Sucho po celém světě ohrožuje životy desítek milionů lidí a podle nové zprávy se stává předzvěstí hluboké celosvětové krize, kterou zrychluje změna klimatu. Východní a jižní Afrika momentálně čelí nejhorší situaci – více než 90 milionů obyvatel trpí extrémním hladem v důsledku rekordního sucha, zhroucení zemědělství a úhynu hospodářských zvířat.
Například v Somálsku je na hranici hladovění už čtvrtina populace a nejméně milion lidí bylo kvůli podmínkám nuceno opustit domov. V Zimbabwe se úroda kukuřice meziročně propadla o 70 % a uhynulo 9 000 kusů dobytka.
Zpráva, kterou ve středu zveřejnily tři organizace včetně amerického Národního centra pro zmírňování dopadů sucha (NDMC), OSN a Mezinárodní aliance pro odolnost vůči suchu, popisuje vývoj situace v Africe, jihovýchodní Asii, Latinské Americe a ve středomořském regionu. Autoři analyzovali data z vlád, vědeckých ústavů i místních komunit a vykreslili obraz lidského utrpení a ekonomického kolapsu.
„Tohle není obyčejné období sucha,“ varoval Mark Svoboda, ředitel NDMC a spoluautor zprávy. „Jde o globální katastrofu, která postupuje pomalu, ale neúprosně – nejhorší, jakou jsem kdy viděl.“
V Latinské Americe vedlo sucho ke snížení hladiny vody v Panamském průplavu, což způsobilo pokles lodní dopravy o třetinu a dramaticky navýšilo náklady na přepravu. V Maroku trvá sucho už šestým rokem v řadě a tamní zásoby vody jsou o 57 % nižší, než je obvyklé. Ve Španělsku se produkce oliv propadla na polovinu, což vedlo k dvojnásobnému nárůstu cen olivového oleje.
V Turecku způsobilo přetěžování vodních zdrojů a úbytek srážek degradaci půdy, která dnes ohrožuje 88 % území země. Z přečerpávání podzemních vod tam dokonce vznikají nebezpečné propadliny.
„Středomořské státy jsou varováním pro všechny vyspělé ekonomiky,“ uvedl Svoboda. „Jejich zápas o vodu, potraviny a energii je obrazem budoucnosti, pokud nezastavíme globální oteplování.“
Poslední dva roky zesílily dopady klimatické změny i kvůli fenoménu El Niño, který přinesl extrémní teploty a nedostatek dešťů. Tyto podmínky způsobily výpadky v dodávkách vody a energie a také výrazné ztráty v zemědělství.
Dopady ale nezasahují pouze přímo postižené oblasti. Sucho narušilo globální dodavatelské řetězce klíčových plodin jako rýže, cukr nebo káva. Například sucho v Thajsku a Indii vedlo ke zvýšení ceny cukru v USA o 9 %.
Zpráva navazuje na sérii dalších varování ohledně rostoucího nedostatku sladké vody. Podle loňské analýzy bude do konce desetiletí celosvětová poptávka po sladké vodě o 40 % vyšší než její dostupné zásoby. Do 25 let může být ohrožena více než polovina světové produkce potravin.
Navíc přichází o zásadní zásoby vody i ledovce – podle březnové zprávy mizí led rychleji než kdykoli předtím, čímž se ohrožuje zásobování dvou miliard lidí. OECD zase uvedla, že plocha zasažená suchem se za posledních 120 let zdvojnásobila, a náklady na zvládání sucha rychle rostou – v roce 2035 bude průměrná epizoda sucha stát nejméně o 35 % víc než dnes.
Výkonný tajemník úmluvy OSN proti dezertifikaci Ibrahim Thiaw připomněl, že sucho je často přehlížené. „Je to tichý zabiják. Přichází pomalu, vyčerpává zdroje a ničí životy. Jeho stopy jsou hluboké,“ varoval.
A dodal: „Sucho už není hrozbou vzdálené budoucnosti. Je tady, eskaluje a vyžaduje globální spolupráci. Když vypadne energie, potraviny a voda zároveň, společnost se začne rozpadat. A na to musíme být připraveni – tohle je nová norma.“
Pouhý jeden procent světových pobřežních vod by teoreticky dokázalo generovat dostatek větrné a solární energie na moři k pokrytí třetiny celosvětové spotřeby elektřiny do roku 2050. Takový slib přináší nová studie vědeckého týmu ze Singapuru a Číny, který systematicky mapoval globální potenciál obnovitelných zdrojů na moři. Přeměna tohoto potenciálu v realitu je však složitá. Zrychlení rozvoje obnovitelných zdrojů na moři čelí značným technickým, ekonomickým i politickým překážkám.
Izraelská armáda (IDF) začala v Pásmu Gazy vyznačovat takzvanou „žlutou linii“, za kterou se má stáhnout v rámci první fáze mírové dohody podepsané s Hamásem. Toto vymezení, které má pokrýt zhruba 53 procent enklávy, je součástí mírového plánu navrženého americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Armáda zveřejnila 20. října na síti X snímky, jak těžká technika osazuje v zničené krajině obří žluté betonové bloky s naváděcími sloupy a vlajkami, aby vytvořila „taktickou jasnost v terénu“.
