V současné době dochází ve vysoké nadmořské výšce nad Antarktidou k náhlému a neobvyklému oteplení. Vzduch ve stratosféře je až o 35 °C teplejší, než je běžné. Za normálních okolností by silné větry a nedostatek slunečního svitu udržovaly teplotu na zhruba –55 °C, ale tato teplota náhle vystoupala až k –20 °C.
Tento jev, označovaný jako náhlé stratosférické oteplení, představuje nečekaný nárůst teploty ve vrstvě atmosféry, která se nachází 12 až 40 kilometrů nad zemským povrchem. Na začátku antarktické zimy by tato vrstva měla mít průměrně –80 °C a na konci září kolem –50 °C. Teplota začala prudce stoupat začátkem září a pokračuje ve třech vlnách, přičemž každá z nich zvýšila teplotu o 25 °C a více.
Vysoko nad oběma póly se nachází rozsáhlá oblast rotujících větrů, stratosférický polární vír. Tento vír obvykle během antarktické zimy (která trvá od března do října) uvězňuje intenzivně studený vzduch a izoluje ho od teplejšího vzduchu z nižších zeměpisných šířek. Současný jev nastává v důsledku atmosférických vln, které se šíří od zemského povrchu do stratosféry a nesou s sebou tepelnou energii. Tyto vlny následně interagují se silnými větry polárního víru a předávají jim teplo.
K oteplení dochází v průběhu dnů až týdnů, proto se nazývá „náhlé“ ve smyslu neočekávané a obtížně předvídatelné události. Tento proces je možný pouze v antarktické zimě, kdy jsou polární větry nejsilnější. Navíc platí, že co se děje v Antarktidě, ne vždy zůstane tam, a tak tyto události mohou mít dalekosáhlé dopady na počasí v nižších zeměpisných šířkách.
Náhlé oteplení stratosféry by mělo podle zavedených poznatků vést k suššímu a teplejšímu jaru a létu pro jihovýchodní Austrálii. Například událost z roku 2019 přispěla k suchým podmínkám a byla spojována s megapožáry během tzv. Černého léta 2019–2020. Naopak pokud je polární stratosféra chladnější než obvykle, následuje chladnější a vlhčí počasí, což se projevilo třeba během sezóny 2023–2024.
Zajímavým vedlejším efektem je dopad na ozonovou vrstvu. Teplejší stratosféra omezuje ničení ozonu a přispívá k tomu, že je více ozonu přenášeno z rovníku k pólům. To znamená, že se k zemskému povrchu dostane méně nebezpečného ultrafialového záření.
V současnosti meteorologové předpovídají pro Austrálii teplejší počasí s vlhčím jarem na východě. To je způsobeno souběhem tohoto jevu s velmi teplou teplotou oceánu, která vede k většímu odpařování a následně k vyšším srážkám. Protože však stratosféra je pouze jedním z mnoha faktorů, které utvářejí počasí, sezónní předpovědi počasí pro nadcházející letní období je stále nutné pečlivě sledovat.
Tento jev je na severní polokouli poměrně běžný, kde k němu dochází zhruba každé dva roky. Na jižní polokouli, kde jsou stratosférické větry mnohem silnější (až 300 km/h), se však dříve předpokládalo, že je extrémně vzácný.
Pokud se použije nejužší definice, která zahrnuje úplné rozpadnutí polárního víru, pak jedinou zaznamenanou událostí na jižní polokouli byla ta z roku 2002. Pokud se však definice rozšíří na výrazné oslabení víru spojené s oteplením, jaké proběhlo například v letech 2019 a 2024, pak je frekvence vyšší. Podle takové širší definice dochází k těmto událostem v Antarktidě zhruba jednou za 22 let.
Meteorologové v sobotu ráno opět upozornili na nebezpečí ledovky v části Česka. Trvá také smogová situace. Vyplývá to z informací na sociálních sítích Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Bývalý výrazný starosta jedné z pražských městských částí Pavel Novotný se chce vrátit do řad ODS, kterou opustil poté, co byl v loňském roce odsouzen. Oznámil to na sociálních sítích. Občanští demokraté si o uplynulém víkendu zvolili nového předsedu, Martin Kupka nahradil v nejvyšší stranické funkci Petra Fialu.
Ondřej Brzobohatý se konečně dočkal rozhodnutí ve svém sporu s bývalou manželkou Taťánou Kuchařovou. A jistě ho těší, že soud rozhodl v jeho prospěch. Modelka by se měla hudebníkovi omluvit a zaplatit mu značnou sumu. Rozsudek ale zatím není pravomocný.
