Sucho po celém světě ohrožuje životy desítek milionů lidí a podle nové zprávy se stává předzvěstí hluboké celosvětové krize, kterou zrychluje změna klimatu. Východní a jižní Afrika momentálně čelí nejhorší situaci – více než 90 milionů obyvatel trpí extrémním hladem v důsledku rekordního sucha, zhroucení zemědělství a úhynu hospodářských zvířat.
Například v Somálsku je na hranici hladovění už čtvrtina populace a nejméně milion lidí bylo kvůli podmínkám nuceno opustit domov. V Zimbabwe se úroda kukuřice meziročně propadla o 70 % a uhynulo 9 000 kusů dobytka.
Zpráva, kterou ve středu zveřejnily tři organizace včetně amerického Národního centra pro zmírňování dopadů sucha (NDMC), OSN a Mezinárodní aliance pro odolnost vůči suchu, popisuje vývoj situace v Africe, jihovýchodní Asii, Latinské Americe a ve středomořském regionu. Autoři analyzovali data z vlád, vědeckých ústavů i místních komunit a vykreslili obraz lidského utrpení a ekonomického kolapsu.
„Tohle není obyčejné období sucha,“ varoval Mark Svoboda, ředitel NDMC a spoluautor zprávy. „Jde o globální katastrofu, která postupuje pomalu, ale neúprosně – nejhorší, jakou jsem kdy viděl.“
V Latinské Americe vedlo sucho ke snížení hladiny vody v Panamském průplavu, což způsobilo pokles lodní dopravy o třetinu a dramaticky navýšilo náklady na přepravu. V Maroku trvá sucho už šestým rokem v řadě a tamní zásoby vody jsou o 57 % nižší, než je obvyklé. Ve Španělsku se produkce oliv propadla na polovinu, což vedlo k dvojnásobnému nárůstu cen olivového oleje.
V Turecku způsobilo přetěžování vodních zdrojů a úbytek srážek degradaci půdy, která dnes ohrožuje 88 % území země. Z přečerpávání podzemních vod tam dokonce vznikají nebezpečné propadliny.
„Středomořské státy jsou varováním pro všechny vyspělé ekonomiky,“ uvedl Svoboda. „Jejich zápas o vodu, potraviny a energii je obrazem budoucnosti, pokud nezastavíme globální oteplování.“
Poslední dva roky zesílily dopady klimatické změny i kvůli fenoménu El Niño, který přinesl extrémní teploty a nedostatek dešťů. Tyto podmínky způsobily výpadky v dodávkách vody a energie a také výrazné ztráty v zemědělství.
Dopady ale nezasahují pouze přímo postižené oblasti. Sucho narušilo globální dodavatelské řetězce klíčových plodin jako rýže, cukr nebo káva. Například sucho v Thajsku a Indii vedlo ke zvýšení ceny cukru v USA o 9 %.
Zpráva navazuje na sérii dalších varování ohledně rostoucího nedostatku sladké vody. Podle loňské analýzy bude do konce desetiletí celosvětová poptávka po sladké vodě o 40 % vyšší než její dostupné zásoby. Do 25 let může být ohrožena více než polovina světové produkce potravin.
Navíc přichází o zásadní zásoby vody i ledovce – podle březnové zprávy mizí led rychleji než kdykoli předtím, čímž se ohrožuje zásobování dvou miliard lidí. OECD zase uvedla, že plocha zasažená suchem se za posledních 120 let zdvojnásobila, a náklady na zvládání sucha rychle rostou – v roce 2035 bude průměrná epizoda sucha stát nejméně o 35 % víc než dnes.
Výkonný tajemník úmluvy OSN proti dezertifikaci Ibrahim Thiaw připomněl, že sucho je často přehlížené. „Je to tichý zabiják. Přichází pomalu, vyčerpává zdroje a ničí životy. Jeho stopy jsou hluboké,“ varoval.
A dodal: „Sucho už není hrozbou vzdálené budoucnosti. Je tady, eskaluje a vyžaduje globální spolupráci. Když vypadne energie, potraviny a voda zároveň, společnost se začne rozpadat. A na to musíme být připraveni – tohle je nová norma.“
Britská zemědělská sféra se v současnosti potýká s hlubokou krizí, kterou vyvolalo extrémní sucho a předchozí nepříznivé počasí. Prezident Národní unie farmářů varoval, že zemi mohou brzy postihnout nedostatky některých potravin, protože tuzemská produkce čelí masivním výpadkům způsobeným nedostatkem vody pro závlahu.
Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.
Saudská Arábie, Turecko a Pákistán uzavřely významnou bezpečnostní dohodu, která představuje kolektivní obranný pakt ve stylu NATO. Podle podepsané smlouvy bude případný útok na některou z těchto tří zemí považován za útok na všechny členy aliance, což má posílit odstrašující sílu v regionu.
Ukrajina si připomíná třicet pět let od obnovení své nezávislosti, z nichž téměř pět let čelí plnohodnotné ruské vojenské agresi. I přes trvající válečný konflikt, rozsáhlé ztráty a každodenní útoky na civilní infrastrukturu si ukrajinská společnost udržuje vysokou míru odhodlání a víry v budoucí rozvoj země.
Turismus zaměřený na místa spojená se smrtí, tragédiemi a zločinem čelí diskusím ohledně své etičnosti a dopadů na společnost. Fenomén takzvaného temného turismu získává na popularitě napříč světem, což dokládá i nedávná iniciativa významného překupníka drog Laureana Oubiñy. Ten nabízel projížďky lodí po místech spojených s pašováním drog v Galicii, dokud místní úřady tuto aktivitu kvůli porušení turistických zákonů nezakázaly.
Čínské úřady zahájily rozsáhlé vyšetřování a plošné kontroly trhu poté, co se potvrdilo použití karcinogenního formaldehydu k udržení čerstvosti zelí. Případ se odehrál v okrese Kchang-pao v severočínské provincii Che-pej, kde kontroly potvrdily nelegální praktiky obchodníků při nakládání zeleniny k přepravě.
Novozélandský premiér Christopher Luxon oznámil, že jeho strana předloží parlamentu návrh zákona, jehož cílem je zakázat dětem mladším 16 let používání sociálních sítí. V případě nedodržení tohoto nařízení by platformám hrozila pokuta až do výše deseti procent jejich globálních příjmů.
Americká Ústřední správa mořských minerálů (MMA), která spadá pod ministerstvo vnitra, zveřejnila plán na vydražení práv k průzkumu těžby na 28 milionech hektarů mořského dna v blízkosti Mariánského příkopu u pobřeží Severních Marian a Guamu.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