Rozkaz prezidenta Donalda Trumpa obnovit po třiceti letech zkoušky jaderných zbraní vyvolal obavy z návratu nejhorších dnů studené války a nástupu „nebezpečné“ nové éry. Experti varují, že vstupujeme do období, kde už přestávají platit pravidla. Obranný expert Philip Ingram MBE v pořadu Battle Plans Exposed analyzuje rostoucí jaderné soupeření mezi velmocemi a odhaluje, která z nich představuje pro Západ největší hrozbu.
Rusko připravuje přesun moderní balistické střely, která je schopna zasáhnout i Spojené království. Prezident Běloruska a spojenec Vladimira Putina, Alexandr Lukašenko, oznámil, že Rusko v prosinci 2025 rozmístí na území Běloruska raketový systém Orešnik. Tato balistická střela středního doletu je schopna nést několik jaderných hlavic.
Vyjádření úřadujícího šéfa NASA Seana Duffyho o možném vyřazení společnosti SpaceX z plánů na přistání na Měsíci otřáslo vesmírným průmyslem. Zatímco aktuální plán mise Artemis III počítá s využitím obří rakety Starship od SpaceX pro přepravu astronautů na Měsíc, agentura horečně hledá alternativní cesty. Důvodem jsou obavy ze zpoždění ve vývoji Starship a konkurenční tlak ze strany Číny, která má v úmyslu přistát na Měsíci do roku 2030. Duffy opakovaně zdůraznil, že porazit Čínu je otázkou národní bezpečnosti.
Izrael v sobotu oznámil, že tři těla, která mu v pátek předala militantní skupina Hamás prostřednictvím Červeného kříže, nepatří žádnému z rukojmích unesených při útoku ze 7. října 2023. Tato zpráva představuje další komplikaci v křehké dohodě o příměří, kterou zprostředkovaly Spojené státy v probíhající válce mezi Izraelem a Hamásem.
Posádky „Lovců hurikánů“ spadající pod americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) strávily poslední týden v boji s hurikánem Melissa, jednou z historicky nejsilnějších bouří. Opakovaně a nepřetržitě se potápěli do oka Melissy, aby získali klíčová data pro záchranu životů. Dělali to proto, že jejich mise je považována za nezbytnou pro veřejnou bezpečnost, ovšem s jedním zásadním rozdílem: kvůli vládnímu shutdownu (uzavření) to dělali zcela bez platu.
Pokud čtete tyto řádky, je velká šance, že patříte stejně jako autorka článku na webu The Conversation, profesorka Lydia Begoña Horndler Gil, do generace mileniálů. Jsou to lidé narození mezi lety 1981 a 1995, kteří si stále častěji všímají případů nemocí, jež dříve asociovali spíše s vyšším věkem, jako je hypertenze, cukrovka 2. typu, a bohužel i rakovina. Mileniálové jsou první generací, u které je prokázáno vyšší riziko vzniku nádorů než u jejich rodičů. Celosvětově se mezi lety 1990 a 2019 zvýšil počet případů rakoviny s časným nástupem u lidí mladších 50 let o 79 % a úmrtnost na ni vzrostla o 28 %.
Bývalý americký prezident Barack Obama si dříve byl jist, že Amerika přežije Donalda Trumpa, avšak jeho sebevědomí mizí. Přátelé, kteří s ním hovoří, uvádějí, že osm let po odchodu z Bílého domu se do Obamovy zprávy o naději a změně vplížila úzkost a obavy. Ačkoliv Obama zůstává největším stranickým sponzorem, úmyslně se během Bidenovy éry stahoval, aby umožnil vyniknout nové generaci demokratů. Nicméně Trumpovy kroky k blokování demokratů a jeho výzvy k obžalování či uzavření liberálních institucí podle Obamových obav mohou této příští generaci odepřít příležitost převzít moc.
Sen o přenosu sluneční energie z oběžné dráhy na Zemi, známý jako kosmická solární energetika, je myšlenkou starou desítky let. Nyní však celá řada společností prohlašuje, že by tuto vizi mohla konečně proměnit ve skutečnost. Na americkém fotbalovém stadionu na Floridě proběhl loni v březnu neobvyklý test, během něhož nebyly vrženy fotbalové míče, nýbrž paprsky světla. Koncentrované světelné pruhy byly vysílány z emitoru na jedné straně hřiště v Jacksonville Jaguars a zachycovány na stínítku na straně druhé. Světlo bylo nejprve zachyceno ze Slunce a poté vysíláno velkými čočkami, z nichž každá byla vysoká asi 1,2 metru, a fungovaly podobně jako zvětšovací sklo.
Až v pondělí se Česko oficiálně dozví, co strany a hnutí příští vlády, tedy ANO, SPD a Motoristé, prosadili do programového prohlášení. Podle uniklých informací se ale počítá s návratem elektronické evidence tržeb (EET) či změnami ohledně věku odchodu do důchodu. Dokument už má mít k dispozici i prezident Petr Pavel.
Jiřinu Bohdalovou čeká ještě letos nová role, která však nebude před kamerou. Těší se totiž na pravnouče, jehož otcem se stane syn její dcery Simony Stašové. Porod se blíží každým dnem. Legendární herečka prozradila, jak je to například s výběrem jména.
