Britský lékař Simon Mardel, který má za sebou třicet let zkušeností s bojem proti nejzávažnějším epidemiím eboly, varuje, že nynější vývoj v Demokratické republice Kongo může vyústit v katastrofu obřích rozměrů. Devětašedesátiletý specialista přirovnal situaci ke sledování vlakové havárie a upozornil, že přesný rozsah ani rychlost přenosu nikdo nezná. Hrozí podle něj, že se nákaza vymkne kontrole a zasáhne nepřipravené státy na jiných kontinentech. V Demokratické republice Kongo jde přitom o třetí nejrozsáhlejší epidemii v dějinách, která si vyžádala přes 230 životů z více než tisíce nakažených, včetně zdravotníků a dobrovolníků, což vedlo Světovou zdravotnickou organizaci k vyhlášení stavu veřejného ohrožení mezinárodního významu.
Podle humanitárních pracovníků se virus mohl v regionu nepozorovaně šířit již od ledna, tedy měsíce předtím, než konžské ministerstvo zdravotnictví nákazu oficiálně potvrdilo. Práci v terénu navíc silně narušují dezinformace na sociálních sítích, které podněcují útoky na zdravotnická zařízení a odrazují nemocné od návštěvy nemocnic. Infekce se navíc již stihla přenést přes hranice do sousední Ugandy.
Vážné obavy vyvolává fakt, že současnou krizi způsobuje méně běžný kmen Bundibugyo, na který dosud neexistuje žádná schválená očkovací látka. Specialisté se proto obávají, že by situace mohla mít horší následky než epidemie v západní Africe z let 2014 až 2015, která usmrtila přes 11 tisíc lidí. Mardel vidí hlavní problém v existenci neodhalených řetězců šíření, kvůli nimž epidemiologové nedokážou držet krok s reálným postupem nemoci.
Lékař, který momentálně monitoruje dění ze svého domova v britské Cumbrii po odchodu z tamního zdravotnického systému, varuje před opakováním dřívějších chyb při zvládání infekcí. Podle jeho názoru je jen otázkou času, kdy virus zasáhne lidnaté oblasti s nefunkčním zdravotnictvím, přičemž největší riziko vidí v dvousetpadesátimilionové Nigérii. Pokud by se ebola dostala do tamních nemocničních zařízení, mohla by se v tomto prostředí začít masivně množit.
V souvislosti s prvotním zdrojem nákazy lékař zmínil možnou vazbu na nelegální těžbu zlata, byť tato teorie nebyla definitivně prokázána. Sám v minulosti v zemi zkoumal souvislosti mezi hlubinnými doly a příbuzným virem Marburg. Doly a provizorní osady v konžské provincii Ituri, zejména v okolí měst Mongbwalu a Rwampara, jsou kvůli přeplněnosti, mizerné hygieně a absenci lékařské péče ideálním místem pro rychlý rozmach epidemie.
Zásadním faktorem v boji s ebolou je přitom čas, protože o přežití nemocného se rozhoduje v prvních třech až pěti dnech od nástupu příznaků. Stejně rychlé musí být i dohledávání lidí, kteří s ním přišli do styku. Zatímco u stovky nakažených je nutné vyhledat zhruba dva tisíce kontaktů, se stoupajícím počtem případů mimo hlavní ohniska se možnost kontroly nad šířením viru ztrácí. Scénář, kdy nemoc ochromí velké regiony, je tak podle Mardela čím dál pravděpodobnější.
Evropa se připravuje na první dvě výrazné tlakové níže letošního podzimu, které ovlivní i počasí v Česku. Bude se hodit deštník, problémem bude také silný vítr. V Anglii a Francii může mít rychlost až 130 kilometrů za hodinu.
České úřady upozornily na nepravdivou informaci o možné další uprchlické vlně z válkou zmítané Ukrajiny. Podle ministerstva vnitra a policie tomu nic nenasvědčuje. Úřady nicméně zdůraznily, že jsou připraveny reagovat na případnou zásadní změnu situace.
