V současné době dochází ve vysoké nadmořské výšce nad Antarktidou k náhlému a neobvyklému oteplení. Vzduch ve stratosféře je až o 35 °C teplejší, než je běžné. Za normálních okolností by silné větry a nedostatek slunečního svitu udržovaly teplotu na zhruba –55 °C, ale tato teplota náhle vystoupala až k –20 °C.
Tento jev, označovaný jako náhlé stratosférické oteplení, představuje nečekaný nárůst teploty ve vrstvě atmosféry, která se nachází 12 až 40 kilometrů nad zemským povrchem. Na začátku antarktické zimy by tato vrstva měla mít průměrně –80 °C a na konci září kolem –50 °C. Teplota začala prudce stoupat začátkem září a pokračuje ve třech vlnách, přičemž každá z nich zvýšila teplotu o 25 °C a více.
Vysoko nad oběma póly se nachází rozsáhlá oblast rotujících větrů, stratosférický polární vír. Tento vír obvykle během antarktické zimy (která trvá od března do října) uvězňuje intenzivně studený vzduch a izoluje ho od teplejšího vzduchu z nižších zeměpisných šířek. Současný jev nastává v důsledku atmosférických vln, které se šíří od zemského povrchu do stratosféry a nesou s sebou tepelnou energii. Tyto vlny následně interagují se silnými větry polárního víru a předávají jim teplo.
K oteplení dochází v průběhu dnů až týdnů, proto se nazývá „náhlé“ ve smyslu neočekávané a obtížně předvídatelné události. Tento proces je možný pouze v antarktické zimě, kdy jsou polární větry nejsilnější. Navíc platí, že co se děje v Antarktidě, ne vždy zůstane tam, a tak tyto události mohou mít dalekosáhlé dopady na počasí v nižších zeměpisných šířkách.
Náhlé oteplení stratosféry by mělo podle zavedených poznatků vést k suššímu a teplejšímu jaru a létu pro jihovýchodní Austrálii. Například událost z roku 2019 přispěla k suchým podmínkám a byla spojována s megapožáry během tzv. Černého léta 2019–2020. Naopak pokud je polární stratosféra chladnější než obvykle, následuje chladnější a vlhčí počasí, což se projevilo třeba během sezóny 2023–2024.
Zajímavým vedlejším efektem je dopad na ozonovou vrstvu. Teplejší stratosféra omezuje ničení ozonu a přispívá k tomu, že je více ozonu přenášeno z rovníku k pólům. To znamená, že se k zemskému povrchu dostane méně nebezpečného ultrafialového záření.
V současnosti meteorologové předpovídají pro Austrálii teplejší počasí s vlhčím jarem na východě. To je způsobeno souběhem tohoto jevu s velmi teplou teplotou oceánu, která vede k většímu odpařování a následně k vyšším srážkám. Protože však stratosféra je pouze jedním z mnoha faktorů, které utvářejí počasí, sezónní předpovědi počasí pro nadcházející letní období je stále nutné pečlivě sledovat.
Tento jev je na severní polokouli poměrně běžný, kde k němu dochází zhruba každé dva roky. Na jižní polokouli, kde jsou stratosférické větry mnohem silnější (až 300 km/h), se však dříve předpokládalo, že je extrémně vzácný.
Pokud se použije nejužší definice, která zahrnuje úplné rozpadnutí polárního víru, pak jedinou zaznamenanou událostí na jižní polokouli byla ta z roku 2002. Pokud se však definice rozšíří na výrazné oslabení víru spojené s oteplením, jaké proběhlo například v letech 2019 a 2024, pak je frekvence vyšší. Podle takové širší definice dochází k těmto událostem v Antarktidě zhruba jednou za 22 let.
Prodeje elektromobilů v kontinentální Evropě zaznamenaly v březnu prudký nárůst o 51 procent. Tento trend úzce souvisí s rostoucími cenami benzinu a nafty, které vyvolal probíhající konflikt v Íránu. Data ukazují, že v březnu bylo registrováno 224 000 nových elektrických vozidel, přičemž za první tři měsíce roku dosáhl jejich počet půl milionu. To představuje nárůst o 33,5 procenta oproti stejnému období předchozího roku, jak uvádí analýza organizací New AutoMotive a E-Mobility Europe.
