Sucho po celém světě ohrožuje životy desítek milionů lidí a podle nové zprávy se stává předzvěstí hluboké celosvětové krize, kterou zrychluje změna klimatu. Východní a jižní Afrika momentálně čelí nejhorší situaci – více než 90 milionů obyvatel trpí extrémním hladem v důsledku rekordního sucha, zhroucení zemědělství a úhynu hospodářských zvířat.
Například v Somálsku je na hranici hladovění už čtvrtina populace a nejméně milion lidí bylo kvůli podmínkám nuceno opustit domov. V Zimbabwe se úroda kukuřice meziročně propadla o 70 % a uhynulo 9 000 kusů dobytka.
Zpráva, kterou ve středu zveřejnily tři organizace včetně amerického Národního centra pro zmírňování dopadů sucha (NDMC), OSN a Mezinárodní aliance pro odolnost vůči suchu, popisuje vývoj situace v Africe, jihovýchodní Asii, Latinské Americe a ve středomořském regionu. Autoři analyzovali data z vlád, vědeckých ústavů i místních komunit a vykreslili obraz lidského utrpení a ekonomického kolapsu.
„Tohle není obyčejné období sucha,“ varoval Mark Svoboda, ředitel NDMC a spoluautor zprávy. „Jde o globální katastrofu, která postupuje pomalu, ale neúprosně – nejhorší, jakou jsem kdy viděl.“
V Latinské Americe vedlo sucho ke snížení hladiny vody v Panamském průplavu, což způsobilo pokles lodní dopravy o třetinu a dramaticky navýšilo náklady na přepravu. V Maroku trvá sucho už šestým rokem v řadě a tamní zásoby vody jsou o 57 % nižší, než je obvyklé. Ve Španělsku se produkce oliv propadla na polovinu, což vedlo k dvojnásobnému nárůstu cen olivového oleje.
V Turecku způsobilo přetěžování vodních zdrojů a úbytek srážek degradaci půdy, která dnes ohrožuje 88 % území země. Z přečerpávání podzemních vod tam dokonce vznikají nebezpečné propadliny.
„Středomořské státy jsou varováním pro všechny vyspělé ekonomiky,“ uvedl Svoboda. „Jejich zápas o vodu, potraviny a energii je obrazem budoucnosti, pokud nezastavíme globální oteplování.“
Poslední dva roky zesílily dopady klimatické změny i kvůli fenoménu El Niño, který přinesl extrémní teploty a nedostatek dešťů. Tyto podmínky způsobily výpadky v dodávkách vody a energie a také výrazné ztráty v zemědělství.
Dopady ale nezasahují pouze přímo postižené oblasti. Sucho narušilo globální dodavatelské řetězce klíčových plodin jako rýže, cukr nebo káva. Například sucho v Thajsku a Indii vedlo ke zvýšení ceny cukru v USA o 9 %.
Zpráva navazuje na sérii dalších varování ohledně rostoucího nedostatku sladké vody. Podle loňské analýzy bude do konce desetiletí celosvětová poptávka po sladké vodě o 40 % vyšší než její dostupné zásoby. Do 25 let může být ohrožena více než polovina světové produkce potravin.
Navíc přichází o zásadní zásoby vody i ledovce – podle březnové zprávy mizí led rychleji než kdykoli předtím, čímž se ohrožuje zásobování dvou miliard lidí. OECD zase uvedla, že plocha zasažená suchem se za posledních 120 let zdvojnásobila, a náklady na zvládání sucha rychle rostou – v roce 2035 bude průměrná epizoda sucha stát nejméně o 35 % víc než dnes.
Výkonný tajemník úmluvy OSN proti dezertifikaci Ibrahim Thiaw připomněl, že sucho je často přehlížené. „Je to tichý zabiják. Přichází pomalu, vyčerpává zdroje a ničí životy. Jeho stopy jsou hluboké,“ varoval.
A dodal: „Sucho už není hrozbou vzdálené budoucnosti. Je tady, eskaluje a vyžaduje globální spolupráci. Když vypadne energie, potraviny a voda zároveň, společnost se začne rozpadat. A na to musíme být připraveni – tohle je nová norma.“
59. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary je minulostí. Nejvyšší cenu, tedy Křišťálový glóbus, po osmi letech opět obdržel domácí zástupce. Uspěl totiž česko-slovenský dokument Raději zešílet v divočině slovenského dokumentaristy Mira Rema.
Snad jen Jiří Bartoška byl větší tváří karlovarského festivalu než Marek Eben. Právě slavný moderátor se letos opakovaně chopil slova, aby hereckého kolegu připomněl. Organizátorům sice složil poklonu, ale přiznal, že bez Bartošky to není úplně ono.
Evropská unie chce s Washingtonem nadále jednat o obchodní dohodě. Pokud Spojené státy od srpna opravdu uvalí třicetiprocentní clo na dovoz zboží z unijního trhu, Brusel je podle Ursuly von der Leyenové připraven chránit zájmy členských zemí a přijít s protiopatřeními.
Asi všichni jsme se domnívali, že Dara Rolins bude mít radost z návratu Pavla Nedvěda do Česka. Teď už je to ale úplně jasné. Slovenská zpěvačka poskytla důkaz v podobě všeříkající fotografie ze svého domova.
Spojené státy od srpna uvalí na zboží dovezené z Evropské unie třicetiprocentní clo. Oznámil to americký prezident Donald Trump, který v sobotu zveřejnil příslušný dopis na sociálních sítích. Clu ve stejné výši bude podléhat i zboží z Mexika.
Je vysoce pravděpodobné, že americký prezident Donald Trump a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching se setkají ještě letos. Podle zpravodajské stanice CNN to v pátek řekl šéf americké diplomacie Marco Rubio.
Felix Slováček nemohl chybět v Karlových Varech, ale manželku Dádu Patrasovou nechal doma, ačkoliv se spolu před časem objevili mezi lidmi, kterým se ona po smrti jejich milované dcery Aničky vyhýbala. Co říká jeho žena na Slováčkovu přítomnost na filmovém festivalu?
Vypnutí přepínačů paliva během vzletu zřejmě způsobilo tragickou červnovou nehodu letounu společnosti Air India v indickém Ahmedabádu, kterou přežil jediný člověk. Vyplývá to z předběžných závěrů vyšetřování, které bude pokračovat. Informovala o tom CNN.
Dnes skončí v Karlových Varech letošní 59. ročník Mezinárodního filmového festivalu. V jeho závěru si švédský herec Stellan Skarsgård převezme Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. Napilno měl ale už v pátek, přičemž dorazil ještě o den dříve.
Žhavé letní počasí si v posledních dnech vzalo prázdniny a přinejmenším v sobotu to ještě bude platit. V neděli už se maximální teploty přiblíží tropické třicítce, vyplývá z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Pod 20 procent klesly preference koalice Spolu v červnovém volebním modelu agentury Median. Volby by vyhrálo opoziční hnutí ANO, hlas by mu dala téměř třetina voličů. Do Poslanecké sněmovny by se dostalo sedm kandidujících subjektů.
V Moskvě ve čtvrtek proběhl pohřeb exministra Romana Starovojta, který údajně spáchal sebevraždu krátce poté, co jej prezident Vladimir Putin odvolal z funkce. Šéf Kremlu na smutečním obřadu chyběl a neposlal ani věnec.
