Organizace spojených národů varovala, že se svět musí připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší nárůst globálních teplot a extrémní výkyvy počasí. Odborníci vyjadřují znepokojení zejména proto, že El Niño přichází v době probíhající změny klimatu způsobené člověkem, což může výrazně zesílit jeho dopady. Zatímco Evropa má plné ruce se současnou vlnou veder a na příchod klimatického jevu se nijak zvlášť nepřipravuje, Asie se chystá na intenzivní vlny veder a sucha, které vystaví obrovskému tlaku tamní zemědělství, energetické sítě a zásoby vody.
V Indii vyvolává největší obavy možnost, že klimatický jev ještě více umocní současná smrtelná vedra a oslabí nadcházející monzunové deště, u kterých se již nyní očekávají podprůměrné srážky. Pro celý subkontinent by to znamenalo katastrofu, protože země se potýká s energetickou krizí způsobenou napětím na Blízkém východě a zemědělci jsou závislí na červnových srážkách pro novou sadbu.
Pokud deště kvůli El Niñu dorazí se zpožděním, vlna veder paralyzuje obživu milionů lidí a poškodí potravinovou bezpečnost, přičemž květnové teploty již poničily úrodu pšenice a hořčice. Indický zemědělský expert Devender Sharma upozornil, že kombinace klimatických změn a geopolitické situace učiní z nadcházejících měsíců pro zemi kritické zkušební období.
Kromě venkova zasáhne krize i indická velkoměsta, zejména finanční a filmovou metropoli Bombaj, která je se svými 22 miliony obyvatel závislá na sedmi jezerech napájených deštěm. V těchto nádržích zbývají zásoby vody na pouhých 45 dní, a pokud monzun nepřijde včas, město bude čelit vážnému nedostatku pitné vody. Problémy se zemědělstvím navíc umocňuje nedostatek hnojiv, který je rovněž důsledkem blízkovýchodního konfliktu. Obyvatelé měst i venkovských oblastí se tak ocitají v situaci, kdy se musí připravit na zásadní omezení základních životních potřeb.
Čína se během letních měsíců potýká se souběhem záplav a veder, což dlouhodobě přetěžuje její energetickou síť, a letošní El Niño tyto výzvy ještě znásobí. Národní klimatické centrum oznámilo, že vliv tohoto jevu vyvrcholí na podzim a v zimě, což přinese nadprůměrné srážky na jihu země a plošný nárůst teplot. Podle státní tiskové agentury Nová Čína se v některých oblastech očekává objem srážek o pětinu vyšší než obvykle. Meteorologický úřad v provincii Čching-chaj na Tibetské náhorní plošině varoval obyvatele, že dopady budou nepředvídatelné a extrémní, a doporučil jim vytvořit si doma nouzové zásoby potravin a materiálu.
Vydatné srážky a bouře již donutily čínské úřady vydat varování před vážnou situací v oblasti protipovodňové ochrany, kterou ministerstvo vodních zdrojů označilo za složitou. V některých jižních a východních částech země se očekávají srážky přesahující 200 milimetrů, přičemž vážně zasažena je již provincie Chu-pej. Tento dramatický nárůst srážek v jedné části země ostře kontrastuje se suchem a extrémními teplotami v jiných regionech. Čínská infrastruktura tak bude muset v nadcházejících měsících odolávat protichůdným projevům počasí vyvolaným globálními atmosférickými změnami.
V jihovýchodní Asii hrozí podle profesora Justina Sentiana z malajsijské univerzity dlouhotrvající vlny veder, sucha, lesní požáry a silné znečištění ovzduší. Za normálních okolností pohání silný vítr teplé povrchové vody směrem k západnímu Pacifiku, což regionu přináší vydatné srážky. Když však tyto větry oslabí nebo změní směr, teplá voda se posune na východ, což státy jako Malajsie, Singapur, Indonésie, Thajsko a Filipíny připraví o nezbytnou atmosférickou vlhkost. Tento rozvrat klimatu ohrozí veřejné zdraví, přetíží elektrické sítě a drasticky sníží zásoby vody.
