Ruský prezident Vladimir Putin opětovně odmítl zprávy o přípravě nové vojenské mobilizace v Ruské federaci. Spekulace o dalším nuceném povolávání do zbraně označil za plánovanou informační operaci, jejímž cílem je narušit nadcházející volby do Státní dumy. Podle jeho slov v současnosti neexistuje žádný scénář, který by vyžadoval vyhlášení mobilizačních opatření. Ruská hlava státu zároveň označila předchozí zprávy o chystaných odvodech po volbách za pouhé nesmysly.
Šéf Kremlu na Východním ekonomickém fóru prohlásil, že ruská armáda nemá s doplňováním svých stavů žádné problémy. Ruské obyvatelstvo podle něj nadále vstupuje do ozbrojených sil dobrovolně na základě podepisování kontraktů s ministerstvem obrany. Putin současně tvrdil, že ukrajinské ozbrojené síly přicházejí každý měsíc o tisíce vojáků. Pro tato svá tvrzení o ztrátách protivníka však nepředložil žádné konkrétní důkazy.
Navzdory opakovaným prohlášením z Kremlu se spekulace o chystané mobilizaci od letních měsíců výrazně stupňují. Ruské proválečné kanály v červenci uvedly, že případný nucený odvod by mohl zasáhnout až 1,2 milionu lidí. Západní zpravodajské služby rovněž zaznamenaly, že Rusko připravuje vojenskou infrastrukturu na přijetí a vybavení dalších odvedenců. Ukrajinská rozvědka navíc upozornila na přípravy velké mobilizační vlny naplánované na nadcházející období.
Podle ukrajinských zpravodajských dat plánují ruské úřady získat stovky tisíc nových vojáků v letošním i následujícím roce. Kyjev uvádí, že tyto kroky jsou důsledkem ztráty iniciativy na bojišti a vysokých personálních ztrát ruské armády. K situaci přispívá také výrazné zpomalení náboru smluvních vojáků v jednotlivých ruských regionech. Ruské síly přitom podle ukrajinských údajů utrpěly během prvních sedmi měsíců roku obrovské ztráty na životech i zdraví.
Ukrajinská vojenská rozvědka dále upozornila, že Moskva rozšířila kategorie vězňů způsobilých pro vojenskou službu. Do armády tak mohou vstupovat i osoby odsouzené za závažné trestné činy bez ohledu na jejich předchozí trestní minulost. Západní odhady naznačují, že Rusko v současnosti rekrutuje měsíčně o tisíce vojáků méně, než kolik na bojišti ztratí. Podle Institutu pro studium války přesáhly celkové ruské ztráty v srpnu již podruhé za sebou hranici čtyřiceti tisíc lidí.
Pro vyhlášení nové mobilizace by přitom podle odborných zdrojů webu Kyiv Post nebylo nutné vydávat nový prezidentský výnos. Původní dekret z podzimu roku 2022, který autorizoval částečnou mobilizaci rezervistů, totiž zůstává stále v platnosti. Ruské vedení se však snaží oficiálnímu oznámení vyhnout a raději vyvíjí tlak na regiony k zajištění dalších smluvních vojáků. Ruský prezident však podle zdrojů odmítá ukončit válečné operace bez dosažení svých hlavních cílů v podobě úplného ovládnutí Donbasu.
Jev El Niño přináší do Indie výrazně nerovnoměrné rozložení srážek a vytváří nebezpečné výkyvy počasí. Ačkoli je tento fenomén tradičně spojován se slabším průběhem letních monzunů, nová zjištění podle The Guardian ukazují na současný nárůst extremity jednotlivých dešťů. Indické území tak sice čelí celkovému srážkovému deficitu, současně ho však zasahují prudké lokální průtrže mračen. Tento rozporuplný vývoj vyvolává v mnoha oblastech země vážné obavy.
Napětí na Blízkém východě opět prudce vzrostlo po nové vlně vojenských konfrontací mezi Spojenými státy a Íránem. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že je připraven k dalším úderům na íránské cíle v podstatě kdykoliv. Reagoval tak na íránské raketové a dronové útoky zaměřené na americké základny v oblasti Perského zálivu. Íránské vojenské akce přišly jako odpověď na předchozí americké nálety na íránském území.
