Sucho po celém světě ohrožuje životy desítek milionů lidí a podle nové zprávy se stává předzvěstí hluboké celosvětové krize, kterou zrychluje změna klimatu. Východní a jižní Afrika momentálně čelí nejhorší situaci – více než 90 milionů obyvatel trpí extrémním hladem v důsledku rekordního sucha, zhroucení zemědělství a úhynu hospodářských zvířat.
Například v Somálsku je na hranici hladovění už čtvrtina populace a nejméně milion lidí bylo kvůli podmínkám nuceno opustit domov. V Zimbabwe se úroda kukuřice meziročně propadla o 70 % a uhynulo 9 000 kusů dobytka.
Zpráva, kterou ve středu zveřejnily tři organizace včetně amerického Národního centra pro zmírňování dopadů sucha (NDMC), OSN a Mezinárodní aliance pro odolnost vůči suchu, popisuje vývoj situace v Africe, jihovýchodní Asii, Latinské Americe a ve středomořském regionu. Autoři analyzovali data z vlád, vědeckých ústavů i místních komunit a vykreslili obraz lidského utrpení a ekonomického kolapsu.
„Tohle není obyčejné období sucha,“ varoval Mark Svoboda, ředitel NDMC a spoluautor zprávy. „Jde o globální katastrofu, která postupuje pomalu, ale neúprosně – nejhorší, jakou jsem kdy viděl.“
V Latinské Americe vedlo sucho ke snížení hladiny vody v Panamském průplavu, což způsobilo pokles lodní dopravy o třetinu a dramaticky navýšilo náklady na přepravu. V Maroku trvá sucho už šestým rokem v řadě a tamní zásoby vody jsou o 57 % nižší, než je obvyklé. Ve Španělsku se produkce oliv propadla na polovinu, což vedlo k dvojnásobnému nárůstu cen olivového oleje.
V Turecku způsobilo přetěžování vodních zdrojů a úbytek srážek degradaci půdy, která dnes ohrožuje 88 % území země. Z přečerpávání podzemních vod tam dokonce vznikají nebezpečné propadliny.
„Středomořské státy jsou varováním pro všechny vyspělé ekonomiky,“ uvedl Svoboda. „Jejich zápas o vodu, potraviny a energii je obrazem budoucnosti, pokud nezastavíme globální oteplování.“
Poslední dva roky zesílily dopady klimatické změny i kvůli fenoménu El Niño, který přinesl extrémní teploty a nedostatek dešťů. Tyto podmínky způsobily výpadky v dodávkách vody a energie a také výrazné ztráty v zemědělství.
Dopady ale nezasahují pouze přímo postižené oblasti. Sucho narušilo globální dodavatelské řetězce klíčových plodin jako rýže, cukr nebo káva. Například sucho v Thajsku a Indii vedlo ke zvýšení ceny cukru v USA o 9 %.
Zpráva navazuje na sérii dalších varování ohledně rostoucího nedostatku sladké vody. Podle loňské analýzy bude do konce desetiletí celosvětová poptávka po sladké vodě o 40 % vyšší než její dostupné zásoby. Do 25 let může být ohrožena více než polovina světové produkce potravin.
Navíc přichází o zásadní zásoby vody i ledovce – podle březnové zprávy mizí led rychleji než kdykoli předtím, čímž se ohrožuje zásobování dvou miliard lidí. OECD zase uvedla, že plocha zasažená suchem se za posledních 120 let zdvojnásobila, a náklady na zvládání sucha rychle rostou – v roce 2035 bude průměrná epizoda sucha stát nejméně o 35 % víc než dnes.
Výkonný tajemník úmluvy OSN proti dezertifikaci Ibrahim Thiaw připomněl, že sucho je často přehlížené. „Je to tichý zabiják. Přichází pomalu, vyčerpává zdroje a ničí životy. Jeho stopy jsou hluboké,“ varoval.