Fyzikální klimatolog Ming Yi z Národní univerzity v Singapuru uvedl, že nejvíce zasaženými odvětvími budou zemědělství a vodní energetika. Státy závislé na pěstování rýže a produkci palmového oleje mohou kvůli vyprahlé půdě čelit nedostatku potravin a růstu tržních cen, což zasáhne zejména nízkopříjmové domácnosti. Celý region navíc již nyní řeší výpadky v dodávkách energie a nedostatek hnojiv kvůli krizi na Blízkém východě, což místní vlády nutí využívat ekologicky špinavější paliva. Podle Jasona Leeho z globální sítě pro zdraví je návrat tohoto jevu zatěžkávací zkouškou pro systémy, které jsou již teď pod značným tlakem.
Nejhorší důsledky sucha pocítí odlehlé venkovské oblasti s nedostatečnou vodohospodářskou infrastrukturou, kde jsou komunity odkázány na mělké studny a horské potoky. Jakmile se v důsledku veder tyto zdroje odpaří, rodiny budou nuceny využívat kontaminovanou stojatou vodu z vysychajících koryt řek, což může vést k epidemiím cholery. Extrémní podmínky spojené s El Niñem navíc vytvářejí příznivé prostředí pro šíření dalších tropických nemocí, jako jsou horečka dengue a malárie. Ohrožen je i klíčový turistický sektor, jelikož denní teploty v oblíbených destinacích od Bangkoku po Da Nang budou stoupat vysoko nad 40 stupňů Celsia.
Dlouhé období sucha může zažehnout rozsáhlé požáry zemědělské půdy a rašelinišť na Sumatře a Kalimantanu. Toxický kouř z těchto požárů pak podle vědců zahalí finanční a dopravní uzly, jako jsou Singapur a Kuala Lumpur. Benjamin Horton z městské univerzity v Hongkongu potvrdil, že jihovýchodní Asie patří k nejzranitelnějším oblastem na světě. Současná situace je podle něj alarmující právě proto, že se nejedná o izolovaný klimatický jev, ale o proces, který se rozvíjí na pozadí dlouhodobých klimatických změn způsobených lidskou činností.
Organizace spojených národů varovala, že se svět musí připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší nárůst globálních teplot a extrémní výkyvy počasí. Odborníci vyjadřují znepokojení zejména proto, že El Niño přichází v době probíhající změny klimatu způsobené člověkem, což může výrazně zesílit jeho dopady. Zatímco Evropa má plné ruce se současnou vlnou veder a na příchod klimatického jevu se nijak zvlášť nepřipravuje, Asie se chystá na intenzivní vlny veder a sucha, které vystaví obrovskému tlaku tamní zemědělství, energetické sítě a zásoby vody.
Vědci z Cambridgeské univerzity vyvinuli za pomoci umělé inteligence zcela nový typ vakcíny, která by mohla poskytnout ochranu před širokou škálou virů a zabránit vzniku budoucích pandemií. Podle výzkumného týmu je to vůbec poprvé v historii, kdy byla klíčová složka vakcíny kompletně navržena umělou inteligencí a následně otestována na lidech.
Začátek meteorologického léta s sebou přinesl spalující horka, která kontinent zasáhla ještě před koncem jara. Ačkoliv západní Evropa se již z velké části vymanila z vlivu horké vzduchové hmoty, která překonala květnové a červnové teplotní rekordy, celý region nyní spaluje další extrémní vlna veder.
Pokud by si nynější Rusko mělo vybrat oficiální slogan, mohl by znít podobně jako slova šéfa tamní diplomacie Sergeje Lavrova, který v minulosti prohlásil, že Rusko je zkrátka takové, jaké je, a nestydí se to ukazovat. Podobně nekompromisní tón nedávno v Kremlu zvolila i folková zpěvačka Naděžda Babkina. Po převzetí státního vyznamenání z rukou Vladimira Putina publiku řekla, že země se nikdy nevzdá díky svému jedinečnému multietnickému genetickému kódu, a dodala, že komu se to nelíbí, může jít klidně spáchat samovraždu. Tento výrok v mnoha ohledech ilustruje současnou ruskou tvář, která odmítá jakékoliv omluvy či ústupky, což přesně odpovídá postoji samotného prezidenta.
