Vzájemné údery mezi Spojenými státy a Íránem ukazují, jak výrazně se proměnila povaha mezinárodní diplomacie. Americká armáda v úterý 9. června zaútočila na cíle v Íránu v reakci na sestřelení vrtulníku poblíž Hormuzského průlivu.
K této vojenské akci, kterou Washington označil za proporcionální odvetu, došlo paradoxně v době, kdy prezident Donald Trump hovořil o dokončování velmi dobré dohody, jež měla válečný stav ukončit. Teherán kontroval okamžitým protiúderem, když tamní Islámské revoluční gardy zasáhly americké základny v Bahrajnu a Jordánsku a varovaly před ještě tvrdší reakcí v případě dalších útoků.
Tento střet navíc bezprostředně následoval po přímé vojenské konfrontaci mezi Íránem a Izraelem. Tu vyvolaly izraelské operace proti Hizballáhu v Libanonu, kde přitom měl oficiálně platit příměří. Obě strany si vyměnily několik vln leteckých úderů, než oznámily zastavení bojů.
Současné dění na Blízkém východě tak popírá tradiční vnímání mezinárodní politiky, podle kterého byly válka a diplomacie dvě oddělené fáze. Dříve platilo, že po selhání rozhovorů nastal konflikt, který unavené strany nakonec dotlačil zpět k jednacímu stolu, což vedlo k trvalému míru, jako tomu bylo po arabsko-izraelské válce v roce 1973 a následných dohodách z Camp Davidu.
Dnes se však vyjednávání, raketové útoky a diplomatické mise odehrávají současně. Problém nespočívá v tom, že by diplomacie selhávala, ale v tom, že změnila svůj účel. Namísto ukončování konfliktů slouží pouze k jejich řízení a stabilizaci.
Žádný z aktérů sice nechce dopustit plnohodnotnou regionální válku s nepředvídatelnými následky, zároveň se však nikdo nehodlá vzdát svých klíčových bezpečnostních zájmů. Izrael vidí hrozbu v Hizballáhu, Írán považuje toto hnutí za zásadní prvek své obrany a vlivu a Spojené státy svými údery demonstrují odhodlání chránit vlastní lidi a majetek.
Vojenská síla se tak nepoužívá k dosažení jednoznačného vítězství, ale jako vzkaz protivníkům i domácímu publiku o vlastní neústupnosti. Diplomacie v tomto prostředí funguje jako pojistka, která brání tomu, aby se spirála násilí zcela vymkla kontrole. Tento stav sice vytváří křehkou rovnováhu, ale zároveň zbavuje politické vůdce tlaku na uzavírání složitých kompromisů, které jsou pro skutečný mír nezbytné.
Příměří se stávají pouhými přestávkami v bojích a z konfliktů se stává chronická záležitost. Největším rizikem pro region tak možná není otevřená totální válka, ale permanentní konfrontace, kde se násilí a diplomatické intervence neustále střídají, aniž by se cokoli změnilo na podstatě sporu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se domnívá, že šéf Kremlu Vladimir Putin na podzim ohlásí mobilizaci dalších vojáků. Ruskou armádu mají zároveň posílit i Severokorejci. Zelenskyj se odvolává na informace od zpravodajských služeb.
Stovky tisíc ve Francii a Španělsku jsou přinejmenším dočasně bez střechy nad hlavou kvůli ničivým přírodním požárům, které zuří už několik dní. Největší obavy budí požár v jihozápadní Francii, kde se plameny blíží k Bordeaux. Hasičům se tam nedaří dostat živel pod kontrolu, informovala BBC.
Amerického prezident Donalda Trumpa od širšího útoku na Írán odradila obava, že íránská odveta by si vyžádala neúměrně vysokou spotřebu nákladných a cenných střel protivzdušné a protiraketové obrany.
Českou uměleckou obec zasáhla o víkendu smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel známý výtvarný umělec a hudebník Milan Knížák, jenž stál v minulosti v čele Národní galerie či Akademie výtvarných umění.
Čeští kriminalisté vyřešili další takzvaný pomníček, ale radost jim částečně může kazit fakt, že pachatele pokusu o vraždu z Hrádku nad Nisou už za mříže nedostanou. Případ z roku 2007 je totiž promlčený.
Donald Trump opět připomněl, jaká je základní americká podmínka pro uzavření dohody s Íránem. Teherán musí přijmout fakt, že nebude mít jadernou zbraň. Podle Trumpa pokračují jednání s íránskými vyjednavači, ale čas pro dohodu ještě nenastal.
Česko se připravuje na další vlnu tropického počasí, která má vydržet až do příštího víkendu. Odpolední maxima se v jeho průběhu budou blížit čtyřicítce, než přijde nepatrné ochlazení. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Bude mít premiér Andrej Babiš (ANO) větší pravomoci než jeho předchůdci? I taková otázka vyvstala, protože byla navržena změna jednacího řádu vlády. Úřad vlády se rozhodl zareagovat na některé informace, které se objevily v médiích. Podle tvrzení úředníků se žádné zásadní úpravy nechystají.
Letošní epidemie eboly vyvolává stále větší obavy. Africké centrum pro kontrolu a prevenci nemocí vyzvalo k okamžitým činům za účelem zastavení epidemie smrtelně nebezpečné nemoci v Kongu. Podle místních expertů hrozí, že jinak půjde o zatím nejhorší epidemii eboly, která byla zaznamenána.
Zejména senioři by se měli mít na pozoru. Už za několik dní totiž může některým z nich vypršet platnost občanského průkazu, což je samozřejmě mimořádně důležitý doklad. Upozornilo na to ministerstvo vnitra.
Americký prezident Donald Trump se na večeři Bílého domu pro novináře rozhodl opět provokovat své odpůrce. Vtipkoval totiž o čtvrté kandidatuře v prezidentských volbách, která je mu podle zákonů zapovězena, protože momentálně vykonává již druhý mandát ve funkci hlavy státu.
Vztahy mezi Pekingem a Prahou zatím nijak zvlášť neutrpěly kvůli případu českého občana zadrženého v Číně. Nic na tom nemění ani nové informace, o kterých se zmínil vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).