Tenisovým světem otřásla smutná zpráva. Ukrajinská tenistka Elina Svitolinová oznámila rozpad manželství s bývalým francouzským hráčem Gaelem Monfilsem. Svitolinová naznačila, že ke konci vztahu přispěla i stále probíhající válka na Ukrajině.
Plánované navýšení ročních kvót pro pracovníky z Filipín ze současných 10 300 na 12 000 míst od ledna příštího roku představuje reakci vlády na přetrvávající nedostatek pracovní síly v některých odvětvích české ekonomiky. Zaměstnavatelům může usnadnit obsazování volných pozic, zvyšovat výrobní kapacity a umožnit přijímat zakázky, které by jinak kvůli personálnímu nedostatku museli odmítat. Z celostátního makroekonomického hlediska však samotné navýšení kvóty o 1700 míst zásadní změnu nepřinese.
Evropská unie se připravuje na diplomatický tlak vůči Kanadě a Velké Británii s cílem přimět obě země k navýšení finanční podpory pro Ukrajinu. Brusel tak reaguje na rostoucí rozpočtovou mezeru ve výši sedmdesáti miliard eur, které bude Kyjev potřebovat v průběhu příštího roku na zajištění svého chodu a obrany.
Digitální platební trendy a finanční návyky nastupující generace Z radikálně proměňují podobu moderního bankovnictví a nákupního chování. Podle nejnovějších zpráv a analýz fintechových společností využívá až devadesát procent mladých lidí v USA chytré telefony k platbám prostřednictvím mobilních aplikací, což signalizuje trvalý posun, který bude s postupným přebíráním rozhodovacích pozic touto generací v byznysu nadále zrychlovat.
Severní Korea vydala přísný rozkaz svým pohraničním jednotkám, aby v případě jakéhokoliv ohrožení ze strany jihokorejských sil podnikly okamžité a rázné kroky. Tento krok, který oznámila státní média, výrazně zvyšuje riziko vojenského střetu podél silně střežené hranice rozdělující oba státy.
Rusko zaútočilo na ukrajinské hlavní město Kyjev rozsáhlým raketovým útokem, k němuž došlo pouhé hodiny poté, co ruský prezident Vladimir Putin oznámil připravenost obnovit příští měsíc třístranná mírová jednání. Útok následoval po tříhodinové schůzce Putina se zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem v Petrohradu. Americký prezident Donald Trump ve středu prohlásil, že jeho administrativa je nejblíže k urovnání války na Ukrajině.
Rusko v noci na středu čelilo rozsáhlému dronovému útoku, který podle představitelů místních samospráv směřoval také na Moskvu a její okolí. Moskevský starosta Sergej Sobjanin podle Kyiv Post uvedl, že směrem k metropoli od úterního večera zamířilo celkem 630 bezpilotních letounů, přičemž 163 z nich se podařilo sestřelit při přiblížení k městu. Incident si v oblasti obce Voronovo vyžádal zranění dvou lidí, kteří museli vyhledat lékařskou pomoc.
Americký prezident Donald Trump opakovaně vyjadřuje přesvědčení, že by mohl rychle ukončit válku na Ukrajině a zajistit tak mír a prosperitu. Zatímco z jeho pohledu jde o výhodnou dohodu spojenou se zrušením sankcí a obnovením obchodu, ruský prezident Vladimir Putin má ale podle CNN zcela jiné priority. Současný ruský lídr totiž neprojevuje zájem o kompromisy ohledně svých válečných cílů výměnou za finanční zisky.
Americký soud v Novém Mexiku uložil společnosti Meta pokutu ve výši 25 miliard dolarů. Důvodem je klamání uživatelů ohledně zásad ochrany soukromí v kauze spojené se skandálem kolem společnosti Cambridge Analytica. Toto rozhodnutí představuje jednu z vůbec největších právních pokut pro technologického giganta v historii.
Nedávná diplomatická jednání v norské metropoli Oslu a ruském Petrohradu přinesla otázku, zda se válka na Ukrajině blíží ke svému konci. Norský premiér označil úterní schůzku mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem a evropskými zástupci za dobrou a konstruktivní. V Oslu se objevila myšlenka na trojstrannou schůzku na nejvyšší úrovni, která by mohla usnadnit setkání představitelů k dohodnutí konce bojů.