom, že jejich platformy již všichni aktivně používají.
Francie má k dispozici vlastní videokonferenční službu Visio, která se výkonnostně vyrovná americké aplikaci Zoom. Mimo státní úředníky, kteří ji mají povinně nařízenou pro virtuální schůzky, o ní však širší veřejnost téměř neví. Tento případ jasně ukazuje, proč by měla Evropa postupně vytvořit chráněný tržní prostor. Domácí průmysl by tak získal příležitost obsadit klíčové pozice na trhu.
Chráněný prostor v minulosti umožnil Číně vybudovat jediného systémového konkurenta americkým technologickým firmám. Díky ochrannému štítu vyrostly giganti jako Alibaba, Tencent, TikTok nebo společnost DeepSeek. Čínský model z počátku tohoto století však nelze do evropského prostředí jednoduše přenést. Evropská unie nedisponuje odpovídajícími institucionálními podmínkami ani geopolitickou pozicí k provádění takto drastických kroků.
Konference v italské Sieně se zaměřila na hledání konkrétních kritérií pro odpojení od neevropských technologií. Odborníci navrhují vybrat oblasti, kde jsou náklady na odpojení nízké a cena za pokračující závislost naopak vysoká. Investice a čas potřebné k překonání odstupu od lídrů trhu zároveň nesmějí být příliš velké. V současnosti je například téměř nemožné konkurovat nejnovějším čipům pro umělou inteligenci od společnosti Nvidia.
Průmyslová politika Evropy musí stát na legitimně stanovených pravidlech a zákonech. Není žádoucí spoléhat na odvetná cla nebo prezidentské výnosy, které narušují potřebnou hospodářskou stabilitu. Evropská unie navíc disponuje silnými vyjednávacími trumfy vůči zemím neochotným ke spolupráci. Klíčovým hráčem je například evropská společnost ASML vyrábějící stroje na produkci nejmodernějších polovodičů.
Při aplikaci stanovených kritérií se jako první cíl evropské průmyslové politiky nabízejí sociální sítě. Ztráta amerických seznamovacích aplikací by nezpůsobila devastační škody, zatímco škodlivý vliv některých platforem na mládež je prokazatelný. Technologická propast mezi evropskými a americkými sítěmi není velká a síť Mastodon již představuje funkční alternativu. Právní základ k plánovanému odpojení navíc poskytuje evropský akt o digitálních službách.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Dalo by se říct, že jsou to volby druhého řádu, přesto se letošní senátní volby staly tématem i pro zahraniční média. Katastrofálního výsledku hnutí ANO a dalších dvou vládních stran si všiml například web DW. Žádná zásadní otočka kormidlem se však v cizině neočekává.
Česká republika slaví další úspěch v prestižní soutěži REGIOSTARS. Projekt Společně ve Žďáru, který proměnil Knihovnu Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou v moderní komunitní centrum, zvítězil v kategorii Evropa blíže občanům a uspěl tak v konkurenci projektů z celé Evropské unie. Ocenění každoročně uděluje Evropská komise projektům financovaným z evropských fondů, které přispívají k rozvoji regionů a zlepšují každodenní život jejich obyvatel.
V návaznosti na ukrajinské útoky na datová centra ruského technologického gigantu Yandex a zprávy o dramatickém propadu automatizovaného internetového provozu podali europoslanci Sandro Gozi (Renew Europe, Francie) a Tomáš Zdechovský (EPP, Česko) písemnou otázku Evropské komisi, v níž požadují prošetření možného dopadu těchto událostí na ruské dezinformační operace zaměřené proti evropským demokraciím.
Vláda může bankám zákonem stanovit maximální úrokové sazby hypoték, omezit jejich marže nebo část úroků dotovat ze státního rozpočtu. Regulace cen hypoték přitom není v Evropské unii žádné tabu. Uplatňuje se například ve Francii či Chorvatsku, tedy v zemích platících eurem. Samotné zastropování sazeb ovšem ještě automaticky neznamená levnější hypotéky. Rozhodující je, jak přísný limit stát stanoví a zda skutečně omezuje cenotvorbu bank.
Především senátní volby dopadly pro současnou opozici velkým úspěchem, ale někteří politici už spřádají plány do budoucna. Exministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09) například vyzval opoziční strany ke spolupráci, jakou v dřívějším období představoval projekt Spolu.
I na Ukrajině se pochopitelně řeší nejnovější rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž pozastavil platnost některých nových protiruských sankcí. Ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj lituje toho, co se stalo. Podle jeho slov je ale stále možné uvést sankce v život.
Dobré zprávy přišly z centra římskokatolické církve. Zdravotní stav umožnil, aby papež Lev XIV. byl včera odpoledne propuštěn z římské nemocnice Gemelli a vrátil se do Vatikánu. Tam bude pokračovat v rekonvalescenci po operaci zhoubného nádoru na plicích. Informoval o tom server DW.
Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Pomáhají zejména levnější potraviny, energie i silná koruna. Podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta.
Výjimkou není ani letošní rok, také tentokrát se v říjnu budou předávat státní vyznamenání u příležitosti státního svátku Dne vzniku samostatného československého státu. Na Pražský hrad se však dostaví jen jeden ze dvou žijících exprezidentů.
V Česku ještě ani neskončil probíhající říjnový víkend, ale tématem už je i předpověď na ten následující. Podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by se měl obejít prakticky beze srážek, což je dobrá zpráva.
Moskva poprvé reagovala na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, který využil svých pravomocí a zablokoval některé z nových protiruských sankcí. Asi nikoho nepřekvapí, že v Rusku zavládla dobrá nálada. Podle speciálního zmocněnce ruského prezidenta Kirilla Dmitrijeva jde dokonce o historický okamžik.