V současné době dochází ve vysoké nadmořské výšce nad Antarktidou k náhlému a neobvyklému oteplení. Vzduch ve stratosféře je až o 35 °C teplejší, než je běžné. Za normálních okolností by silné větry a nedostatek slunečního svitu udržovaly teplotu na zhruba –55 °C, ale tato teplota náhle vystoupala až k –20 °C.
Tento jev, označovaný jako náhlé stratosférické oteplení, představuje nečekaný nárůst teploty ve vrstvě atmosféry, která se nachází 12 až 40 kilometrů nad zemským povrchem. Na začátku antarktické zimy by tato vrstva měla mít průměrně –80 °C a na konci září kolem –50 °C. Teplota začala prudce stoupat začátkem září a pokračuje ve třech vlnách, přičemž každá z nich zvýšila teplotu o 25 °C a více.
Vysoko nad oběma póly se nachází rozsáhlá oblast rotujících větrů, stratosférický polární vír. Tento vír obvykle během antarktické zimy (která trvá od března do října) uvězňuje intenzivně studený vzduch a izoluje ho od teplejšího vzduchu z nižších zeměpisných šířek. Současný jev nastává v důsledku atmosférických vln, které se šíří od zemského povrchu do stratosféry a nesou s sebou tepelnou energii. Tyto vlny následně interagují se silnými větry polárního víru a předávají jim teplo.
K oteplení dochází v průběhu dnů až týdnů, proto se nazývá „náhlé“ ve smyslu neočekávané a obtížně předvídatelné události. Tento proces je možný pouze v antarktické zimě, kdy jsou polární větry nejsilnější. Navíc platí, že co se děje v Antarktidě, ne vždy zůstane tam, a tak tyto události mohou mít dalekosáhlé dopady na počasí v nižších zeměpisných šířkách.
Náhlé oteplení stratosféry by mělo podle zavedených poznatků vést k suššímu a teplejšímu jaru a létu pro jihovýchodní Austrálii. Například událost z roku 2019 přispěla k suchým podmínkám a byla spojována s megapožáry během tzv. Černého léta 2019–2020. Naopak pokud je polární stratosféra chladnější než obvykle, následuje chladnější a vlhčí počasí, což se projevilo třeba během sezóny 2023–2024.
Zajímavým vedlejším efektem je dopad na ozonovou vrstvu. Teplejší stratosféra omezuje ničení ozonu a přispívá k tomu, že je více ozonu přenášeno z rovníku k pólům. To znamená, že se k zemskému povrchu dostane méně nebezpečného ultrafialového záření.
V současnosti meteorologové předpovídají pro Austrálii teplejší počasí s vlhčím jarem na východě. To je způsobeno souběhem tohoto jevu s velmi teplou teplotou oceánu, která vede k většímu odpařování a následně k vyšším srážkám. Protože však stratosféra je pouze jedním z mnoha faktorů, které utvářejí počasí, sezónní předpovědi počasí pro nadcházející letní období je stále nutné pečlivě sledovat.
Tento jev je na severní polokouli poměrně běžný, kde k němu dochází zhruba každé dva roky. Na jižní polokouli, kde jsou stratosférické větry mnohem silnější (až 300 km/h), se však dříve předpokládalo, že je extrémně vzácný.
Pokud se použije nejužší definice, která zahrnuje úplné rozpadnutí polárního víru, pak jedinou zaznamenanou událostí na jižní polokouli byla ta z roku 2002. Pokud se však definice rozšíří na výrazné oslabení víru spojené s oteplením, jaké proběhlo například v letech 2019 a 2024, pak je frekvence vyšší. Podle takové širší definice dochází k těmto událostem v Antarktidě zhruba jednou za 22 let.
V zaplněném sále mnichovského hotelu Bayerischer Hof proběhla podvečerní debata o bezpečnosti v Arktidě, které se zúčastnila dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský předseda vlády Jens-Frederik Nielsen.
Když v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Gene Cernan opouštěl měsíční povrch, věřil, že se lidstvo brzy vrátí „v míru a s nadějí pro celé lidstvo“. Pravděpodobně by ho tehdy nenapadlo, že jeho slova zůstanou na více než padesát let těmi posledními, která člověk na Měsíci pronesl. Až nyní, s blížícím se startem mise Artemis II (plánovaným nejdříve na březen 2026), se lidé poprvé od éry Apolla opět vydají do blízkosti našeho souputníka, i když tentokrát půjde zatím pouze o oblet.
