Rozhodnutí Donalda Trumpa stáhnout Spojené státy z klíčových klimatických smluv OSN označují odborníci za „kolosální vlastní gól“. Podle nich tento krok sice otřese mezinárodní diplomacií, ale faktický dopad na zbytek světa bude minimální. Zatímco vědecká fakta o oteplování planety a stoupající hladině moří zůstávají neměnná, globální ekonomika se již vydala cestou nízkouhlíkových technologií, která USA pod novým vedením začíná unikat.
Šéf OSN pro klimatu Simon Stiell varoval, že na Trumpovo rozhodnutí doplatí především američtí občané a firmy. Renewables, tedy obnovitelné zdroje, jsou dnes v mnoha částech světa levnější než fosilní paliva. Odchodem z dohod se USA dobrovolně vzdávají vlivu na tvorbu pravidel budoucího trhu, což Stiell považuje za oslabení americké prosperity a bezpečnosti. Americké domácnosti tak mohou čelit dražším energiím i potravinám, zatímco klimatické katastrofy budou dál pustošit tamní infrastrukturu.
Svět je na americkou nečitelnost v otázkách ekologie zvyklý, neboť podobným situacím čelil v posledních třiceti letech opakovaně. Například Kjótský protokol začal platit i bez americké ratifikace a Trumpovo odstoupení od Pařížské dohody v jeho prvním funkčním období nevyvolalo žádnou řetězovou reakci jiných států. Představitelé afrických zemí a globálního jihu potvrzují, že hnutí za klimatickou spravedlnost je silnější než jeden konkrétní národ a bude pokračovat i bez Washingtonu.
Zatímco se Trump soustředí na tradiční zdroje a ovládnutí ropného průmyslu ve Venezuele, ekonomická realita mluví jinou řečí. Investice do čisté energie dnes celosvětově převyšují výdaje na fosilní paliva v poměru dva ku jedné. Jen loni tvořily obnovitelné zdroje přes 90 % veškeré nové kapacity pro výrobu elektřiny a prodej elektromobilů tvoří pětinu světového trhu s auty.
Tento vývoj hraje do karet především Číně, která v oblasti zelených technologií dominuje a své zboží masivně vyváží do celého světa. Bývalý americký ministr zahraničí John Kerry označil Trumpovo stažení se do ústraní za „dar Číně“. Podle ekonomů se bitva o technologie 21. století odehrává právě v nízkouhlíkové sféře, a USA se svým návratem k prioritám století devatenáctého samy poškozují.
Otazníky visí i nad právní stránkou věci, protože není jasné, zda prezident může jednostranně vypovědět smlouvu, kterou v roce 1992 Senát schválil poměrem 92 ku nule. V praxi se však Amerika od zbytku světa již izolovala, což potvrdil loňský summit v Brazílii, kde poprvé v historii chyběla oficiální americká delegace. Pokud bude pro budoucí návrat k dohodám potřeba dvoutřetinová většina v rozděleném Senátu, může být absence USA trvalá.
Dopady klimatických změn přitom pociťují Američané stále silněji na vlastní kůži. Loňské požáry v Kalifornii vyhnaly z domovů stovky tisíc lidí, farmáři bojují se suchem a extrémní počasí stálo americkou ekonomiku přes 115 miliard dolarů. Paradoxem zůstává, že i Trumpovo sídlo Mar-a-Lago na Floridě patří mezi oblasti nejvíce ohrožené stoupající hladinou oceánu, před kterou ho žádný politický dekret neochrání.
Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.
Saudská Arábie, Turecko a Pákistán uzavřely významnou bezpečnostní dohodu, která představuje kolektivní obranný pakt ve stylu NATO. Podle podepsané smlouvy bude případný útok na některou z těchto tří zemí považován za útok na všechny členy aliance, což má posílit odstrašující sílu v regionu.
Ukrajina si připomíná třicet pět let od obnovení své nezávislosti, z nichž téměř pět let čelí plnohodnotné ruské vojenské agresi. I přes trvající válečný konflikt, rozsáhlé ztráty a každodenní útoky na civilní infrastrukturu si ukrajinská společnost udržuje vysokou míru odhodlání a víry v budoucí rozvoj země.
Turismus zaměřený na místa spojená se smrtí, tragédiemi a zločinem čelí diskusím ohledně své etičnosti a dopadů na společnost. Fenomén takzvaného temného turismu získává na popularitě napříč světem, což dokládá i nedávná iniciativa významného překupníka drog Laureana Oubiñy. Ten nabízel projížďky lodí po místech spojených s pašováním drog v Galicii, dokud místní úřady tuto aktivitu kvůli porušení turistických zákonů nezakázaly.
Čínské úřady zahájily rozsáhlé vyšetřování a plošné kontroly trhu poté, co se potvrdilo použití karcinogenního formaldehydu k udržení čerstvosti zelí. Případ se odehrál v okrese Kchang-pao v severočínské provincii Che-pej, kde kontroly potvrdily nelegální praktiky obchodníků při nakládání zeleniny k přepravě.
Novozélandský premiér Christopher Luxon oznámil, že jeho strana předloží parlamentu návrh zákona, jehož cílem je zakázat dětem mladším 16 let používání sociálních sítí. V případě nedodržení tohoto nařízení by platformám hrozila pokuta až do výše deseti procent jejich globálních příjmů.
Americká Ústřední správa mořských minerálů (MMA), která spadá pod ministerstvo vnitra, zveřejnila plán na vydražení práv k průzkumu těžby na 28 milionech hektarů mořského dna v blízkosti Mariánského příkopu u pobřeží Severních Marian a Guamu.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
