Ne každý kvůli uzavření Hormuzského průlivu trpí. Státy od Surinamu až po Sýrii se snaží USA podlézat

Hormuzský průliv
Hormuzský průliv, foto: NASA
Klára Marková 11. června 2026 11:25
Sdílej:

Kvůli uzavření Hormuzského průlivu v důsledku války s Íránem se řada států snaží oslovit americkou vládu s projekty, které by mohly nabídnout alternativní zdroje energie. Země od Surinamu až po Sýrii v současné situaci spatřují příležitost zařadit se mezi bezpečné dodavatele. Vzhledem k tomu, že rostoucí ceny pohonných hmot negativně ovlivňují popularitu prezidenta Donalda Trumpa, nacházejí tyto státy ve Washingtonu otevřené dveře. Spojené státy se podle vyjádření zástupců Bílého domu a ministra energetiky Chrise Wrighta snaží ve spolupráci se spojenci diverzifikovat dodavatelské řetězce a omezit závislost na rizikových dopravních uzlech.

Zahraniční představitelé usilují o politickou podporu i finanční zajištění, k čemuž by mohly pomoci americké finanční nástroje typu Rozvojové finanční korporace (DFC). Její pravomoci byly v minulém roce kongresem rozšířeny, což jí umožňuje působit ve více oblastech a přijímat větší míru rizika u rozsáhlých energetických záměrů.

Přestože vybudování nové infrastruktury trvá celé roky a okamžitý vliv na ceny mít nebude, podle odborníků bude i po případném znovuotevření průlivu surovina z Perského zálivu zatížena rizikovou přirážkou. Podpora ze strany americké vlády proto má pro rozvíjející se energetické projekty zásadní význam.

Mezi zeměmi, které nabízejí svá ložiska, je Surinam, kde byl u pobřeží objeven zemní plyn. Tamní ministr pro ropu, plyn a životní prostředí Patrick Brunings již o možnostech investic jednal se zástupci ministerstva zahraničí USA a věří v další rozvoj mořské těžby. Američtí představitelé vedou rozhovory také se zástupci zemí Blízkého východu a východního Středomoří.

Ministr Wright se chystá v Texasu zahájit činnost Východomediteránního energetického centra na Riceově univerzitě, přičemž například Kypr předpokládá, že by tamní projekty amerických a evropských firem mohly dodávat plyn do roku 2028.

Otevřenost pro americké investice deklaroval rovněž syrský ministr energetiky Mohammed al-Bashir. Sýrie v této souvislosti poukazuje na dvě potrubní trasy, které by mohly sloužit jako alternativy k námořní dopravě přes Hormuzský průliv.

První z nich je Arabský plynovod spojující Egypt, Jordánsko, Libanon a Sýrii, jehož oprava po válečných škodách by zabrala zhruba rok a půl. Druhou možností je obnova ropovodu Kirkúk–Banijás, který by zajišťoval přepravu surové ropy z Iráku.

Stalo se