Po nedávném summitu amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem se pozornost opět obrátila k podpoře, kterou Washington poskytuje Tchaj-wanu, a k dodávkám amerických zbraní tamní vládě. Hned v první den rozhovorů adresoval Si Ťin-pching svému americkému protějšku varování, že Tchaj-wan představuje nejvýznamnější otevřenou otázku mezi oběma mocnostmi a při nesprávném přístupu může vyústit ve velmi nebezpečnou situaci. Prezident Trump následně odložil podpis zbrojního kontraktu za 14 miliard dolarů, který nedávno schválil Kongres, a označil ho za velmi dobrou vyjednávací kartu pro svá jednání s Pekingem.
Bývalá první dáma USA Jill Bidenová v rozhovoru pro stanici CBS News přiznala, že během nechvalně známé prezidentské debaty v roce 2024 měla strach, zda její manžel Joe Biden neprožívá mozkovou mrtvici. Uvedla, že byla k smrti vyděšená, protože současného prezidenta v takovém stavu nikdy předtím ani potom neviděla, a dodala, že vůbec netuší, co se tehdy stalo. Celý rozhovor s novinářkou Ritou Braverovou odvysílá stanice v pořadu Sunday Morning tuto neděli.
Obnovený vojenský konflikt mezi Spojenými státy a Íránem se točí kolem kontroly nad Hormuzským průlivem, kterým proudí pětina světových zásob ropy. Boje, jež si již vyžádaly desítky obětí i značné materiální škody, dramaticky narušily námořní dopravu a způsobil prudký nárůst cen energií na globálních trzích.
Španělské enklávy v Severní Africe čelí vlně masové nelegální migrace, která přiměla k reakci i americký Bílý dům. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa v oficiálním prohlášení varovala evropské státy před důsledky otevřené politiky a vyzvala k okamžitému zpřísnění hraničních kontrol. Situace na hranicích s Marokem se v posledních dnech vyostřila a vyžádala si už i oběti na životech.
Ruská vláda po téměř pěti letech od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu fakticky přiznala, že ukrajinský Donbas patří Ukrajině – tedy alespoň na poli mezinárodního sportu. Mezinárodní olympijský výbor (MOV) předběžně otevřel cestu k návratu ruských sportovců tím, že zrušil suspendaci Ruského olympijského výboru. Moskva sice toto rozhodnutí okamžitě oslavila jako obrovský diplomatický triumf a ukrajinský olympijský výbor se proti němu odvolal ke Sportovnímu arbitrážnímu soudu v Lausanne, avšak v pozadí celého úspěchu leží ústupek, který se v samotném Rusku stává vážným vnitropolitickým problémem.
V čínských městech se naplno rozhořel souboj mezi nastupující umělou inteligencí a řadovými pracovníky, kteří čelí vážným obavám o svou obživu. Ilustrativním příkladem se staly ulice středočeského Wu-chanu, kde nedávný systémový výpadek autonomních taxíků způsobil dopravní kolaps. Pro místní řidiče klasických vozů však nečekané odstavení robotických konkurentů znamenalo chvilkovou úlevu a prudký návrat zákazníků, což jen podtrhlo napětí, které zavedení této technologie v komunitě vyvolalo.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla ruské armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen. Přestože ženy v ruských ozbrojených silách tradičně zastávaly spíše podpůrné funkce, současné náborové kampaně, propaganda na sociálních sítích i zprávy státních médií ukazují, že armáda usiluje o jejich zapojení do operačních rolí, zejména v oblasti obsluhy bezpilotních letounů a dalších technických specializací.
Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.
