Rozhodnutí Donalda Trumpa stáhnout Spojené státy z klíčových klimatických smluv OSN označují odborníci za „kolosální vlastní gól“. Podle nich tento krok sice otřese mezinárodní diplomacií, ale faktický dopad na zbytek světa bude minimální. Zatímco vědecká fakta o oteplování planety a stoupající hladině moří zůstávají neměnná, globální ekonomika se již vydala cestou nízkouhlíkových technologií, která USA pod novým vedením začíná unikat.
Šéf OSN pro klimatu Simon Stiell varoval, že na Trumpovo rozhodnutí doplatí především američtí občané a firmy. Renewables, tedy obnovitelné zdroje, jsou dnes v mnoha částech světa levnější než fosilní paliva. Odchodem z dohod se USA dobrovolně vzdávají vlivu na tvorbu pravidel budoucího trhu, což Stiell považuje za oslabení americké prosperity a bezpečnosti. Americké domácnosti tak mohou čelit dražším energiím i potravinám, zatímco klimatické katastrofy budou dál pustošit tamní infrastrukturu.
Svět je na americkou nečitelnost v otázkách ekologie zvyklý, neboť podobným situacím čelil v posledních třiceti letech opakovaně. Například Kjótský protokol začal platit i bez americké ratifikace a Trumpovo odstoupení od Pařížské dohody v jeho prvním funkčním období nevyvolalo žádnou řetězovou reakci jiných států. Představitelé afrických zemí a globálního jihu potvrzují, že hnutí za klimatickou spravedlnost je silnější než jeden konkrétní národ a bude pokračovat i bez Washingtonu.
Zatímco se Trump soustředí na tradiční zdroje a ovládnutí ropného průmyslu ve Venezuele, ekonomická realita mluví jinou řečí. Investice do čisté energie dnes celosvětově převyšují výdaje na fosilní paliva v poměru dva ku jedné. Jen loni tvořily obnovitelné zdroje přes 90 % veškeré nové kapacity pro výrobu elektřiny a prodej elektromobilů tvoří pětinu světového trhu s auty.
Tento vývoj hraje do karet především Číně, která v oblasti zelených technologií dominuje a své zboží masivně vyváží do celého světa. Bývalý americký ministr zahraničí John Kerry označil Trumpovo stažení se do ústraní za „dar Číně“. Podle ekonomů se bitva o technologie 21. století odehrává právě v nízkouhlíkové sféře, a USA se svým návratem k prioritám století devatenáctého samy poškozují.
Otazníky visí i nad právní stránkou věci, protože není jasné, zda prezident může jednostranně vypovědět smlouvu, kterou v roce 1992 Senát schválil poměrem 92 ku nule. V praxi se však Amerika od zbytku světa již izolovala, což potvrdil loňský summit v Brazílii, kde poprvé v historii chyběla oficiální americká delegace. Pokud bude pro budoucí návrat k dohodám potřeba dvoutřetinová většina v rozděleném Senátu, může být absence USA trvalá.
Dopady klimatických změn přitom pociťují Američané stále silněji na vlastní kůži. Loňské požáry v Kalifornii vyhnaly z domovů stovky tisíc lidí, farmáři bojují se suchem a extrémní počasí stálo americkou ekonomiku přes 115 miliard dolarů. Paradoxem zůstává, že i Trumpovo sídlo Mar-a-Lago na Floridě patří mezi oblasti nejvíce ohrožené stoupající hladinou oceánu, před kterou ho žádný politický dekret neochrání.
Evropská unie v pátek definitivně prolomila mnohaleté váhání a dala zelenou „historické“ obchodní dohodě s jihoamerickým blokem Mercosur. Přestože se Francie do poslední chvíle snažila proces zablokovat, většina sedmadvacítky se na schůzce velvyslanců v Bruselu postavila za pakt, který se rodil dlouhých 25 let. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen vyjádřila velké nadšení a potvrdila, že se brzy vydá do Paraguaye, aby smlouvu oficiálně stvrdila svým podpisem.
Ruská armáda čelí bezprecedentní krizi velení, která nemá v moderních dějinách obdoby. Od zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v roce 2022 ztratil Vladimir Putin prokazatelně nejméně 19 generálů. Tento šokující počet mrtvých vysokých důstojníků odhaluje brutální realitu války, která decimuje špičky ruského armádního sboru a nutí Kreml k neustálým personálním rošádám.
