V současné době dochází ve vysoké nadmořské výšce nad Antarktidou k náhlému a neobvyklému oteplení. Vzduch ve stratosféře je až o 35 °C teplejší, než je běžné. Za normálních okolností by silné větry a nedostatek slunečního svitu udržovaly teplotu na zhruba –55 °C, ale tato teplota náhle vystoupala až k –20 °C.
Tento jev, označovaný jako náhlé stratosférické oteplení, představuje nečekaný nárůst teploty ve vrstvě atmosféry, která se nachází 12 až 40 kilometrů nad zemským povrchem. Na začátku antarktické zimy by tato vrstva měla mít průměrně –80 °C a na konci září kolem –50 °C. Teplota začala prudce stoupat začátkem září a pokračuje ve třech vlnách, přičemž každá z nich zvýšila teplotu o 25 °C a více.
Vysoko nad oběma póly se nachází rozsáhlá oblast rotujících větrů, stratosférický polární vír. Tento vír obvykle během antarktické zimy (která trvá od března do října) uvězňuje intenzivně studený vzduch a izoluje ho od teplejšího vzduchu z nižších zeměpisných šířek. Současný jev nastává v důsledku atmosférických vln, které se šíří od zemského povrchu do stratosféry a nesou s sebou tepelnou energii. Tyto vlny následně interagují se silnými větry polárního víru a předávají jim teplo.
K oteplení dochází v průběhu dnů až týdnů, proto se nazývá „náhlé“ ve smyslu neočekávané a obtížně předvídatelné události. Tento proces je možný pouze v antarktické zimě, kdy jsou polární větry nejsilnější. Navíc platí, že co se děje v Antarktidě, ne vždy zůstane tam, a tak tyto události mohou mít dalekosáhlé dopady na počasí v nižších zeměpisných šířkách.
Náhlé oteplení stratosféry by mělo podle zavedených poznatků vést k suššímu a teplejšímu jaru a létu pro jihovýchodní Austrálii. Například událost z roku 2019 přispěla k suchým podmínkám a byla spojována s megapožáry během tzv. Černého léta 2019–2020. Naopak pokud je polární stratosféra chladnější než obvykle, následuje chladnější a vlhčí počasí, což se projevilo třeba během sezóny 2023–2024.
Zajímavým vedlejším efektem je dopad na ozonovou vrstvu. Teplejší stratosféra omezuje ničení ozonu a přispívá k tomu, že je více ozonu přenášeno z rovníku k pólům. To znamená, že se k zemskému povrchu dostane méně nebezpečného ultrafialového záření.
V současnosti meteorologové předpovídají pro Austrálii teplejší počasí s vlhčím jarem na východě. To je způsobeno souběhem tohoto jevu s velmi teplou teplotou oceánu, která vede k většímu odpařování a následně k vyšším srážkám. Protože však stratosféra je pouze jedním z mnoha faktorů, které utvářejí počasí, sezónní předpovědi počasí pro nadcházející letní období je stále nutné pečlivě sledovat.
Tento jev je na severní polokouli poměrně běžný, kde k němu dochází zhruba každé dva roky. Na jižní polokouli, kde jsou stratosférické větry mnohem silnější (až 300 km/h), se však dříve předpokládalo, že je extrémně vzácný.
Pokud se použije nejužší definice, která zahrnuje úplné rozpadnutí polárního víru, pak jedinou zaznamenanou událostí na jižní polokouli byla ta z roku 2002. Pokud se však definice rozšíří na výrazné oslabení víru spojené s oteplením, jaké proběhlo například v letech 2019 a 2024, pak je frekvence vyšší. Podle takové širší definice dochází k těmto událostem v Antarktidě zhruba jednou za 22 let.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
Austrálie se potýká s následky nejhoršího teroristického útoku, ke kterému došlo na její půdě. Při incidentu, kdy dva ozbrojenci zahájili palbu na židovském shromáždění na známé pláži Bondi, kde se slavil první večer svátku Chanuka, zemřelo patnáct civilistů a jeden z útočníků. Dalších čtyřicet lidí utrpělo zranění.
Prezident Petr Pavel v pondělí na Pražském hradě formálně jmenoval nový kabinet, který povede premiér Andrej Babiš. Tato koaliční vláda, jež je v pořadí třetí pod Babišovým vedením, střídá předchozí kabinet Petra Fialy v demisi. Babiš dostal pověření k sestavení vlády na konci října a do funkce premiéra byl jmenován 9. prosince.