Východním Německem se šíří výrazné politické napětí před klíčovými zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku. Hlavní kandidát pravicově populistické až krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) Ulrich Siegmund na předvolebním shromáždění v Naumburgu vyhlásil takzvané nové probuzení východní části země. Volební preference naznačují, že by se tato strana mohla stát nejsilnějším politickým uskupením v regionu. Pokud by AfD zvítězila, byl by to pro německou politickou scénu od konce druhé světové války zcela přelomový okamžik.
Plánovaná redukce amerických vojenských sil v Evropě a přechod na novou strategii Severoatlantické aliance naráží na praktické překážky. Dvě nedávné mise amerických představitelů v zahraničí ukázaly na možné trhliny v celém záměru Pentagonu. Zatímco šéf CIA John Ratcliffe odcestoval do Moskvy, podtajemník ministerstva obrany Elbridge Colby jednáním v Evropě připravoval spojence na novou roli. Evropští členové aliance by podle této koncepce měli převzít hlavní odpovědnost za odstrašení Ruska.
Vztah Evropy k americkým technologiím stále více připomíná závislost, ze které se nedokáže sama vymotat. Desetiletí diskusí o takzvané digitální suverenitě nepřinesla jasnou odpověď na otázku, jak tuto situaci řešit. Evropská unie přitom neztrácí pouze pozici na digitálních trzích, ale přichází i o kontrolu nad daty řídícími klíčová odvětví. Tento vývoj postupně oslabuje vedoucí postavení celého evropského hospodářství od automobilového průmyslu až po farmacii.
Americké ministerstvo obrany plánuje prodloužit nasazení svých vojenských jednotek na Blízkém východě až do následujícího roku. Tento krok představuje jasný signál, že ozbrojený konflikt s Íránem bude pokračovat delší dobu, než se původně očekávalo. Region v nedávné době zaznamenal nejintenzivnější vzájemnou střelbu mezi oběma stranami od léta. Místní obyvatelé i zahraniční pozorovatelé se proto obávají plného návratu rozsáhlých bojových operací.
Organizace spojených národů varuje před rekordním klimatickým jevem El Niño, který se podle odborníků zvětšuje přímo před očima. Předpovědi podle webu The Guardian ukazují, že tento fenomén s téměř absolutní jistotou překoná dosavadní teplotní rekordy. Podle dostupných dat půjde nejspíš o nejsilnější událost tohoto druhu za poslední tisíciletí. Extrémní výkyv počasí ještě více zatíží celosvětovou atmosféru, která se již nyní potýká s dopady globálního oteplování.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavila financování dlouholetého programu zaměřeného na monitorování přírodních rizik a identifikaci rizikových oblastí pro sesuvy půdy v Nepálu.
Americký viceprezident JD Vance vyvolal pozornost svými výroky v rozhovoru pro evangelikální podcast dvaadvacetiletého Youtubera Bryce Crawforda. Vance během více než hodinového rozhovoru prohlásil, že se snaží konat co nejvíce Boží práce a že je v pořádku, pokud to povede k příchodu konce světa. Podle svých slov by zároveň nebyl překvapen, kdyby mezi lidmi již dnes chodil Antikrist.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podrobil tvrdé kritice tajné služby SBU a GUR poté, co se v Kyjevě dostaly do vzájemné přestřelky, při níž byli zraněni tři důstojníci. SBU plní v zemi úlohu vnitřní bezpečnostní služby, zatímco GUR spadá pod ozbrojené síly a zaměřuje se na vojenské a speciální operace.
Vojenský soudce ve Spojených státech stanovil datum zahájení soudního procesu s Chálidem Šajchem Muhammadem a třemi dalšími muži obviněnými ze zosnování teroristických útoků z 11. září 2001. Proces byl naplánován na 5. června 2028, což je o 18 měsíců později, než navrhovala obžaloba. Původně požadovala začátek již v lednu 2027.
Britské královské námořnictvo absolvovalo intenzivní třídenní operaci, během níž detailně sledovalo pohyb čtyř ruských plavidel v britských vodách. Mimořádný zásah trval celkem 72 hodin a britské složky využívaly k neustálému monitorování trasy ze Severního moře do Lamanšského průlivu pokročilé radarové systémy.