Ruský prezident Vladimir Putin opětovně odmítl zprávy o přípravě nové vojenské mobilizace v Ruské federaci. Spekulace o dalším nuceném povolávání do zbraně označil za plánovanou informační operaci, jejímž cílem je narušit nadcházející volby do Státní dumy. Podle jeho slov v současnosti neexistuje žádný scénář, který by vyžadoval vyhlášení mobilizačních opatření. Ruská hlava státu zároveň označila předchozí zprávy o chystaných odvodech po volbách za pouhé nesmysly.
Šéf Kremlu na Východním ekonomickém fóru prohlásil, že ruská armáda nemá s doplňováním svých stavů žádné problémy. Ruské obyvatelstvo podle něj nadále vstupuje do ozbrojených sil dobrovolně na základě podepisování kontraktů s ministerstvem obrany. Putin současně tvrdil, že ukrajinské ozbrojené síly přicházejí každý měsíc o tisíce vojáků. Pro tato svá tvrzení o ztrátách protivníka však nepředložil žádné konkrétní důkazy.
Navzdory opakovaným prohlášením z Kremlu se spekulace o chystané mobilizaci od letních měsíců výrazně stupňují. Ruské proválečné kanály v červenci uvedly, že případný nucený odvod by mohl zasáhnout až 1,2 milionu lidí. Západní zpravodajské služby rovněž zaznamenaly, že Rusko připravuje vojenskou infrastrukturu na přijetí a vybavení dalších odvedenců. Ukrajinská rozvědka navíc upozornila na přípravy velké mobilizační vlny naplánované na nadcházející období.
Podle ukrajinských zpravodajských dat plánují ruské úřady získat stovky tisíc nových vojáků v letošním i následujícím roce. Kyjev uvádí, že tyto kroky jsou důsledkem ztráty iniciativy na bojišti a vysokých personálních ztrát ruské armády. K situaci přispívá také výrazné zpomalení náboru smluvních vojáků v jednotlivých ruských regionech. Ruské síly přitom podle ukrajinských údajů utrpěly během prvních sedmi měsíců roku obrovské ztráty na životech i zdraví.
Ukrajinská vojenská rozvědka dále upozornila, že Moskva rozšířila kategorie vězňů způsobilých pro vojenskou službu. Do armády tak mohou vstupovat i osoby odsouzené za závažné trestné činy bez ohledu na jejich předchozí trestní minulost. Západní odhady naznačují, že Rusko v současnosti rekrutuje měsíčně o tisíce vojáků méně, než kolik na bojišti ztratí. Podle Institutu pro studium války přesáhly celkové ruské ztráty v srpnu již podruhé za sebou hranici čtyřiceti tisíc lidí.
Pro vyhlášení nové mobilizace by přitom podle odborných zdrojů webu Kyiv Post nebylo nutné vydávat nový prezidentský výnos. Původní dekret z podzimu roku 2022, který autorizoval částečnou mobilizaci rezervistů, totiž zůstává stále v platnosti. Ruské vedení se však snaží oficiálnímu oznámení vyhnout a raději vyvíjí tlak na regiony k zajištění dalších smluvních vojáků. Ruský prezident však podle zdrojů odmítá ukončit válečné operace bez dosažení svých hlavních cílů v podobě úplného ovládnutí Donbasu.
Česká republika slaví další úspěch v prestižní soutěži REGIOSTARS. Projekt Společně ve Žďáru, který proměnil Knihovnu Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou v moderní komunitní centrum, zvítězil v kategorii Evropa blíže občanům a uspěl tak v konkurenci projektů z celé Evropské unie. Ocenění každoročně uděluje Evropská komise projektům financovaným z evropských fondů, které přispívají k rozvoji regionů a zlepšují každodenní život jejich obyvatel.
V návaznosti na ukrajinské útoky na datová centra ruského technologického gigantu Yandex a zprávy o dramatickém propadu automatizovaného internetového provozu podali europoslanci Sandro Gozi (Renew Europe, Francie) a Tomáš Zdechovský (EPP, Česko) písemnou otázku Evropské komisi, v níž požadují prošetření možného dopadu těchto událostí na ruské dezinformační operace zaměřené proti evropským demokraciím.
Vláda může bankám zákonem stanovit maximální úrokové sazby hypoték, omezit jejich marže nebo část úroků dotovat ze státního rozpočtu. Regulace cen hypoték přitom není v Evropské unii žádné tabu. Uplatňuje se například ve Francii či Chorvatsku, tedy v zemích platících eurem. Samotné zastropování sazeb ovšem ještě automaticky neznamená levnější hypotéky. Rozhodující je, jak přísný limit stát stanoví a zda skutečně omezuje cenotvorbu bank.
Především senátní volby dopadly pro současnou opozici velkým úspěchem, ale někteří politici už spřádají plány do budoucna. Exministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09) například vyzval opoziční strany ke spolupráci, jakou v dřívějším období představoval projekt Spolu.
I na Ukrajině se pochopitelně řeší nejnovější rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž pozastavil platnost některých nových protiruských sankcí. Ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj lituje toho, co se stalo. Podle jeho slov je ale stále možné uvést sankce v život.
Dobré zprávy přišly z centra římskokatolické církve. Zdravotní stav umožnil, aby papež Lev XIV. byl včera odpoledne propuštěn z římské nemocnice Gemelli a vrátil se do Vatikánu. Tam bude pokračovat v rekonvalescenci po operaci zhoubného nádoru na plicích. Informoval o tom server DW.
Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Pomáhají zejména levnější potraviny, energie i silná koruna. Podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta.
Výjimkou není ani letošní rok, také tentokrát se v říjnu budou předávat státní vyznamenání u příležitosti státního svátku Dne vzniku samostatného československého státu. Na Pražský hrad se však dostaví jen jeden ze dvou žijících exprezidentů.
V Česku ještě ani neskončil probíhající říjnový víkend, ale tématem už je i předpověď na ten následující. Podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by se měl obejít prakticky beze srážek, což je dobrá zpráva.
Moskva poprvé reagovala na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, který využil svých pravomocí a zablokoval některé z nových protiruských sankcí. Asi nikoho nepřekvapí, že v Rusku zavládla dobrá nálada. Podle speciálního zmocněnce ruského prezidenta Kirilla Dmitrijeva jde dokonce o historický okamžik.
V Česku ještě nedávno panovalo babí léto a velmi příjemné počasí, takže typický podzim začal až v posledních dnech. Meteorologové už ale myslí na zimu. Na základě dlouhodobých modelů naznačili, jak by mohla tentokrát vypadat.
Registrační poplatek, platba za dřívější termín nebo poplatek za eRecept. Ministerstvo zdravotnictví vydalo metodické stanovisko, které na konkrétních příkladech vysvětluje, kdy mohou poskytovatelé zdravotních služeb požadovat po pacientech platbu a kdy ne. Základní pravidlo je jednoduché: za péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění pacient neplatí podruhé.