Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin prohlásil, že Rusko a Bělorusko jsou neustále připraveny použít všechny dostupné prostředky, včetně jaderných zbraní, k zajištění bezpečnosti svazového státu.
Toto vyjádření zaznělo v reakci na posilování východního křídla Severoatlantické aliance, konkrétně v souvislosti se zahájením operační činnosti nových mnohonárodních sil NATO ve Finsku a Švédsku pod švédským velením. Podle Galuzina buduje Aliance své ozbrojené síly v bezprostřední blízkosti hranic demonstrativně a provokativně, přičemž další ruští představitelé v této souvislosti tvrdí, že západní země během vojenských cvičení nacvičují scénáře úderů přímo na ruské a běloruské území.
Na diplomatické scéně zároveň pokračují snahy o hledání mírového řešení konfliktu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že během technického mezipřistání na letišti v Kišiněvě absolvoval velmi pozitivní telefonický rozhovor se zvláštními americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem.
Zelenskyj ocenil jejich ochotu aktivně pracovat v nadcházejících týdnech na obnovení diplomatického úsilí o ukončení ruské invaze a zdůraznil, že i přes současnou globální pozornost upřenou k napjaté situaci kolem Íránu zůstává společný cíl dosažení míru v Evropě prioritou. Během hovoru byly projednány také vyhlídky v kontextu blížícího se summitu skupiny G7 a ukrajinská strana Američanům předala aktuální data o záměrech Moskvy.
Kreml ústy svého mluvčího Dmitrije Peskova reagoval prohlášením, že Washington zatím Rusko o výsledcích tohoto jednání neinformoval. Podle ukrajinské armády se v letošním roce podařilo úspěšně obnovit kontrolu nad územím o rozloze 600 kilometrů čtverečních. Kromě amerických diplomatů jednal Zelenskyj také v Londýně, kde se setkal s britským králem Karlem III. a poděkoval mu za pevnou podporu.
V souvislosti s mezinárodní scénou se ukrajinský prezident vyjádřil i k rozhodnutí některých britských lokálních rad kontrolovaných stranou Reform UK, které přistoupily ke svěšení ukrajinských vlajek, s varováním, že i malé chyby mohou narušit velká přátelství. Spojené státy, Evropská unie a Čína na půdě OSN mezitím opětovně vyzvaly k okamžitému příměří, jelikož jen od pátku bylo v důsledku bojů hlášeno dalších 30 obětí.
Sociální sítě po letech spoléhání na automatické doporučovací algoritmy zavádějí nové nástroje, které uživatelům vrací kontrolu nad obsahem jejich kanálů. Společnosti jako Meta, TikTok či YouTube reagují na nespokojenost lidí a umožňují jim specifikovat témata, která chtějí vidět, nebo se jim naopak vyhnout. Pokroky v oblasti umělé inteligence nyní platformám umožňují zpracovávat konkrétní slovní požadavky uživatelů namísto pouhých odhadů založených na předchozí aktivitě.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že v následujících dnech budou zakázány takzvané nelegitimní demonstrace. Reaguje tím na vlnu občanských nepokojů a nejhorší uliční násilí za poslední roky, která vypukla o víkendu na okrajích protestů proti rostoucím životním nákladům. Opatření mají za cíl ochránit centra měst, veřejné budovy a podniky před dalším ničením.
Íránští představitelé varovali, že v případě nového americko-izraelského útoku zaútočí na ropná zařízení, podmořské kabely, datová centra a infrastrukturu umělé inteligence v až sedmi zemích zálivu. Podle vyjádření Mohsena Rezáího, tajemníka íránské nejvyšší rady pro národní bezpečnost, nebudou v takovém případě platit žádné červené linie. Íránská strana rovněž uvedla, že rozšíří geografický i časový rozsah případného konfliktu.
Podle nového vědeckého výzkumu si letošní letní vlny veder v Evropě vyžádaly odhadem více než padesát tisíc lidských životů. Celoevropský počet nadměrných úmrtí tak dosáhl historického maxima a překonal předchozí rekord z roku 2022. Výsledky této studie byly publikovány v odborném časopise Nature Health.
Evropa se připravuje na první dvě výrazné tlakové níže letošního podzimu, které ovlivní i počasí v Česku. Bude se hodit deštník, problémem bude také silný vítr. V Anglii a Francii může mít rychlost až 130 kilometrů za hodinu.
České úřady upozornily na nepravdivou informaci o možné další uprchlické vlně z válkou zmítané Ukrajiny. Podle ministerstva vnitra a policie tomu nic nenasvědčuje. Úřady nicméně zdůraznily, že jsou připraveny reagovat na případnou zásadní změnu situace.
Tenisovým světem otřásla smutná zpráva. Ukrajinská tenistka Elina Svitolinová oznámila rozpad manželství s bývalým francouzským hráčem Gaelem Monfilsem. Svitolinová naznačila, že ke konci vztahu přispěla i stále probíhající válka na Ukrajině.
Plánované navýšení ročních kvót pro pracovníky z Filipín ze současných 10 300 na 12 000 míst od ledna příštího roku představuje reakci vlády na přetrvávající nedostatek pracovní síly v některých odvětvích české ekonomiky. Zaměstnavatelům může usnadnit obsazování volných pozic, zvyšovat výrobní kapacity a umožnit přijímat zakázky, které by jinak kvůli personálnímu nedostatku museli odmítat. Z celostátního makroekonomického hlediska však samotné navýšení kvóty o 1700 míst zásadní změnu nepřinese.
Evropská unie se připravuje na diplomatický tlak vůči Kanadě a Velké Británii s cílem přimět obě země k navýšení finanční podpory pro Ukrajinu. Brusel tak reaguje na rostoucí rozpočtovou mezeru ve výši sedmdesáti miliard eur, které bude Kyjev potřebovat v průběhu příštího roku na zajištění svého chodu a obrany.
Digitální platební trendy a finanční návyky nastupující generace Z radikálně proměňují podobu moderního bankovnictví a nákupního chování. Podle nejnovějších zpráv a analýz fintechových společností využívá až devadesát procent mladých lidí v USA chytré telefony k platbám prostřednictvím mobilních aplikací, což signalizuje trvalý posun, který bude s postupným přebíráním rozhodovacích pozic touto generací v byznysu nadále zrychlovat.
Severní Korea vydala přísný rozkaz svým pohraničním jednotkám, aby v případě jakéhokoliv ohrožení ze strany jihokorejských sil podnikly okamžité a rázné kroky. Tento krok, který oznámila státní média, výrazně zvyšuje riziko vojenského střetu podél silně střežené hranice rozdělující oba státy.
Rusko zaútočilo na ukrajinské hlavní město Kyjev rozsáhlým raketovým útokem, k němuž došlo pouhé hodiny poté, co ruský prezident Vladimir Putin oznámil připravenost obnovit příští měsíc třístranná mírová jednání. Útok následoval po tříhodinové schůzce Putina se zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem v Petrohradu. Americký prezident Donald Trump ve středu prohlásil, že jeho administrativa je nejblíže k urovnání války na Ukrajině.