Americký zbrojní gigant Lockheed Martin představil v únoru svou nejnovější inovaci v oblasti námořního válčení – autonomní podmořské vozidlo s názvem Lamprey. Tento dron je navržen tak, aby se dokázal přichytit přímo na trup lodi, což mu umožňuje cestovat jako „černý pasažér“ a následně se bleskově odpojit bez nutnosti zpomalování mateřského plavidla. Koncept připevňování předmětů na trup lodí není nový a sahá až k první ponorce Turtle z doby americké revoluce nebo k magnetickým minám, ovšem Lamprey posouvá tuto myšlenku na zcela novou úroveň.
Mezinárodní společenství čelí naléhavým výzvám k prošetření podezření, že íránský režim použil proti demonstrantům během lednových nepokojů zbraně hromadného ničení. Více než 30 lidskoprávních a občanských organizací apeluje na OSN, aby prošetřila obvinění z nasazení chemických látek. Tato iniciativa navazuje na rezoluci EvroSvět apského parlamentu z 22. ledna 2026, která odsoudila brutální potlačení celonárodních protestů.
Ukrajinští inženýři a vojáci představili prototyp nové laserové zbraně s názvem Sunray, která dokáže sestřelovat letadla a drony z oblohy s mrazivou tichostí. Zbraň, která se pohodlně vejde do kufru auta, nevydává žádný zvuk ani viditelné světlo, čímž se zásadně liší od laserů známých z vědeckofantastických filmů. Během nedávného testu v poli dokázal operátor s tímto zařízením, připomínajícím amatérský teleskop, během několika sekund zapálit a zničit cvičný dron letící ve výšce několika stovek metrů.
Český hydrometeorologický ústav vydal v sobotu varování, podle kterého se do Česka vrací zimní počasí doprovázené novým sněhem a tvorbou sněhových jazyků. Srážky se mají postupně rozšířit na většinu území republiky, přičemž dopolední déšť či srážky smíšené se s blížícím se večerem změní v trvalé sněžení. Zatímco zpočátku bude sníh odtávat, během pozdního odpoledne a večera by se už měla vlivem ochlazení tvořit souvislá pokrývka.
Britská vláda přišla s oficiálním prohlášením, podle kterého byl přední ruský opozičník Alexej Navalnyj zavražděn pomocí smrtícího toxinu. Londýn uvádí, že za jeho úmrtím stojí s vysokou pravděpodobností Rusko, které k útoku v sibiřské trestanecké kolonii využilo neurotoxin epibatidin. Tato látka, která se v přírodě nachází v kůži jihoamerických pralesniček, vyvolává paralýzu a následnou zástavu dechu.
Čína se potýká s rekordně nízkou porodností, což vyvolává vážné obavy z budoucího ekonomického šoku. S úbytkem pracovní síly a rostoucím počtem důchodců se Peking snaží najít řešení, které by zastavilo demografický propad. Zatímco finanční příspěvky, daňové úlevy či snazší pravidla pro uzavírání sňatků zatím selhávají, země upírá svou pozornost k jinému nástroji: robotizaci a automatizaci.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzvala k budování „nezávislejší“ Evropy. Svět je podle ní obrazně řečeno v plamenech, ať už jde o napjaté vztahy mezi EU a USA, pokračující ruskou agresi na Ukrajině nebo hrozby vnějších sil, které se pokoušejí oslabit Unii zevnitř. Jedinou možnou odpovědí je posílení evropské samostatnosti ve všech klíčových dimenzích – od obrany a energetiky až po ekonomiku, obchod a digitální technologie.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha poskytl aktuální informace o stavu vyjednávání s Ruskem ohledně ukončení válečného konfliktu. Podle jeho slov se rozhovory, které započaly úvodními koly v Abú Zabí, posouvají kupředu. Další klíčové kolo jednání se má uskutečnit příští týden ve švýcarské Ženevě, což potvrdila i ruská strana.
Německý kancléř Friedrich Merz na zahájení Mnichovské bezpečnostní konference vyslal Donaldu Trumpovi jasné varování, že Spojené státy již nejsou dostatečně silné na to, aby ve světě postupovaly osamoceně. Podle Merze dosáhla americká politika jednostranných kroků svých limitů a USA možná již ztratily roli nezpochybnitelného globálního lídra. Ve svém projevu zdůraznil, že v éře soupeření velmocí potřebuje Amerika partnery a spojence stejně jako Evropa.
Spor o budoucí směřování Pásma Gazy mezi Evropskou unií a Spojenými státy naplno propukl na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová otevřeně varovala, že takzvaná „Rada míru“, kterou prosazuje Donald Trump, slouží jako osobní nástroj amerického prezidenta. Podle ní tento orgán zcela postrádá jakoukoli odpovědnost vůči Palestincům nebo Organizaci spojených národů.
