Rozhodnutí Donalda Trumpa stáhnout Spojené státy z klíčových klimatických smluv OSN označují odborníci za „kolosální vlastní gól“. Podle nich tento krok sice otřese mezinárodní diplomacií, ale faktický dopad na zbytek světa bude minimální. Zatímco vědecká fakta o oteplování planety a stoupající hladině moří zůstávají neměnná, globální ekonomika se již vydala cestou nízkouhlíkových technologií, která USA pod novým vedením začíná unikat.
Šéf OSN pro klimatu Simon Stiell varoval, že na Trumpovo rozhodnutí doplatí především američtí občané a firmy. Renewables, tedy obnovitelné zdroje, jsou dnes v mnoha částech světa levnější než fosilní paliva. Odchodem z dohod se USA dobrovolně vzdávají vlivu na tvorbu pravidel budoucího trhu, což Stiell považuje za oslabení americké prosperity a bezpečnosti. Americké domácnosti tak mohou čelit dražším energiím i potravinám, zatímco klimatické katastrofy budou dál pustošit tamní infrastrukturu.
Svět je na americkou nečitelnost v otázkách ekologie zvyklý, neboť podobným situacím čelil v posledních třiceti letech opakovaně. Například Kjótský protokol začal platit i bez americké ratifikace a Trumpovo odstoupení od Pařížské dohody v jeho prvním funkčním období nevyvolalo žádnou řetězovou reakci jiných států. Představitelé afrických zemí a globálního jihu potvrzují, že hnutí za klimatickou spravedlnost je silnější než jeden konkrétní národ a bude pokračovat i bez Washingtonu.
Zatímco se Trump soustředí na tradiční zdroje a ovládnutí ropného průmyslu ve Venezuele, ekonomická realita mluví jinou řečí. Investice do čisté energie dnes celosvětově převyšují výdaje na fosilní paliva v poměru dva ku jedné. Jen loni tvořily obnovitelné zdroje přes 90 % veškeré nové kapacity pro výrobu elektřiny a prodej elektromobilů tvoří pětinu světového trhu s auty.
Tento vývoj hraje do karet především Číně, která v oblasti zelených technologií dominuje a své zboží masivně vyváží do celého světa. Bývalý americký ministr zahraničí John Kerry označil Trumpovo stažení se do ústraní za „dar Číně“. Podle ekonomů se bitva o technologie 21. století odehrává právě v nízkouhlíkové sféře, a USA se svým návratem k prioritám století devatenáctého samy poškozují.
Otazníky visí i nad právní stránkou věci, protože není jasné, zda prezident může jednostranně vypovědět smlouvu, kterou v roce 1992 Senát schválil poměrem 92 ku nule. V praxi se však Amerika od zbytku světa již izolovala, což potvrdil loňský summit v Brazílii, kde poprvé v historii chyběla oficiální americká delegace. Pokud bude pro budoucí návrat k dohodám potřeba dvoutřetinová většina v rozděleném Senátu, může být absence USA trvalá.
Dopady klimatických změn přitom pociťují Američané stále silněji na vlastní kůži. Loňské požáry v Kalifornii vyhnaly z domovů stovky tisíc lidí, farmáři bojují se suchem a extrémní počasí stálo americkou ekonomiku přes 115 miliard dolarů. Paradoxem zůstává, že i Trumpovo sídlo Mar-a-Lago na Floridě patří mezi oblasti nejvíce ohrožené stoupající hladinou oceánu, před kterou ho žádný politický dekret neochrání.
V australském letovisku Gold Coast se plánuje výstavba nejvyšší budovy v zemi, která má nést jméno Trump. Projekt s názvem Trump International Hotel & Tower Gold Coast, za nímž stojí australská skupina Altus Property Group, počítá s devadesátijednapatrovým mrakodrapem. Součástí ambiciózního záměru je luxusní šestihvězdičkový hotel s 285 pokoji, nákupní zóna s prestižními značkami, restaurace oceněné michelinskou hvězdou a luxusní rezidenční apartmány postavené podle standardů organizace Trump.
Východoukrajinskou Doněckou oblast halí mrazivá noc a obrněné vozy s redaktory BBC projíždějí surrealistickými tunely z rybářských sítí. Tyto sítě, upevněné na vysokých kůlech, se táhnou kilometry podél cest jako ochrana před útočnými drony. Jsou levnou, ale překvapivě účinnou bariérou; zachytí vrtule bezpilotních letounů dříve, než stačí zasáhnout svůj cíl. Mnoho z nich pochází od skotských rybářů, kteří je darovali k recyklaci – nyní však na frontě pomáhají chránit životy.
Přípravy na historickou misi Artemis II, která má po více než padesáti letech dopravit lidskou posádku k Měsíci, narazily na další vážnou překážku. Inženýři NASA o víkendu odhalili problém s průtokem helia v horní části obří rakety Space Launch System (SLS). Tato komplikace definitivně znemožnila plánovaný start v průběhu března.
Čtyři roky trvající válečný konflikt na Ukrajině si na obou stranách vyžádal enormní množství obětí, ačkoli přesné ověřování čísel zůstává v podmínkách probíhajících bojů velmi obtížné.
Během projevu před vedením Federální bezpečnosti služby (FSB) se ruský prezident Vladimir Putin nečekaně vyhnul hodnocení dosavadního průběhu invaze na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.
Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.