Miliardová bitva o mediální impérium Warner Bros. Discovery se přesunula do Evropy. Přestože vedení společnosti již přijalo nabídku streamovacího giganta Netflix ve výši 82,7 miliardy dolarů (přibližně 1,9 bilionu korun), konkurenční studio Paramount se odmítá vzdát. Netflix svou vítěznou nabídku tento týden upravil na čistě hotovostní transakci, což mu dává silnou vyjednávací pozici, Paramount však sází na politický a kulturní lobbing v Bruselu a Paříži.
Uprostřed nejmrazivější zimy od začátku války čelí Ukrajina brutální vlně útoků na svou energetickou síť, které prezident Volodymyr Zelenskyj označil za stav energetické nouze. Teploty v posledních týdnech klesaly až k -20 °C a statisíce lidí se ocitly v bytech bez tepla, elektřiny a vody. Jen po úderech z 20. ledna zůstalo v Kyjevě bez vytápění přes pět a půl tisíce bytových domů, což zasáhlo zhruba milion obyvatel. V hlavním městě i dalších centrech musely úřady narychlo vybudovat vyhřívané stany, aby lidé v mrazech vůbec přežili.
Historie dánské kontroly nad Grónskem patří k nejdéle trvajícím a zároveň právně nejpevnějším v moderních dějinách. Jen málokteré zámořské území získalo tak jednoznačné a dlouhodobé uznání mezinárodního společenství jako právě největší ostrov světa spravovaný Dánskem. Přesto se jej dnes Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa snaží vmanévrovat do sféry své kontroly. Argumentace Bílého domu se však opírá o zjevně nepravdivou záminku. Čínské a ruské válečné lodě, jimiž Trump zdůvodňuje údajné ohrožení Grónska, se ve skutečnosti pohybují tisíce kilometrů od jeho břehů.
Britský princ Harry se ostře ohradil proti výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojenců v Afghánistánu. Trump v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že vojáci zemí NATO se v konfliktu drželi „trochu stranou“ a vyhýbali se první linii. Tato slova vyvolala vlnu pobouření mezi veterány, politiky i rodinami padlých vojáků po celé Evropě a v Kanadě.
Bílý dům oficiálně potvrdil, že na svých sociálních sítích sdílel digitálně upravenou fotografii prominentní aktivistky z Minnesoty Nekimy Levy Armstrongové. Snímek byl upraven tak, aby vyvolal dojem, že žena během svého zatčení vzlyká, ačkoliv realita byla jiná. Fakta prověřil mimo jiné analytik CNN Daniel Dale, který potvrdil, že zásah do fotografie měl obžalovanou nepravdivě vykreslit jako plačící a zlomenou osobu.
Rok od začátku druhého funkčního období Donalda Trumpa se mezinárodní řád ocitá pod bezprecedentním tlakem. Zatímco americký prezident razí nevyzpytatelnou agendu, jejímž symbolem se staly hrozby anexí Grónska, Evropa působí dezorganizovaně. Místo ucelené strategie se reakce kontinentu štěpí na izolované kroky ovlivněné vnitrostátní politikou, což oslabuje kolektivní schopnost odstrašení.
Vojenské cvičení v Grónsku, které Dánsko a jeho spojenci z NATO zahájili v reakci na dřívější hrozby Donalda Trumpa, bude podle kodaňského ministerstva obrany pokračovat. Operace s názvem „Arctic Endurance“ byla spuštěna s cílem posílit bezpečnost tohoto autonomního území poté, co americký prezident začal veřejně mluvit o možnosti anexe ostrova.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že k břehům Blízkého východu vysílá námořní „armádu“. Na palubě Air Force One při návratu ze summitu v Davosu prohlášením reagoval na dramatické zprávy o potlačení íránských protestů. Podle aktivistů z agentury HRANA si brutalita teheránského režimu vyžádala již 5 002 obětí, z čehož naprostou většinu tvoří demonstranti, včetně 43 dětí.
Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov prolomil dlouholeté tabu, když před poslanci otevřeně přiznal alarmující stav lidských sil v armádě. Podle jeho slov evidují ozbrojené síly přibližně 200 tisíc vojáků, kteří své pozice opustili bez povolení. Toto oficiální potvrzení masové dezerce šokovalo veřejnost i politickou scénu, neboť o podobných číslech se dosud mluvilo pouze v neoficiálních kuloárních debatách.