Rozhodnutí Donalda Trumpa stáhnout Spojené státy z klíčových klimatických smluv OSN označují odborníci za „kolosální vlastní gól“. Podle nich tento krok sice otřese mezinárodní diplomacií, ale faktický dopad na zbytek světa bude minimální. Zatímco vědecká fakta o oteplování planety a stoupající hladině moří zůstávají neměnná, globální ekonomika se již vydala cestou nízkouhlíkových technologií, která USA pod novým vedením začíná unikat.
I přesto, že se v souvislosti s válkou na Ukrajině začíná skloňovat slovo mír, pro sousední Kazachstán může toto období představovat začátek nové existenční hrozby. Prezident Kasym-Žomart Tokajev velmi pozorně sleduje politickou a ideologickou realitu v Kremlu a uvědomuje si, že argumenty, které Vladimir Putin použil pro invazi na Ukrajinu, lze téměř identicky aplikovat i na jeho zemi. Kazachstán se tak v očích Moskvy stává dalším logickým cílem v rámci snahy o obnovu imperiální slávy.
Ruský poslanec Alexej Žuravljov, který zastává funkci prvního místopředsedy výboru pro obranu ve Státní dumě, ostře zareagoval na nedávné zadržení ruského tankeru Marinera americkým námořnictvem.
Polský premiér Donald Tusk varoval, že vyhlídky na mír nebo alespoň na uzavření příměří na Ukrajině zůstávají i nadále v nedohlednu. Reagoval tak na rozsáhlou vlnu ruských útoků, které v noci otřásly napadenou zemí. Podle Tuska je současný svět zmítán znepokojivými událostmi, přičemž ruská agrese proti ukrajinskému sousedovi stojí v samotném centru tohoto globálního napětí.
Írán v současnosti prožívá nejbouřlivější období za poslední tři roky. Vlna lidového hněvu, která zasáhla všech 31 provincií, vyvrcholila v noci na čtvrtek úplným odříznutím země od internetu. Teheránský režim se tímto informačním blokem snaží zastavit koordinaci protestů a zabránit tomu, aby svět viděl záběry brutálních zásahů proti demonstrantům, kteří v ulicích čelí stále agresivnějším bezpečnostním složkám.
Dopadení Nicoláse Madura americkými silami vyvolalo po celém světě vlnu spekulací o tom, co tento krok udělá s trhem s ropou. Přestože je politická situace ve Venezuele stále velmi nepřehledná, jedna věc je jistá: události jsou pupeční šňůrou spojeny s obrovským nerostným bohatstvím země. Venezuela se totiž pyšní největšími prokázanými zásobami ropy na světě, které se odhadují na zhruba 300 miliard barelů.
Americký prezident Donald Trump v rozsáhlém rozhovoru pro deník The New York Times poodhalil svůj pohled na hranice prezidentské moci. Na přímou otázku, zda existuje něco, co by mohlo omezit jeho globální vliv, odpověděl, že jedinou skutečnou brzdou je jeho vlastní úsudek a morální nastavení. Mezinárodní právo jako takové podle svých slov k výkonu funkce nepotřebuje, ačkoli vzápětí připustil, že jeho administrativa se jím formálně řídí.
Americký prezident Donald Trump v pátek brzy ráno na své sociální síti Truth Social oznámil, že zrušil plánovanou druhou vlnu útoků na Venezuelu. Jako hlavní důvod uvedl výrazné zlepšení spolupráce ze strany tamní prozatímní vlády se Spojenými státy. Trumpův příspěvek byl prvním oficiálním potvrzením, že Washington vůbec o další vojenské ofenzivě v jihoamerické zemi uvažoval.
Francie se rozhodla posunout termín konání letošního summitu G7, aby předešla termínové kolizi s neobvyklou událostí v Bílém domě. Původně se měli světoví lídři sejít v lázeňském městě Évian-les-Bains u Ženevského jezera již 14. června. Na tento den však americký prezident Donald Trump naplánoval velký turnaj v zápasech MMA přímo v sídle amerických prezidentů.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu nejistoty mezi evropskými spojenci prohlášením, že Spojené státy možná budou muset volit mezi ovládnutím Grónska a zachováním aliance NATO. V rozsáhlém rozhovoru pro deník New York Times potvrdil, že získání tohoto strategického dánského území je pro něj prioritou, která může převážit i nad šestasedmdesátiletou historií vojenského spojenectví.
