Po chladném a deštivém květnu přichází zlom. Už na přelomu května a června meteorologové očekávají prudké oteplení. Teploty se přehoupnou přes 20 stupňů Celsia a na začátku června by mohly vystoupat až k tropické třicítce. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) a globálních modelů počasí.
Poslední květnový týden přinese do České republiky změnu – místo nočních mrazíků čeká zemi stabilní oteplování. Jak vyplývá z týdenní předpovědi ČHMÚ, už v pondělí 27. května budou denní maxima mezi 17 a 22 stupni Celsia. Srážky se očekávají spíše ojediněle, hlavně na východě území.
Ve středu a čtvrtek může dojít k mírnému poklesu teplot pod 20 stupňů, o víkendu se ale začne znovu oteplovat. „V sobotu a neděli očekáváme polojasno a teploty kolem 24 °C,“ uvedl ČHMÚ ve své týdenní předpovědi vydané v sobotu 24. května.
Podle dlouhodobých výstupů numerických modelů GFS a GEM by měl být začátek června mimořádně teplý. Některé scénáře dokonce pracují s možností, že se teploty přiblíží nebo překročí hranici tropických 30 stupňů. V tuto chvíli se však předpovědi jednotlivých modelů mírně rozcházejí.
„Červen by měl být nadprůměrně teplý ve většině evropských zemí, zejména ve střední Evropě. Východ Evropy má být mírně chladnější, Středomoří zase podprůměrné,“ sdělil meteorolog Martin Štros ze serveru Meteocentrum. „Americké modely očekávají obdobný vývoj – pro střední Evropu stabilně teplejší období,“ dodal.
Větší pravděpodobnost tropických teplot potvrzují i výsledky dlouhodobého výhledu ČHMÚ na období od 27. května do 23. června. „Očekáváme, že období bude teplotně nadprůměrné, zejména v jeho druhé polovině,“ stojí v měsíčním výhledu zveřejněném ústavem.
Příchod veder by mohl znamenat zátěž především pro starší osoby, nemocné a malé děti. Hygienici i lékaři v minulosti upozorňovali, že rychlé teplotní výkyvy představují riziko pro kardiovaskulární systém.
Kromě vyšších teplot se v průběhu června očekává také proměnlivý charakter počasí s občasnými bouřkami. Ty mohou být doprovázeny intenzivními srážkami a nárazovým větrem. Na přesné rozložení srážek se ale modely zatím neshodují.
Do konce května tedy bude počasí ještě nestálé, ale už první červnové dny přinesou pravděpodobně nejvyšší teploty letošního roku. Letní sezona může odstartovat dřív, než meteorologové původně předpokládali.
Ukrajinská tajná služba zatkla příslušníka armádního letectva, který je podezřelý ze špionáže pro Rusko. Na případ upozornilo Politico. Podle vyšetřovatelů měl poskytovat lokace a letové plány stíhaček, které Ukrajině dodali západní spojenci.
Nejhoršího možného vysvětlení absence Laďky Něrgešové ve vysílání stanice CNN Prima News se dočkali její diváci. Příčinou jsou totiž velmi vážné zdravotní potíže. U moderátorky odhalen nádor na mozku, který si vyžádal operaci a léčbu chemoterapií.
Aprílové počasí si v létě asi nikdo nepřeje, v Česku je však v posledních dnech realitou. Maxima jsou někdy až o téměř tři stupně nižší, než je průměr pro tuto roční dobu. Změna přitom podle meteorologů není na obzoru.
Jaromír Soukup naposledy oficiálně tvořil pár s Evou Feuereislovou alias Plastic Queen, ale následoval rozchod, po kterém se ona dokonce otočila proti němu. Ve sporu u soudu totiž svědčila ve prospěch Agáty Hanychové. Nyní to navíc vypadá, že za Soukupa našla jinou zámožnou náhradu.
Zatímco Rusko pod vedením Vladimira Putina vykazuje agresivní a revizionistickou politiku, otázka, co konkrétně Putin zamýšlí v případě Baltských států, stále vyvolává zájem západních analytiků. Rusko se od počátku 21. století stále častěji profiluje jako síla, která se snaží měnit globální řád. Zásahy do Gruzie v roce 2008, anexe Krymu v roce 2014 a invaze na Ukrajinu v roce 2022 byly jasnými signály ruské expanze, což vedlo k rostoucí obavě o další kroky Moskvy. Mezi často zmiňovanými potenciálními cíli se nacházejí právě Baltské státy: Estonsko, Lotyšsko a Litva.
Šéf Bílého domu Donald Trump zkrátil Rusku lhůtu na ukončení války na Ukrajině a hrozí tvrdými sankcemi nejen Moskvě, ale i jejím obchodním partnerům, což může zahrnovat třeba Indii nebo dokonce Slovensko. Zatímco Západ zpřísňuje rétoriku, Rusko úspěšně obchází sankce přes sousedy a Čína na tom vydělává. Výzkumy ukazují, že globální sankční režim má vážné trhliny a Peking i některé evropské firmy je umějí využít.
Americký lékař pracující v nemocnici v Gaze apeloval na zvláštního vyslance Donalda Trumpa, aby se osobně podíval na to, co se na místě skutečně děje. Doktor Tom Adamkiewicz, pediatr pracující v nemocnici Nasser, v rozhovoru pro Sky News uvedl, že většina pacientů nemocnice vykazuje známky podvýživy a „mnoho dětí během dne doslova omdlívá“.
V horkém červnovém ránu, kdy teploty v Dillí dosáhly 43,9 °C, omdlela Baby Kumari ve chvíli, kdy spěchala na pravidelnou prohlídku do místního zdravotního střediska. Těhotná matka čtyř dětí se snaží vyrovnat s extrémními teplotami, přičemž si v jednu chvíli dokonce myslela, že prodělala potrat. V nejteplejším hlavním městě světa pracuje speciální tým, který pomáhá těhotným ženám přežít nesnesitelné teploty.
Co ještě nedávno působilo jako mozaika vzdálených krizí, se dnes spojuje v jediný děsivý obraz světa, který se nám rozpadá před očima. Od hladomoru v Gaze, přes ruskou agresi na Ukrajině až po války v Africe – lidstvo čelí chaosu, který samo vytváří. Ztrácíme schopnost se poučit, reagovat a spojit. A možná i vůli žít spolu jinak než ve strachu.
Dne 30. července 2025 ruský státní zpravodajský portál RIA Novosti zveřejnil článek s provokativním názvem: "Žádná jiná možnost: Nikdo na Ukrajině nesmí zůstat naživu." Autor, novinář Kirill Strelnikov, ve svém textu líčí Ukrajince jako národ, který je „spokojený se svým osudem“ a který je „připravený zemřít“ rukou „nejlepší armády na světě“.
38letá indická žena z Kolkarského okresu se stala první osobou na světě, která má vzácnou krevní skupinu, která nebyla dosud nikde jinde identifikována. Podle vědců jde o jediný známý případ na světě a je tak jediným možným dárcem své vlastní krve v případě potřeby transfúze.
Nedávná expedice, která se ponořila do nejhlubších částí oceánu, objevila a zdokumentovala podivné a extrémní formy života, které byly dosud neznámé. Vědecký tým pod vedením Číny zachytil na fotografiích a videích život v hloubkách přes 9 kilometrů v severozápadním Tichém oceánu.