A dodal: „Sucho už není hrozbou vzdálené budoucnosti. Je tady, eskaluje a vyžaduje globální spolupráci. Když vypadne energie, potraviny a voda zároveň, společnost se začne rozpadat. A na to musíme být připraveni – tohle je nová norma.“
Evropští vojenští velitelé a diplomaté diskutují o vytvoření nárazníkové zóny jako součásti případné mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou. Tento 40 km široký pás země nikoho by vytvořil novou „železnou oponu“ proti budoucí ruské agresi.
Ukrajina se v nedávných mírových rozhovorech v Anchorage dostala pod tlak Vladimira Putina. Ten požadoval, aby Kyjev předal Rusku celou Doněckou oblast. Přistoupit na takový požadavek by však pro Ukrajinu znamenalo faktické přijetí porážky. Vzdání se tohoto území by totiž znamenalo ztrátu hlavní obranné bariéry proti dalšímu postupu ruské armády.
Odvaha východoevropských zemí podporovat Ukrajinu prochází v poslední době těžkou zkouškou, což by mohlo oslabit regionální jednotu. Nedávné politické kroky v Polsku, Litvě a České republice naznačují, že by se tento region mohl odvrátit od podpory Ukrajiny. To by mohlo mít vážné dopady na evropskou bezpečnost i na zájmy USA, upozornil odborník z American Enterprise Institute ve Washingtonu Dalibor Rohac.
Bývalý durynský premiér a současný místopředseda Spolkového sněmu Bodo Ramelow ze strany Levice se vyslovil pro zavedení nové německé hymny. Navrhl také uspořádat referendum o barvách národní vlajky.
Brusel by měl přehodnotit obchodní dohodu se Spojenými státy, pokud americký prezident Donald Trump splní své hrozby a potrestá Evropskou unii kvůli jejím technologickým regulacím. Prohlásila to Teresa Ribera, výkonná viceprezidentka Evropské komise, v rozhovoru pro Financial Times.
Nově uzavřená obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy vzbudila v automobilovém průmyslu rozruch. V jejím textu je totiž ukrytý bod, který hovoří o vzájemném uznávání norem pro automobily. V praxi by to mohlo znamenat, že by se na evropské silnice mohly dostat americké vozy, které by splňovaly nižší standardy, než jsou ty evropské.
Ačkoliv se v poslední době objevily naděje na mír, Ukrajinu zasáhla druhá nejhorší noc ruských vzdušných útoků od začátku války. Prohlášení Kremlu o cílení na vojenské objekty je v rozporu s realitou, protože záběry ukazují zasažené civilní budovy. Při útocích bylo zabito nejméně 23 osob a poškozeny byly i budovy Britské rady a delegace Evropské unie.
Tři roky v úterý uplynuly od smrti Hany Zagorové, která je pochována na vyšehradském hřbitově v Praze. Logicky tam včera bylo rušno, uctít památku slavné zpěvačky přišel její manžel Štefan Margita. A nebyl sám.
V Česku dnes vyšplhaly teploty až nad 33 stupňů, konkrétně na několika místech ve středních Čechách a na jižní Moravě. Nejtepleji bylo v Dyjákovicích, kde bylo 33,6 °C. Teplotní rekordy ale nepadaly, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Česko se již v minulém týdnu dozvědělo, že Monika Babišová se - možná i po vzoru manžela - chystá podnikat. Neuniklo to samozřejmě ani samotnému Andreji Babišovi, ačkoliv dvojice už netvoří pár. Co tomu říká bývalý premiér?
Karel Šíp oslavil v červnu kulaté osmdesáté narozeniny, ale do důchodu v tom pravém slova smyslu stále neodešel. Občas se sice objeví jeho kritici, zároveň má populární moderátor nadále věrnou fanouškovskou základnu. Tito lidé se na něj mohou těšit i v následujících měsících.
Podle vědecké zprávy, kterou zveřejnila skupina klimatologů World Weather Attribution, zvýšila klimatická změna pravděpodobnost vzniku lesních požárů v jihovýchodní Evropě desetinásobně. Požáry, které v letošním roce spálily přes jeden milion hektarů půdy, byly o 22 % intenzivnější kvůli globálnímu oteplování. Tento rok se tak stal nejhorší zaznamenanou sezónou lesních požárů v Evropě.
