V Česku o půlnoci z pondělí na úterý skončilo meteorologické léto. Meteorologové už ho tak mohli zhodnotit, co se týká množství srážek. Momentálně podle nich platí, že rok 2026 patří ke třem srážkově nejchudším rokům od začátku 60. let minulého století.
Letošní léto bylo podle meteorologů jedenácté nejsušší od roku 1961. V průměru spadlo od začátku června do konce srpna 193 milimetrů srážek, tedy 78 procent normálu. Úhrny srážek byly plošně nevyrovnané, více pršelo v Čechách (206 mm) než na Moravě (165 mm).
"Nejméně pršelo v Jihomoravském kraji, kde úhrn srážek činil v průměru 116 mm srážek (54 % normálu 1991–2020). Stanice Kuchařovice (okres Znojmo) zaznamenala pouze 74 mm, což odpovídá 37 % normálu 1991–2020," uvedli meteorologové a poukázali na to, že na jižní Moravě a pomezí Vysočiny je rozsáhlá plocha, kde za celé léto spadlo méně než 100 milimetrů.
Výrazně více napršelo zejména na severu Čech. Například v Libereckém kraji spadlo 276 milimetrů srážek, což odpovídá sto procentům normálu. Nejvíce srážek zaznamenaly horské stanice v Krkonoších a v Jizerských horách. Na ostatních horách pršelo v létě méně.
"V severojižně orientované lokalitě na pomezí Královéhradeckého a Pardubického kraje a krajů Středočeského a Libereckého spadlo více než 100 % obvyklého letního úhrnu. Přes 100 % letního srážkového normálu pak spadlo ojediněle i jinde, a to na stanicích, kam se v létě 'trefila' bouřka doprovázená výrazným srážkovým úhrnem," sdělili experti.
Největší srážkový deficit za léto je evidován na Šumavě. Například na Churánově jde o 126 milimetrů. Dalšími oblastmi, kde chybí vláha, jsou Pošumaví a Novohradské hory.
"Celkový deficit srážek od začátku roku je v průměru na území ČR 134 mm a rok 2026 se po skončení srpna zařadil zatím jako 3. srážkově nejchudší po letech 2018 a 2003. Loni po skončení léta byla situace velmi podobná, kdy byl rok průběžně na 4. – 5. místě v žebříčku srážkově nejchudších roků od roku 1961," dodali meteorologové.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Dalo by se říct, že jsou to volby druhého řádu, přesto se letošní senátní volby staly tématem i pro zahraniční média. Katastrofálního výsledku hnutí ANO a dalších dvou vládních stran si všiml například web DW. Žádná zásadní otočka kormidlem se však v cizině neočekává.
Česká republika slaví další úspěch v prestižní soutěži REGIOSTARS. Projekt Společně ve Žďáru, který proměnil Knihovnu Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou v moderní komunitní centrum, zvítězil v kategorii Evropa blíže občanům a uspěl tak v konkurenci projektů z celé Evropské unie. Ocenění každoročně uděluje Evropská komise projektům financovaným z evropských fondů, které přispívají k rozvoji regionů a zlepšují každodenní život jejich obyvatel.
V návaznosti na ukrajinské útoky na datová centra ruského technologického gigantu Yandex a zprávy o dramatickém propadu automatizovaného internetového provozu podali europoslanci Sandro Gozi (Renew Europe, Francie) a Tomáš Zdechovský (EPP, Česko) písemnou otázku Evropské komisi, v níž požadují prošetření možného dopadu těchto událostí na ruské dezinformační operace zaměřené proti evropským demokraciím.
Vláda může bankám zákonem stanovit maximální úrokové sazby hypoték, omezit jejich marže nebo část úroků dotovat ze státního rozpočtu. Regulace cen hypoték přitom není v Evropské unii žádné tabu. Uplatňuje se například ve Francii či Chorvatsku, tedy v zemích platících eurem. Samotné zastropování sazeb ovšem ještě automaticky neznamená levnější hypotéky. Rozhodující je, jak přísný limit stát stanoví a zda skutečně omezuje cenotvorbu bank.
Především senátní volby dopadly pro současnou opozici velkým úspěchem, ale někteří politici už spřádají plány do budoucna. Exministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09) například vyzval opoziční strany ke spolupráci, jakou v dřívějším období představoval projekt Spolu.
I na Ukrajině se pochopitelně řeší nejnovější rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž pozastavil platnost některých nových protiruských sankcí. Ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj lituje toho, co se stalo. Podle jeho slov je ale stále možné uvést sankce v život.
Dobré zprávy přišly z centra římskokatolické církve. Zdravotní stav umožnil, aby papež Lev XIV. byl včera odpoledne propuštěn z římské nemocnice Gemelli a vrátil se do Vatikánu. Tam bude pokračovat v rekonvalescenci po operaci zhoubného nádoru na plicích. Informoval o tom server DW.
Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Pomáhají zejména levnější potraviny, energie i silná koruna. Podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta.
Výjimkou není ani letošní rok, také tentokrát se v říjnu budou předávat státní vyznamenání u příležitosti státního svátku Dne vzniku samostatného československého státu. Na Pražský hrad se však dostaví jen jeden ze dvou žijících exprezidentů.
V Česku ještě ani neskončil probíhající říjnový víkend, ale tématem už je i předpověď na ten následující. Podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by se měl obejít prakticky beze srážek, což je dobrá zpráva.
Moskva poprvé reagovala na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, který využil svých pravomocí a zablokoval některé z nových protiruských sankcí. Asi nikoho nepřekvapí, že v Rusku zavládla dobrá nálada. Podle speciálního zmocněnce ruského prezidenta Kirilla Dmitrijeva jde dokonce o historický okamžik.