Ukrajinské jednotky stále častěji nasazují v bojových operacích pozemní drony a robotické systémy namísto lidských vojáků. Příkladem je mise jednotky NC13 ze Třetí samostatné útočné brigády, která dokázala obsadit nepřátelskou pozici a zajmout ruské vojáky výhradně za pomoci dálkově ovládaných strojů. Velitel jednotky Mykola Zinkevyč potvrdil, že při této operaci nepadl jediný výstřel ze strany pěchoty. Dnes se tyto mise staly pro jednotku běžnou součástí každodenní činnosti.
Bývalý prezident a někdejší velitel letectva Rumen Radev dosáhl výrazného volebního vítězství. Jeho strana Progresivní Bulharsko získala 44,7 procenta hlasů, což jí v dvousetčtyřicetičlenném národním shromáždění zajistilo odhadem 131 křesel. Jde o první případ od roku 1997, kdy jedna politická formace získala v zemi absolutní většinu. Tento výsledek by mohl ukončit roky politické nestability a střídání krátkodobých koalic, které následovaly po pádu vlády dlouholetého premiéra Bojka Borisova.
Skotský ministr Douglas Alexander se zastal premiéra Keira Starmera v souvislosti s kontroverzním jmenováním Petera Mandelsona velvyslancem v USA. Podle Alexandera šlo o chybu, za kterou se premiér již omluvil, ale vyloučil, že by Starmer v této věci lhal, neboť o selhání při bezpečnostní prověrce nebyl informován.
Esmail Baghaei z íránského ministerstva zahraničí oznámil, že Teherán momentálně neplánuje další kolo rozhovorů se Spojenými státy. Podle jeho slov Washington porušil předchozí dohody, což znemožňuje konstruktivní diplomatický posun. Baghaei zdůraznil, že Írán nemůže ignorovat útoky ze strany USA, které probíhaly i během dřívějších jednání, a hodlá nadále hájit své národní zájmy. Íránská strana považuje americké návrhy za neseriózní a jejich požadavky za nerealistické, přičemž odmítá akceptovat jakákoli ultimáta.
Oblast u pobřeží regionu Sanriku zasáhly silné otřesy o síle 7,5 magnituda, jejichž hypocentrum se nacházelo deset kilometrů pod zemským povrchem. Jak informovala stanice NHK, mořská hladina vykazuje známky tsunami asi 50 kilometrů od břehů prefektury Aomori. Seismická aktivita byla citelná i ve vzdálených oblastech, včetně metropole Tokia.
V kanadské observatoři Churchill Marine Observatory se vědci během loňské zimy pokusili najít nové řešení pro znečištěné arktické vody. Do bazénu naplněného surovou mořskou vodou z Hudsonova zálivu, který byl pokryt ledem, vypustili 130 litrů nafty a přidali mikroby, kteří se živí ropou. Tato metoda byla úspěšně využita při úniku ropy z vrtu Deepwater Horizon v Mexickém zálivu, ale v chladnějších vodách se její účinnost musela teprve ověřit.
Podle analýzy deníku Guardian generuje současný ozbrojený konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem obrovské zisky pro globální těžařské společnosti. Stovka největších firem v tomto odvětví si během prvního měsíce války přišla v průměru na 30 milionů dolarů za každou hodinu, a to nad rámec svých standardních výnosů. Mezi hlavními těžaři, kteří na situaci profitují, figurují giganti jako Saudi Aramco, ruský Gazprom či americký ExxonMobil.
Představitelé amerického ministerstva obrany jasně deklarovali, že budoucí vojenská pomoc Ukrajině se nemůže nadále opírat primárně o zdroje Spojených států. Elbridge Colby, klíčový činitel Pentagonu pro strategii, během setkání kontaktní skupiny v Berlíně zdůraznil nutnost změny dosavadního kurzu. Evropské státy podle něj musí urychleně převzít hlavní díl odpovědnosti za obranu vlastního kontinentu. Tato transformace není otázkou politické preference, nýbrž nevyhnutelnou strategickou potřebou.
Počasí v příštím týdnu bude mít střídavý charakter, avizují meteorologové v předpovědi, kterou dnes zveřejnili na sociálních sítích. Opět nejsou vyloučeny noční mrazy, odpoledne mohou zároveň maxima dosahovat až 18 stupňů.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se opět vložil do žádosti předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) o využití vládního či armádního letounu pro zahraniční cestu. Konkrétně mu odmítl poskytnout stroj pro let na Tchajwan. Jak to odůvodnil?
Nejde jen o prince Andrewa. V poslední době se zvýšil i tlak na jeho bývalou manželku Sarah, po které se slehla zem. Teď se ji ale povedlo vypátrat britskému bulvárnímu deníku The Sun. Ukázalo se, že Fergusonová se momentálně zdržuje mimo Velkou Británii.
